Novela zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vztáhne s účinností od 1. 1. 2024 právní úpravu dovolené rovněž na zaměstnance v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jak to u nich bude s posuzováním příslušných dob jako výkonu práce pro tento účel nebo s čerpáním dovolené?
Dovolená a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – 2. část
JUDr.
Petr
Bukovjan
Výkon práce pro účely dovolené tzv. dohodářů
Protože právo zaměstnance na dovolenou za kalendářní rok je spojeno s počtem odpracovaných hodin (celými odpracovanými násobky týdenní pracovní doby), musí zaměstnavatel správně posoudit,
co a v jakém rozsahu se pro tyto účely považuje za výkon práce a zahrnuje se do odpracované doby
. Z § 348 odst. 1 ZP lze dovodit, že vedle skutečného výkonu práce se za výkon práce v celém, nebo alespoň omezeném rozsahu považuje též např.
*
doba, kdy zaměstnanec
nepracuje pro překážky v práci
, s výjimkou přerušení práce pro nepříznivé povětrnostní vlivy nebo tzv. neplaceného volna, které bude napracováno,*
doba, kdy zaměstnanec
čerpá dovolenou
, nebo *
doba, kdy zaměstnanec
nepracuje proto, že je svátek
, za který se mu jeho mzda, plat a nově též případně odměna z dohody nekrátí, nebo se mu poskytuje jejich náhrada. Naopak,
v potaz se vůbec nebere neomluveně zameškaná směna
nebo její část a samozřejmě také práce přesčas (která ale sama o sobě nepřichází u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vůbec v úvahu).Ohledně těchto pravidel novela zákoníku práce
žádná specifika ve vztahu k dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr nepřináší
. Za takové specifikum nelze pro účely dovolené považovat skutečnost obsaženou v § 77 odst. 3 ZP,