Formulace podmínek pro přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah

Vydáno: 29 minut čtení

Přímá pedagogická činnost nad stanovený rozsah, často označovaná jako nadúvazkové hodiny, se řídí zvláštními pravidly danými zákonem o pedagogických pracovnících . Změny přijaté novelou zákona umožnily větší flexibilitu v dohodách o nadúvazkových hodinách, ale také stanovily jasná pravidla pro jejich realizaci a odměňování. Tento článek podrobně rozebírá, jaké podmínky musí být splněny, aby mohl pedagogický pracovník získat příplatek za nadúvazkové hodiny, a co se změnilo v otázkách nároků na odměny i přítomnosti na pracovišti. Důležitým aspektem je i možnost ředitele školy efektivně rozvrhnout pracovní dobu pedagogů během školních aktivit či prázdnin, aniž by docházelo k porušení pracovněprávních předpisů. Na příkladech z praxe bude ilustrováno, jak se tyto změny odrážejí v každodenním životě škol a jak správně evidovat odpracovanou dobu nejen z pohledu plnění pedagogické činnosti, ale i v rámci pracovního práva.

Formulace podmínek pro přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah
JUDr. PhDr.
Jiří
Valenta
Přímá pedagogická činnost nad stanovený rozsah
Zákon o pedagogických pracovnících vymezuje řediteli školy rámec, v němž může realizovat přímou pedagogickou činnost vykonávanou pedagogickým pracovníkem nad jemu stanovený rozsah (pro zjednodušení budeme dále používat pojem „nadúvazkové hodiny“). Podle původního textu zákona (platného od 1. 1. do 30. 11. 2005) mohl ředitel školy nebo ředitel zařízení sociální péče nařídit pedagogickému pracovníkovi konání přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah nejvýše v rozsahu 4 hodin týdně a další 2 hodiny s ním mohl dohodnout. Novela zákona provedená zákonem č. 383/2005 Sb. však s účinností od 1. 12. 2005 odstranila z textu číslici 2, což znamená, že nyní ředitel školy není omezen v počtu nadúvazkových hodin, jejichž konání s pedagogickým pracovníkem dohodne. Takto formulované zmocnění však znamená, že ředitel nejprve musí využít limitu 4 nařízených hodin nad stanovený týdenní rozsah, jejichž vykonání nemůže pedagogický pracovník odmítnout, přičemž není důležité, jestli jde o hodiny stanovené trvale, nebo
ad hoc
např. formou suplování (tj. zastupování jiného dočasně nepřítomného pedagoga). Teprve po vyčerpání tohoto limitu může být využito dohody mezi ředitelem školy a pedagogickým pracovníkem o vykonání dalších hodin přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah v daném týdnu. Forma této dohody není stanovena, může být tedy jak ústní, tak písemná, nebo konkludentní (tj. odučením přidělené nadúvazkové hodiny).
Podle aktuálního znění § 23 odst. 4 ZPP platí: „
Za přímou pedagogickou činnost nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo zařízením sociálních služeb se považuje vykonaná přímá pedagogická činnost podle odstavce 3 i v případě, že pedagogický pracovník nesplnil ředitelem stanovený týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti vyplývající z týdenního rozvrhu přímé pedagogické činnosti, protože v době, která se posuzuje jako výkon práce, přímou pedagogickou činnost nevykonával. U pedagogických pracovníků s kratší pracovní dobou je přímou pedagogickou činností nad stanovený rozsah přímá pedagogická činnost přesahující týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti odpovídající stanovené týdenní pracovní době; těmto pedagogickým pracovníkům není možné konání přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah nařídit.“
Oproti očekávání části odborné veřejnosti tak i nadále platí, že přímá pedagogická činnost vykonaná nad týdenní rozsah stanovený ředitelem školy a školského zařízení (tzv. nadúvazkové hodiny) zakládá nárok zaměstnance na příplatek podle § 132 zákoníku práce většinou i v případě, že pedagogický pracovník nesplní v daném týdnu celý rozsah jemu stanovené přímé pedagogické činnosti. Jde tedy o klasickou situaci, kterou přiblížíme na následujícím příkladu.
Příklad:
Učiteli základní školy (jemuž je stanoven rozsah přímé pedagogické činnosti ve výši 22 hodin týdně) odpadnou v určitý den hodiny jeho přímé pedagogické činnosti. Jiný den téhož týdne bude „suplovat“ za jiného nepřítomného kolegu, tedy bude vykonávat přímou pedagogickou činnost nad rámec původně rozvržených vyučovacích hodin. Otázka tedy zní, zda a za jakých podmínek náleží příplatek za přespočetné hodiny i v tomto případě, kdy celkový počet hodin přímé pedagogické činnosti týdně nepřekročí 22 hodin?
Aktuální právní úprava nutí zaměstnavatele rozlišovat, z jakého důvodu odpadly hodiny přímé pedagogické činnosti tvořící základní pedagogický úvazek učitele (tj. oněch 22 hodin týdně). Půjde-li o důvody uvedené v

Související dokumenty

Související pracovní situace

Výpočet mzdy
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Délka pracovní doby (obecně)
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu
Délka pracovní doby při vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu
Evidence pracovní doby
Nařízení práce přesčas
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Noční práce vs. práce v noci
Omezení práce přesčas a možnost zákazu inspekcí práce
Práce přesčas při kontu pracovní doby
Práce přesčas při pružném rozvržení pracovní doby
Pracovní pohotovost
Rovnoměrné rozvržení pracovní doby

Související články

Rozvržení týdenní pracovní doby pedagogických pracovníků
Změny zákona o pedagogických pracovnících
Osobní příplatek - achillova pata odměňování v rozpočtové sféře
Změny platových poměrů zaměstnanců ve veřejných službách a správě v roce 2020
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2020
Změny v zařazení prací ve veřejných službách a správě do platových tříd, 2. část
Změny v odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě
Změny v zařazení prací ve veřejných službách a správě do platových tříd, 1. část
Tradiční chyby v přiznávání, snižování a odebírání osobních příplatků
Příplatky za práci přesčas, ve svátek, v noci, v sobotu a neděli, za rozdělenou směnu
Kde ve světě stoupají mzdy nejvíce
Změny v odměňování zaměstnanců a státních zaměstnanců v roce 2019
Kolektivní dohoda vyššího stupně
Změny právní úpravy odměňování státních zaměstnanců účinné od 1. listopadu 2016
Katalog prací
Možná příčina nedostatečné nabídky zkrácených úvazků ve státní správě
Obrana či ochrana zaměstnance při platební neschopnosti zaměstnavatele
Hlediska pro zařazení zaměstnance do platové třídy
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2017

Související otázky a odpovědi

Zařazení učitele střední školy - praxe
Pracovní poměr na dobu určitou
Zařazování umělecko-technických pracovníků do platových tříd a stupňů
Zařazování do platových tříd
Platy u asistentek pedagoga, vychovatelek a provozních zaměstnanců v nouzovém stavu kvůli koronaviru
Nařízení neplaceného volna
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Práce ve svátek u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby
Příplatek za třídnictví
Statutární zástupce
Stanovení platu ředitelce základní školy
Zařazení ředitelky mateřské školy do platové třídy
Příplatek za vedení pro ředitele
Příplatek za vedení pro ředitele příspěvkové organizace
Zvláštní způsob určení platového tarifu
Směnný provoz
Vrácení platu kvůli chybně vystavenému platovému výměru
Stanovení výše platu při zápočtu náhradní doby
Příplatek za vedení u řadového zaměstnance
Počítání přestupného roku při zápočtu praxe

Související předpisy

561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
383/2005 Sb. , kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
262/2006 Sb., zákoník práce