Důležitost kalendářního dne ve zdravotním pojištění

Vydáno: 20 minut čtení

Z hlediska placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaujímá kalendářní měsíc ve zdravotním pojištění významnou roli, neboť určuje časový úsek, za který se pojistné odvádí.

Kalendářní měsíc se fakticky dotýká všech skupin plátců, kterými jsou:

  • zaměstnavatelé (a jejich prostřednictvím zaměstnanci),
  • osoby samostatně výdělečně činné,
  • osoby bez zdanitelných příjmů,
  • stát jako plátce pojistného za osoby vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

V rámci kalendářního měsíce musí mít pojištěnec také vyřešen svůj pojistný vztah, což znamená, že alespoň jeden den v každém měsíci musí mít u zdravotní pojišťovny evidovánu některou ze zákonem stanovených čtyř kategorií (viz výše).

Kalendářní měsíc a minimální vyměřovací základ zaměstnance

U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se na zaměstnance vztahuje v roce 2020 povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu 14 600 Kč, musí zaměstnavatel při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc odvést za zaměstnance pojistné nejméně ve výši 1 971 Kč. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které neplatí minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do zákonného minima a v této souvislosti také bez ohledu například na to, zda zaměstnání trvalo pouze část kalendářního měsíce, nepřihlíží se k období případné nemoci, k vykázanému neplacenému volnu, k jinému zaměstnání či souběžné podnikatelské činnosti apod.

Při placení pojistného musejí zaměstnavatelé respektovat u zaměstnance především tyto zásady:

  • do vyměřovacího základu zaměstnance se (mimo dále uvedených zákonných výjimek) zahrnují příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a nejsou od této daně osvobozeny a zaměstnavatel je zaměstnanci zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním;
  • pojistn

Související dokumenty

Související pracovní situace

Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Snížení základu daně: úvěr

Související články

Zdravotní pojištění - plátci pojistného a návrat "k normálu"
Zdravotní pojištění a zaměstnání po část kalendářního měsíce v příkladech
Zdravotní pojištění a důležitost kalendářního měsíce
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Přečerpaná dovolená a zdravotní pojištění
Chybné postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění a správná řešení
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2022
Dlouhodobé ošetřovné ve zdravotním pojištění v roce 2022
Zdravotní pojištění - souběžná zaměstnání a minimální vyměřovací základ zaměstnance
Co je ve zdravotním pojištění vyloučeno
Pojistné placené zaměstnavatelem z dosaženého příjmu
Dohody a nemoc zaměstnance ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění od 1. ledna 2020
Výkon funkce a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce
Zdravotní pojištění - více příjmů zaměstnance a minimální vyměřovací základ
Jak se mohou zaměstnavatelé vyvarovat nejčastějších chyb ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění: když zaměstnanec podniká
Zdravotní pojištění a minimální vyměřovací základ zaměstnance - nejčastější chyby zaměstnavatelů
Zdravotní pojištění a odvod pojistného zaměstnavatelem s dopočtem a doplatkem do minima
Význam minimální mzdy ve zdravotním pojištění
Vyměřovací základ, souběžné příjmy a "státní kategorie" zdravotního pojištění v roce 2020

Související otázky a odpovědi

Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Minimální zdravotní pojištění
Neomluvená absence a krácení dovolené
Neplacené volno
Zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění po návratu z rodičovské dovolené
Povinnost doplatku do minimálního vyměřovacího základu při práci na dohodu o provedení práce a účasti na pojištění
DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Oznámení přiznání důchodu zdravotní pojišťovně
Platba sociálního a zdravotního pojištění
Zaměstnankyně na rodičovské dovolené a práce na stejné pozici jako před ní
Zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění v zaměstnání - péče o děti
Zdravotní pojištění u občana EU a zároveň studenta
Dohoda o placení zdravotního pojištění
Přechod zaměstnanců na nového zaměstnavatele - odhlášení u zdravotní pojišťovny a OSSZ
Smlouva o výkonu funkce do 3 500 Kč a paušální daň
Odvody za zaměstnance, který má trvalý pracovní poměr v EU u českého zaměstnavatele

Související předpisy

48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
586/1992 Sb. o daních z příjmů