Jedním ze základních práv pojištěnce ve zdravotním pojištění je právo na změnu zdravotní pojišťovny. Toto právo mohou uplatnit nejen osoby s trvalým pobytem na území České republiky, ale i zahraniční zaměstnanci českého zaměstnavatele, pokud charakterem pracovněprávního vztahu nebo dosaženou výší příjmu účast na českém zdravotním pojištění vznikne.
Změna zdravotní pojišťovny má přímý vliv na placení pojistného jednotlivými skupinami plátců, kterými jsou (kromě státu):
- zaměstnavatelé (za zaměstnance),
- osoby samostatně výdělečně činné a
- osoby bez zdanitelných příjmů.
Pokud se zaměstnanec, podnikatel nebo osoba bez zdanitelných příjmů rozhodnou pro změnu zdravotní pojišťovny, musejí vzít v úvahu, že tento jejich počin není pouze jejich soukromým rozhodnutím, nýbrž pro ně vyplývají povinnosti různého charakteru. Jak mají postupovat jednotlivé skupiny plátců v souvislosti s provedenou změnou zdravotní pojišťovny?
Aktuálně platné podmínky
Do 31. 8. 2015 mohl pojištěnec standardně změnit zdravotní pojišťovnu jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. 1. kalendářního roku, přičemž přihlášku k nově zvolené zdravotní pojišťovně byl povinen podat do 30. 6. roku předcházejícího. Podle aktuálně platného znění ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a § 11a zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lze od 1. 9. 2015 změnit zdravotní pojišťovnu jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí, tedy k 1. 1. nebo k 1. 7. Přihlášku opatřenou podpisem je pojištěnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně v průběhu kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně zdravotní pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny.
To znamená, že přihláška se podává od 1. 1. do 31. 3., aby byl pojištěnec přehlášen k 1. 7. téhož roku, nebo od 1. 7. do 30. 9., aby byl přehlášen k 1. 1. roku následujícího. Ve druhém a čtvrtém čtvrtletí kalendářního roku přihlášku k jiné zdravotní pojišťovně podat nelze.
Změnit zdravotní pojišťovnu k jiným než výše uvedeným datům 1. 1., resp. 1. 7. kalendářního roku může pojištěnec pouze v přesně vyjmenovaných případech. Oproti obecně platné úpravě je pojištěnec oprávněn změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší, pokud:
- zdravotní pojišťovna, u které je pojištěn, vstoupila do likvidace, nebo
- byla nad zdravotní pojišťovnou, u které je pojištěn, zavedena nucená správa, nebo
- došlo ke sloučení zdravotních pojišťoven, které se týká i zdravotní pojišťovny, u které je pojištěn,
a to vždy k prvnímu dni 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k události vyjmenované v písmenech a) až c).
Povinnost zaměstnance
Ve smyslu ustanovení § 12 písm. b) zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, je zaměstnanec povinen oznámit svému zaměstnavateli v zákonné osmidenní lhůtě změnu zdravotní pojišťovny v průběhu zaměstnání, a to především s ohledem na skutečnost, že zaměstnavatel musí následně přesměrovat platby pojistného na zaměstnancovu „novou“ zdravotní pojišťovnu. Pokud zaměstnanec (a to i bývalý) tuto svoji zákonnou povinnost nesplní (nesplnil), vzniká zaměstnavateli, hromadnému plátci, u zaměstnancovy bývalé zdravotní pojišťovny přeplatek na pojistném. Naopak zdravotní pojišťovna, které platby řádně náležejí, bude po zaměstnavateli (neboť ten je v takovém případě partnerem zdravotní pojišťovny z hlediska placení pojistného) uplatňovat dlužné pojistné včetně penále. V této souvislosti nesmí zaměstnavatel opomenout přihlásit (odhlásit) zaměstnance u dotčených zdravotních pojišťoven prostřednictvím kódů „P“ („O“).
Zaměstnanec neoznámil svému zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny. Tato skutečnost byla zjištěna kontrolními pracovníky zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec přestoupil, kdy bylo zaměstnavateli v důsledku tohoto zaměstnancova pochybení doměřeno dlužné pojistné včetně penále. Musí zaměstnavatel skutečně doplatit dlužné pojistné zdravotní pojišťovně, k níž zaměstnanec přestoupil? Nemohou si pojišťovny tyto platby převést mezi sebou navzájem? Má zaměstnavatel možnost požádat o odpuštění penále, a jaká je šance na vstřícný postoj pojišťovny za situace, kdy peníze ve skutečnosti byly ve zdravotním pojištění, ale u „nesprávné“ zdravotní pojišťovny? Může zaměstnavatel nějak postihnout zaměstnance, pokud by zaměstnavateli penále případně nebylo na základě podané žádosti prominuto nebo by bylo prominuto pouze částečně?
Jestliže zaměstnanec neoznámil zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny v zákonem stanovené lhůtě, tedy nejpozději do osmi dnů ode dne změny, nemohl tento zaměstnavatel v souvislosti s placením pojistného patřičným způsobem reagovat. Tyto nedostatky zpravidla zjistí zdravotní pojišťovna v rámci výkonu své kontrolní činnosti, případně je může objevit i sám zaměstnavatel. V popisovaném případě vznikl zaměstnavateli u zaměstnancovy „nové“ zdravotní pojišťovny nedoplatek na pojistném včetně penále. Obě tyto pohledávky bude vůči plátci pojistného příslušná zdravotní pojišťovna uplatňovat, neboť je to její povinností ze zákona, a pokud nebudou uhrazeny dobrovolně, budou řešeny v rámci správního řízení nebo vystavením výkazu nedoplatků. Právní úprava platná ve zdravotním pojištění připouští možnost podání žádosti o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti. Postup zdravotních pojišťoven může být (na což však nelze spoléhat) benevolentnější za situace, kdy příslušné finanční prostředky (pojistné) byly de facto v systému veřejného zdravotního pojištění. Nicméně zákon č. 48/1997 Sb. hovoří v ustanovení § 12 písm. b) o tom, že pojištěnec je povinen sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn včetně změny zdravotní pojišťovny v průběhu zaměstnání, a to do osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Přijetí tohoto sdělení je zaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit. Zaměstnavatel má právo požadovat po zaměstnanci (nebo i po bývalém zaměstnanci) úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny pojištěncem (zaměstnancem).
Při řešení přeplatku na pojistném nelze postupovat formou vzájemného vypořádání plateb mezi zdravotními pojišťovnami, neboť přeplatek na pojistném se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci za předpokladu, že tento nemá vůči zdravotní pojišťovně žádný jiný splatný závazek. Řešením vzniklé situace může být i započtení přeplatku s následnou platbou (platbami) pojistného, nejlépe po dohodě se zdravotní pojišťovnou.
Osoby samostatně výdělečně činné
Využije-li podnikatel - osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) - právo na změnu zdravotní pojišťovny, musí z hlediska plnění povinností ve zdravotním pojištění učinit (v souvislosti s podáním přihlášky) zejména následující:
- přihlásit se k placení pojistného u nově zvolené zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná,
- předložit dle ustanovení § 12 písm. l) zákona č. 48/1997 Sb. této nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné, vypočtených z vyměřovacího základu a placených u dosavadní zdravotní pojišťovny (ty potvrdí na příslušném formuláři zdravotní pojišťovna, od které OSVČ odchází),
- přesměrovat platby záloh na pojistné na účet zdravotní pojišťovny, ke které OSVČ přestoupila (typicky v situaci, kdy je samostatná výdělečná činnost jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem příjmů), a ukončit placení záloh u bývalé zdravotní pojišťovny,
- při změně zdravotní pojišťovny k datu 1. 7. předložit oběma zdravotním pojišťovnám, u kterých byla tato osoba v rozhodném období (kalendářním roce) pojištěna, Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné a ve vazbě na výši zaplacených záloh uhradit i případný doplatek pojistného.
Povinnost placení záloh na pojistné na zdravotní pojištění se vztahuje na ty OSVČ, pro které je jejich podnikatelská činnost jediným, v případě souběhu zaměstnání s podnikáním pak hlavním zdrojem příjmů. Naopak od placení záloh jsou ze zákona osvobozeny v prvním kalendářním roce samostatné výdělečné činnosti osoby, za které je plátcem pojistného stát (např. poživatelé důchodu, studenti, příjemci rodičovského příspěvku aj.) a dále jsou z povinnosti placení záloh vyňaty osoby, pro které je při souběhu se zaměstnáním jejich samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů.
Připomínám, že výše minimální zálohy, kterou platí většina OSVČ, činí od ledna 2019 částku 2 208 Kč.
Osoby bez zdanitelných příjmů
Za osobu bez zdanitelných příjmů se ve zdravotním pojištění považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnán, nepodniká a ani není za něj plátcem pojistného stát. Měsíční platba pojistného touto osobou představuje od 1. ledna 2019 částku 1 803 Kč, což je 13,5 % z minimální mzdy 13 350 Kč.
Rozhodne-li se pojištěnec jako osoba bez zdanitelných příjmů změnit zdravotní pojišťovnu, musí oznámit tuto skutečnost bývalé zdravotní pojišťovně a současně se přihlásit do této kategorie u té zdravotní pojišťovny, ke které se rozhodl předstoupit. Pokud by totiž tuto skutečnost nově zvolené zdravotní pojišťovně neoznámil, neměla by tato u něj ve svém informačním systému uvedenu kategorii plátce pojistného, což by tato zdravotní pojišťovna musela dříve či později řešit, čímž by u obou stran vznikl zbytečný problém.
Závěr
Z výše uvedeného vyplývá, že změna zdravotní pojišťovny přímo ovlivňuje pojistný vztah pojištěnce na základě jeho svobodné volby a současně určuje, že od data této změny je potřebné provádět ve stanovených termínech úhrady pojistného (záloh na pojistné) ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které se osoba rozhodla přestoupit. Zaměstnavatelé odvádějí pojistné za své zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pro samoplátecké skupiny osob samostatně výdělečně činných a osob bez zdanitelných příjmů platí, že nejzazším termínem úhrady pojistného, resp. zálohy na pojistné u OSVČ za daný kalendářní měsíc je 8. den následujícího kalendářního měsíce. Pokud připadne poslední den některé z těchto lhůt na sobotu, neděli, nebo svátek, je posledním dnem pro provedení úhrady nejbližší následující pracovní den. U každé platby rozhoduje datum připsání úhrady na příslušný účet zdravotní pojišťovny. Její opožděná úhrada nebo úhrada v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, zakládají nárok zdravotní pojišťovny na penále, jehož sazba činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.