Zdravotní pojištění a důležitost kalendářního měsíce

Vydáno: 14 minut čtení

Z hlediska placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaujímá kalendářní měsíc ve zdravotním pojištění významnou roli, neboť určuje časový úsek, za který se pojistné odvádí.

Kalendářní měsíc se fakticky dotýká všech skupin plátců, kterými jsou:

  • zaměstnavatelé (a jejich prostřednictvím zaměstnanci),
  • osoby samostatně výdělečně činné,
  • osoby bez zdanitelných příjmů,
  • stát jako plátce pojistného za osoby vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

V rámci kalendářního měsíce musí mít pojištěnec také vyřešen svůj pojistný vztah, což znamená, že alespoň jeden den v každém měsíci musí mít u zdravotní pojišťovny evidovánu některou ze stanovených kategorií.

Zaměstnavatelé

U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a následujících zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (v roce 2018 se jedná o hodnotu minimální mzdy 12 200 Kč), musí zaměstnavatel odvést za příslušný kalendářní měsíc pojistné nejméně ve výši 1 647 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc, od roku 2013 již bez omezení horní hranicí. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které neplatí minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), odvádí zaměstnavatel za všech okolností pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do zákonného minima, tedy nezáleží na tom, jak dlouho zaměstnání v daném měsíci trvalo, nepřihlíží se k případné nemoci, k období poskytnutého neplaceného volna, k jinému souběžnému zaměstnání apod.

Zaměstnavatelé odvádějí pojistné za své zaměstnance za rozhodné období kalendářního měsíce, nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní den. Pokud je pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky registrován u zdravotní pojišťovny v rámci kalendářního měsíce alespoň jeden kalendářní den buď jako:

  • zaměstnanec, nebo
  • osoba samostatně výdělečně činná, nebo
  • osoba, za kterou platí pojistné stát,

má svůj pojistný vztah vyřešen po celý tento kalendářní měsíc a za zbývající dny nemusí nic doplácet a ani zdravotní pojišťovně oznamovat. Jestliže naopak tuto podmínku nesplní, stává se na příslušný měsíc osobou bez zdanitelných příjmů (viz dále).

Při placení pojistného musejí zaměstnavatelé respektovat u zaměstnance především tyto zásady:

  • do vyměřovacího základu zaměstnance se zahrnují příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a nejsou od této daně osvobozeny a zaměstnavatel je zaměstnanci zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním,
  • pojistné se neodvádí tehdy, pokud se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., například tehdy, když příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne 2 500 Kč,
  • do vyměřovacího základu zaměstnance se také nezahrnují příjmy jako výjimky taxativně vyjmenované v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., třebaže podléhají zdanění - nezapočitatelnost z titulu výjimky je v tomto případě nadřazena zdaňování příslušného plnění,
  • do vyměřovacího základu zaměstnance se standardně zahrnují i odměny zúčtované po skončení zaměstnání (zakládajícího účast na zdravotním pojištění) se specifickým zřetelem na posuzování těchto dodatečných příjmů u dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce,
  • je-li zaměstnanci poskytnuto neplacené volno nebo má-li vykázánu neomluvenou absenci, nemají tyto nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání přímý dopad do placení pojistného zaměstnavatelem, nicméně při odvodu pojistného musí být dodržen minimální vyměřovací základ (případně jeho poměrná část - viz dále), pokud tento pro zaměstnance a zaměstnavatele jako plátce pojistného platí,
  • pojistné se odvádí nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz příklad č. 2), zpravidla v případě nemoci po část kalendářního měsíce, při nástupu do zaměstnání či jeho ukončení v průběhu měsíce, přiznáním nebo ztrátou nároku na zařazení do „státní kategorie“ v průběhu měsíce apod. ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.,
  • odpočet od dosaženého příjmu lze uplatnit pouze u zaměstnavatele a zaměstnance, splňujících podmínky uvedené v § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Jedná se o zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu jeho zaměstnanců a odpočet lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu bez ohledu na stupeň invalidity (v roce 2018 se jedná o částku odpočtu 7 177 Kč měsíčně).

Zaměstnání po část kalendářního měsíce

Není pravidlem, že zaměstnanec nastupuje do zaměstnání vždy k 1. dni kalendářního měsíce nebo zaměstnání končí posledním dnem v měsíci. Na tyto (zdaleka ne výjimečné) situace pamatuje právní úprava platná ve zdravotním pojištění v ustanovení § 3 odst. 9 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb., a to odkazem na snížení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v daném měsíci.

Příklad č. 1:

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 10. 7. 2018 a v rámci zkušební doby zaměstnavatel ukončil pracovněprávní vztah bez udání důvodu ke dni 27. 7. Za odpracované dny byla zaměstnanci zúčtována hrubá mzda ve výši 12 560 Kč.

Zaměstnavatel odvede pojistné ve výši 13,5 % z hrubé mzdy 12 560 Kč, tedy v částce 1 696 Kč. Vzhledem k tomu, že zúčtovaný hrubý příjem zaměstnance je vyšší než minimální mzda, nemusí se zaměstnavatel na rozdíl od následujícího příkladu zabývat problematikou výpočtu poměrné části minimálního vyměřovacího základu.

Příklad č. 2:

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek taktéž dne 10. 7. 2018 a pracuje dál. Platí pro něho ustanovení o povinnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. V měsíci červenci činil jeho hrubý příjem 6 000 Kč.

Hrubý příjem zaměstnance nedosáhl v rozhodném období kalendářního měsíce částky minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč. V takovém případě musí zaměstnavatel propočítat, zda mzda zúčtovaná za 22 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci dosahuje poměrné části tohoto minima. Poměrnou část minimálního vyměřovacího základu vypočítáme dle vzorce:

 

PČ min VZ = (22: 31) x 12 200 = 8 658,06 Kč

 

(Poznámka: počet kalendářních dnů trvání zaměstnání se vždy dělí počtem kalendářních dnů v příslušném měsíci).

Z uvedeného výpočtu vyplývá, že hrubá mzda zaměstnance je za měsíc červenec nižší než vypočtená poměrná část minimálního vyměřovacího základu. V takovém případě je postup zaměstnavatele následující:

Z hrubé mzdy 6 000 Kč vypočte 13,5 %, což činí 810 Kč. Jednu třetinu z této částky (tj. 270 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, zbývající dvě třetiny, tedy 540 Kč, hradí zaměstnavatel. Pojistné z rozdílové částky vyměřovacích základů 2 658,06 Kč (8 658,06 - 6 000) hradí ve výši 13,5 % zaměstnanec, to znamená, že k částce 270 Kč se připočte ještě srážka doplatku v plné hodnotě 359 Kč. Z celkové platby pojistného 1 169 Kč (8 658,06 x 0,135) se strhne zaměstnanci 629 Kč (270 + 359), zaměstnavatel uhradí 540 Kč.

V případě, že by byl nižší vyměřovací základ zapříčiněn překážkami v práci na straně zaměstnavatele (§ 207 až § 209 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku v plné výši na něj. Podotýkám, že v dalších měsících již obecně musí být dodržena povinnost odvodu pojistného nejméně z částky 12 200 Kč.

Zaměstnání malého rozsahu

Ve zdravotním pojištění rozhoduje o vzniku zaměstnání výhradně výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce. Takže například u dohody o pracovní činnosti je pojištěnec považován z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance tehdy, jestliže jeho příjem činí v daném měsíci alespoň 2 500 Kč bez ohledu na skutečnost, zda pracoval po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část. V měsících, ve kterých není této částky hrubého příjmu dosaženo, musí být zaměstnanec při trvající dohodě na daný kalendářní měsíc odhlášen a musí si v tomto měsíci sám řešit svůj pojistný vztah podle zákona. Naopak u zaměstnání na základě pracovní smlouvy se pojistné odvádí i z příjmu nižšího než 2 500 Kč, případně i s přihlédnutím k zákonnému minimu.

Dohoda o provedení práce

Do konce roku 2016 se zaměstnavatelé nezabývali problematikou minimálního vyměřovacího základu u dohody o provedení práce, popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud takový příjem přesáhl 10 000 Kč, byl automaticky dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak, při příjmu maximálně 10 000 Kč zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniklo a svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) si řešil pojištěnec jiným způsobem. Podotýkám, že dohodami o provedení práce se musí zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění zabývat od 1. 1. 2012.

Zvýšením minimální mzdy k 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč se tato situace změnila. Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10 000 Kč a méně než minimální mzda, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet do zákonného minima při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 téže právní normy.

Osoby samostatně výdělečně činné

Na rozdíl od zaměstnanců je u OSVČ rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní rok, nejkratší poměrnou částí pak právě kalendářní měsíc. To znamená, že je-li OSVČ evidována u zdravotní pojišťovny v této kategorii třeba jen po část kalendářního měsíce, považuje se z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc, a pokud zaplatí za daný měsíc roku 2018 alespoň minimální zálohu 2 024 Kč (je-li to její povinností), má v tomto měsíci z pohledu zdravotního pojištění řádně vyřešen svůj pojistný vztah.

Osoby bez zdanitelných příjmů

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje takový pojištěnec, který nemá v rámci celého kalendářního měsíce příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti a ani není za něj plátcem pojistného stát. Jinak řečeno, pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů. Mezi osoby bez zdanitelných příjmů patří například:

  • žena v domácnosti, která:
  1. není zařazena v kategorii osob, za které platí pojistné stát (například žena na mateřské nebo rodičovské dovolené),
  2. nepečuje celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,
  3. nepobírá žádný důchod z důchodového pojištění,
  4. není v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání apod.
  • pojištěnec pracující jen na dohodu o pracovní činnosti při příjmu do 2 500 Kč nebo na dohodu o provedení práce s příjmem nepřevyšujícím 10 000 Kč. Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
  • student školy, která nebyla ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (například některé jazykové školy),
  • student střední nebo vysoké školy v cizině, která nebyla rozhodnutím ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR postavena na roveň studia na středních nebo vysokých školách v ČR, oznámení o dlouhodobém pobytu v cizině nebylo provedeno,
  • student starší 26 let, s výjimkou studenta prvně studujícího v doktorském studijním programu při dodržení podmínek uvedených v ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb.,
  • nezaměstnaný, který není v evidenci Úřadu práce,
  • osoba pracující v cizině pro cizího zaměstnavatele mimo státy Evropské unie a mimo Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska (tedy mimo státy s působností „evropských“ koordinačních nařízení 883/2004 a 987/2009) atd.,

trvají-li tyto a jiné skutečnosti (ať už samostatně nebo v přímé návaznosti) po celý kalendářní měsíc.

Pojištěnec může být zařazen u zdravotní pojišťovny v kategorii osoba bez zdanitelných příjmů po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce. Měsíční platba pojistného u těchto osob činí v roce 2018 částku 1 647 Kč, přičemž i z titulu této platby má pojištěnec - osoba bez zdanitelných příjmů - stejný nárok na poskytnutí hrazených služeb podle zákona č. 48/1997 Sb. jako zaměstnanci nebo OSVČ, kteří platí na pojistném měsíčně částky třeba i několikanásobně vyšší.

Osoby, za které je plátcem pojistného stát

Tyto osoby jsou taxativním výčtem vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., kdy se jedná například o nezaopatřené děti, poživatele důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání a další. Plátci pojistného se tyto osoby stávají pouze v případě vlastní výdělečné činnosti, to znamená, jsou-li zaměstnány nebo podnikají-li jako osoby samostatně výdělečně činné. Podstatné zvýhodnění těchto osob při jejich výdělečné činnosti spočívá ve skutečnosti, že při registraci ve „státní kategorii“ po celé rozhodné období není povinností zaměstnavatele ani OSVČ dodržet v těchto případech minimální vyměřovací základ, ale pojistné se vypočítává sazbou 13,5 %:

  • ze skutečné výše příjmu v zaměstnání (za kalendářní měsíc) a
  • z 50 % příjmů po odpočtu výdajů v samostatné výdělečné činnosti (za kalendářní rok).

Specifickou zvláštností je možnost uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu, jak je již výše uvedeno. Zdravotní pojišťovna, u které jsou „státní pojištěnci“ registrováni, obdrží od státu v roce 2018 měsíční platbu pojistného ve výši 969 Kč (13,5 % z vyměřovacího základu 7 177 Kč). Zákonem č. 297/2017 Sb. se zvýší vyměřovací základ pro platbu pojistného státem a zároveň odpočet od dosaženého příjmu od 1. 1. 2019 na částku 7 540 Kč a od 1. 1. 2020 na částku 7 903 Kč.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Určení rozhodného období při výpočtu průměrného výdělku
Ošetřovné
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Dovolená po mateřské dovolené
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy
Délka pracovní doby (obecně)
Nařízení práce přesčas

Související články

Vliv zvyšování důchodů na zdravotní pojištění důchodců
Výdělečná činnost pojištěnce a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění a zúčtování OSVČ za rok 2018
Plátci pojistného a změna zdravotní pojišťovny
Plátci pojistného a rozhodné období ve zdravotním pojištění
Skončení zaměstnání - jak dál ve zdravotním pojištění
Nárůst plateb za "státní pojištěnce" ve zdravotním pojištění
Samoplátci a nemoc ve zdravotním pojištění
Jeden den ve zdravotním pojištění v roce 2016
Podnikání a zaměstnávání ve zdravotním pojištění v roce 2016
Zaměstnavatel dlužníkem ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění v roce 2017 v číslech a datech
Zdravotní pojištění a změny od 1. ledna 2022
Platby OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2022
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2022
Skutečnosti související se změnou zdravotní pojišťovny
Změny ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2020
Desatero povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Pojištěnec v českém systému veřejného zdravotního pojištění
Přerušení pobytu v cizině a zdravotní pojištění

Související otázky a odpovědi

OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
OSVČ a Úřad práce
Obnovení živnosti a placení záloh na zdravotní a sociální pojištění v nouzovém stavu
Konkurenční doložka
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - OSVČ důchodce
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP
Paušální daň
Smrt OSVČ - zaměstnavatele
Ubytovací služby ČR a zaměstnání v Belgii
Zdravotní pojištění OSVČ
Autorský honorář a pojištění
Zaměstnání malého rozsahu
Zaměstnání malého rozsahu a platba sociálního a zdravotního pojištění
Zálohy OSVČ na zdravotní a sociální pojištění při snížení zdanitelných příjmů
Prominuté minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění v důsledku opatření proti koronaviru a přehledy za rok 2020
Přehledy OSVČ - volba mezi vedlejší a hlavní činnosti z pohledu výhodnosti rok 2020 COVID
Přerušení a znovuobnovení podnikání a Přehled na SP a ZP
OSVČ - starobní důchodce
Souběh OSVČ + zaměstnání - zálohy zdravotní pojištění

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
262/2006 Sb., zákoník práce
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
297/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů