Zdravotní pojištění v roce 2017 v číslech a datech

Vydáno: 10 minut čtení

V následujícím textu jsou v základních parametrech charakterizovány podmínky, aktuálně platné ve zdravotním pojištění po datu 1. 1. 2017.

I. Zaměstnavatelé

Minimální vyměřovací základ zaměstnance

Minimálním vyměřovacím základem pro placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance je ve zdravotním pojištění minimální mzda. Zvýšení minimální mzdy se vždy projeví při odvodu pojistného v návaznosti na minimální vyměřovací základ zaměstnance a dále při placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

Platba pojistného státem a odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance

Ve smyslu ustanovení § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, se s účinností od 1. 1. 2017 zvýšil vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za „státní pojištěnce“ na 6 814 Kč. Platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se od 1. 1. 2017 z částky 870 Kč zvýšila na 920 Kč měsíčně. To znamená, že za každou osobu, za kterou stát ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pojistné platí, obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2017 měsíčně navíc 50 Kč.

Částka 6 814 Kč současně představuje i výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za podmínek uvedených v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Nárok na uplatnění odpočtu však může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, a to pouze u zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod.

Vznik zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění

Osoba je ve zdravotním pojištění považována za zaměstnance tehdy, je-li jí zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnání vzniká:

  1. u pracovní smlouvy při jakékoli výši zúčtovaného příjmu,
  2. u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 2 500 Kč,
  3. u dohody o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.

U pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti a od 1. 1. 2017 i u dohody o provedení práce musí zaměstnavatel přihlédnout k tomu, zda je částkou vyměřovacího základu a odvedenou výší pojistného dodržen u zaměstnance minimální vyměřovací základ 11 000 Kč, případně jeho poměrná část. Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání již sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Maximální vyměřovací základ

Původně došlo ke zrušení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné (zákonem č. 500/2012 Sb.) pro rozhodná období let 2013–2015. To znamená, že v průběhu těchto tří let neměla být účinná (a v letech 2013 a 2014 ani nebyla) ustanovení řešící maximální vyměřovací základ zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné.

Přijetí novely zákona o daních z příjmů a dalších zákonů č. 267/2014 Sb. však tuto situaci zcela zásadním způsobem změnilo. V části jedenácté (novelizující zákon č. 592/1992 Sb.) byla kompletně vypuštěna ustanovení o maximálním vyměřovacím základu při placení pojistného na zdravotní pojištění, takže s účinností od 1. 1. 2015 je ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ zrušen trvale.

Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele

Formulář „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ (dále jen Přehled) podává zaměstnavatel zdravotní pojišťovně za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud tento 20. den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, lze tento Přehled předat zdravotní pojišťovně ještě nebližší následující pracovní den.

Přehled podávaný zaměstnavatelem obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného, vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru), a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují.

Pravděpodobné pojistné

Pokud zaměstnavatel nepředloží Přehled, může mu zdravotní pojišťovna stanovit tzv. pravděpodobnou výši pojistného, která činí v roce 2017 za každého zaměstnance 5 500 Kč za každý měsíc, za který Přehled podán nebyl. Mimoto může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli za nepředložení Přehledu pokutu až 50 000 Kč.

II. Osoby samostatně výdělečně činné

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2017 : 14 116 Kč.

Minimální měsíční výše zálohy OSVČ pro rok 2017 : 1 906 Kč.

Minimum neplatí ve zdravotním pojištění pro osoby uvedené v § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.

V průběhu roku 2017 lze zálohu snížit:

  • až na 1 906 Kč u OSVČ, pro které je jejich samostatná činnost jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů,
  • až na 0 Kč u OSVČ, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimum.

III. Osoby bez zdanitelných příjmů

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnán, nepodniká a současně není za něj plátcem pojistného stát. Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů představuje od 1. ledna 2017 částku 1 485 Kč, do prosince 2016 činila tato platba 1 337 Kč.

IV. Zdravotní pojišťovny

Změna zdravotní pojišťovny

S účinností od 1. 9. 2015 lze zdravotní pojišťovnu standardně změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí, tedy k 1. 1. nebo k 1. 7. Přihlášku opatřenou podpisem je pojištěnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně v průběhu kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně zdravotní pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny.

To znamená, že přihláška se podává od 1. 1. do 31. 3., aby byl pojištěnec přehlášen k 1. 7. téhož roku, nebo od 1. 7. do 30. 9., aby byl přehlášen k 1. 1. roku následujícího. Ve druhém a čtvrtém čtvrtletí kalendářního roku přihlášku k jiné zdravotní pojišťovně podat nelze.

Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny lze podat pouze jednu v kalendářním roce; k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě.

Splatnost pojistného

Pojistné je za příslušný kalendářní měsíc splatné:

  • u zaměstnavatelů nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce,
  • u samoplátců (osob samostatně výdělečně činných a osob bez zdanitelných příjmů) nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.

Dnem platby pojistného (zálohy na pojistné) je při bezhotovostním styku den připsání úhrady na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny nebo úhrada v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.

Pokud připadne poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší pracovní den.

Promlčení pohledávek

Pro vyměření a vymáhání dlužného pojistného a penále platí ve zdravotním pojištění od 1. 12. 2011 desetiletá promlčecí doba (předtím byla pětiletá). Pokutu za porušení zákonných povinností zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou lze uložit do 2 let ode dne, kdy se příslušná zdravotní pojišťovna dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

Penále

Pokud samoplátci nebo zaměstnavatelé nezaplatí pojistné (zálohu na pojistné včetně případného doplatku pojistného) včas a ve správné výši, vznikne těmto skupinám penále, jehož aktuální sazba činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Výše penále zůstává stejná i v případě sjednání splátkového kalendáře. Toto penále, jakož i dlužné pojistné je příslušná zdravotní pojišťovna podle zákona povinna plošně vymáhat.

Každá platba penále se zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok. Zdravotní pojišťovna rovněž nepředepíše penále v případě, kdy plátce pojistného prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, ale pod nesprávným variabilním symbolem.

Sankce ve zdravotním pojištění

Zdravotní pojišťovna může zaměstnavateli jako hromadnému plátci pojistného uložit pokutu zejména za:

  1. nepodání (nebo i opožděné podání) Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele – pokuta až 50 000 Kč,
  2. nesplnění oznamovací povinnosti (do osmi dnů od data změny) – pokuta až 200 000 Kč,
  3. nesplnění dalších zákonných povinností (například při neoznámení ukončení činnosti zaměstnavatele nebo jeho vstupu do likvidace) – pokuta až 50 000 Kč,
  4. porušení povinností zasílat zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech (za příslušný měsíc do pátého dne následujícího měsíce) – pokuta až 100 000 Kč,
  5. porušení povinností zaměstnavatele v souvislosti s prováděnou kontrolou (například nepředložení dokladů ke kontrole) – pokuta až 50 000 Kč.

V případě osob samostatně výdělečně činných může zdravotní pojišťovna uložit pokutu především za:

  1. nesplnění oznamovací povinnosti (neoznámení zahájení nebo ukončení podnikání) – pokuta až 10 000 Kč,
  2. nedodání Přehledu OSVČ – pokuta až 50 000 Kč.

Na rozdíl od povinného uplatňování dlužného pojistného a penále zdravotní pojišťovna pokutu za porušení zákonných povinností uložit může, ale také nemusí, vždy bude záležet na charakteru a zejména závažnosti provinění plátce s případnými dopady do příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění.

Právní předpisy citované v rubrice ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
  • zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Související dokumenty

Související pracovní situace

Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy

Související články

Vliv zvyšování důchodů na zdravotní pojištění důchodců
Výdělečná činnost pojištěnce a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění a zúčtování OSVČ za rok 2018
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2022
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Nárůst plateb za "státní pojištěnce" ve zdravotním pojištění
Pojištěnec v českém systému veřejného zdravotního pojištění
Přerušení pobytu v cizině a zdravotní pojištění
Subjekty bez minima ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - více příjmů zaměstnance a minimální vyměřovací základ
Zdravotní pojištění: když zaměstnanec podniká
Změny ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2020
Vyměřovací základ, souběžné příjmy a "státní kategorie" zdravotního pojištění v roce 2020
Karanténa v souvislostech zdravotního pojištění
Skončení zaměstnání - jak dál ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Jeden den ve zdravotním pojištění v roce 2016
Poživatelé důchodů a jejich výdělečná činnost z pohledu zdravotního pojištění
Osoby samostatně výdělečně činné a snížení záloh ve zdravotním pojištění v roce 2017
Dohody a zdravotní pojištění
Dlouhodobé ošetřovné ve zdravotním pojištění v roce 2022
Zdravotní pojištění a osoby zdravotně znevýhodněné

Související otázky a odpovědi

Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP
Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
Platba sociálního a zdravotního pojištění
Paušální daň
Ubytovací služby ČR a zaměstnání v Belgii
Zdravotní pojištění OSVČ
Přehledy OSVČ - volba mezi vedlejší a hlavní činnosti z pohledu výhodnosti rok 2020 COVID
OSVČ - starobní důchodce
Souběh OSVČ + zaměstnání - zálohy zdravotní pojištění
Zálohy OSVČ na zdravotní a sociální pojištění při snížení zdanitelných příjmů
Odměna pěstouna a výkon SVČ
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Opravné přehledy na zdravotní a sociální pojištění u OSVČ
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Aplikování slevy na vyměřovacím základě u zdravotního pojištění
Neplacené volno
Neomluvená absence a krácení dovolené
Minimální zdravotní pojištění

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
586/1992 Sb. o daních z příjmů
500/2012 Sb. o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů
267/2014 Sb. , kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony