Rodinný závod a spolupracující osoby z pohledu zdravotního pojištění

Vydáno: 12 minut čtení

Pojem rodinný závod a osoby podílející se na něm zavedl zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který specifikuje tuto problematiku v § 700 až § 707. Institut rodinného závodu upravuje poměry rodinného závodu sloužícího k obživě rodiny a práva a povinnosti zúčastněných členů rodiny pro případ, že není ujednáno něco jiného.

Dle § 700 až § 707 občanského zákoníku je rodinným závodem takový závod: „... ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob.“ To znamená, že na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu. Lze také konstatovat, že do konce roku 2014 se na tyto osoby částečně vztahovala již právní úprava v oblasti spolupracujících osob, které žily s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Nebyl však upraven případ, kdy člen rodiny pro daný účel nežil ve společně hospodařící domácnosti společně s poplatníkem.

Sešvagřenou spolupracující osobou, na kterou lze rozdělovat příjmy a výdaje, může být například tchán, tchyně, snacha, zeť (tj. osoby sešvagřené v prvním stupni), švagr, švagrová (tj. osoby sešvagřené ve druhém stupni). Rodinný závod tak může vytvořit například manžel s manželkou nebo manželka s dcerou. Naproti tomu rodinný závod nevytvoří bratr se sestrou anebo druh s družkou.

Osoby spolupracující

Podle ustanovení § 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) mohou být příjmy a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti) rozděleny mezi poplatníka a spolupracující osoby. Spolupracujícími osobami se rozumí:

  • spolupracující manžel a podle § 21e odst. 3 ZDP také registrovaný partner;
  • spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Protože nový občanský zákoník společnou domácnost žádným způsobem nedefinuje, obsahuje ZDP v § 21e odst. 4 definici vlastní. Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby;
  • člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu. V této souvislosti je podstatné, že v případě rodinného závodu není nutné splnit podmínku společné domácnosti. Takže pokud třeba otec se synem nemají společnou domácnost, mohou spolupracovat v rámci rodinného závodu, ale nemohou spolupracovat ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 písm. b) ZDP.

Příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby:

  • podíl příjmů a výdajů na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30 %,
  • částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč (za každý započatý měsíc spolupráce tedy 15 000 Kč).

V případě, že je spolupracující osobou pouze manžel, se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby:

  • podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 % a
  • částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila
    • za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a
    • za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč.
Příklad č. 1:

Členy rodinného závodu jsou otec a jeho dva synové.

Z celkem dosažených příjmů a výdajů může otec převést na syny nanejvýš 30 %, kdy může na každého ze synů převést 15 % nebo na jednoho například 10 % a na druhého 20 % při současném splnění podmínky absolutní částky, tedy že celkem převedené příjmy mohou za zdaňovací období převýšit celkem převedené výdaje maximálně o 180 000 Kč.

Příklad č. 2:

Podnikatel v rodinném závodě spolupracuje celoročně s manželkou a synem.

Ve věci rozdělení příjmů a výdajů má podnikatel dvě možnosti. Může se rozhodnout, že své příjmy a výdaje rozdělí pouze na manželku (maximálně 50 %). Alternativně může příjmy a výdaje rozdělit na obě osoby (tedy nikoli na každou z nich) s převodem příjmů a výdajů v úhrnu nejvýše 30 %. V obou případech samozřejmě platí podmínka převodu maximálně možné částky příjmů převyšujících výdaje (viz výše).

Dle § 13 odst. 4 ZDP nelze příjmy a výdaje rozdělovat

  • na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku,
  • na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě,
  • na manžela, je-li na něj uplatňována sleva na manžela,
  • na poplatníka a od poplatníka, který zemřel.

Jak ve zdravotním pojištění

Dle ustanovení § 5 písm. b) bod 8 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů se ve zdravotním pojištění za osobu samostatně výdělečně činnou považují spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ně rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. V následujícím textu včetně dvou příkladů si rozebereme situace za rozhodné období kalendářního roku 2020.

Rozhodne-li se pojištěnec pro spolupráci ve smyslu výše uvedeného, musí ve zdravotním pojištění splnit zejména následující:

  • přihlásit se u zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná. Osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění může svoji zákonnou povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.
  • platit zálohy na pojistné za předpokladu, že je samostatná výdělečná činnost jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů této spolupracující osoby. Minimální výše zálohy (splatná za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce) činí v roce 2020 částku 2 352 Kč. OSVČ zahajující samostatnou výdělečnou činnost (tedy i spolupracující) si může v prvním kalendářním roce podnikání stanovit i vyšší zálohu než minimální. podat zdravotní pojišťovně Přehled nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání.

Při zahájení samostatné výdělečné činnosti v roce 2020 je od placení záloh zákonem osvobozena OSVČ:

  • v případě, kdy je její samostatná výdělečná činnost při souběhu se zaměstnáním vedlejším zdrojem příjmů. Pojistné vypočtené na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti se doplácí v roce 2021 do osmi dnů po dni, ve kterém bude (resp. měl být) podán Přehled za rok 2020. Pro posouzení hlavního a vedlejšího zdroje příjmů je podstatné, které příjmy pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů, což si rozhoduje sám. Buď to mohou být příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti.
  • v roce zahájení samostatné výdělečné činnosti za situace, kdy je za ni plátcem pojistného i stát. I v tomto případě je však možné si (přiměřené) zálohy platit.
Příklad č. 3:

Příjmy podnikatele za rok 2020 budou činit 930 700 Kč, výdaje 482 000 Kč. Od 17. ledna 2020 s ním bude po celý rok spolupracovat manželka jako příjemce rodičovského příspěvku, na kterou manžel převede 50 % příjmů a výdajů. Na základě této skutečnosti budou činit za rozhodné období kalendářního roku 2020 u spolupracující manželky její:

příjmy 465 350 Kč

výdaje 241 000 Kč

Pojistné spolupracující osoby se vypočte (stejně jako u OSVČ) dle vzorce:

P = 0,135 x 0,5 x (příjmy – výdaje) = 0,135 x 0,5 x 224 350 = 15 144 Kč

Protože spolupracující manželka bude po celý kalendářní rok 2020 zařazena u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, a zálohy na pojistné neplatí (není to její povinnost), nemusí dodržet minimální vyměřovací základ a pojistné za rok 2020 v částce 15 144 Kč doplatí příslušné zdravotní pojišťovně ve výše uvedené lhůtě.

Příklad č. 4:

OSVČ vykáže za rok 2020 příjmy 456 300 Kč a výdaje 286 100 Kč. Od 7. 10. 2020 bude s OSVČ spolupracovat manželka, pro kterou bude tato její samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů, bude platit měsíční zálohy v minimální částce 2 352 Kč. OSVČ převede na manželku 50 % příjmů a výdajů.

Na základě tohoto rozdělení příjmů a výdajů činí příjmy spolupracující manželky 228 150 Kč a výdaje 143 050 Kč. Pojistné na zdravotní pojištění za rozhodné období kalendářního roku 2020 se vypočte následovně:

P = 0,135 x 0,5 x (228 150 – 143 050) = 5 745 Kč

Zaplacenými zálohami v celkové výši 7 056 Kč (3 x 2 352) je zajištěn postup podle zákona, žádný doplatek se neprovádí, minimální vyměřovací základ za tři kalendářní měsíce podnikání (spolupráce) v roce 2020 je tímto dodržen.

Jelikož se ve zdravotním pojištění na osobu spolupracující pohlíží jako na OSVČ, musí být i při ukončení spolupráce dodrženy zákonem stanovené postupy, kdy spolupracující osoba musí zejména:

  • oznámit zdravotní pojišťovně ukončení spolupráce (ukončení samostatné výdělečné činnosti),
  • ukončit placení záloh (pokud se na OSVČ tato povinnost vztahuje),
  • podat zdravotní pojišťovně Přehled za příslušný kalendářní rok.

Ukončení spolupráce a řešení pojistného vztahu

Pokud pojištěnec ukončí spolupráci jako OSVČ, musí si následně řešit svůj pojistný vztah. To znamená, že od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci ukončení spolupráce musí být registrován u zdravotní pojišťovny v některé z těchto kategorií:

Poznámka:

Teoreticky (i prakticky) by mohl být pojištěnec nadále OSVČ, kdyby třeba začal podnikat sám – v tomto případě by podnikání jako takové nebylo ukončeno.

Jestliže pojištěnec v průběhu příslušného měsíce nenastoupí do zaměstnání nebo nezačne podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, může být veden u zdravotní pojišťovny jako „státní pojištěnec“ (například uchazeč o zaměstnání). Pokud by však nebyl v rámci celého kalendářního měsíce ani jeden den evidován u zdravotní pojišťovny v některé z možných kategorií, musel by se (v zákonné osmidenní lhůtě) přihlásit k placení pojistného jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů a platit pojistné v aktuální výši 1 971 Kč měsíčně.

Další možností řešení pojistného vztahu je vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění například:

  • výkonem výdělečné činnosti v některém ze států Evropské unie, v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku (tj. ve státech Evropského hospodářského prostoru), ve Švýcarsku nebo také ve Velké Británii a v Severním Irsku ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcího nařízení č. 987/2009 nebo
  • z titulu dlouhodobého pobytu v zahraničí, kdy se musí jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců

Po návratu však musí pojištěnec průkazně dokladovat zdravotní pojišťovně dobu pojištění, zaměstnání nebo bydlení v cizině tak, aby mu ve zdravotním pojištění nevznikl problém.

Podle § 318 zákoníku práce nemůže být uzavřen pracovněprávní vztah mezi manžely nebo partnery (ve smyslu zákona o registrovaném partnerství). Z tohoto důvodu je převod příjmů a výdajů z jednoho na druhého z manželů často jedinou možností, jak při vzájemné spolupráci optimalizovat daňovou povinnost.

Rady závěrem

Pokud to rodinná a ekonomická situace umožňuje, může být forma spolupráce pro druhého z manželů vhodným řešením jeho osobní situace ve zdravotním pojištění, kdy bude evidován u zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná.

Je-li pojištěnec ve zdravotním pojištění OSVČ, třeba jako spolupracující osoba, plní veškeré zákonné povinnosti, tedy včetně případného placení záloh, každoročního podávání Přehledu zdravotní pojišťovně apod. Je třeba si uvědomit, že při spolupráci je převáděný podíl příjmů a výdajů na spolupracující osobu limitován jak procentem z příjmů, tak nejvýše přípustnou roční a měsíční částkou.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Délka pracovní doby (obecně)
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu
Délka pracovní doby při vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu
Evidence pracovní doby
Nařízení práce přesčas
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Noční práce vs. práce v noci
Omezení práce přesčas a možnost zákazu inspekcí práce
Práce přesčas při kontu pracovní doby
Práce přesčas při pružném rozvržení pracovní doby

Související články

Pracovní činnost mladistvých a zdravotní pojištění
Odstupné a zdravotní pojištění
Evropská unie a vybrané formuláře v souvislostech zdravotního pojištění
Zahájení a ukončení podnikání a zdravotní pojištění v roce 2021
Zdravotní pojištění a platba chybně provedená zaměstnavatelem
Nemoc zaměstnance ve zdravotním pojištění v roce 2022
Zdravotní pojištění - specifické situace u neplaceného volna
Zaměstnavatelé a důležitost minima ve zdravotním pojištění
Odstupné, ochranná lhůta a ukončení činnosti zaměstnavatele v souvislostech zdravotního pojištění
Práva a povinnosti pojištěnce ve zdravotním pojištění
Příjem zaměstnance nižší než minimální mzda ve zdravotním pojištění
Zaměstnanci a systém nemocenského a zdravotního pojištění v roce 2021
Zdravotní pojištění - jak správně stanovit vyměřovací základ zaměstnance?
Postupy zaměstnavatele po změnách ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Pracovněprávní vztahy na dobu určitou a zdravotní pojištění
Zaměstnanci a příjmy zdravotní pojišťovny
Studenti a doktorandi jako "státní kategorie" zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění zaměstnavatele a související právní úprava v roce 2022
Dohody a zdravotní pojištění v roce 2022
Korekce vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění
Pojištěnci a porušení zákonných povinností ve zdravotním pojištění
Vybrané pracovněprávní vztahy a zdravotní pojištění v roce 2022 v příkladech

Související otázky a odpovědi

Spolupracující osoba v důchodu a vedlejší činnost
OSVČ - starobní důchodce
Přechod zaměstnanců na nového zaměstnavatele - odhlášení u zdravotní pojišťovny a OSSZ
Smlouva o výkonu funkce do 3 500 Kč a paušální daň
Odvody za zaměstnance, který má trvalý pracovní poměr v EU u českého zaměstnavatele
Sociální a zdravotní pojištění z funkční odměny předsedy představenstva
Zdravotní pojištění - zaměstnání malého rozsahu starobního důchodce
Cizinec smlouva ČR, IČO v Chorvatsku
Zálohy na zdravotní pojištění - konec rodičovského příspěvku
DPČ - přihláška a odhláška ZP a SP
Přehled OSSZ a ZP
Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
Zdravotní pojištění invalidního zaměstnance
Platba sociálního a zdravotního pojištění
Provize z obratu v době dočasné pracovní neschopnosti
Sleva na zdravotním pojištění zaměstnavatele s více než 50 % zaměstnanců se ZTP
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP
Den nástupu do práce a přihlášení k zdravotnímu a sociálnímu pojištění
Zaměstnání občana EU s místem výkonu práce mimo ČR
Paušální daň

Související předpisy

89/2012 Sb. občanský zákoník
586/1992 Sb. o daních z příjmů
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
262/2006 Sb., zákoník práce
115/2006 Sb. o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů