Zaměstnavatel může udělat při odvodu pojistného chybu, jejímž důsledkem je buď vznik nedoplatku, nebo naopak přeplatku na pojistném. Jak se z časového hlediska zpětně provádějí opravy? Z jakého důvodu musí mít zaměstnavatel dokladově podložen odvod pojistného z příjmu nižšího než minimální vyměřovací základ? Lze ve zdravotním pojištění uplatnit odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance?
Zdravotní pojištění a odvod pojistného zaměstnavatelem bez dopočtu do minima
Ing.
Antonín
Daněk
Od 1. 1. 2025 se zvýšila minimální mzda na 20 800 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé v roce 2025 z této hodnoty. Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být v roce 2025 odvedeno zaměstnavatelem při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc pojistné nejméně ve výši 2 808 Kč (13,5 % z 20 800 Kč), případně alespoň z poměrné části tohoto minima v situacích vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“). Jinak také řečeno, při příjmu zaměstnance nižším než 20 800 Kč musí zaměstnavatel provést dopočet a následný doplatek pojistného do zákonem stanoveného minima, pokud není od této povinnosti osvobozen.
V následujícím textu se budeme věnovat právě situacím, kdy zaměstnavatel odvede pojistné z dosaženého příjmu zaměstnance, což znamená, že vyměřovací základ může být relevantně i nižší než 20 800 Kč. Tento svůj postup však musí mít zaměstnavatel podložen dokladem, který jej k takovému postupu opravňuje, a tento doklad předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.
Osoby-zaměstnanci, pro které neplatí minimální vyměřovací základ
Právní úpravou platnou ve zdravotním pojištění