Důležitost kalendářního dne ve zdravotním pojištění

Vydáno: 20 minut čtení

Z hlediska placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaujímá kalendářní měsíc ve zdravotním pojištění významnou roli, neboť určuje časový úsek, za který se pojistné odvádí.

Kalendářní měsíc se fakticky dotýká všech skupin plátců, kterými jsou:

  • zaměstnavatelé (a jejich prostřednictvím zaměstnanci),
  • osoby samostatně výdělečně činné,
  • osoby bez zdanitelných příjmů,
  • stát jako plátce pojistného za osoby vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

V rámci kalendářního měsíce musí mít pojištěnec také vyřešen svůj pojistný vztah, což znamená, že alespoň jeden den v každém měsíci musí mít u zdravotní pojišťovny evidovánu některou ze zákonem stanovených čtyř kategorií (viz výše).

Kalendářní měsíc a minimální vyměřovací základ zaměstnance

U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se na zaměstnance vztahuje v roce 2020 povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu 14 600 Kč, musí zaměstnavatel při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc odvést za zaměstnance pojistné nejméně ve výši 1 971 Kč. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které neplatí minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do zákonného minima a v této souvislosti také bez ohledu například na to, zda zaměstnání trvalo pouze část kalendářního měsíce, nepřihlíží se k období případné nemoci, k vykázanému neplacenému volnu, k jinému zaměstnání či souběžné podnikatelské činnosti apod.

Při placení pojistného musejí zaměstnavatelé respektovat u zaměstnance především tyto zásady:

  • do vyměřovacího základu zaměstnance se (mimo dále uvedených zákonných výjimek) zahrnují příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a nejsou od této daně osvobozeny a zaměstnavatel je zaměstnanci zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním;
  • pojistn

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ

Související články

Zdravotní pojištění - plátci pojistného a návrat "k normálu"
Zdravotní pojištění a zaměstnání po část kalendářního měsíce v příkladech
Zdravotní pojištění a důležitost kalendářního měsíce
Zdravotní pojištění - pracovní smlouvy a dohody
Výkon funkce a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce
Zdravotní pojištění - více příjmů zaměstnance a minimální vyměřovací základ
Jak se mohou zaměstnavatelé vyvarovat nejčastějších chyb ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění: když zaměstnanec podniká
Zdravotní pojištění a minimální vyměřovací základ zaměstnance - nejčastější chyby zaměstnavatelů
Zdravotní pojištění a odvod pojistného zaměstnavatelem s dopočtem a doplatkem do minima
Význam minimální mzdy ve zdravotním pojištění
Vyměřovací základ, souběžné příjmy a "státní kategorie" zdravotního pojištění v roce 2020
Karanténa v souvislostech zdravotního pojištění
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Zdravotní pojištění - nízké příjmy a minimum zaměstnance
Subjekty bez minima ve zdravotním pojištění
Znaky minimálního vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění
Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát, od 1. ledna 2018
Minimální mzda a zdravotní pojištění po 1. lednu 2018
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance
Částka hrubého příjmu 3 000 Kč v nemocenském a zdravotním pojištění v roce 2020

Související otázky a odpovědi

Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Neplacené volno
Neomluvená absence a krácení dovolené
Minimální zdravotní pojištění
Odměna členům komise při konání referenda a zdravotní pojištění
Oprava odvodu zdratvotního pojištění po nahlášení rozhodných skutečností
Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let
hrubá mzda a zdravotní pojištění
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Minimální vyměřovací základ zdravotní pojištění
Zdanění a odvody na pojistné u mzdy ve výši 5 000 Kč
Ukončení HPP v průběhu měsíce a přečerpaná dovolená - zdravotní pojištění
Příspěvek zaměstnanci na penzijní nebo životní pojištění
Evidence na Úřadu práce, příjem na DPČ a zdravotní pojištění
Krácení minimálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění - překážky zaměstnance
Provize z obratu v době dočasné pracovní neschopnosti
Sleva na zdravotním pojištění zaměstnavatele s více než 50 % zaměstnanců se ZTP
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP

Související předpisy

48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
586/1992 Sb. o daních z příjmů