Základní právní úpravu zdravotního pojištění dlouhodobě představují zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů. Na základě této právní úpravy se stává společenství vlastníků (SV) ve zdravotním pojištění zaměstnavatelem, avšak pouze při splnění podmínek dále uvedených. Podívejme se však nejprve na některé obecně platné aspekty stanovené pro tyto subjekty v novém občanském zákoníku.
Postavení SV
Společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku. Při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. SV však nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.
Členství ve SV je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Za dluhy SV ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech. SV může nabývat majetek a nakládat s ním pouze pro účely správy domu a pozemku. SV právně jedná v mezích svého účelu s vlastníky jednotek i s třetími osobami.
Sdruží-li se SV s jiným společenstvím vlastníků ke spolupráci při naplňování svého účelu nebo stane-li se členem právnické osoby sdružující společenství vlastníků nebo vlastníky jednotek nebo jinak působící v oblasti bydlení, nesmí se zavázat k jiné majetkové účasti, než je poskytnutí členského vkladu nebo poskytování členských příspěvků.
Nebylo-li SV založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek, kde je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, nejpozději po vzniku vlastnického práva k první převedené jednotce.
Povinnosti SV jako zaměstnavatele
Stane-li se SV ve zdravotním pojištění zaměstnavatelem, tedy jsou-li naplněny podmínky stanovené právní úpravou pro vznik zaměstnání, přihlásí se jako zaměstnavatel – plátce pojistného do registru těch zdravotních pojišťoven, jejichž pojištěnce bude zaměstnávat. Dále přihlásí osoby s příjmy za výkon funkce jako zaměstnance a bude odvádět pojistné podle zákona. Postupy při placení pojistného jsou formou příkladů uvedeny v dalším textu.
Rozhodné období – kalendářní měsíc
Rozhodné období určuje časový úsek, za který se pojistné platí. U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hr