Snaha motivovat zaměstnance k chování, jež organizace či manažer vyžaduje, přerůstá občas v tendenci s nimi manipulovat. Jako nástroj mající ovlivnit chování zaměstnanců má však manipulace zpravidla omezenou účinnost. Velmi často se navíc obrací proti těm, kteří její metody využívají. Článek se zabývá nejčastějšími podobami manipulace v pracovních i osobních vztazích, důvody, proč se jim vyvarovat, i způsoby, jak jim čelit.
Motivovat neznamená manipulovat: proč se ve firmě či na pracovišti vyvarovat manipulace a jak jí čelit
Doc.
dr.
Jan
Urban
CSc.
Manipulace patří ke každodenním jevům. Hovořit o ní lze nejen tam, kde osoby snažící se přimět druhé k určitému jednání nebo je získat pro své cíle úmyslně klamou nebo své skutečné záměry zastírají, ale i tehdy, působí-li při této snaze především na jejich emoce. Opakem manipulace je otevřená komunikace spojená s jasným vyjádřením osobních či organizačních cílů a záměrů i požadavků na druhé, s předložením jasných argumentů nebo důvodů, které k jejich stanovení vedou.
Cílem manipulace je většinou dosáhnout toho, aby manipulovaní vykonali nebo nevykonali určitou činnost či přijali nebo nepřijali určitý názor, které jsou v rozporu s jejich vlastními zájmy. Častým důvodem vedoucím k použití manipulativních metod je i přesvědčení, že určitých cílů lze dosáhnout lépe, podaří-li se je před ostatními skrýt či nedat plně najevo.
K manipulaci může však docházet i tehdy, nejsou-li vedoucí nebo organizace schopni zaměstnance o určitých okolnostech přesvědčit, nebo se předem obávají, že se jim to nepodaří. V podnikové praxi dochází při manipulaci se zaměstnanci někdy i k tomu, že uspokojování skutečných potřeb pracovníků je nahrazováno uspokojováním potřeb zástupných.
Tenká linie
Linie, jež odděluje motivaci zaměstnanců od manipulace s nimi, je občas velmi tenká. Manipulace se totiž v praxi opírá o řadu nástrojů, jednoduchých i skrytých, které se některým motivačním nástrojům blíží. Někdy jde o nástroje, jejichž manipulativní povahu si organizace a manažeři, již se k nim uchylují, plně neuvědomují.
Tato skutečnost nemění však nic na tom, že manipulace je nezdravou formou motivace, a krátkodobé výhody, jež může organizaci přinést, se zpravidla rychle mění v dlouhodobé nevýhody. Manipulace totiž většinou nezůstává dlouho skryta, postupně ztrácí svou účinnost, zhoršuje mezilidské vztahy na pracovišti a vede ke ztrátě důvěryhodnosti osoby nebo organizace, která se jí dopouští.
Dochází-li k ní v osobních vztazích, mezi vedoucím a jeho podřízenými či pracovníky mezi sebou navzájem, může mít často i nepříznivé psychické důsledky.
Prvým předpokladem pro její odstranění – ze strany manipulovaných i manipulujících – je
manipulaci rozpoznat
. Druhým pak vědět, jak manipulaci i manipulátorům čelit.Manipulace při komunikaci
Ke skupině relativně jednoduchých nástrojů manipulace patří některé rétorické či komunikační prostředky. Jejich společným rysem je, že se snaží „přesvědčit“ či „přemluvit“ ostatní apelem na jejich emoce či odvoláním se na určité minulé skutečnosti (ke kterým ve skutečnosti nedošlo).
Hlavní podoby těchto apelů lze shrnout do následujících