Zaměstnavatel je ve většině případů povinen odvádět pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Případně může odvádět pojistné i z částky nižší, než je minimální vyměřovací základ, pak ale musí mít k dispozici doklad, kterým toto oprávnění prokáže. Jak tedy zaměstnavatel správně stanoví vyměřovací základ zaměstnance?
Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem ze závislé činnosti zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo výjimek daných právní úpravou zdravotního pojištění. Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění zaměstnání), pak zaměstnavatel přihlašuje osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a odvádí pojistné podle zákona, tedy:
- alespoň z minimálního vyměřovacího základu (což je v roce 2022 hodnota minimální mzdy 16 200 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc), případně alespoň z jeho poměrné části podle § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, například pokud je zaměstnanec nemocen, nebo
- z částky nižší než povinné minimum – v takovém případě však musí mít zaměstnavatel vždy k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje, a ten předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.
Zaměstnancem českého zaměstnavatele (a zároveň účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění, například s právem volby zdravotní pojišťovny) je při splnění zákonných podmínek i:
- osoba ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo ze Spojeného království, postupující podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, a také
- cizinec z tzv. třetí země, tedy mimo státy uvedené v předcházející odrážce.
Minimální vyměřovací základ řeší zaměstnavatelé vždy u pracovní smlouvy, u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 3 500 Kč a u dohody o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč. Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Naproti tomu ze skutečné výše příjmu, tedy nižšího než minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrná část, odvádí zaměstnavatel pojistné u osob nebo situací vyjmenovaných v ust