Příčiny, prevence a řešení konfliktů v práci

Vydáno: 24 minut čtení

Konflikty jsou v jisté míře na každém pracovišti nevyhnutelné a nemusejí být vždy škodlivé. Zvýšení jejich výskytu, dlouhodobější přetrvávání a především nepříznivý dopad na mezilidské vztahy však snižují produktivitu pracoviště, a brání mu dosahovat jeho úkolů. Vedoucí by proto měli škodlivým konfliktům předcházet, včas je identifikovat, a jejich řešení neodkládat. Článek se zabývá nejčastějšími příčinami konfliktů na pracovišti, jejich typy, důsledky, prevencí jejich vzniku a hlavními způsoby jejich řešení.

Konflikty jsou přirozeným průvodním rysem práce. I když jsou zpravidla nepříjemné, škodlivé jsou především ty, které se dotýkají osobních vztahů a zájmů, narušují komunikaci a nezbytnou spolupráci osob, vyvolávají stres a snižují výkon. I méně závažné konflikty přitom odčerpávají pracovní čas a osobní energii, brání možnostem soustředění či vedou k vyššímu výskytu chyb v práci. Rostoucí míra konfliktů vede zpravidla i k růstu pracovních absencí, nemocnosti či fluktuace zaměstnanců.

Dochází-li ke konfliktům i mezi vedoucími, soupeřícími například o své pravomoci či pozice, mohou „metastazovat“ i do sporů mezi organizačními jednotkami. Organizace se pak zabývá spíše svými vnitřními problémy než úkoly, pro které byla vytvořena.

Škodlivé však nemusí být všechny typy konfliktů. Konflikty odborné povahy se mohou stát příležitostí k řešení věcných problémů organizace, například k objevení nových postupů nebo způsobů řešení určitých problémů. Tyto konflikty, kterým v dalším textu věnujeme samostatnou pozornost, tak mohou být pro organizaci prospěšné. Předpokladem je, že nepřerostou do osobní roviny.

Konflikty, které škodí

Konflikty, které jsou jednoznačně škodlivé, jsou zpravidla vyvolávány nevhodným řízením zaměstnanců či organizací práce, nebo určitými osobními rysy osob. K těm prvním patří nejčastěji konflikty vznikající v důsledku nejasných pravomocí, neurčitých či objektivních hodnoticích kritérií, špatně provázaných nebo vzájemně skloubených činností, případně protichůdných pracovních pokynů, které zaměstnanci dostávají. Ty druhé bývají vyvolány osobními antipatiemi, pramenícími ze střetu osobností, ale i odlišnými názory na řešení věcných problémů pracoviště.

Nejasné pravomoci a hodnoticí kritéria

Nejednoznačné pravomoci jednotlivých osob či pracovních míst, například pravomoci, které se vzájemně překrývají, patří k nejčastějším příčinám konfliktů. Vytváří totiž prostor pro to, aby lidé o své pravomoci v organizaci dlouhodobě soupeřili.

Podobnou roli sehrávají i nejasná nebo nedostatečně objektivní hodnoticí kritéria, a to především tehdy, vedou-li k odlišnému zacházení se zaměstnanci vykonávajícími stejnou práci či dosahujícími stejných výsledků. Konflikty vyvolávají především proto, že se stávají příčinou nespravedlnosti.

Konflikty pramenící z nejednoznačných hodnoticích kritérií vznikají nejčastěji v souvislosti s pracovním hodnocením, výší mzdy či odměn, pracovními nároky, podmínkami práce či možnostmi postupu. Na věci přitom nic nemění fakt, že zdrojem konfliktu může být „nespravedlnost“, pociťovaná „jen“ subjektivně. Primární příčinou konfliktu není totiž „subjektivní“ pocit zaměstnanců, ale neschopnost organizace používaná hodnoticí kritéria jasně a srozumitelně vysvětlit nebo zaměstnance o

Související dokumenty

Související pracovní situace

Ošetřovné
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy
Délka pracovní doby (obecně)
Nařízení práce přesčas
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Noční práce vs. práce v noci
Omezení práce přesčas a možnost zákazu inspekcí práce
Práce přesčas při kontu pracovní doby
Práce přesčas při pružném rozvržení pracovní doby
Pracovní pohotovost
Rovnoměrné rozvržení pracovní doby
Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele
Sjednání kratší pracovní doby
Směna a její maximální délka
Úprava pracovní doby (zvláštní pracovní podmínky)
Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby

Související články

Zásady úspěšné řídicí komunikace
Vůdcovství, komunikace, konzultace a účast zaměstnanců v systémovém řízení BOZP
K čemu slouží audit vnitřní komunikace
Zaměstnanci a sociální sítě
Šikana a obtěžování zaměstnanců na pracovišti
Stres na pracovišti a stres management v pracovním prostředí
Zásady úspěšné řídicí komunikace
Stanovení cíle práce jako motivačního nástroje zaměstnanců
Příčiny a důsledky demotivace zaměstnanců
Vlastní systém hodnocení složitosti, odpovědnosti a namáhavosti prací
Compliance program jako nezbytný pomocník společnosti
Jak vytvořit a uplatňovat etický kodex organizace
Informování a projednání u zaměstnavatelů
Co znamená řídit výkon zaměstnanců
Motivace zaměstnanců
Uplatňování pracovní motivace ovlivňující výkon a kvalitu práce zaměstnanců
Motivovat znamená získávat důvěru
Motivace pracovníků a její individuální rozdíly
Motivační nástroje vedoucího
Zvládají personalisté kompetence budoucího období?
Práce a řízení v multikulturním prostředí
K čemu slouží audit vnitřní komunikace

Související otázky a odpovědi

Pracovní smlouvy uzavřené na různou dobu u jednoho zaměstnavatele
Odmítnutí pracovního úkolu
Diskriminace v odměňování
Jmenování na dobu určitou
Poskytování osobních údajů zaměstnanců zákazníkům
Mzdové dokumenty - kopie nebo posílání emailem
Dvě odborové organizace
Uchovávání dokumentů - archivační lhůty
Archivace HR dokladů
Externí vedoucí pracovník
Skartace a archivace z hlediska GDPR
Bezplatný asistenční program pro zaměstnance
Kamerový systém na pracovišti a GDPR
Uchování kopií dokladů
Teambuilding
Archivace docházky
Povinnost určit základní část pružní pracovní doby
Příspěvek zaměstnavatele na dioptrická skla
Forma předání ELDP zaměstnanci
Stálý byt a přechodné ubytování cizinců