V oblasti zdravotního pojištění dochází k datu 1. 1. 2018 ke změnám, které se týkají jak plátců pojistného, což jsou zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, tak občanů - zaměstnanců. Podívejme se nyní blíže na nejdůležitější z nich.
Nová výše minimální mzdy
Zvýšení minimální mzdy na částku 12 200 Kč návazně ovlivní ve zdravotním pojištění například placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance, tzv. nekolidující zaměstnání a rovněž placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.
Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance
Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda. Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, případně její poměrné části ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., provádí zaměstnavatel příslušný dopočet a následný doplatek pojistného do zákonem stanoveného minima.
Nekolidující zaměstnání
Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 6 100 Kč. V návaznosti na novelu zákona o zaměstnanosti již nelze v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání sjednávat dohody o provedení práce.
Placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů
Za osobu bez zdanitelných příjmů se ve zdravotním pojištění považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnancem nebo OSVČ nebo osobou, za kterou platí pojistné stát. Platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů je určena sazbou 13,5 % z minimální mzdy 12 200 Kč a činí tak od ledna 1 647 Kč.
Minimum OSVČ
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2018 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 29 979 Kč, tj. 14 989,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2018 se vypočte jako 13,5 % z částky 14 989,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2018 z dosavadních 1 906 Kč na 2 024 Kč.
Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak alespoň minimální:
- zálohu za prosinec 2017 ve výši 1 906 Kč zaplatí nejpozději dne 8. 1. 2018
- zálohu za leden 2018 ve výši 2 024 Kč uhradí nejpozději dne 8. 2. 2018
Od měsíce podání Přehledu za rok 2017 (tedy například od dubna 2018) platí OSVČ nadále zálohu 2 024 Kč i tehdy, pokud podle příjmů a výdajů za rok 2017 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 2 024 Kč. Horní výše zálohy OSVČ není v roce 2018 omezena.
Platba pojistného státem a uplatnění odpočtu
Od 1. ledna 2018 se zvyšuje vyměřovací základ u osob, za které platí pojistné stát, na částku 7 177 Kč. To znamená, že za každého tzv. státního pojištěnce obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1. ledna 2018 měsíčně 969 Kč, což je o 49 Kč více než v roce 2017.
Odpočet ve výši 7 177 Kč lze od 1. 1. 2018 uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů ve smyslu ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Nárok na odpočet tedy nemají žádné jiné osoby jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát, a ani osoby samostatně výdělečně činné.
Zákonem č. 297/2017 Sb. se zvýší vyměřovací základ pro platbu pojistného státem a zároveň odpočet od dosaženého příjmu od 1. 1. 2019 na částku 7 540 Kč a od 1. 1. 2020 na částku 7 903 Kč.
Rozšíření kategorie osob, za které platí pojistné stát
V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. se doplňuje písmeno r), podle kterého je stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 cit zákona; za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmene považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium.
Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí být, jak je výše uvedeno, ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.
Hodnoty pravděpodobného pojistného
Pravděpodobná výše pojistného pro rok 2018 se stanoví ve výši 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, což je hodnota 28 250 Kč. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele 42 375 Kč (1,5 x 28 250), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 5 721 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato měsíční hodnota pravděpodobného pojistného poloviční (2 861 Kč).
Institut pravděpodobného pojistného využije zdravotní pojišťovna tehdy, pokud zaměstnavatel nebo OSVČ nepodá Přehled, mimoto může být za toto porušení zákona uložena pokuta až 50 000 Kč.
Sledování minima u dohod o provedení práce
Pokud příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10 000 Kč a méně než minimální mzda, provádí zaměstnavatel již od 1. 1. 2017 příslušný dopočet do minima, s výjimkou osob nebo situací vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo s ohledem na poměrnou část minima dle § 3 odst. 9 téže právní normy.
Z uvedeného vyplývá, že od ledna 2017 sledují zaměstnavatelé minimální vyměřovací základ i u dohod o provedení práce.
Maximální vyměřovací základ
Zákonem č. 500/2012 Sb. došlo ke zrušení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné pro rozhodná období let 2013 až 2015. To znamená, že v průběhu těchto tří let neměla být účinná (a v letech 2013 a 2014 ani nebyla) ustanovení řešící maximální vyměřovací základ zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. Aktuálně platí, že v této fázi (reálně od 1. 1. 2015) je maximální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění trvale zrušen.
Snížení limitů na doplatky
Novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 290/2017 Sb. se s účinností od 1. ledna 2018 snižují limity na doplatky. Pokud celková částka uhrazená pojištěncem nebo jeho zákonným zástupcem za doplatky za předepsané léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené ze zdravotního pojištění, vydané na území České republiky, překročí v kalendářním roce limit:
- u dětí mladších 18 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršily 18. rok věku, a u pojištěnců starších 65 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršili 65. rok věku, ve výši 1 000 Kč a
- u pojištěnců starších 70 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršili 70. rok věku, ve výši 500 Kč,
je zdravotní pojišťovna povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou je tento limit překročen.
Pokud tedy například 71letý pacient zaplatí na započitatelných doplatcích za léky v průběhu roku 2018 v úhrnu 8 000 Kč, vrátí mu zdravotní pojišťovna 7 500 Kč.
Změny již účinné
Od 1. února 2017 je účinná česko-albánská smlouva o sociálním zabezpečení, která se týká i oblasti zdravotního pojištění a poskytování zdravotní péče.
Základním pravidlem pro určení státu pojištění je místo výkonu výdělečné činnosti. Nestanoví-li podmínky smlouvy jinak, osoba vykonávající činnost jako zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná na území jednoho ze smluvních států podléhá, pokud jde o tuto činnost, právním předpisům pouze tohoto smluvního státu. Na základě smlouvy s Albánií se český pojištěnec zaměstnaný či podnikající v této zemi stává účastníkem tamního systému zdravotního pojištění (a naopak). To zároveň znamená, že se musí v ČR odhlásit ze zdravotního pojištění.
Albánský občan samostatně výdělečně činný v ČR je nově pojištěn v českém veřejném systému zdravotního pojištění.
Při poskytování zdravotní péče smlouva zaručuje pojištěnci jednoho státu nárok na neodkladnou péči během krátkodobého pobytu ve druhém státě. Pro tento účel si musí český pojištěnec před cestou do Albánie vyžádat u své zdravotní pojišťovny formulář CZ/AL 111.
Zákon o zahraniční službě č. 150/2017 Sb. upřesnil s účinností od 1. 7. 2017 ustanovení § 7 odst. 1 písm. n) zákona č. 48/1997 Sb., kdy stát platí pojistné za manžele nebo registrované partnery státních zaměstnanců podle zákona o státní službě nebo jiných zaměstnanců v organizačních složkách státu, pokud je následují do místa jejich vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí se souhlasem této organizační složky státu, a nemají příjem ze závislé činnosti nebo nejsou osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 nebo nejsou osobami vykonávajícími obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byli jejich manželé nebo registrovaní partneři vysláni k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí.