Studium na vysoké škole představuje pro mnoho mladých lidí důležitou životní etapu a v této souvislosti vzniká ve zdravotním pojištění mnoho situací nejrůznější povahy, které musejí řešit jak samotní studenti, tak jejich případní zaměstnavatelé, obecně pak v přímé návaznosti na zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Také platí, že během studia na střední nebo vysoké škole má pojištěnec průběžně řešen svůj pojistný vztah.
Za studenty je obecně stát plátcem pojistného do dovršení 26 let věku. V podstatě jedinou výjimkou, kdy student není nezaopatřeným dítětem (ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát), je situace, kdy se za studium na střední škole nepovažuje dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na střední škole, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 zákona o státní sociální podpoře nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 písm. a), resp. b) cit. zákona. Za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba uvedené studium ukončila. Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí tedy být z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.
Vyměřovací základ – studenti do 26 let věku
Do vyměřovacího základu zaměstnaného studenta se zahrnují stejné položky příjmu jako u kteréhokoli jiného zaměstnance. V příslušném kalendářním měsíci taktéž zaměstnavatel započítává tuto osobu do celkového počtu zaměstnanců včetně započtení jeho příjmu do úhrnné částky vyměřovacího základu a částky pojistného. Tyto údaje sděluje zaměstnavatel každý měsíc příslušné zdravotní pojišťovně v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.
Vyměřovacím základem pro placení pojistného je u takové osoby skutečně dosažený příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. Výjimku představuje například zaměstnání po celý kalendářní měsíc červenec nebo srpen v období tzv. posledních prázdnin po ukončení studia na střední škole v situaci, kdy nepokračuje studium na vysoké škole.
Posledním dnem ve „státní kategorii“ je u studenta den dovršení věku 26 let. Kdyby student dovršil 26 let věku třeba dnem 1. 6., má jedním dnem registrace jako osoba, za kterou platí pojistné stát, vyřešený ve zdravotním pojištění ještě celý kalendářní měsíc červen. Jestliže student pokračuje ve studiu i po dovršení 26 let věku, pak platí, že pokud:
- není zaměstnán v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění,
- není ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou,
- nepatří jinak mezi osoby, za které platí pojistné stát,
platí si od července pojistné sám jako osoba bez zdanitelných příjmů, což je v roce 2021 měsíční částka 2 052 Kč.
Studenti a hranice 26 let věku
V tomto případě musíme rozlišit:
- studenty starší 26 let, kteří nejsou „státními pojištěnci“ v duchu ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb. Jedná se tedy o studenty, kteří nejsou evidováni u zdravotní pojišťovny jako osoby, za které je plátcem pojistného stát. Pokud jsou tito studenti zaměstnáni nebo podnikají jako OSVČ, platí pro ně obecně (mimo zákonných výjimek) ustanovení o povinnosti dodržet ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ v zaměstnání, případně v samostatné výdělečné činnosti. Při souběhu příjmů pak musí být minimum dodrženo v jedné z těchto činností. Jinak si tito studenti platí pojistné jako osoby bez zdanitelných příjmů (viz výše).
- studenty starší 26 let, kteří jsou „státními pojištěnci“. S účinností od 1. ledna 2018 došlo ve zdravotním pojištění k rozšíření skupiny osob, za které je plátcem pojistného stát. V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. bylo doplněno písmeno r), podle kterého je od tohoto data stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu za podmínek výše uvedených.
Je-li naopak takový student například zaměstnancem, musí být při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ.
Úvodem k této problematice si rozeberme situaci, kdy student doktorského studia starší 26 let, splňující podmínky dané ustanovením § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb., je od 1. 6. 2021 zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti s těmito příjmy:
červen: 3 499 Kč,
červenec: 3 499 Kč,
srpen: 6 000 Kč,
září: 8 000 Kč,
říjen: nemoc, příjem 0 Kč,
listopad + prosinec: příjem v každém měsíci 3 499 Kč.
Postup zaměstnavatele je následující:
- v měsících červnu a červenci osoba není z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem (příjem je nižší než 3 500 Kč). Zaměstnavatel žádné povinnosti ve zdravotním pojištění neplní, zaměstnaný student je v obou měsících veden u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát;
- zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 1. 8. a vzhledem k výši příjmu provádí za srpen dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 15 200 Kč;
- v měsíci září zaměstnání pokračuje a zaměstnavatel (obdobně jako v měsíci srpnu) provádí dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima;
- protože příjem za měsíc říjen (a ani za listopad a prosinec) nedosáhl částky 3 500 Kč, oznámí zaměstnavatel ukončení zaměstnání k 30. 9.
Student se odhlásí ze „státní kategorie“ k datu 31. 7. a následně se pak do ní opětovně přihlásí k 1. 10. Alternativně může tuto oznamovací povinnost splnit i zaměstnavatel, jak je uvedeno v následujícím Příkladu č. 1.
V dalším textu se zaměříme na charakter výdělečné činnosti studenta doktorského studia staršího 26 let a na jeho registraci v kategorii osob, za které platí pojistné stát.
I. Student je zaměstnancem nebo OSVČ
Pokud je student zaměstnancem nebo OSVČ dle § 5 písm. a) a b) zákona č. 48/1997 Sb., není v této situaci osobou, za kterou platí pojistné stát, a zaměstnavatel musí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ.
Student doktorského studia starší 26 let uzavře se zaměstnavatelem pracovněprávní vztah od 1. 3. 2021 do 30. 6. 2021 s měsíčním příjmem 14 000 Kč. Tímto pracovněprávním vztahem může být pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce.
V souvislosti s plněním povinností ve zdravotním pojištění zaměstnavatel:
- splní oznamovací povinnost, kdy prostřednictvím kódů „P“ (k 1. 3.) a „O“ (k 30. 6.) přihlásí a následně odhlásí osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance,
- v každém měsíci provede dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 15 200 Kč,
- ukončení registrace ve „státní kategorii“ (k 28. 2.) a opětovné zařazení v této kategorii (k 1. 7.) oznamuje zdravotní pojišťovně sám pojištěnec, protože k těmto datům není zaměstnancem zaměstnavatele. Teoreticky i prakticky může zaměstnavatel použít v daných souvislostech kódy „F“ k 28. 2. a „G“ k 1. 7., ze zákona to však není jeho povinnost.
K dopočtu do minima by nebyl důvod například tehdy, kdyby tento student jinak patřil mezi osoby, za které platí pojistné stát (třeba by pobíral nějaký důchod), anebo kdyby současně podnikal a platil by alespoň minimální zálohy jako OSVČ, což by zaměstnavateli dokladoval čestným prohlášením. V takových případech by vyměřovací základ zaměstnaného studenta činil 14 000 Kč.
Student doktorského studia starší 26 let bude podnikat jako OSVČ po celý rok 2021. Při zúčtování roku 2021 bude jeho daňový základ činit 547 566 Kč. Pravidelně platí po celý rok minimální zálohy 2 393 Kč.
Celková výše pojistného na zdravotní pojištění za rok 2021 se vypočte následovně:
P = 0,135 x 0,5 x daňový základ, tj.
P = 0,135 x 0,5 x 547 566 = 36 961 Kč,
kde
P = výše pojistného za rok 2021,
0,135 = sazba pojistného,
0,5 = vyměřovací základ jako 50 % daňového základu.
Na zálohách bude zaplaceno celkem 28 716 Kč (12 x 2 393).
Doplatek činí 8 245 Kč (36 961 – 28 716).
II. Student není zaměstnancem nebo OSVČ
Pokud student není ve zdravotním pojištění ani zaměstnancem, ani osobou samostatně výdělečně činnou podle § 5 z. č. 48/1997 Sb., zůstává nadále osobou, za kterou platí pojistné stát.
Zaměstnání
Pojistné na zdravotní pojištění se neplatí tehdy, pokud se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance. Splňuje-li tento student starší 26 let, prvně studující v doktorském studijním programu, některou z výjimek, uvedených v § 5 písm. a) v bodech 1. – 7. zákona č. 48/1997 Sb., je při takovém zaměstnání, resp. příjmu ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát.
V dalších čtyřech příkladech nevzniká pro zaměstnavatele studenta doktorského studia staršího 26 let povinnost platit pojistné, student tak při splnění zákonných podmínek nadále zůstává osobou, za kterou platí pojistné stát.
Student má u jednoho zaměstnavatele uzavřeny dvě dohody o pracovní činnosti s příjmy 1 800 Kč a 1 600 Kč.
Protože ani v úhrnu zúčtovaných příjmů není rozhodné částky 3 500 Kč dosaženo, neplní zaměstnavatel ve zdravotním pojištění u takto zaměstnané osoby žádné povinnosti. Student je bez přerušení registrován v kategorii osob, za které platí pojistné stát.
Nerozhoduje, zda jsou dohody sjednány souběžně (a běží třeba po celý rok), nebo jsou uzavřeny v jednom měsíci takzvaně za sebou.
Student uzavřel s jedním zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti na částku 3 200 Kč a s dalším zaměstnavatelem pak jinou dohodu o pracovní činnosti s příjmem 3 400 Kč.
Protože není u žádného zaměstnavatele dosaženo výší příjmu alespoň 3 500 Kč, přičemž příjmy sečíst nelze (jsou dosaženy u různých zaměstnavatelů), postupuje se obdobně jako v Příkladě č. 3. To znamená, že žádný ze zaměstnavatelů se nezabývá problematikou zdravotního pojištění, pojištěnec má své zdravotní pojištění vyřešené.
Studentka uzavřela s jedním zaměstnavatelem dohodu o provedení práce na částku 8 000 Kč a s dalším zaměstnavatelem jinou dohodu o provedení práce s příjmem 10 000 Kč.
Protože není u žádného zaměstnavatele překročena výší příjmu částka 10 000 Kč, postupuje se obdobně jako v předcházejícím příkladě. Jelikož nevzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání, pojistné zaměstnavatelé neodvádějí a studentka je nadále osobou, za kterou platí pojistné stát.
V rámci jednoho kalendářního měsíce byla u jednoho zaměstnavatele uzavřena dohoda o pracovní činnosti s příjmem 3 300 Kč a dohoda o provedení práce s příjmem 9 500 Kč.
Jelikož se jedná o typově různé dohody, nelze příjmy sečíst. Protože žádná z dohod výší příjmu nezaložila účast na zdravotním pojištění, nemají tyto pracovněprávní vztahy vliv na nepřetržité vedení studenta jako „státního pojištěnce“.
Samostatná výdělečná činnost
Pro občana – pojištěnce, účastníka českého systému veřejného zdravotního pojištění, vyplývá povinnost platit pojistné jako osoba samostatně výdělečně činná tehdy, pokud vykazuje příjmy zdaňované podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Typicky se jedná o příjmy z podnikání a z jiné samostatné činnosti, o osoby provozující živnost nebo podnikání podle zvláštních právních předpisů (například podle zákona o advokacii nebo o notářích), spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných a další.
Jestliže však z obecného pohledu pojištěnec vykazuje pouze příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP), z nájmu (§ 9 ZDP) v situaci, kdy nemovitost není zapsána v obchodním majetku, nebo ostatní příjmy podle § 10 ZDP, nepovažuje se ve zdravotním pojištění za OSVČ, současně však také nemá z titulu těchto příjmů vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah. Pro studenta staršího 26 let, prvně studujícího v doktorském studijním programu za podmínek výše uvedených, při příjmech této povahy problém nevznikne, neboť pojistné je za něj hrazeno státem.