Odpojení, nejistota nebo ztráta kontroly nad týmem, to jsou pocity, které do mnoha kanceláří přinesla pandemie covid-19 a s ní i práce z domova. Mnozí manažeři tehdy zareagovali instinktivně: začali více kontrolovat, vyžadovat časté reporty a schvalovat i drobné kroky. Mikromanagement se stal jakýmsi „manažerským autopilotem“ a mnozí jej transformovali z dočasného nástroje na dlouhodobě využívaný styl. Jenže tento styl řízení dlouhodobě brzdí důvěru, odpovědnost i výkon. Jak tuto past rozpoznat a jak z ní ven? Cestou je přechod od kontroly k autonomii a kultuře důvěry. Ovšem jak poznat, že v týmu převládá mikromanagement? Jaké jsou skutečné podmínky autonomie zaměstnanců? A co přináší paradox vztahu mezi důvěrou a kontrolou? Odpovědi na tyto otázky jsou rozklíčovány v následujících odstavcích, a to včetně empirických poznatků z tuzemské praxe.
Mikromanagement versus důvěra: Tvorba prostoru pro autonomii zaměstnanců
Vydáno:
21 minut čtení
Mikromanagement versus důvěra: Tvorba prostoru pro autonomii zaměstnanců
Ing.
Lenka
Farkačová
Ph.D.
Práce na dálku, rychlé změny procesů práce, ale i dynamika společnosti jako celku přináší turbulence a neustále se měnící pracovní prostředí. Není proto divu, že obzvláště liniový manažeři se díky své přirozené odpovědnosti za dosahování cílů mohou dostat do obtížné role. Role člověka odpovědného za výsledky v době neustále se měnících podmínek a prostředí. Není proto překvapením, že jsou to právě oni, kdo se má tendenci uchýlit k mikromanagementu. Proto právě
mikromanagement je podle názoru těchto manažerů nástroj, jak zajistit dokonalost, bezchybnost, a to díky poskytování více než nezbytných informací při přidělování úkolů, stejně tak průběžná kontrola jednotlivých kroků
. Na druhou stranu, právě tento stav může organizace jako celku spíše více uškodit než prospět. Přístupy a praxe se ale různí.Mikromanagement aneb když kontrola přeroste v brzdu
Mikromanagement jako takový je možné chápat jako styl řízení, ve kterém zaměstnavatelé věnují nadměrnou pozornost detailům, vyžadují od svých zaměstnanců časté zprávy, nejsou spokojeni s prací týmu, pečlivě sledují a zbytečně kontrolují, co jejich zaměstnanci dělají. Ovšem v některých situacích může být obtížně určitelné, zda se skutečně jedná o mikromanagement, nebo zda se jedná o zvýšenou potřebu autonomie jednotlivce.
Mikromanagement se často projevuje nenápadně. Někdy dokonce začíná dobrým úmyslem mít věci pod kontrolou, ale končí ztrátou důvěry a motivace v týmu. K poznání, zda se v organizaci vyskytuje mikromanagement, lze využít následující checklist.
CHECKLIST: Jak poznat mikromanagement v praxi
Typické projevy chování manažera
*
Nedeleguje práci
, má potřebu dělat vše sám, protože „jen tak to bude uděláno správně“.*
Zapojí se do všech detailů
, i do těch, které by měli řešit podřízení.*
Zasahuje do rozhodování
a
neumožňuje samostatnost
.*
Vyžaduje časté reporty a aktualizace
, často bez jasného účelu.