Ve srovnání s „řadovou“ funkcí vyžaduje vedoucí pozice zcela nové schopnosti, mimo jiné schopnosti organizovat, koordinovat a kontrolovat práci ostatních, nebát se rozhodovat a nést za svá rozhodnutí i za své spolupracovníky odpovědnost. Článek rozebírá hlavní pracovní změny, které vedoucí funkce přináší, a nejčastější chyby, kterých se začínající vedoucí dopouštějí. Zabývá se i jejich příčinami a způsoby, jak je překonat.
Nejčastějším důvodem, proč začínající manažeři selhávají, není to, že nemají dostatečné odborné schopnosti, ale že postrádají nové schopnosti, jež jejich funkce vyžaduje, tedy schopnosti řídit své podřízené. Řízení lidí není totiž vždy jednoduché, a představy o tom, jak při něm postupovat, nejsou často u začínajících manažerů zcela přesné.
I odborně zdatní pracovníci se proto při něm mohou snadno dopustit chyb, a přes své profesní předpoklady se tak mohou snadno stát špatnými manažery. Platí to tím spíše, že většina nových vedoucích nedostává před nástupem do své nové funkce téměř žádné manažerské školení: řízení lidí je k náplni jejich práce „přidáno“ mnohdy takřka ze dne na den.
Vyvarovat se typických začátečnických chyb nemusí být obtížné, předpokladem však je, že si uvědomíme jejich nebezpečí a pochopíme jejich příčiny.
Tři hlavní změny práce vedoucího
Prvním předpokladem úspěšného přechodu do vedoucí funkce je uvědomit si, že práce vedoucího přináší oproti „řadové funkci“ tři hlavní změny. Čím dříve si je noví vedoucí uvědomí, tím úspěšnějšími se ve své nové funkci stanou.
První změna se týká náplně práce. S přechodem do vedoucí pozice do ní vstupuje „lidský element“. I výkonná funkce většinou vyžaduje, abychom pracovali v týmu nebo trvale komunikovali. Ve vedoucí funkci však již naším hlavním úkolem není samostatně vykonávat určitou činnost, ale vytvářet podmínky pro to, aby naši spolupracovníci mohli dosahovat úkolů a cílů našeho úseku či oddělení. Naší hlavní povinností, ale i odpovědností se stává dosahovat cílů naší organizační jednotky prostřednictvím svých spolupracovníků.
Dostane-li proto zaměstnanec ve své nové vedoucí funkci určitý úkol, neměl by již jako v minulosti začít uvažovat o tom, jak jej sám vykoná. To, co od něj jeho organizace očekává, je, že se zamyslí nad tím, jak úkol rozdělí či přidělí jednotlivým osobám, za které odpovídá, a co budou tyto osoby pro úspěšné vykonání úkolu potřebovat.
Pro zaměstnance, kteří si zakládali na své odbornosti a které jejich odborné znalosti do vedoucí funkce přivedly, to může v nové funkci znamenat určité zklamání. Práce vedoucího je však prací generalisty a odborníka na řízení. Jeho odborná specializace již není jeho hlavní předností a prioritou. Není proto ani nutné, aby byl na svém pracovišti tím nejlepším odborníkem.
Druhá hlavní změna souvisí s odpovědností. Ve výkonné pozici jsme většinou odpovědní „pouze“ za to, zda jsme správně a včas vykonali úkoly, které nám byly zadány. Přechodem do vedoucí funkce se stáváme odpovědnými nejen za své vlastní pracovní výsledky, ale i (a především) za společné výsledky skupiny osob, kterou řídíme. Odpovídáme za to, že naši zaměstnanci znají své úkoly a dodržují předepsané postupy a pravidla, ale i za to, že jsou správně