Kdo se nepovažuje v roce 2016 ve zdravotním pojištění za zaměstnance?

Vydáno: 12 minut čtení

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li zaměstnanci vykonávajícímu pro zaměstnavatele činnost zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), a rovněž v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.

Ve vazbě na vznik zaměstnání a související účast zaměstnance na zdravotním pojištění u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou v roce 2016 rozhodnými částkami „započitatelného příjmu“ hodnoty alespoň 2 500 Kč resp., více než 10 000 Kč, jak je dále uvedeno.

Dlouhodobým záměrem zákonodárce je – s ohledem na potřebu zajištění potřebných zdrojů do systému veřejného zdravotního pojištění – vyčlenit (poměrně úzce omezený) okruh osob, které ve zdravotním pojištění jako zaměstnanci již uvedeny nejsou. V těchto případech zaměstnavatelé ze zúčtovaného příjmu pojistné na zdravotní pojištění neodvádějí. V níže uvedených bodech I. – VII. podrobněji probereme, kdo se v právních podmínkách roku 2016 ve zdravotním pojištění za zaměstnance nepovažuje.

I. Osoba s příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny

Jedná se o příjmy uvedené v ustanovení § 3 odst. 4, § 4, § 4a, § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 ZDP. Příjmy nezahrnované do vyměřovacího základu zaměstnance můžeme v podstatě rozdělit do dvou skupin.

1) Příjmy, které nejsou předmětem daně

Podle § 6 odst. 7 písm. a) ZDP se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a předmětem daně nejsou například náhrady cestovních výdajů, poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené nebo umožněné v příslušných ustanoveních zákoníku práce (například v části sedmé hlavě třetí). Do vyměřovacího základu zaměstnance se ve zdravotním pojištění zahrnuje pouze ta část cestovních náhrad, která je předmětem daně. Obdobný postup platí i v případě hodnoty osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů, poskytovaných podle § 6 odst. 7 písm. b) ZDP. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrne ani náhrada za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, poskytovaných zaměstnanci podle zákoníku práce.

2) Příjmy od daně osvobozené

U těchto příjmů musíme rozlišovat, zda jsou osvobozeny:

  1. vždy, to znamená bez dalších doplňujících či omezujících podmínek, kdy se například může jednat o platbu zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 30 000 Kč ročně jako příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaným na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti nebo
  2. tehdy, jsou-li zaměstnavatelem zaměstnanci poskytnuty z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmu. V tomto případě se může jednat například o hodnotu nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu (vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů). U zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, nepodléhá zdanění a ani odvodu pojistného na zdravotní pojištění hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance ve smyslu ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP.

II. Žák nebo student

V druhém případě se jedná o žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku. Pokud by však byly této osobě zúčtovány jiné příjmy, zdaňované podle § 6 citovaného ZDP, pojistné by se odvádělo.

III. Osoba činná na základě DPP (hranice 10 000 Kč)

Jedná se o osoby činné na základě dohody o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč. Od 1.1.2012 (tedy i v roce 2016) platí ve zdravotním pojištění u dohod o provedení práce následující:

  • z pohledu zdravotního pojištění vzniká u dohody o provedení práce (nebo u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele – viz dále uvedená Poznámka) zaměstnání tehdy, pokud příjem převýší 10 000 Kč [§ 5 písm. a) bod 3. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů],
  • je-li zaměstnané osobě zúčtován za této situace příjem převyšující 10 000 Kč, stává se z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel ji přihlašuje (a následně odhlašuje) u příslušné zdravotní pojišťovny podle podmínek uvedených v § 8 odst. 2 písm. d) cit. zákona č. 48/1997 Sb.,
  • vzhledem k výši rozhodné částky neřeší zaměstnavatel při odvodu pojistného problematiku minimálního vyměřovacího základu,
  • zaměstnavatel musí věnovat pozornost i příjmům případně zúčtovaným po skončení této dohody (i dohody o pracovní činnosti), a to bez ohledu na situaci, zda dohoda účast na zdravotním pojištění založila, či nikoli.

Osoba pracující na základě dohody o provedení práce se z pohledu zdravotního pojištění nepovažovala za zaměstnance do 31.12.2011. Příjem zúčtovaný na základě dohody o provedení práce tak do konce roku 2011 nepodléhal odvodům pojistného a zaměstnavatel v tomto případě ani neplnil oznamovací povinnost. Na druhou stranu však pojištěnec neměl tímto zaměstnáním řešen ve zdravotním pojištění v daném kalendářním měsíci svůj pojistný vztah.

Poznámka
Od data 1.1.2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele. V dále uvedených bodech IV. – VI. se vznik zaměstnání odvíjí od průměrné mzdy pro rok 2016 a z ní odvozené rozhodné částky 2 500 Kč.

IV. Člen družstva

Z hlediska zdravotního pojištění se za zaměstnance nepovažuje ani člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je odměňován, a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu 2 500 Kč.

Pokud se tedy jedná například o členy představenstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci (i funkci), za kterou jsou tímto družstvem odměňováni, pak platí, že se výkon funkce v orgánu družstva vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto se z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu dosahujícího (a převyšujícího) stanovenou hranici, což je 2 500 Kč.

V. Osoba činná na základě DPČ (příjem nižší než 2 500 Kč)

Dalším případem je osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, která nedosáhla v kalendářním měsíci započitatelného příjmu 2 500 Kč.

Je-li příjem zúčtovaný na základě dohody o pracovní činnosti alespoň 2 500 Kč, a přitom nižší než 9 900 Kč, musí být zaměstnavatelem proveden dopočet do zákonného minima. Tento postup se nepoužije pouze u zaměstnaných osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. – u osob vyjmenovaných v tomto zákonném ustanovení odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu, která tak může být i nižší než 9 900 Kč.

Pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne 2 500 Kč, nepovažuje se osoba ve zdravotním pojištění za zaměstnance, současně však nemá v příslušném kalendářním měsíci kryté zdravotní pojištění tímto zaměstnáním. Problém nevznikne, pokud pojištěnec:

Není-li splněna ani jedna z těchto tří možností, bude se muset pojištěnec zaregistrovat na příslušný kalendářní měsíc jako osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatit v roce 2016 pojistné 1 337 Kč.

VI. Dobrovolný pracovník pečovatelské služby

I v tomto případě platí, že se jedná o pracovníka, který nedosáhl v kalendářním měsíci započitatelného příjmu 2 500 Kč, a tudíž není z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem.

Splňují-li osoby uvedené v bodech I. – VI. stanovené podmínky, nepovažují se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance a pojistné neplatí ze zúčtovaného příjmu ani zaměstnavatel, ani tyto osoby jako zaměstnanci.

VII. Členové volebních komisí

V roce 2016 se za zaměstnance ve zdravotním pojištění nepovažují členové okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členové okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky.

Společníci, jednatelé, komanditisté

Co se týká společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, platí, že pokud tito bez pracovněprávního vztahu vykonávají pro společnost práci a jsou za ni společností odměňováni příjmy zdaňovanými podle § 6 ZDP, považují se ve zdravotním pojištění za zaměstnance. Zaměstnavatel tyto osoby přihlašuje (a následně odhlašuje) u zdravotní pojišťovny a odvádí pojistné podle zákona, to znamená případně i s přihlédnutím k povinnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. V takovém případě, jakož i u odměn členů statutárních orgánů (mimo výše zmíněnou výjimku u členů družstev) a u příjmů charakteru funkčních požitků, neplatí například výše uvedená hranice 2 500 Kč a pojistné se odvádí z jakékoli částky příjmů, případně taktéž s ohledem na zákonné minimum 9 900 Kč.

Příjmy po skončení zaměstnání

Do vyměřovacího základu patří i příjmy zúčtované zaměstnanci po skončení zaměstnání. Tato problematika je upravena v § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, použijí odstavce 1 a 2. To znamená, že z příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání se pojistné buď odvede (jedná-li se o příjmy podle § 3 odstavce 1), nebo neodvede (pokud se jedná o příjmy podle § 3 odstavce 2). V měsíci, ve kterém je bývalému zaměstnanci příjem zúčtován, se na Přehledu uvedou částky vyměřovacího základu a pojistného. Osoba jako zaměstnanec se však do celkového počtu zaměstnanců uváděného na Přehledu nezapočítává, protože již není zaměstnancem.

Závěr

Osoby považované z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance mají tu nezanedbatelnou výhodu, že pokud jejich zaměstnání zakládá účast na zdravotním pojištění, mají vyřešen svůj pojistný vztah a samy se nemusejí o placení pojistného starat. Tuto důležitou povinnost za ně plní jejich zaměstnavatel, který tyto osoby přihlašuje u zdravotní pojišťovny, čímž jí sděluje, od kterého data se stává plátcem pojistného za tuto osobu jako zaměstnance. Pokud zaměstnavatel zaměstnance řádně nepřihlásí, může jednak zaměstnanci vzniknout komplikace, kdy nebude v informačním systému zdravotní pojišťovny evidován v žádné z kategorií zdravotního pojištění, jednak zaměstnavatel tímto porušuje zákon, za což mu může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

Právní předpisy citované v rubrice ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
  • zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
  • ZDP - zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
  • vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb
  • nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí
  • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
  • zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské

Související články

Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Dopady legislativních změn do zdravotního pojištění od 1. 1. 2019
Období trvání dohody o pracovní činnosti ve zdravotním pojištění
Příjmy, ze kterých se v roce 2017 zdravotní pojištění neplatí
Zdravotní pojištění zaměstnavatele a související právní úprava v roce 2017
Kdy zaměstnavatelé neplatí v roce 2021 zdravotní pojištění
Částka hrubého příjmu 3 000 Kč v nemocenském a zdravotním pojištění v roce 2020
Pracovní činnost mladistvých a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - ať máte vše v pořádku
Mateřská a rodičovská dovolená ve zdravotním pojištění
Zahraniční zaměstnanci českého zaměstnavatele z pohledu zdravotního pojištění
Společenství vlastníků a zdravotní pojištění
Závislá práce a zdravotní pojištění
Příjem zaměstnance nižší než minimální mzda ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - jak správně stanovit vyměřovací základ zaměstnance?
Některá ustanovení § 6 zákona o daních z příjmů z pohledu zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Jak mají zaměstnavatelé správně vypočítat pojistné na zdravotní pojištění?
Zdravotní pojištění - neplacené volno a nulový vyměřovací základ zaměstnance
Zdravotní pojištění a zaměstnání po část kalendářního měsíce v příkladech
Studentské brigády a zdravotní pojištění

Související otázky a odpovědi

Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Nezaplacené odvody za zaměstnance a firmu
Aplikování slevy na vyměřovacím základě u zdravotního pojištění
Zdanění mzdy u DPP u cizinců
Zaměstnání malého rozsahu
Doúčtování doplatku (přeplatku) pojistného za podnikatele na SP a ZP u FO vedoucích účetnictví
Odměny členů statutárních orgánů
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Zdanění příjmu z USA
Příjem za poskytnutí receptur
Odměna pěstouna a výkon SVČ
Odstupné
Změna uplatňování výdajů v daňovém přiznání u fyzické osoby
Zdravotní pojištění OSVČ - přechod z daňové evidence na vedení účetnictví
Daňová uznatelnost pojistného u vyslaného pracovníka
Zdravotní pojištění - student vysoké školy
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Zkrácený pracovní úvazek - odvod pojistného
Konkurenční doložka
Částečná nezaměstnanost a zdravotní pojištění

Související předpisy

586/1992 Sb. o daních z příjmů
262/2006 Sb., zákoník práce
114/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí
435/2004 Sb. o zaměstnanosti