Zdravotní pojištění v roce 2017 v číslech a datech

I. Zaměstnavatelé

Minimální vyměřovací základ zaměstnance

Minimálním vyměřovacím základem pro placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance je ve zdravotním pojištění minimální mzda. Zvýšení minimální mzdy se vždy projeví při odvodu pojistného v návaznosti na minimální vyměřovací základ zaměstnance a dále při placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

Platba pojistného státem a odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance

Ve smyslu ustanovení § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, se s účinností od 1. 1. 2017 zvýšil vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za „státní pojištěnce“ na 6 814 Kč. Platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se od 1. 1. 2017 z částky 870 Kč zvýšila na 920 Kč měsíčně. To znamená, že za každou osobu, za kterou stát ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pojistné platí, obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2017 měsíčně navíc 50 Kč.

Částka 6 814 Kč současně představuje i výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za podmínek uvedených v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Nárok na uplatnění odpočtu však může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, a to pouze u zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod.

Vznik zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění

Osoba je ve zdravotním pojištění považována za zaměstnance tehdy, je-li jí zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnání vzniká:

1. u pracovní smlouvy při jakékoli výši zúčtovaného příjmu,
2. u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 2 500 Kč,
3. u dohody o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.

U pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti a od 1. 1. 2017 i u dohody o provedení práce musí zaměstnavatel přihlédnout k tomu, zda je částkou vyměřovacího základu a odvedenou výší pojistného dodržen u zaměstnance minimální vyměřovací základ 11 000 Kč, případně jeho poměrná část. Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání již sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Maximální vyměřovací základ

Původně došlo ke zrušení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné (zákonem č. 500/2012 Sb.) pro rozhodná období let 2013–2015. To znamená, že v průběhu těchto tří let neměla být účinná (a v letech 2013 a 2014 ani nebyla) ustanovení řešící maximální vyměřovací základ zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné.

Přijetí novely zákona o daních z příjmů a dalších zákonů č. 267/2014 Sb. však tuto situaci zcela zásadním způsobem změnilo. V části jedenácté (novelizující zákon č. 592/1992 Sb.) byla kompletně vypuštěna ustanovení o maximálním vyměřovacím základu při placení pojistného na zdravotní pojištění, takže s účinností od 1. 1. 2015 je ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ zrušen trvale.

Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele

Formulář „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ (dále jen Přehled) podává zaměstnavatel zdravotní pojišťovně za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud tento 20. den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, lze tento Přehled předat zdravotní pojišťovně ještě nebližší následující pracovní den.

Přehled podávaný zaměstnavatelem obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného, vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru), a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují.

Pravděpodobné pojistné

Pokud zaměstnavatel nepředloží Přehled, může mu zdravotní pojišťovna stanovit tzv. pravděpodobnou výši pojistného, která činí v roce 2017 za každého zaměstnance 5 500 Kč za každý měsíc, za který Přehled podán nebyl. Mimoto může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli za nepředložení Přehledu pokutu až 50 000 Kč.

II. Osoby samostatně výdělečně činné

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2017 : 14 116 Kč.

Minimální měsíční výše zálohy OSVČ pro rok 2017 : 1 906 Kč.

Minimum neplatí ve zdravotním pojištění pro osoby uvedené v § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.

V průběhu roku 2017 lze zálohu snížit:

• až na 1 906 Kč u OSVČ, pro které je jejich samostatná činnost jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů,
• až na 0 Kč u OSVČ, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimum.

III. Osoby bez zdanitelných příjmů

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnán, nepodniká a současně není za něj plátcem pojistného stát. Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů představuje od 1. ledna 2017 částku 1 485 Kč, do prosince 2016 činila tato platba 1 337 Kč.

IV. Zdravotní pojišťovny

Změna zdravotní pojišťovny

S účinností od 1. 9. 2015 lze zdravotní pojišťovnu standardně změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí, tedy k 1. 1. nebo k 1. 7. Přihlášku opatřenou podpisem je pojištěnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně v průběhu kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně zdravotní pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny.

To znamená, že přihláška se podává od 1. 1. do 31. 3., aby byl pojištěnec přehlášen k 1. 7. téhož roku, nebo od 1. 7. do 30. 9., aby byl přehlášen k 1. 1. roku následujícího. Ve druhém a čtvrtém čtvrtletí kalendářního roku přihlášku k jiné zdravotní pojišťovně podat nelze.

Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny lze podat pouze jednu v kalendářním roce; k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě.

Splatnost pojistného

Pojistné je za příslušný kalendářní měsíc splatné:

• u zaměstnavatelů nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce,
• u samoplátců (osob samostatně výdělečně činných a osob bez zdanitelných příjmů) nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.

Dnem platby pojistného (zálohy na pojistné) je při bezhotovostním styku den připsání úhrady na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny nebo úhrada v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.

Pokud připadne poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší pracovní den.

Promlčení pohledávek

Pro vyměření a vymáhání dlužného pojistného a penále platí ve zdravotním pojištění od 1. 12. 2011 desetiletá promlčecí doba (předtím byla pětiletá). Pokutu za porušení zákonných povinností zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou lze uložit do 2 let ode dne, kdy se příslušná zdravotní pojišťovna dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

Penále

Pokud samoplátci nebo zaměstnavatelé nezaplatí pojistné (zálohu na pojistné včetně případného doplatku pojistného) včas a ve správné výši, vznikne těmto skupinám penále, jehož aktuální sazba činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Výše penále zůstává stejná i v případě sjednání splátkového kalendáře. Toto penále, jakož i dlužné pojistné je příslušná zdravotní pojišťovna podle zákona povinna plošně vymáhat.

Každá platba penále se zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok. Zdravotní pojišťovna rovněž nepředepíše penále v případě, kdy plátce pojistného prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, ale pod nesprávným variabilním symbolem.

Sankce ve zdravotním pojištění

Zdravotní pojišťovna může zaměstnavateli jako hromadnému plátci pojistného uložit pokutu zejména za:

1. nepodání (nebo i opožděné podání) Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele – pokuta až 50 000 Kč,
2. nesplnění oznamovací povinnosti (do osmi dnů od data změny) – pokuta až 200 000 Kč,
3. nesplnění dalších zákonných povinností (například při neoznámení ukončení činnosti zaměstnavatele nebo jeho vstupu do likvidace) – pokuta až 50 000 Kč,
4. porušení povinností zasílat zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech (za příslušný měsíc do pátého dne následujícího měsíce) – pokuta až 100 000 Kč,
5. porušení povinností zaměstnavatele v souvislosti s prováděnou kontrolou (například nepředložení dokladů ke kontrole) – pokuta až 50 000 Kč.

V případě osob samostatně výdělečně činných může zdravotní pojišťovna uložit pokutu především za:

1. nesplnění oznamovací povinnosti (neoznámení zahájení nebo ukončení podnikání) – pokuta až 10 000 Kč,
2. nedodání Přehledu OSVČ – pokuta až 50 000 Kč.

Na rozdíl od povinného uplatňování dlužného pojistného a penále zdravotní pojišťovna pokutu za porušení zákonných povinností uložit může, ale také nemusí, vždy bude záležet na charakteru a zejména závažnosti provinění plátce s případnými dopady do příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění.

Právní předpisy citované v rubrice ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

• zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
• zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
• zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů