Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež

Překážky v práci z důvodu obecného zájmu

Zákoník práce posuzuje uvolnění zaměstnanců na tábory a sportovní soustředění jako překážky v práci z důvodu obecného zájmu. Mezi překážky v práci z důvodu obecného zájmu patří výkon veřejné funkce, výkon občanských povinností a jiné úkony v obecném zájmu. Jiné úkony v obecném zájmu představují určitou zbytkovou kategorii úkonů činěných v obecném zájmu, které nejsou uvedeny v ustanovení § 201, ust. § 202, ust. § 204 a ust. § 205 zákoníku práce. Obecně platí, že zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Jiné úkony v obecném zájmu stanoví zejména ust. § 203 odst. 2 zákoníku práce.

Pracovní volno pro činnost v souvislosti s tábory pro děti a mládež

Dle ust. § 203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu zaměstnanci přísluší "k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež, a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže." Podstatné tedy je, jakou činnost nebo funkci zaměstnanec na dětském táboře či sportovním soustředění vykonává. Pro nárok na pracovní volno dle ust. § 203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce se musí jednat o tyto činnosti:

• vedoucí tábora pro děti a mládež nebo vedoucí sportovního soustředění,
• zástupce vedoucího pro věci hospodářské a zdravotní,
• oddílový vedoucí,
• vychovatel,
• instruktor,
• střední zdravotnický pracovník.

V uvedených případech náleží zaměstnanci pracovní volno a zákoník práce stanoví maximální rozsah pracovního volna v rámci kalendářního roku, a to tak, že přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce. Je třeba zdůraznit, že tento limit se nevztahuje k jednotlivé akci (táboru, soustředění), ale jedná se o souhrnnou maximální délku pracovního volna za kalendářní rok. Zaměstnanci tedy může být pracovní volno poskytnuto i k účasti - na více akcích v rámci jednoho kalendářního roku.

Vážné provozní důvody jako důvod neposkytnutí pracovního volna

Zákoník práce dále poskytnutí pracovního volna podmiňuje tím, že mu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele. Bližší vymezení provozních důvodů zákon ale neurčuje. Existenci vážných provozních důvodu v případném soudním sporu prokazuje zaměstnavatel, přičemž při posuzování, zda jsou na straně zaměstnavatele dány vážné provozní důvody, vychází soudy z povahy provozu podniku, organizačně-technických poměrů zaměstnavatele, počtu zaměstnanců u zaměstnavatele a možností jejich vzájemného zástupu. Zaměstnavatel nemusí vyhovět zaměstnanci ve věci poskytnutí pracovního volna, pokud by tím byl znemožněn nebo vážně ohrožen jeho provoz. Zaměstnavatel může vyhovět žádosti tím snadněji, čím více má zaměstnanců, čím lépe se jeho zaměstnanci mohou vzájemně zastupovat a čím více má peněžních prostředků použitelných pro jejich odměňování. Nejvyšší soud ČR v rámci své rozhodovací praxe určil, že pouze v případě, že by tím byl znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz (plnění úkolů nebo činnosti) zaměstnavatele, lze dovodit, že vyhovění žádosti zaměstnance brání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.

Další podmínky poskytnutí pracovního volna

Další důležitou podmínkou danou zákoníkem práce pro poskytnutí pracovního volna kromě výše uvedeného je, aby zaměstnanec minimálně po dobu jednoho roku před uvolněním soustavně a bezplatně pracoval s dětmi či mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež. Tato podmínka je podstatná. Pracovní volno tak nepřísluší zaměstnanci, který se do práce s dětmi a mládeží nezapojuje soustavně po celý rok, ale jen v době konání tábora, anebo tak činí v průběhu roku za úplatu.

Překážku v práci zaměstnanec zpravidla prokáže zaměstnavateli písemným potvrzením od pořadatele akce, z kterého by měl být patrný termín trvání akce a činnost (funkce) vykonávaná zaměstnancem. K prokázání podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním soustavně a bezplatně pracoval s dětmi či mládeží, lze rovněž užít písemné potvrzení od subjektu, pro který zaměstnanec tuto činnost vykonával.

Změna ust. § 203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce

Novela zákoníku práce - zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony - upřesnila s účinností od 1. 1. 2021 ust. § 203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce tak, že kromě táborů pro děti a mládež se činnost může týkat i obdobných činností na sportovních soustředěních dětí a mládeže, a dále, že zaměstnanci přísluší za podmínek podle ust. § 203a zákoníku práce pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku nejvýše za 1 týden v kalendářním roce. S účinností od 1. 1. 2021 je tak nově spojena část zmíněného pracovního volna (nejvýše 1 týden v kalendářním roce) s právem zaměstnance na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

S účinností od 1. 1. 2021 dochází na základě zákona č. 285/2020 Sb. k věcnému rozšíření překážky v práci podle ust. § 203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce. Zaměstnanci tak nově přísluší pracovní volno i k obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže. Důvodem k úpravě dle předkladatelů novelizovaného znění ustanovení zákoníku práce bylo, že dřívější stav byl problematický, neboť zvýhodňoval pouze určitý typ akcí (tábory) oproti jiným (sportovní soustředění). Zároveň využití neplaceného volna představovalo značný zásah do příjmů osob, které dobrovolně konají činnosti na táborech a sportovních soustředěních pro děti a mládež. Novelizované znění zákoníku práce má za cíl podpořit dobrovolnictví a práci s dětmi a mládeží. Dále tím má dojít k narovnání stávající nerovnosti mezi tábory a jinými akcemi (sportovní soustředění). Díky nastaveným podmínkám zároveň má být zajištěno, že budou podpořeny pouze neziskové a dobrovolnické aktivity, nikoliv komerční akce.

Pracovní volno s náhradou mzdy (platu)

S účinností 1. 1. 2021 bylo do zákoníku práce vloženo nové ustanovení, a to ustanovení § 203a, které je označeno nadpisem pracovní volno související s akcí pro děti a mládež. Uvedené ustanovení navazuje na ust. § 203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce a stanoví podmínky, za kterých je nově zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy (platu) v případě překážky v práci dle uvedeného ustanovení.

Rozsah pracovního volna a podmínky jeho poskytnutí upravuje ust. § 203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce a blíže je popsáno výše v tomto článku. Ustanovení § 203a zákoníku práce obsahuje podmínky, kdy náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu. Dle ust. § 203a odst. 1 zákoníku práce "pracovní volno podle § 203 odst. 2 písm. h) s náhradou mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci pouze, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou,

1. zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a
2. práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností.

Z uvedeného vyplývá, že poskytnutí náhrady mzdy nebo platu je podmíněno tím, že akce pro děti a mládež (tábor, sportovní soustředění) je pořádána právnickou osobou (nikoliv tedy fyzickou osobou), která je zapsána ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob alespoň po dobu 5 let a zároveň je její hlavní činností práce s dětmi a mládeží. Zákoník práce zároveň výslovně stanoví, že zaměstnanec je povinen uvedené skutečnosti prokázat zaměstnavateli. Důvodem je to, že pro zaměstnavatele jsou tyto informace potřebné, neboť následně musí spolu s žádostí o úhradu poskytnuté náhrady doložit okresní správě sociálního zabezpečení splnění podmínek pro její poskytnutí.

Výše náhrady mzdy (platu)

Náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci přísluší nejvýše za 1 týden v kalendářním roce, a to ve výši jeho průměrného výdělku vypočteného dle zákoníku práce. Ustanovení § 203a odst. 2 zákoníku práce zároveň ale stanoví maximální výši poskytnuté náhrady mzdy nebo platu, a to tak, že "maximální výše poskytnuté náhrady mzdy nebo platu činí výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno, vyhlášené podle zákona upravujícího zaměstnanost." Tuto částku představující výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku vyhlašuje každoročně ke konci roku MPSV formou sdělení. Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2020 činí 34 611 Kč dle sdělení č. 574/2020 Sb. ze dne 17. prosince 2020, o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2020 pro účely zákona o zaměstnanosti. Zaměstnavatel může sice poskytnout zaměstnanci s vysokým příjmem, z kterého by průměrný výdělek převyšoval uvedenou maximální částku, náhradu mzdy vyšší, ale převyšující částka mu nebude refundována ve smyslu ust. § 203a odst. 3 zákoníku práce. Zaměstnavatel má totiž na základě ust. § 203a odst. 3 zákoníku práce nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu, ale nehradí se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený tímto zákonem. Úhradu poskytuje na žádost zaměstnavatele okresní správa sociálního zabezpečení podle sídla zaměstnavatele, je-li jím právnická osoba, nebo podle místa trvalého pobytu zaměstnavatele, je-li jím fyzická osoba. Zaměstnavatel musí doložit poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a splnění podmínek pro její poskytnutí.

Žádost o refundaci náhrady mzdy (platu)

Zákoník práce nestanoví pro podání žádosti o úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu při pracovním volnu souvisejícím s akcí pro děti a mládež žádnou lhůtu. Česká správa sociálního zabezpečení zpracovala vzor žádosti (včetně interaktivní podoby), který mohou zaměstnavatelé využít. Touto žádostí může zaměstnavatel uplatnit nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platu, která byla vyplacena více zaměstnancům.

Dle pokynů k vyplnění žádosti zveřejněných ČSSZ je zaměstnavatel povinen k žádosti doložit poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a splnění podmínek pro její poskytnutí, tedy že

uvolněný zaměstnanec vykonával činnost vedoucího tábora pro děti a mládež, jeho zástupce pro věci hospodářské a zdravotní, oddílového vedoucího, vychovatele, instruktora, středního zdravotního pracovníka v táborech pro děti a mládež anebo obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže - uvedené lze doložit např. organizátorem tábora či sportovního soustředění vystaveným potvrzením;

uvolněný zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží - uvedené lze doložit např. potvrzením příslušné instituce (doložení této podmínky se nevyžaduje, jde-li o tábory - nikoli sportovní soustředění - pro zdravotně postižené děti a mládež;

uvolněný zaměstnanec vykonával činnost uvedenou v první odrážce v rámci akce pořádané právnickou osobou, jež je zapsána ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a zároveň je práce s dětmi a mládeží hlavní činností této právnické osoby - uvedené lze doložit např. potvrzením organizátora;

došlo k faktickému poskytnutí náhrady mzdy zaměstnanci - uvedené lze doložit např. účetními a dalšími doklady k vedení účetnictví (k vedení daňové evidence) včetně účtů a dokladů souvisejících s výplatou mezd a dalších nároků zaměstnanců souvisejících se zaměstnáním.