Žádný subjekt, a tedy ani zaměstnavatel, si nemůže činit nároky na neomylnost, neboť chybu udělá čas od času každý, oblast zdravotního pojištění v tomto nevyjímaje. V následujícím textu se zaměříme na nejčastější chyby, kterých se zaměstnavatelé dopouštějí ve zdravotním pojištění včetně postupu při jejich řešení.
Nepřihlášený zaměstnanec
Kromě placení pojistného je důležitou povinností zaměstnavatele plnění oznamovací povinnosti neboli zejména přihlašování a odhlašování zaměstnanců a oznamování vzniku nebo zániku nároku na platbu pojistného státem. Jestliže zaměstnavatel vůbec nepřihlásí zaměstnance, což je povinen učinit v rámci zákonné osmidenní lhůty, pak každopádně porušuje zákon, a zdravotní pojišťovna může takto se provinivšímu subjektu uložit pokutu až 200 000 Kč. Tímto pochybením může zaměstnavatel způsobit problém i samotnému zaměstnanci. Pokud totiž nebude mít tato osoba po dané období jiné zaměstnání, nebude podnikat a ani nebude mít nárok na zařazení do některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát, pak jí vznikne v informačním systému zdravotní pojišťovny „mezera", tedy z hlediska řešení pojistného vztahu nepokryté období. Takovou situaci samozřejmě nemůže zdravotní pojišťovna ponechat bez povšimnutí a po čase dotyčnou osobu v dané věci vyzve, což je pro zaměstnance vždy nemilým překvapením.
Jestliže zaměstnavatel zaměstnance řádně nepřihlásí, přičemž jej započítává do celkového počtu osob jako zaměstnanců, uváděných na Přehledu, pak dochází k rozporu, který může zdravotní pojišťovna zjistit (a časem v rámci desetileté promlčecí doby nepochybně zjistí) a v součinnosti se zaměstnavatelem jej pak musí vyřešit.
Neodhlášený zaměstnanec
Při neodhlášení zaměstnance, který již není započítáván do celkového počtu osob jako zaměstnanců na Přehledu, registrujeme nesrovnalost obdobné povahy, jak je již výše uvedeno, neboť ani v tomto případě počty „nesedí". Neodhlášením zaměstnance taktéž