Novela daňového řádu postupuje do Senátu
Novela zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „DŘ“), která je v Parlamentu projednávána jako sněmovní tisk č. 580, byla 12. února 2020 schválena Poslaneckou sněmovnou. V rámci legislativního procesu byly ve třetím čtení schváleny tři pozměňovací návrhy, které spolu s vládním návrhem zákona putují do Senátu.
Vládní návrh zákona nemění jen daňový řád, ale také zákony, které jsou vůči daňovému řádu v postavení speciální právní úpravy (lex specialis), například zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, zákon č. 338/1192 Sb., o dani z nemovitých věcí, či zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, a mnohé další.
Těžištěm navrhovaných změn jsou čtyři tematické celky, kterými jsou podpora elektronizace, zjednodušení kontrolních postupů, revize sankčního systému a vrácení nezpochybnitelné části nadměrného odpočtu DPH.
Nyní se zaměříme na to, jaká bude lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů.
Lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů
Dle připravované novely bude základní lhůta i nadále tři kalendářní měsíce, tedy v základní lhůtě bude třeba i nadále přiznání k dani z příjmů podat do 1. dubna následujícího kalendářního roku.
Podstatnou změnou však projde druhý odstavec § 136 DŘ, základní tříměsíční lhůta se prodlouží na čtyři měsíce, a to za předpokladu, že přiznání není podáno v základní tříměsíční lhůtě a následně je podáno elektronicky. S prodloužením lhůty dojde i k prodloužení lhůty splatnosti, na druhou stranu však také dojde k posunutí okamžiku vzniku vratitelného přeplatku (vyměření daně). Přeplatek totiž bude v případě prodloužení lhůty vyměřen až k 1. květnu, což znamená, že se prodlouží i lhůta pro vrácení přeplatku.
Pokud je s podávaným daňovým přiznáním spjat přeplatek na dani z příjmů a daňový subjekt chce dostat peníze co nejdříve, musí přiznání k dani z příjmů podat v základní tříměsíční lhůtě. Není přitom podstatné, zda jej v této lhůtě podá papírově či elektronicky. Naopak pokud je výsledkem podávaného přiznání k dani z příjmů nedoplatek, lze jen doporučit podat přiznání elektronicky po uplynutí základní tříměsíční lhůty.
Beze změny bude situace pro daňové subjekty, které mají zákonnou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, u nich se základní lhůta, stejně jako dnes, prodlužuje o tři měsíce, tj. mají povinnost podat přiznání k dani z příjmů do 1. července.
Ke změně však dochází u daňových subjektů, které jsou zastoupeny poradcem (daňovým poradcem či advokátem). Lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů se prodlužuje na šest měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce.
Zcela je vypuštěna ta část ustanovení, podle které je třeba uplatnit u správce daně související plnou moc v rámci základní tříměsíční lhůty, nově totiž nebude podstatné, kdy je plná moc uplatněna u správce daně. Může to být klidně i po uplynutí základní tříměsíční lhůty pro podání daňového přiznání. To je určitě pro všechny poradce atraktivní změna, neboť mnohdy se stává, že náplní několika posledních březnových dnů je právě řešení plných mocí a jejich včasného uplatnění u správce daně.
Příjemnou změnou je nepochybně i skutečnost, že pokud poradce podá daňové přiznání v základní tříměsíční lhůtě, pak je lhůta pro podání daňového přiznání pouze tříměsíční, což má dopad na okamžik vzniku vratitelného přeplatku.
Na závěr připomeňme, že se jedná o novelu, která je v Senátu, a s ohledem na aktuální dění ve světě není vůbec jasné, kdy bude legislativní proces dotažen do konce.