Flexinovela zákoníku práce významně změnila pravidla pro zahájení působení odborové organizace u zaměstnavatele a nově vychází z principu, že splnění zákonných podmínek se prokazuje až na žádost zaměstnavatele. Přestože novela odstranila některé dosavadní nejistoty, v praxi otevřela řadu nových interpretačních otázek. Článek Mgr. Zuzany Velkové se zaměřuje na problematické aspekty prokazování podmínky minimálního počtu členů odborové organizace v pracovním poměru, rozsah oprávnění zaměstnavatele požadovat její doložení, možné způsoby prokazování i související limity vyplývající z ochrany osobních údajů a práva na odborové sdružování. Na konkrétních příkladech z praxe analyzuje sporné situace, které se po účinnosti novely objevují, a nabízí výklad vzájemných práv a povinností zaměstnavatelů a odborových organizací.
Nová pravidla prokazování odborové organizace u zaměstnavatele v praxi
Vydáno:
24 minut čtení
Nová pravidla prokazování odborové organizace u zaměstnavatele v praxi
Mgr.
Zuzana
Velková
Partnerka advokátní kanceláře Máchal & Partneři s více než dvacetiletou praxí v předních mezinárodních kancelářích i v zahraničí. Specializuje se na obchodní pracovní právo, soudní spory a vztahy mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi.
Předmětem tohoto článku je zamyšlení nad praktickými dopady aktuální úpravy § 286 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, po tzv. flexinovele (novelizace provedená zákonem č. 120/2025 Sb. s účinností od 1. 6. 2025) a problémy, které vyvstávají ohledně prokazování splnění podmínky pro působení odborové organizace u zaměstnavatele. Uvádíme některé příklady z praxe, s nimiž jsme se od účinnosti nové úpravy setkali.
Jelikož samotnými podmínkami působení odborové organizace po novele zákoníku práce se zabývala již celá řada článků, zaměřujeme se zejména na otázku, zda, za jakých okolností a jak, je zaměstnavatel oprávněn vyžadovat prokázání splnění podmínky tří členů odborové organizace v pracovním poměru, a jaké jsou limity tohoto práva.
Některé způsoby prokázání splnění této podmínky totiž naráží na obavy členů odborové organizace z odvetných či diskriminačních opatření ze strany zaměstnavatele a mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi poměrně často vznikají spory ohledně splnění této podmínky.
Ani novela neodstranila veškeré výkladové problémy, níže proto předkládáme náš názor ohledně správné aplikace ustanovení § 286 odst. 3 a 4 zákoníku práce, zejména pokud jde o vzájemná práva a povinnosti zaměstnavatelů a odborových organizací.
Je odborová organizace při oznámení svého působení povinna také prokazovat splnění podmínky tří členů v pracovním poměru?
Novela především zjednodušila samotné zahájení působení odborové organizace u zaměstnavatele, když součástí oznámení odborové organizace o působení u zaměstnavatele již nemusí být prokázání splnění podmínky tří členů v pracovním poměru. Nyní tedy odborová organizace prokazuje jen za situace, kdy ji o to zaměstnavatel požádá.
Dle důvodové zprávy bylo cílem novely též sjednocení praxe s ohledem na několik soudních rozhodnutí: rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 641/2018, na něj navazujícího rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 6 Ads 207/2019, a poté také rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 863/2021. V posledně uvedeném rozsudku dospěl Nejvyšší soud k závěru, že oznámení odborové organizace podle ustanovení