Mgr. Aleš Kalvoda

Zákonem č. 285/2020 Sb. byla přijata poměrně rozsáhlá a dlouho očekávaná novela zákoníku práce. Tento zákon přináší i změny v některých dalších právních předpisech. V tomto článku se budu věnovat dvěma z nich, totiž novele zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), a zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dále jen „zákon o inspekci práce“).

Před několika lety jsem byl na semináři významného soudce Nejvyššího soudu. Padl dotaz, který se týkal dovolené, a pan soudce odpověděl: „Na dovolenou se mě neptejte, kvůli té se nikdo nesoudí.“ Zajisté, jednalo se do určité míry o nadsázku. Nicméně vzhledem k tomu, že pracovněprávních sporů v České republice není obecně vzato nijak velké množství, tak je nanejvýš pravděpodobné, že soudů, kde se předmět sporu týká dovolené, je ještě mnohem méně.

Občas se potkávám s otázkou, zda inspekce práce kontroluje pořád „švarcsystém“. Přiznám se, že mě ta otázka poněkud překvapí a odpovím: „Samozřejmě ano“. Ale to je asi tak jediné, co je na dané věci samozřejmé.

V souvislosti s přijetím evropského nařízení GDPR se ochrana osobních údajů momentálně stává velmi frekventovaným tématem diskuzí nejen ryze odborných. Ve svém článku se však nehodlám věnovat předmětné směrnici, ale tématu souvisejícímu, totiž ochraně osobních práv zaměstnanců v zákoníku práce, lépe řečeno rolí inspekce práce při jejich ochraně.

Jestliže bychom sestavili žebříček nejčastěji zjišťovaných porušení zákoníku práce, které zjišťuje inspekce práce u zaměstnavatelů, na jednom z čelních míst bychom nalezli porušení povinnosti vést evidenci pracovní doby. Z...

V letošním čísle pět jsem uvedl, že nejčastější důvod, proč se zaměstnanci obracejí na inspekci práce, je nevyplacená mzda či jiné peněžité plnění. Druhým nejfrekventovanějším důvodem pro podání podnětu ke kontrole jsou různé problémy související se skončením pracovního poměru.

Dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). Cílem tohoto článku není podrobný rozbor této nové procesní normy. Jde mi o to seznámit čtenáře se základními změnami oproti stávající procesní právní úpravě a jejich dopadem do činnosti inspekce práce.

Není žádným tajemstvím, že řada kontrol, které inspekce práce provádí, se konají na základě vnějších podnětů. Když se mě někdo ptá, kdo nejčastěji podnět podává a z jakých důvodů, odpověď je celkem jednoduchá. Podatelem je nejčastěji zaměstnanec a důvodem předpoklad, že mu zaměstnavatel nezaplatil mzdu nebo jiné peněžité plnění. Míra relevance takových podnětů je však rozmanitá.