Zdravotní pojištění a práce v zahraničí

Vydáno: 15 minut čtení

Dokážeme vyjmenovat mnoho důvodů, proč naši občané vyjíždějí za prací do zahraničí. Někdy to může být například problém práci v určitém oboru u nás vůbec získat, nesporně lákavou je - v porovnání s tuzemskými poměry - možnost zpravidla vyššího výdělku a v neposlední řadě třeba i touha získat sebedůvěru a víru ve vlastní schopnosti. Ať už je motivace pro práci v zahraničí jakákoliv, vždy si musí být pracovník vědom skutečnosti, že vstupuje do zcela odlišných poměrů, než na jaké je zvyklý v Česku, včetně souvisejících dopadů i na jeho případné nezaopatřené rodinné příslušníky.

Protože s účinností od 1. května 2010 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 (pro oba předpisy budeme dále používat pojem Nařízení), má tato skutečnost mj. přímý vliv na výkon výdělečné činnosti našich občanů v zahraničí a navazující řešení zdravotního pojištění. Z pohledu aktuálně platných předpisů je důležité, zda náš občan pracuje:

  • ve státech Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku nebo ve Spojeném království (dále jen „členský stát“),
  • v ostatních (tzv. třetích) zemích.

Pojištěn v zahraničí bude český občan při výkonu výdělečné činnosti ve státě, se kterým Česká republika uzavřela dvoustrannou mezistátní smlouvu o sociálním zabezpečení (týká se rovněž oblasti zdravotního pojištění) zajišťující přístup ke zdravotní péči. V posledních letech byly tyto smlouvy uzavřeny například s Albánskou republikou, Tuniskou republikou nebo se Syrskou arabskou republikou. Kompletní seznam těchto smluv, a tedy dvoustraně sjednaných podmínek, naleznete například na webových stránkách Kanceláře zdravotního pojištění z. s. (www.kancelarzp.cz) v sekci Právní předpisy.

Princip pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti

Jestliže občan České republiky vykonává výdělečnou činnost (zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost) na území státu, na který se vztahuje působnost Nařízení, pak platí, že je při výkonu výdělečné činnosti v členských státech pojištěn (účasten všech systémů sociálního zabezpečení) ve státě, na jehož území vykonává výdělečnou činnost

Související dokumenty

Související pracovní situace

Závislá činnost a SZDZ
Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Délka pracovní doby (obecně)
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu
Délka pracovní doby při vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu
Evidence pracovní doby
Nařízení práce přesčas
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Noční práce vs. práce v noci
Omezení práce přesčas a možnost zákazu inspekcí práce
Práce přesčas při kontu pracovní doby

Související články

Dohody ve zdravotním pojištění - příklady
Zdravotní pojištění a výkon činnosti u zaměstnavatele bez pracovněprávního vztahu
Zaměstnavatelé a rozhodné období kalendářního měsíce ve zdravotním pojištění
Dopady dlouhodobé nepřítomnosti zaměstnance do zdravotního pojištění
Evropská unie a ukončení pojištění v zahraničí
Průkazy zdravotních pojišťoven a rozsah nároků pojištěnce
Výdělečný a nevýdělečný pobyt v zahraničí a zdravotní pojištění
Zaměstnání při studiu a zdravotní pojištění
Evropská unie a vybrané formuláře v souvislostech zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění a platba chybně provedená zaměstnavatelem
Nemoc zaměstnance ve zdravotním pojištění v roce 2022
Zdravotní pojištění - specifické situace u neplaceného volna
Zaměstnavatelé a důležitost minima ve zdravotním pojištění
Odstupné, ochranná lhůta a ukončení činnosti zaměstnavatele v souvislostech zdravotního pojištění
Práva a povinnosti pojištěnce ve zdravotním pojištění
Příjem zaměstnance nižší než minimální mzda ve zdravotním pojištění
Zaměstnanci a systém nemocenského a zdravotního pojištění v roce 2021
Zdravotní pojištění - jak správně stanovit vyměřovací základ zaměstnance?
Postupy zaměstnavatele po změnách ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Pracovněprávní vztahy na dobu určitou a zdravotní pojištění
Zaměstnanci a příjmy zdravotní pojišťovny
Studenti a doktorandi jako "státní kategorie" zdravotního pojištění

Související otázky a odpovědi

Ubytovací služby ČR a zaměstnání v Belgii
DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Oznámení přiznání důchodu zdravotní pojišťovně
Platba sociálního a zdravotního pojištění
Zaměstnankyně na rodičovské dovolené a práce na stejné pozici jako před ní
Zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění v zaměstnání - péče o děti
Zdravotní pojištění u občana EU a zároveň studenta
Dohoda o placení zdravotního pojištění
Přechod zaměstnanců na nového zaměstnavatele - odhlášení u zdravotní pojišťovny a OSSZ
Smlouva o výkonu funkce do 3 500 Kč a paušální daň
Odvody za zaměstnance, který má trvalý pracovní poměr v EU u českého zaměstnavatele
Sociální a zdravotní pojištění z funkční odměny předsedy představenstva
Zdravotní pojištění - zaměstnání malého rozsahu starobního důchodce
Otcovská dovolená a zdravotní pojištění
Přihláška na OSSZ a ZP
Sleva na poplatníka u zaměstnance ze Slovenska
Neuvolněný zastupitel pracující v Německu a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění u dohody o provedení práce
Dodržení minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění u zaměstnanců s předčasným starobním důchodem

Související předpisy

117/1995 Sb. o státní sociální podpoře