Z hlediska placení pojistného zaujímá rozhodné období ve zdravotním pojištění významnou roli, neboť určuje časový úsek, za který se pojistné odvádí.
Kromě státu jsou ve zdravotním pojištění plátci pojistného zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a osoby bez zdanitelných příjmů. Pojistné, resp. zálohy na pojistné u OSVČ se platí v přímé vazbě na rozhodné období, kterým je standardně kalendářní měsíc nebo kalendářní rok včetně různých modifikací, jak bude dále popsáno. Nejprve se podívejme na charakteristiku některých specifických situací u zaměstnavatelů a OSVČ.
I. Zaměstnavatelé
Placení pojistného zaměstnavateli je velmi důležité vzhledem k tomu, že tito plátci přispívají do příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění rozhodující měrou.
Kalendářní měsíc
U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a násl. zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (v roce 2017 se jedná o částku 11 000 Kč), musí zaměstnavatel odvést za příslušný kalendářní měsíc pojistné nejméně ve výši 1 485 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc, od roku 2013 již bez omezení horní hranicí. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které neplatí minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), odvádí zaměstnavatel za všech okolností pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do zákonného minima.
Kalendářní den
Zaměstnavatelé odvádějí pojistné za své zaměstnance za rozhodné období kalendářního měsíce, nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní den. Pokud je pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky registrován u zdravotní pojišťovny v rámci kalendářního měsíce alespoň jeden kalendářní den buď jako:
- zaměstnanec, nebo
- osoba samostatně výdělečně činná, nebo
- osoba, za kterou platí pojistné stát,
má svůj pojistný vztah vyřešen po celý tento kalendářní měsíc a za zbývající dny nemusí nic doplácet a ani zdravotní pojišťovně oznamovat. Jestliže naopak tuto podmínku nesplní, stává se na příslušný měsíc osobou bez zdanitelných příjmů (viz bod III.).
Jak vyplývá z výše uvedeného, má ve zdravotním pojištění svoji důležitost z hlediska placení pojistného a souvisejícího řešení pojistného vztahu i jen jeden kalendářní den. Na prvních dvou příkladech si ukážeme situace, kdy zařazením do některé z kategorií má osoba kryté zdravotní pojištění po dobu obou příslušných kalendářních měsíců, další příklady pak řeší problematiku placení pojistného ve specifických situacích.
Uchazeč o zaměstnání byl vyřazen z evidence úřadu práce ke dni 3. 7. a pracovní smlouvu u stavební firmy uzavřel ode dne 28. 8.
V tomto zaměstnání musí být v měsíci srpnu zabezpečen odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. To znamená, že pokud by hrubý příjem zaměstnance nedosáhl za čtyři kalendářní dny trvání pracovněprávního vztahu alespoň 1 419,35 Kč [(4 : 31) x x 11 000], musel by být zaměstnavatelem proveden dopočet a doplatek pojistného do této výše zákonného minima za podmínky, že pro zaměstnance a zaměstnavatele platí ve zdravotním pojištění ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Zaměstnanec byl nemocen od úterý 2. 5. 2017 až do konce měsíce května a vzhledem ke státnímu svátku dne 1. 5. neměl za měsíc květen zúčtovaný žádný příjem. Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, kdy zaměstnanec není nemocný po celý kalendářní měsíc, přičemž mu za tento měsíc není zúčtován žádný příjem?
Jedná se o určitou zvláštnost zdravotního pojištění. Pokud zaměstnanec onemocněl dne 2. 5., je nemocný po celý zbytek května a za den 1. 5. nemá žádný příjem, je dle ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb. povinen doplatit prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši pojistné za jeden kalendářní den, kdy ještě nebyl práce neschopným, a to z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. To znamená, že pojistné bude podle počtu kalendářních dnů v příslušném měsíci (31) činit:
(1 : 31) x 11 000 x 0,135 = 48 Kč (po zaokrouhlení)
Tímto způsobem se nepostupuje u těch zaměstnanců, u nichž nemusí být dle zákona dodržen minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. To znamená, že pokud by tato situace nastala například u zaměstnaného starobního důchodce, byl by vyměřovací základ za měsíc květen 0 Kč.
Kdyby však byla zaměstnanci za den 1. 5. zúčtována náhrada mzdy nebo platu anebo by pracoval a vydělal by si více než poměrnou část minima 354,83 Kč [(1 : 31) x 11 000], byl by vyměřovacím základem dosažený příjem a žádný další dopočet by se neprováděl.
Akciová společnost uzavřela se zaměstnancem pracovní poměr na zkrácený pracovní úvazek od 3. 7. 2017 a téhož dne zaměstnanec nastoupil do práce. Zaměstnavatel jej správně přihlásil u zdravotní pojišťovny k datu 3. 7. a následně za tohoto zaměstnance odváděl pojistné, kdy sjednaná měsíční hrubá mzda činí 7 000 Kč. Za dny 1. 7. a 2. 7. neplatí zaměstnanec (jako pojištěnec) žádné pojistné a ani se u zdravotní pojišťovny nijak nepřihlašuje. Vzhledem k částce hrubého příjmu však musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za 29 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci [(29 : 31) x 11 000] za předpokladu, že se na zaměstnance povinnost odvodu ve vazbě na minimální vyměřovací základ vztahuje (za této situace musí zaměstnavatel provést dopočet). Pojistné z hrubé mzdy 7 000 Kč, tedy bez dopočtu, by zaměstnavatel odvedl v případech:
- kdyby zaměstnanec současně jako osoba samostatně výdělečně činná platil alespoň minimální zálohy 1 906 Kč, což by zaměstnavateli dokladoval čestným prohlášením nebo
- pokud by se jednalo o osobu, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ (viz § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.) nebo
- kdyby měl zaměstnanec jiné zaměstnání, ve kterém by bylo odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, případně by bylo v daném měsíci v součtu hrubých příjmů dosaženo částky nejméně 11 000 Kč (nutno doložit buď potvrzením o odvádění pojistného alespoň z minima v jiném zaměstnání, nebo dokladem o výši příjmu u dalšího zaměstnavatele).
Počínaje odvodem pojistného za měsíc srpen bude zaměstnavatel provádět dopočet do minima 11 000 Kč.
Kalendářní rok
Z rozhodného období kalendářního roku se vycházelo v letech 2008-2012 při stanovení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i OSVČ.
Zákonem č. 500/2012 Sb. došlo ke zrušení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné pro rozhodná období let 2013-2015. To konkrétně znamená, že v letech 2013 a 2014 nebyla účinná ustanovení řešící maximální vyměřovací základ zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. Přijetím novely zákona o daních z příjmů a dalších zákonů č. 267/2014 Sb. byla kompletně vypuštěna ustanovení o maximálním vyměřovacím základu, takže s účinností od 1. 1. 2015 je již ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ trvale zrušen.
Naproti tomu při odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je maximální vyměřovací základ i nadále určen na úrovni 48násobku průměrné mzdy a pro rok 2017 činí 1 355 136 Kč.
II. Osoby samostatně výdělečně činné
Pojištěnec může podnikat jako OSVČ buď celý kalendářní rok, nebo pouze po část roku, kdy je v této souvislosti mj. důležité, zda je při souběhu se zaměstnáním jeho samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů.
Ve zdravotním pojištění totiž platí, že rozhodným obdobím je u podnikatelské sféry kalendářní rok, nejkratší poměrnou částí je pak kalendářní měsíc. To znamená, že pokud OSVČ podniká v kalendářním roce třeba jen po část jednoho kalendářního měsíce, je z pohledu zdravotního pojištění v příslušném měsíci (a roce) OSVČ se všemi zákonnými povinnostmi. Jinak také řečeno, pokud je pojištěnec OSVČ pouze po část kalendářního měsíce (zahájil samostatnou výdělečnou činnost třeba 25. dne v měsíci), považuje se z hlediska zdravotního pojištění za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc, samozřejmě včetně měsíců následujících.
Ve zdravotním pojištění se za OSVČ považují osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tedy s příjmy podle ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Jelikož je u OSVČ rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní rok, vypočítává se pojistné za celý příslušný rok, a to porovnáním výše uhrazených záloh (jsou-li podle zákona placeny) a celkové výše pojistného na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za příslušné kalendářní měsíce tohoto roku. Nejkratší poměrnou částí rozhodného období je tedy u OSVČ kalendářní měsíc.
Samostatná výdělečná činnost - hlavní zdroj příjmů
Při této formě souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností musí OSVČ každopádně platit v roce 2017 alespoň minimální zálohy 1 906 Kč za každý kalendářní měsíc (s výjimkou osob, vyjmenovaných v ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., pro které minimum neplatí). Stejně postupuje OSVČ i v situaci, kdy je samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů. Záloha alespoň 1 906 Kč (může však být v roce zahájení samostatné výdělečné činnosti i vyšší) musí být zaplacena i za necelý kalendářní měsíc podnikání. Takže kdyby pojištěnec začal podnikat třeba dne 28. 7. 2017, musela by být záloha za červenec alespoň 1 906 Kč uhrazena nejpozději dne 8. 8. 2017 již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny. Registrací v dané kategorii a zaplacením této úhrady má pojištěnec ve zdravotním pojištění řádně vyřešen v měsíci červenci svůj pojistný vztah. Mimo výjimek musí být z hlediska placení pojistného dodržen u OSVČ za měsíce červenec-prosinec za celé toto období poměrný minimální vyměřovací základ v částce 84 696 Kč (6 x 14 116), minimální pojistné pak představuje 13,5 % z této částky, tj. 11 434 Kč. Zaplacením šesti alespoň minimálních záloh 1 906 Kč je zajištěn postup podle zákona.
Samostatná výdělečná činnost - vedlejší zdroj příjmů
Tyto osoby nejsou povinny platit žádné zálohy. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že v zaměstnání je zaměstnavatelem odváděno pojistné nejméně z (minimálního) vyměřovacího základu 11 000 Kč, kdy toto zaměstnání trvá po celý příslušný kalendářní měsíc. Částka pojistného za rozhodné období kalendářního roku se vypočte takto: P (pojistné) = 0,135 x 0,5 x (příjmy - výdaje)
Výdělečná činnost občanů z jiných států
Stejné podmínky platí i pro osoby ze států Evropské unie, včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska a ze Švýcarska, zaměstnané nebo podnikající v ČR podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009. Těchto osob se například dotýká problematika minimálního vyměřovacího základu v zaměstnání nebo podnikání, jakož i plnění ostatních zákonných povinností, třeba každoroční podávání Přehledu osobou samostatně výdělečně činnou.
Účastníky českého systému veřejného zdravotního pojištění se na dobu trvání zaměstnání stávají i osoby z tzv. třetích zemí, zaměstnané u českého zaměstnavatele (například Ukrajinci, Moldavci). Naproti tomu ze zákona nejsou v ČR zdravotně pojištěny OSVČ z těchto „třetích“ zemí, které se tak musejí pojistit komerčně.
III. Osoby bez zdanitelných příjmů a řešení pojistného vztahu
Osoba krytá českým systémem veřejného zdravotního pojištění musí být podle zákona č. 48/1997 Sb. evidována u zdravotní pojišťovny v příslušném kalendářním měsíci v některé z těchto kategorií:
- zaměstnanec [ve smyslu ustanovení § 5 písm. a)]
- osoba samostatně výdělečně činná [dle § 5 písm. b)]
- osoba, za kterou platí pojistné stát (§ 7 odst. 1)
- osoba bez zdanitelných příjmů [§ 5 písm. c)] - tehdy, pokud netrvá v rámci daného kalendářního měsíce ani jeden den registrace v některé z variant uvedených v bodech 1)-3).
V úvahu přichází i přípustný souběh vybraných kategorií - například zaměstnanec nebo podnikatel může být současně osobou samostatně výdělečně činnou. Pokud není pojištěnec zařazen u zdravotní pojišťovny alespoň po část příslušného kalendářního měsíce v některé z prvních tří skupin, pak je jeho povinností nechat se zaregistrovat u své zdravotní pojišťovny jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů s povinností placení pojistného 1 485 Kč měsíčně.
IV. Vynětí ze systému
V souvislosti s řešením pojistného vztahu jsou nejčastěji využívanými případy vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění výkon výdělečné činnosti ve smyslu koordinačních nařízení EU nebo dlouhodobý pobyt v zahraničí.
Výkon výdělečné činnosti ve smyslu „evropských“ koordinačních nařízení
V rámci států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a Švýcarska se v souvislosti s výkonem výdělečné činnosti postupuje podle výše uvedených koordinačních pravidel EU (č. 883/2004 a č. 987/2009). Jedním ze základních principů těchto nařízení je pojištění (neboli účast ve všech systémech sociálního zabezpečení) ve státě, na jehož území je vykonávána výdělečná činnost.
Dlouhodobý pobyt v zahraničí
O dlouhodobém pobytu v cizině hovoříme tehdy, jsou-li splněny tyto tři podmínky:
- nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než 6 měsíců,
- zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,
- písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně přede dnem ukončení platby pojistného.
Osoba splňující uvedené podmínky je tímto vyňata ze zdravotního pojištění v ČR a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí.
V souvislosti s ukončením účasti ve veřejném zdravotním pojištění zaniká povinnost platit pojistné dnem uvedeným v písemném prohlášení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo toto prohlášení doručeno zdravotní pojišťovně. Naopak povinnost opětovného placení pojistného vzniká pojištěnci dnem návratu z ciziny.
Povinností osoby, která se vrátila z ciziny, je doložit zdravotní pojišťovně průkazné doklady buď o pojištění z titulu výkonu výdělečné činnosti, nebo o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jejich délce. Tato povinnost je přímo zásadní, neboť pokud by pojištěnec tento doklad nepředložil, byl by povinen doplatit zdravotní pojišťovně pojistné tak, jako by podle podmínek uvedených v bodech a) nebo b) nepostupoval. Pojištěnec vlastní Evropský průkaz zdravotního pojištění (European Health Insurance Card - EHIC) té české zdravotní pojišťovny, kterou si - mimo zákonných výjimek - svobodně zvolil. Na základě tohoto průkazu má nárok na poskytnutí komplexních hrazených služeb v České republice a podle příslušných nařízení (viz výše) na poskytnutí nezbytné zdravotní péče ve státech uvedených v bodě a).
Právní předpisy citované v článku
(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)
- zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
- zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
- zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů