Situacím, kdy je zaměstnanec dlouhodobě nepřítomen v zaměstnání, musejí zaměstnavatelé vždy věnovat zvýšenou pozornost, a to zejména z pohledu placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti. Je pravdou, že nejčastějším důvodem (často dlouhodobé) nepřítomnosti zaměstnance v práci bývá nemoc jako důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance podle § 191 zákoníku práce.
V následujícím textu si blíže rozebereme podmínky platné ve zdravotním pojištění v souvislosti s déletrvající nepřítomností zaměstnance v zaměstnání, kdy se blíže zaměříme na tyto tematické oblasti:
- neomluvená nepřítomnost zaměstnance v zaměstnání,
- vzetí zaměstnance do vazby nebo výkon trestu odnětí svobody,
- dlouhodobá nemoc,
- práce v zahraničí,
přičemž pracovněprávní vztah buď může trvat, anebo bude zaměstnavatel odůvodněně činit kroky směřující k jeho ukončení.
Neomluvená nepřítomnost zaměstnance
Neomluvená absence zjevně znemožňuje zaměstnavateli, aby zaměstnanec vykonával práce podle jeho potřeb v souladu se sjednanou pracovní smlouvou nebo dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tato závažná okolnost brání řádnému naplňování podmínek pracovněprávního vztahu, proto lze reálně předpokládat, že zaměstnavatel nebude mít zájem na jeho pokračování. Nicméně pokud by zaměstnavatel za daných okolností přece jen nechtěl pracovněprávní vztah ukončit, musel by z hlediska zdravotního pojištění postupovat v souladu s platnou právní úpravou.
Návaznost na minimální vyměřovací základ
Pokud zaměstnanec nepracuje, je jeho příjem nulový. Ve zdravotním pojištění však platí ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu tehdy, pokud zaměstnanec nepatří mezi výjimky uvedené v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kdy minimum neplatí například pro zaměstnané osoby, za které je plátcem pojistného stát. Pokud však musí zaměstnanec (a zaměstnavatel jako plátce pojistného) dodržet minimální vyměřovací základ, platí při postupu podle zákona následující:
- neomluvená absence trvá část kalendářního měsíce a příjem zaměstnance je alespoň 13 350 Kč. V tomto případě se ve zdravotním pojištění nepřihlíží k délce trvání té