OSVČ a zdravotní pojišťovny v roce 2019

Vydáno: 17 minut čtení

Osoby samostatně výdělečně činné představují ve zdravotním pojištění důležitou skupinu plátců pojistného, která si hradí pojistné sama, a to formou záloh, je-li to jejich povinností, včetně případného doplatku pojistného na základě dosažených výsledků podnikatelské činnosti v daném kalendářním roce.

Základními povinnostmi podnikatele je přihlásit se u zdravotní pojišťovny jako OSVČ (a to i v případě, kdy je při souběhu se zaměstnáním podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů) a platit zálohy na pojistné včetně případného doplatku pojistného včas a ve správné výši. Zálohy na pojistné se platí při zahájení samostatné výdělečné činnosti jako jediného (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavního) zdroje příjmů nebo dále v návaznosti na podaný Přehled pravidelně každý měsíc, a to nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny. Od pravidelného placení záloh jsou osvobozeny ty OSVČ, které jsou souběžně se samostatnou výdělečnou činností zaměstnány, přičemž příjmy ze zaměstnání jsou pro ně hlavním zdrojem příjmů a zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc.

Vždy je třeba dbát na to, aby byly veškeré platby prováděny na správný účet a pod správným variabilním symbolem. Pokud OSVČ uhradí zálohu na pojistné (příp. doplatek pojistného) jinému subjektu než příslušné zdravotní pojišťovně, považuje se tato platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je vznik penále. V této souvislosti platí, že jak dlužné pojistné, tak penále jsou zdravotní pojišťovny povinny plošně uplatňovat vůči všem dlužícím subjektům.

Za osoby samostatně výdělečně činné se z pohledu zdravotního pojištění považují osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Podívejme se nyní blíže na podmínky platné pro tyto osoby ve zdravotním pojištění po datu 1. ledna 2019.

Nová minimální záloha od 1. 1. 2019

Je-li samostatná výdělečná činnost jediným (nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů pojištěnce, pro kterého platí ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak se těmto osobám zvyšuje od ledna 2019 minimální záloha na 2 208 Kč. V roce 2018 činila minimální záloha 2 024 Kč.

Pokud naopak OSVČ nemusí při odvodu pojistného povinné minimum dodržet, pak nadále platí i od ledna 2019 zálohu na základě výsledků dosažených za rok 2017, což může být částka 0 Kč anebo jakákoli vyšší hodnota.

Novou výši zálohy platí OSVČ vždy od kalendářního měsíce, ve kterém podá Přehled. Tato záloha se odvíjí od výsledků samostatné výdělečné činnosti za předcházející kalendářní rok. Touto zálohou je v roce 2019 částka 2 208 Kč anebo vyšší (pro osoby, které musejí minimum dodržet) nebo jakákoli výše zálohy, případně nulová záloha u těch OSVČ, pro které minimum neplatí.

Posuzování hlavního a vedlejšího zdroje příjmů

Ve zdravotním pojištění je důležité, zda je při souběhu zaměstnání s podnikáním samostatná výdělečná činnost pojištěnce hlavním nebo vedlejším zdrojem jeho příjmů. Tuto podstatnou skutečnost sděluje OSVČ zdravotní pojišťovně jednak při jednání s pojišťovnou v rámci plnění oznamovací povinnosti, jednak ji uvádí na podávaném Přehledu. To znamená, že hlavním zdrojem příjmů pojištěnce mohou být buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti.

Nová výše zálohy OSVČ po podaném Přehledu

Roční zúčtování se ve zdravotním pojištění dotýká pouze osob samostatně výdělečně činných, u ostatních dvou skupin plátců, tedy u zaměstnavatelů a osob bez zdanitelných příjmů, roční zúčtování neprobíhá. Podstatná odlišnost při plnění zákonných povinností spočívá tedy ve skutečnosti, že zaměstnavatelé podávají Přehledy za své zaměstnance každý měsíc, kdežto OSVČ jedenkrát ročně, a to v různých termínech.

Osoby samostatně výdělečně činné jsou ve zdravotním pojištění jedinou skupinou plátců pojistného, která platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Nicméně právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje i v této oblasti odlišné podmínky a fakticky zvýhodňuje taxativně vyjmenované skupiny podnikajících osob. OSVČ rovněž může požádat o snížení zálohy v případě, kdy je pro ni placení vyšších záloh aktuálně neúnosné.

Z hlediska výše zálohy placené OSVČ v roce 2019 je rozhodující, zda se na tuto osobu (ne)vztahuje ve zdravotním pojištění povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud pro podnikatele neplatí minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je u těchto osob vyměřovacím základem za rozhodné období kalendářního roku 50 % jejich skutečných příjmů po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Minimální vyměřovací základ se dále snižuje v situacích vyjmenovaných v § 3a odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb., například tehdy, pokud OSVČ nepodnikala po celý kalendářní rok.

V následujících příkladech si blíže rozvedeme postupy podnikatele v roce 2019 s ohledem na skutečnost, zda se na OSVČ povinnost placení minimálních záloh vztahuje, či nikoliv.

OSVČ je povinna platit alespoň minimální zálohy

PŘÍKLAD č. 1:

OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celý kalendářní rok 2018, kdy vykázala příjmy 638 751 Kč a výdaje 527 800 Kč, platila minimální zálohy.

Pojistné za rok 2018:

P = 0,135 x 0,5 x (638 751 - 527 800) = 7 490 Kč

OSVČ hradila v roce 2018 měsíčně minimální zálohy 2 024 Kč, pojistné je tudíž za tento rok zaplaceno v souladu se zákonem.

Záloha na rok 2019:

Z = 7 490 : 12 = 625 Kč

kde

12 = počet měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti v roce 2018

Vzhledem k tomu, že se na tuto OSVČ vztahuje povinnost placení měsíčních záloh alespoň v minimální povinné výši, bude platit v roce 2019 (a to již od ledna) měsíční zálohy v částce 2 208 Kč. Takové zálohy by OSVČ platila v roce 2019 i v případě, kdyby za rozhodné období kalendářního roku 2018 byla například ve ztrátě.

PŘÍKLAD č. 2:

OSVČ začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost dne 17. 7. 2018. Pokud OSVČ podniká pouze po část kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den v tomto měsíci, považuje se z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc. To znamená, že v roce 2018 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost po dobu šesti kalendářních měsíců. Za toto období dosáhla příjmů 952 841 Kč a výdajů 610 612 Kč.

Pojistné za rok 2018:

P = 0,135 x 0,5 x (952 841 - 610 612) = 23 101 Kč

Záloha na rok 2019:

Z = 23 101 : 6 = 3 851 Kč

OSVČ není povinna platit alespoň minimální zálohy

PŘÍKLAD č. 3:

Poživatel starobního důchodu podniká jako OSVČ. V rámci své podnikatelské činnosti dosáhl za 12 kalendářních měsíců roku 2018 příjmy 126 545 Kč při výdajích 75 315 Kč.

Pojistné za rok 2018:

P = 0,135 x 0,5 x (126 545 - 75 315) = 3 459 Kč

Záloha na rok 2019:

Z = 3 459 : 12 = 289 Kč

Při placení záloh poživatelem starobního důchodu (jakož i jinou osobou, na kterou se nevztahuje ve zdravotním pojištění v rámci její samostatné výdělečné činnosti povinnost placení minimálních záloh - neplatí pro ni zákonné minimum) je zapotřebí brát v úvahu tyto skutečnosti:

  • měsíční zálohy vycházejí ze skutečné výše příjmů po odpočtu výdajů v předcházejícím roce, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh,
  • z časového i finančního hlediska je přípustné platby nižších záloh případně i sdružit, tedy zaplatit je najednou dopředu například na půl roku nebo na celý rok, o tomto postupu je však vhodné zdravotní pojišťovnu informovat.

K uvedenému doplňuji, že osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, nemusejí platit v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti zálohy na pojistné, nicméně dle vlastní úvahy si mohou přiměřené zálohy platit. S účinností od 1. 8. 2004 již neexistuje u OSVČ, za které je plátcem pojistného stát, nárok na odpočet od dosaženého příjmu.

Placení nové zálohy

Nová výše zálohy se platí od měsíce, ve kterém OSVČ podá zdravotní pojišťovně Přehled. To znamená, že pokud OSVČ podá Přehled za rok 2018 například v březnu 2019, platí novou výši zálohy od tohoto měsíce, kdy posledním dnem lhůty pro zaplacení této nové zálohy je 8. duben 2019, a to již připsáním platby zálohy na účet zdravotní pojišťovny.

Pokud OSVČ platí zálohy na pojistné formou trvalého příkazu, musí s ohledem na situaci provést příslušnou změnu v peněžním ústavu, a to jak v návaznosti na zákonnou úpravu, kterou se v podstatě pravidelně zvyšuje minimální záloha od 1. ledna kalendářního roku, tak podle nové výše zálohy na základě podávaného Přehledu, je-li tato povinně vyšší než minimální.

Placení záloh v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, nebo opožděně, zakládá nárok zdravotní pojišťovny na penále, jehož výše činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Penále, jehož výše nedosáhne za kalendářní rok v úhrnu 100 Kč, se nepředepisuje a ani se nepřipočítává k případnému penále vzniklému v dalších letech.

Postup OSVČ při podávání Přehledu zdravotní pojišťovně za rok 2018

Pro podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné za rok 2018 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:

  • do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2018 - jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 2. 5. 2019,
  • pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, je OSVČ povinna doložit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně do 30. 4. 2019 a Přehled tak může podat až do 1. 8. 2019.

Do 8. 4. 2019 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. z důvodu nízkých příjmů).

Přehled odevzdává i OSVČ, která má daň stanovenou paušální částkou, nebo OSVČ, na kterou byl prohlášen konkurs.

Pokud OSVČ změnila v průběhu roku 2018 zdravotní pojišťovnu (standardně k 1. 7. 2018), podává Přehled za rok 2018 oběma zdravotním pojišťovnám.

Pokud se dodatečně změní skutečnosti uvedené v podaném Přehledu (např. podání opravného nebo dodatečného daňového přiznání, kontrola FÚ apod.), je OSVČ povinna do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný Přehled a do 30 dnů doplatit dlužné pojistné. Pokud OSVČ pouze opravuje nesprávně vyplněný Přehled, nejedná se o opravný Přehled, ale o opravu řádného Přehledu.

Roční vyúčtování záloh

Do celkové částky zaplacených záloh se zahrnují platby za rok 2018, provedené až do 8. 1. 2019 včetně. Do úhrnné výše záloh nepatří:

  • doplatky pojistného za rok 2017, případně za dřívější období,
  • platby penále či pokut,
  • platby za měsíce, ve kterých byl pojištěnec registrován v průběhu roku 2018 u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Řešení vzniklého přeplatku

Přeplatek vznikne u OSVČ typicky tak, že OSVČ platila za příslušný kalendářní rok zálohy v zákonem stanovené výši, přičemž podle dosažených výsledků musí zaplatit pojistné nižší, než je celkový úhrn záloh zaplacených za takový rok. Naopak v případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů není povinností OSVČ zálohy platit. Jestliže nejsou zálohy placeny, nemůže ani dojít k přeplatku na pojistném - výjimkou by mohla být existence nevyrovnaného (a nepromlčeného) přeplatku z dřívějších období.

Při řešení přeplatku, vzniklého při podání Přehledu, jsou v praxi na základě požadavku OSVČ aplikovány tyto dvě varianty:

  1. vrácení přeplatku ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne, kdy zdravotní pojišťovna přeplatek zjistila (podáním Přehledu), a to buď bezhotovostním převodem na účet, nebo poštovní poukázkou,
  2. použití přeplatku pojistného na úhradu zálohy či záloh na pojistné na další období.

Za žádost o vrácení přeplatku pojistného se vždy považuje podání Přehledu zdravotní pojišťovně. Přeplatek se vrací za podmínky, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek.

OSVČ a penále

Pokud OSVČ dluží, pak zdravotní pojišťovna buď zahájí vůči dlužníkovi správní řízení a následně vystaví platební výměr, nebo využije institutu výkazu nedoplatků. Výkaz nedoplatků by měly zdravotní pojišťovny používat tehdy, je-li penále nesporné. Za nesporné lze považovat takové penále, o kterém lze důvodně předpokládat, že je plátce nezpochybní co do důvodu a výše.

Žádost o odstranění tvrdosti

Podáním žádosti o odstranění tvrdosti dává plátce zdravotní pojišťovně na vědomí, že nenamítá správnosti vyměřeného penále co do důvodu a výše, ale obrací se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti. V těchto případech o žádosti o prominutí penále nepřesahujícího 20 000 Kč rozhodují zdravotní pojišťovny, u částek penále nad 20 000 Kč pak rozhoduje jejich Rozhodčí orgán.

V textu podané žádosti je velmi vhodné konkretizovat důvody, které vedly ke vzniku penále, podrobně a důvěryhodně popsat, resp. objasnit situace, které vznik penále zapříčinily, neboť zdravotní pojišťovny individuálně posuzují každou podanou žádost. Současně je potřebné, aby OSVČ přiložila k podané žádosti o prominutí penále průkazné doklady, potvrzující odůvodnění žádosti, má-li takové k dispozici.

V případě, že bude sjednán splátkový kalendář a současně je požádáno o prominutí vyměřeného penále, projedná zdravotní pojišťovna podanou žádost zpravidla až po doplacení dlužného pojistného. Jednou z podmínek sjednání splátkového kalendáře je u OSVČ současně i pravidelné placení měsíčních záloh, k čemuž se OSVČ v podané žádosti o prominutí penále zpravidla taktéž zavazuje. Také platí, že v době, kdy je žádost o prominutí penále projednávána, nesmí mít plátce dluh na pojistném, aby mohlo být žadateli nějakým způsobem vyhověno.

Lhůta pro podání žádosti

Odstranění tvrdosti je možné pouze u penále, pokut a přirážek k pojistnému (nikdy nelze zpochybňovat oprávněný nárok zdravotní pojišťovny na pojistné), a to na základě žádosti plátce pojistného nebo jiné oprávněné osoby, přičemž tato žádost musí být podána nejpozději do nabytí právní moci rozhodnutí (platebního výměru), kterým byla uložena pokuta, vyměřena přirážka k pojistnému nebo předepsáno penále. V praxi to tedy znamená, že žádost o odstranění tvrdosti může (resp. musí) být podána v patnáctidenní lhůtě od doručení platebního výměru. Pouze v případech, kdy se dodatečně objeví nové skutečnosti, které plátce pojistného bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do dne nabytí právní moci rozhodnutí, může být žádost o odstranění tvrdosti podána i později, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí. Aby se však zdravotní pojišťovna otázkou prominutí vyměřeného penále vůbec zabývala, musí mít plátce uhrazeno dlužné pojistné ke dni vydání rozhodnutí v dané věci. V případě vyměření penále výkazem nedoplatků je nutno podat žádost o jeho prominutí do osmi dnů ode dne doručení.

Odstranění tvrdosti je vyloučeno

Podle ustanovení § 53a odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. nelze o odstranění tvrdosti rozhodnout (tedy žadateli případně jakkoli vyhovět) v těchto případech:

  • nebude-li předem uhrazeno pojistné splatné do vydání rozhodnutí o prominutí penále, přirážky k pojistnému nebo pokuty,
  • na plátce pojistného byl podán insolvenční návrh,
  • plátce vstoupil do likvidace.

Rozhodne-li o odstranění tvrdosti ať již Rozhodčí orgán, nebo sama zdravotní pojišťovna, je toto rozhodnutí konečné.

K čemu zdravotní pojišťovna přihlíží

Na prominutí či snížení vyměřeného penále odstraněním tvrdosti není "paušální" právní nárok, ale zdravotní pojišťovna individuálně rozhoduje po pečlivém vyhodnocení veškerých skutečností, týkajících se každého jednotlivého případu. Mezi okolnosti, které jsou při řešení žádosti o odstranění tvrdosti především brány v úvahu, patří například:

  • úhrada dlužného pojistného v plné výši, resp. naopak aktuálně existující dluh na pojistném,
  • platební morálka plátce v rámci sledovaného období,
  • zda se jedná o první nebo již několikátou žádost,
  • zda, kdy a v jaké výši již bylo plátci penále prominuto,
  • důvody, které plátce v žádosti uvádí,
  • podání žádosti v termínu atd.

Povinnost vyměřit penále

Ustanovení § 8 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb. ukládá zdravotním pojišťovnám vymáhat penále vůči všem plátcům, to znamená, že pojišťovna si nemůže vybrat, kterému plátci penále vyměří a kterému nikoli. Jinak postupují zdravotní pojišťovny v případě porušení zákonných povinností, kdy buď mohou uložit sankční postih ve formě pokuty, nebo vyřešit provinění plátce například domluvou nebo (více či méně) důrazným upozorněním. V takových případech záleží na tom, zda se jedná o jednorázový, mimořádný případ porušení zákona ze strany plátce, nebo o opakující se prohřešky.

Přerušení podnikání

Rozhodne-li se OSVČ pouze přerušit samostatnou výdělečnou činnost, měla by ve vlastním zájmu tuto skutečnost oznámit své zdravotní pojišťovně, třebaže to není její povinností. Tato skutečnost (přerušení samostatné výdělečné činnosti) má pro pojištěnce především dvojí důsledek: jednak přestává platit zálohy na pojistné, pokud byla povinna tyto hradit, jednak dochází ke změně v pojistném vztahu. Přerušením podnikání je kategorie OSVČ tímto (dočasně) ukončena.

Možná sankce ze strany zdravotní pojišťovny

Za neoznámení zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci ve správním řízení pokutu až do výše 10 000 Kč.

Právní předpisy citované v rubrice ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
  • zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ

Související články

Zaměstnavatel dlužníkem ve zdravotním pojištění
Zaměstnavatelé a důležitost minima ve zdravotním pojištění
Skutečnosti související se změnou zdravotní pojišťovny
Kdy OSVČ neplatí v roce 2021 zdravotní pojištění
Předávání informací mezi institucemi a zdravotní pojištění
Podnikání a zaměstnávání ve zdravotním pojištění v roce 2016
Jak na vyúčtování zaslané OSVČ zdravotní pojišťovnou
Zdravotní pojištění a zúčtování OSVČ za rok 2018
Zdravotní pojištění - problémové situace na přelomu let
Změny ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2020
OSVČ ve zdravotním pojištění
OSVČ a roční zúčtování ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění a změny od 1. ledna 2022
Výše záloh OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2021
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2022
OSVČ a zdravotní pojištění v roce 2020
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Nárůst plateb za "státní pojištěnce" ve zdravotním pojištění
Dluhy a přeplatky ve zdravotním pojištění
Pojištěnec v českém systému veřejného zdravotního pojištění
Zahájení a ukončení podnikání a zdravotní pojištění v roce 2021
Přerušení pobytu v cizině a zdravotní pojištění

Související otázky a odpovědi

Platba sociálního a zdravotního pojištění
Přehled OSSZ a ZP
OSVČ a přehled ZP za rok 2021 v prodlouženém termínu
Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP
Paušální daň
Ubytovací služby ČR a zaměstnání v Belgii
Zdravotní pojištění OSVČ
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Přehledy OSVČ - volba mezi vedlejší a hlavní činnosti z pohledu výhodnosti rok 2020 COVID
OSVČ - starobní důchodce
Souběh OSVČ + zaměstnání - zálohy zdravotní pojištění
Zálohy OSVČ na zdravotní a sociální pojištění při snížení zdanitelných příjmů
Odměna pěstouna a výkon SVČ
Opravné přehledy na zdravotní a sociální pojištění u OSVČ
Účast na zdravotním pojištění
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Výkon vazby a vztah ke zdravotnímu pojištění
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Oprava odvodu zdratvotního pojištění po nahlášení rozhodných skutečností

Související předpisy

48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění