Novela 1. 4. 2017 (tisk 873)
Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona s dopady zejména do oblastí daní z příjmů, daně z přidané hodnoty a správy daní. Nejdůležitější změny týkající se fyzických osob a mezd jsou následující:
- Za účelem podpory rodin s více nezaopatřenými dětmi se zvyšuje sleva na dítě (daňové zvýhodnění) na druhé dítě z 17 004 Kč na 19 404 Kč a na třetí i každé další dítě z 20 604 Kč na 24 204 Kč.
- Zpřísňují se podmínky pro získání daňového bonusu – ten může být nově uplatněn pouze fyzickou osobou, která dosáhla příjmů ze závislé činnosti (zaměstnání) a/nebo příjmů ze samostatné činnosti (podnikání) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (mimo příjmů, které jsou osvobozené, zdaněné srážkovou daní nebo vyjmuty ze zdanění). Vypouští se tedy možnost, aby do limitu pro získání daňového bonusu byly započítány i příjmy z kapitálového majetku nebo nájmu, u kterých může snadněji docházet k jejich umělému navyšování pouze za účelem přiznání daňového bonusu.
- Na příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu (do 2 500 Kč hrubého měsíčně u jednoho plátce) se bude nově aplikovat srážková daň (za předpokladu, že nedojde k podepsání prohlášení k dani). Pokud fyzická osoba vedle příjmů od svého hlavního zaměstnavatele měla dříve v témže měsíci i jiný typ zdanitelných příjmů ze závislé činnosti v zanedbatelné výši, byla nucena kvůli této skutečnosti podat daňové přiznání. To mohlo fyzické osoby demotivovat k výkonu těchto činností. Příjem ze závislé činnosti malého rozsahu tak bude mít obdobný daňový režim jako příjmy z dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně u jednoho plátce a fyzické osobě bude možné (při splnění dalších podmínek) provést roční zúčtování (příjmy zdaněné českou srážkovou daní obecně nevstupují do základu daně v rámci daňového přiznání). Závěrem podotýkáme, že nový režim se vztahuje i například na odměny za výkon funkce či příjmy z dohody o provedení činnosti do 2 500 Kč.
- dochází k rozšíření institutu daně stanovené paušální částkou.
Protože novela nabude účinnosti v průběhu roku 2017, vydala finanční správa sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti, že v průběhu roku 2017 se bude postupovat podle znění zákona o daních z příjmů účinného do nabytí účinnosti výše uvedené novely – tisku 873 (tj. případné změny se použijí až od zdaňovacího období 2018). V průběhu roku 2017 se případně promítnou pouze změny týkající se měsíční výše daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě a dále změny týkající se náležitostí potvrzení, které vydávají penzijní společnosti.
Jednotné kurzy za zdaňovací období 2016
Finanční správa stanovila prostřednictvím Pokynu GFŘ D-31 jednotné kurzy za zdaňovací období 2016 podle § 38 zákona o daních z příjmů. Tyto kurzy se použijí zejména u poplatníků, kteří obdrželi v roce 2016 příjmy v cizí měně, nevedou účetnictví a nepoužívají k přepočtu kursy devizového trhu uplatňované podle předpisů o účetnictví.
Doplacení pojistného na důchodové spoření (II. pilíř)
V souvislosti se zrušením II. pilíře v lednu loňského roku mají účastníci důchodového spoření možnost si individuálně pojistné na důchodové pojištění doplatit. Pokud této možnosti někdo hodlá využít, je nutné nejpozději do 30. 6. 2017 podat žádost o sdělení výše doplatku pojistného u místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Doplatek na důchodovém spoření je pak splatný až do 29. 12. 2017 (do toho data musí být částka připsána na účet instituce nebo složena v hotovostní pokladně). Výhodou doplacení pojistného je vyšší procentní výměra u starobního důchodu (1,5 % za každý celý rok doby pojištění oproti 1,2 % v případě nevyužití možnosti doplacení pojistného). Například muž, který v roce 2017 dosáhne důchodového věku, byl 3 roky účasten ve II. pilíři a pobíral za rozhodné období průměrně 35 000 Kč za měsíc, obdrží v případě doplacení pojistného na důchodu měsíčně o 164 Kč více.
Smlouva o sociálním zabezpečení mezi ČR a Albánií
Počínaje 1. 2. 2017 vstupuje v platnost Smlouva mezi Českou republikou a Albánskou republikou o sociálním zabezpečení, která stanovuje příslušnost k právním předpisům, tj. určuje, ve kterém státě bude výdělečně činná fyzická osoba podléhat pojistnému a kam jej bude také platit. Obecně je příslušný systém státu, kde fyzická osoba vykonává práci (zaměstnání, samostatnou výdělečnou činnost), avšak smlouva specifikuje i zvláštní případy (vyslání zaměstnanců i OSVČ, výjimky z obecného pravidla).