Základní právní úpravu zdravotního pojištění dlouhodobě představují zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů. Na základě této právní úpravy se stává společenství vlastníků (SV) ve zdravotním pojištění zaměstnavatelem, avšak pouze při splnění podmínek dále uvedených. Podívejme se však nejprve na některé obecně platné aspekty stanovené pro tyto subjekty v novém občanském zákoníku.
Postavení SV
Společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku. Při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. SV však nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.
Členství ve SV je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Za dluhy SV ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech. SV může nabývat majetek a nakládat s ním pouze pro účely správy domu a pozemku. SV právně jedná v mezích svého účelu s vlastníky jednotek i s třetími osobami.
Sdruží-li se SV s jiným společenstvím vlastníků ke spolupráci při naplňování svého účelu nebo stane-li se členem právnické osoby sdružující společenství vlastníků nebo vlastníky jednotek nebo jinak působící v oblasti bydlení, nesmí se zavázat k jiné majetkové účasti, než je poskytnutí členského vkladu nebo poskytování členských příspěvků.
Nebylo-li SV založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek, kde je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, nejpozději po vzniku vlastnického práva k první převedené jednotce.
Povinnosti SV jako zaměstnavatele
Stane-li se SV ve zdravotním pojištění zaměstnavatelem, tedy jsou-li naplněny podmínky stanovené právní úpravou pro vznik zaměstnání, přihlásí se jako zaměstnavatel – plátce pojistného do registru těch zdravotních pojišťoven, jejichž pojištěnce bude zaměstnávat. Dále přihlásí osoby s příjmy za výkon funkce jako zaměstnance a bude odvádět pojistné podle zákona. Postupy při placení pojistného jsou formou příkladů uvedeny v dalším textu.
Rozhodné období – kalendářní měsíc
Rozhodné období určuje časový úsek, za který se pojistné platí. U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 (a následujících) zákona č. 592/1992 Sb. Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (14 600 Kč), musí zaměstnavatel odvést za příslušný kalendářní měsíc roku 2020 pojistné nejméně ve výši 1 971 Kč. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které minimální vyměřovací základ neplatí (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do zákonného minima.
Přihláška zaměstnavatele
SV je jako zaměstnavatel povinno sdělit příslušné zdravotní pojišťovně obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platby pojistného. Pro tento účel vyplňuje SV formulář „Přihláška a evidenční list zaměstnavatele“ a současně přikládá výpis z obchodního rejstříku.
Vazba na vyplácení odměny
SV se zaměstnavatelem stává pouze tehdy, má-li placené členy výboru. Pokud by členové výboru za svoji práci žádnou odměnu nepobírali, pak SV problematiku zdravotního pojištění neřeší. Jestliže však bude SV alespoň jednomu členovi výboru odměnu (byť nepravidelně) vyplácet, musí se přihlásit do registru příslušné zdravotní pojišťovny jako zaměstnavatel s povinností placení pojistného podle zákona (viz dále) a rovněž přihlásit tyto placené členy na celou dobu výkonu funkce jako zaměstnance. Budou-li placení členové výboru pojištěni u více zdravotních pojišťoven, pak SV plní veškeré povinnosti u každé z nich. Ti členové výboru SV, kteří vykonávají tyto funkce bez nároku na odměnu, nebudou přihlašováni jako zaměstnanci u zdravotní pojišťovny vůbec, neboť se nejedná o zaměstnání. Tato skutečnost však musí být z pohledu SV vyřešena například tím způsobem, že v zápisu ze shromáždění vlastníků musí být jednoznačně definováno, že za výkon této funkce nepobírají tito členové výboru odměnu. Naopak placení funkcionáři se za zaměstnance považují, přičemž mohou pobírat odměnu pravidelně měsíčně nebo třeba jedenkrát za čtvrtletí nebo dokonce jedenkrát ročně.
Výše příjmu nerozhoduje
Z hlediska výše příjmu není v právních podmínkách roku 2020 u odměn členů výborů SV vazba na „rozhodnou“ částku 3 000 Kč, tato má význam pouze u osob vyjmenovaných v § 5 písm. a) v bodech 4. – 6. zákona č. 48/1997 Sb., například u dohod o pracovní činnosti. Pojistné se tedy odvádí i z příjmu nižšího než 3 000 Kč, případně i s ohledem na potřebu dodržení minimálního vyměřovacího základu, jak je již výše uvedeno. Pojistné za příslušný kalendářní měsíc je splatné nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, a to již připsáním platby na příslušný účet zdravotní pojišťovny.
Vyměřovací základ
Vyměřovacím základem zaměstnance je podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. úhrn příjmů ze závislé činnosti zdaňovaných podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, mimo výjimek určených právní úpravou. Protože odměny členů výborů SV zakládají povinnost odvodu pojistného, považují se placení členové výborů SV z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance a tato společenství se tímto stávají zaměstnavateli se všemi povinnostmi, které z této skutečnosti vyplývají.
Přihlášení placených členů výboru jako zaměstnanců
Povinnosti SV jsou spojeny s přihlašováním a odhlašováním jeho zaměstnanců. V tomto případě se vyplňuje formulář „Hromadné oznámení zaměstnavatele“. K přihlášení této osoby (ke dni nástupu do funkce) se použije standardně kód „P“ a i když je odměna za výkon funkce vyplácena nepravidelně, zůstává tato osoba jako zaměstnanec nadále přihlášena, resp. SV ji neodhlašuje. Tyto osoby se kódem „O“ odhlašují ke dni skončení výkonu funkce.
Jak platit pojistné
Pokud výše odměny nedosahuje minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, musí v této souvislosti SV jako zaměstnavatel zabezpečit, aby bylo za rozhodné období kalendářního měsíce odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 14 600 Kč za předpokladu, že tato osoba nepatří mezi výjimky uvedené v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. Z tohoto důvodu je postup SV jako zaměstnavatele následující:
- nemá-li člen výboru SV další příjmy, tedy se jedná o jediné zaměstnání dotyčné osoby, musí být proveden dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu ve smyslu ustanovení § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. (Příklad č. 1);
- pokud člen výboru SV doloží potvrzení, že je jiným zaměstnavatelem odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 14 600 Kč, odvádí se pojistné ze skutečné výše odměny (Příklad č. 2). Případně postačí, když součet příjmů titulu členství ve výboru SV a z jiného zaměstnání dosáhne v příslušném kalendářním měsíci alespoň 14 600 Kč;
- ze skutečně zúčtované odměny se odvádí pojistné i za situace, kdy je tato osoba současně OSVČ a platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ (od ledna 2020 nejméně v částce 2 352 Kč), což SV – zaměstnavateli doloží čestným prohlášením (Příklad č. 3);
- je-li člen výboru SV evidován u zdravotní pojišťovny po dobu celého kalendářního měsíce jako osoba, za kterou platí pojistné i stát, případně jako osoba vyjmenovaná v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., odvádí se pojistné ze skutečné výše odměny bez nutnosti dopočtu do minima 14 600 Kč (Příklad č. 4).
Odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance
Pojistné placené zaměstnavatelem za jednotlivé kalendářní měsíce je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se platí v české měně:
- na účet zdravotní pojišťovny vedený u poskytovatele platebních služeb,
- vyplacením v hotovosti zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny pověřenému přijímat pojistné.
Za den platby pojistného se považuje:
- v případě placení na účet zdravotní pojišťovny vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání pojistného na tento účet,
- v případě vyplacení hotovosti přímo zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny den, kdy příslušný zaměstnanec hotovost přijal.
Pro zaměstnavatele (i samoplátce – tedy osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů) platí, že připadne-li poslední den stanovené lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním den lhůty nejblíže následující pracovní den.
Měsíční podávání Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele
Zaměstnavatelé (tedy i SV) jsou rovněž povinni zasílat formulář „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ (dále jen Přehled). Tento Přehled podává SV jako zaměstnavatel zdravotní pojišťovně za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud tento 20. den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, lze tento Přehled předat zdravotní pojišťovně ještě nebližší následující pracovní den.
Placení pojistného SV jako zaměstnavatelem
V následujících příkladech si ukážeme postupy SV jako zaměstnavatele při odvodu pojistného u člena výboru SV, kterému je z titulu funkce zúčtován příjem.
Příjmy za členství ve výboru SV jsou ve zdravotním pojištění jediným „zaměstnáním“ pojištěnce.
Při měsíční odměně nedosahující 14 600 Kč (což zřejmě bude většina případů) provádí SV u této osoby dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu s tím, že doplatek do minima hradí prostřednictvím SV člen výboru jako jeho zaměstnanec.
Činí-li měsíční odměna předsedy SV například 3 000 Kč, je postup zaměstnavatele následující.
Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky:
(14 600 – 3 000) x 0,135 = 1 566 Kč.
Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 14 600 = 1 971 Kč.
Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:
(3 000 x 0,135) : 3 = 135 Kč
a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 135 + 1 566 = 1 701 Kč.
Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1 971 – 1 701 = 270 Kč.
I kdyby došlo k situaci, že by člen výboru při nižší částce odměny fakticky doplácel pojistné SV, které provádí odvod, má tímto postupem vyřešen ve zdravotním pojištění v daném kalendářním měsíci svůj pojistný vztah.
Člen výboru SV je současně zaměstnán v jiném zaměstnání s příjmem vyšším než minimální mzda.
Z hlediska četnosti se zřejmě jedná o nejfrekventovanější variantu, kdy příjem v zaměstnání převyšuje (zpravidla výrazně) minimální vyměřovací základ 14 600 Kč. V tomto případě odvádí SV pojistné ze skutečné výše odměny, tedy i nižší než minimum 14 600 Kč. Pokud není v některém měsíci odměna členovi výboru SV zúčtována, pak SV takovou situaci neřeší. Pro uplatnění tohoto postupu musí mít SV doklad o skutečnosti, že jiným zaměstnavatelem je odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Člen výboru SV současně podniká a jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy, což je od ledna 2020 částka 2 352 Kč.
SV odvádí pojistné ze skutečně zúčtované odměny, která tak může být i nižší než 14 600 Kč, přičemž člen výboru čestným prohlášením doloží, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy. Tento postup platil i v měsících březensrpen 2020, za které OSVČ zálohy neplatily (tyto zálohy se zákonem č. 134/2020 Sb. považují za zaplacené).
Členem výboru SV je starobní důchodce s odměnou pravidelně jednou za čtvrtletí ve výši 3 000 Kč. Současně má příjmy ze zaměstnání, pohybující se v rozpětí 4 000 – 6 000 Kč měsíčně.
Je-li člen výboru SV evidován u zdravotní pojišťovny po dobu celého kalendářního měsíce jako osoba, za kterou platí pojistné i stát, odvádějí SV i další zaměstnavatel pojistné vždy ze skutečné výše příjmu bez ohledu na minimální vyměřovací základ. V měsících, ve kterých odměna členovi výboru zúčtována není, se SV problematikou placení pojistného nezabývá.
Obdobně by SV postupovalo i v případech, kdyby byly členem výboru SV další osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. (viz dále).
Je-li odměňován člen výboru, u kterého nemusí být zákonné minimum dodrženo, pak platí ve zdravotním pojištění – bez ohledu na to, zda se jedná o příjem v hlavním nebo v dalším zaměstnání – následující podmínky:
- pojistné se odvádí ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu za předpokladu, že registrace v této kategorii trvá po celý kalendářní měsíc;
- netrvá-li registrace ve „státní kategorii“ po celý kalendářní měsíc, musí být při odvodu pojistného dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. Například při ztrátě nároku na „státní kategorii“ třeba ke dni 21. 5. 2020 musí být odvedeno pojistné nejméně z poměrné části minima za celkem 10 kalendářních dnů, kdy již registrace v této kategorii netrvala, což znamená, že vyměřovací základ musí činit alespoň 4 709,67 Kč [(10 : 31) x 14 600];
- neexistuje nárok na odpočet od dosaženého příjmu (jedinou výjimku představuje v tomto směru splnění podmínek uvedených v § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.);
- dojde-li v době trvání zaměstnání u SV k přiznání nebo k odejmutí důchodu, pak SV jako zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě vznik nároku na platbu pojistného státem ke dni přiznání důchodu (kód „D“) a zánik tohoto nároku odejmutím důchodu (kód „H“), je-li mu daná skutečnost známa, tedy členem výboru SV jako zaměstnancem sdělena. Pokud je do výboru zvolen poživatel důchodu, který bude za výkon funkce pobírat odměnu, pak použije SV současně kódy „P“ a „D“. Obdobně postupuje SV i při plnění oznamovací povinnosti u dalších „státních kategorií“, například kdyby placenými členy výboru byli žena na mateřské nebo osoba na rodičovské dovolené, student, příjemce rodičovského příspěvku apod.
Člen výboru SV má v souběžném zaměstnání příjem nižší než minimální mzda 14 600 Kč.
V těchto případech řeší SV následující varianty:
- Pokud je v úhrnu příjmů za příslušný kalendářní měsíc dosaženo alespoň částky 14 600 Kč, odvádí každý subjekt pojistné ze skutečné výše příjmů bez dopočtu do minima.
- Jestliže v některých měsících není úhrnem příjmů částky 14 600 Kč dosaženo, provádí dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima ten zaměstnavatel, kterého zaměstnanec pro tento účel pověří.
V obou uvedených situacích je nutností průběžná spolupráce SV s dalším zaměstnavatelem.
Výjimky z povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ
Obecně platí, že pojistné na zdravotní pojištění musí být zaměstnavatelem odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kdy z této povinnosti jsou taxativním výčtem vyňaty tyto osoby – zaměstnanci:
- s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
- kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,
- kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,
- kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2020 nejméně v částce 2 352 Kč, včetně odpuštění záloh za měsíce březen až srpen 2020),
- za které je plátcem pojistného stát,
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem.
Kontrolní činnost zdravotních pojišťoven
I společenství vlastníků jako zaměstnavatelé jsou samozřejmě předmětem kontroly ze strany zdravotních pojišťoven, kdy tyto primárně prověřují, zda je pojistné za členy výboru jako zaměstnance správně vypočteno a příslušné zdravotní pojišťovně včas uhrazeno. Správnost postupu zaměstnavatele lze věrohodně prověřit pouze kontrolou dokladů, kterými jsou především souhrnné mzdové rekapitulace a mzdové listy jednotlivých zaměstnanců.