Problematika lhůt je upravena v ustanovení § 26b zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. V právních podmínkách roku 2021 si tyto situace rozebereme v příkladech.
Zákonné lhůty jsou závazné jak pro plátce pojistného, kterými jsou zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, tak pro občany – pojištěnce. V této souvislosti lze konstatovat, že z hlediska plnění oznamovací povinnosti rozlišujeme ve zdravotním pojištění v podstatě dvojí lhůtu, a sice:
- osmidenní (například dle § 10 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů – nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání, změna zdravotní pojišťovny, skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit pojistné)
- třicetidenní [dle § 12 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb. – oznámení změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla]. Platí, že pokud se pojištěnec v místě trvalého pobytu nezdržuje, je povinen oznámit zdravotní pojišťovně také adresu místa pobytu na území České republiky, kde se převážně zdržuje.
Plnění oznamovací povinnosti
Významné povinnosti zaměstnavatele jsou spojeny s přihlašováním a odhlašováním jeho zaměstnanců. V tomto případě se vyplňuje formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele, kdy za použití příslušných kódů dává zaměstnavatel zdravotní pojišťovně na vědomí změnové informace o jejích pojištěncích. Ve smyslu zákona je zaměstnavatel povinen sdělit nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, zejména následující:
- oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání;
- oznámení o změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud zaměstnanec zaměstnavatele o této skutečnosti informoval. Stává se, že zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli v zákonné osmidenní lhůtě změnu zdravotní pojišťovny a zaměstnavatel tudíž následně neohlásí tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně. V důsledku tohoto zaměstnancova pochybení vzniká zaměstnavateli, neodvádějícímu pojistné na zdravotní pojištění správné (tj. nové) zdravotní pojišťovně, nedoplatek na pojistném, zakládající dále nárok na penále. Vyměří-li zdravotní pojišťovna zaměstnavateli penále z dlužné částky pojistného v důsledku zaměstnancova neoznámení (opožděného oznámení) změny zdravotní pojišťovny, přičemž penále není na základě podané žádosti v plné výši prominuto, je zaměstnavatel podle zákona oprávněn požadovat úhradu tohoto penále po zaměstnanci, a to i po bývalém zaměstnanci, který svým jednáním porušil zákon;
- oznámení o skutečnostech rozhodných pro vznik, resp zánik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy. Neoznámením zařazení zaměstnance do skupiny osob, za které platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, ženy na mateřské dovolené, studenti), přichází zdravotní pojišťovna o každoměsíční platbu pojistného za tyto „státní pojištěnce“, což je od ledna 2021 částka 1 767 Kč za každou takovou osobu.
Osmidenní lhůta pro dodržování oznamovací povinnosti platí i za situace, kdy se český občan rozhodne vykonávat v jiné zemi výdělečnou činnost ve smyslu „evropských“ koordinačních nařízení [nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009]. To znamená, že od data, kdy začne být takto výdělečně činný ve státech Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), ve Švýcarsku nebo ve Spojeném království, se nejpozději do osmi dnů odhlašuje z českého systému veřejného zdravotního pojištění.
V této souvislosti je nutno podotknout, že o oznamovaných skutečnostech si zaměstnavatel musí vést patřičnou evidenci a dokumentaci.
Opomenutí zaměstnavatele
Zpravidla nemusí být důvodem pro uložení pokuty zaměstnavateli za nesplnění oznamovací povinnosti například tato situace: Zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem pracovní smlouvu, je tedy povinen přihlásit tohoto zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě prostřednictvím formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele k placení pojistného té zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn. Zaměstnavatel však tuto povinnost nesplní (například zapomene), nicméně pojistné za tohoto zaměstnance řádně odvádí. Třebaže byl porušen zákon, odváděl zaměstnavatel pojistné v souladu se zákonem, proto lze v takovém případě očekávat benevolentnější postoj zdravotní pojišťovny, samozřejmě s přihlédnutím ke skutečnosti, zda se jedná o první (nebo již několikáté) nesplnění zákonné povinnosti.
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu od neděle 1. srpna 2021 (v pracovní smlouvě je datum nástupu do práce uveden tento den), přičemž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání (začal pracovat) v pondělí dne 2. srpna.
V souladu s ustanovením § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce se v případě pracovního poměru považuje za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den, který je takto uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu nebo také sobotu či neděli, považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti přihlásí zaměstnavatel tohoto zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny k datu 1. 8. 2021.
Zaměstnanec nastoupil na rodičovskou dovolenou dne 13. 9.
Od 1. 4. 2012 je stát plátcem pojistného za osoby (tedy nejenom za ženy) na rodičovské dovolené. Zaměstnavatel oznámí zdravotní pojišťovně do 21. 9. prostřednictvím formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele kódem „M“ skutečnost, že za tohoto zaměstnance je od data 13. 9. plátcem pojistného taktéž stát. Ke dni ukončení rodičovské dovolené použije zaměstnavatel kód „U“.
Po skončení mateřské dovolené předložila zaměstnankyně zaměstnavateli doklad o pobírání rodičovského příspěvku od 23. 8.
V obou situacích, tedy při mateřské dovolené a pobírání rodičovského příspěvku, se ve zdravotním pojištění jedná o „státní kategorie“.
Pokud na sebe plynule, tedy bez přerušení, navazuje ukončení mateřské dovolené a počátek pobírání rodičovského příspěvku, pak zaměstnavatel oznámí pouze kódem „M“ nástup ženy na mateřskou dovolenou a následně kódem „U“ až ukončení pobírání rodičovského příspěvku, vše v zákonné osmidenní lhůtě. Jestliže se však v daném časovém období objeví „mezera“ (například čerpáním řádné dovolené), musí zaměstnavatel na tuto situaci reagovat použitím již zmíněných kódů „M“ a „U“. Za zaměstnankyni je stát plátcem pojistného po celou dobu pobírání rodičovského příspěvku, což může být období až do čtyř let věku dítěte.
Poznámka: Na rodičovské dovolené, což je ve zdravotním pojištění také „státní kategorie“, může být osoba nejdéle do tří let věku dítěte.
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce na období od 1. 1. (pracovat zaměstnanec začal až v pondělí dne 4. 1.) do 30. 9., kdy zaměstnanec naposledy pracoval v pátek dne 24. 9.
Zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody o provedení práce začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda o provedení práce sjednána. Použije tedy kód „P“ s datem 4. 1., což oznámí zdravotní pojišťovně nejpozději 12. 1. Zaměstnance pak odhlašuje ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána, tj. k 30. 9., opět s dodržením osmidenní lhůty (tedy bez ohledu na to, kdy zaměstnanec naposledy pracoval). Tento postup platí pouze v případě, kdy příjem na dohodu o provedení práce přesáhne v každém z měsíců ledna až září 10 000 Kč.
Kdyby příjem například v měsíci červnu poklesl na částku 10 000 Kč nebo nižší, musela by být osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena. Zaměstnavatel by použil kódy „O“ k 31. 5. a následně „P“ k 1. 7.
Pro přihlašování a odhlašování zaměstnanců platí stejné podmínky i u dohod o pracovní činnosti, zde v návaznosti na „rozhodnou částku“ 3 500 Kč.
Stát je plátcem pojistného za studenta vysoké školy pouze do 26 let (výjimka je uvedena v poznámce k tomuto příkladu). Pokud tedy student dovrší v průběhu studia daný věk, automaticky přestává být v registru zdravotní pojišťovny osobou, za kterou je plátcem pojistného stát, nadále bude zpravidla veden jako osoba bez zdanitelných příjmů a bude si každý měsíc hradit částku pojistného sám. Je tomu tak i v případě, že 26. narozeniny připadnou na první den v měsíci?
Den, kdy student dovrší 26 let, je posledním dnem ve „státní kategorii“. Kdyby student dovršil 26 let kupříkladu dne 1. října, byl by ve zdravotním pojištění ještě dne 1. 10. osobou, za kterou platí pojistné stát, a tudíž by mu u zdravotní pojišťovny nevznikl v měsíci říjnu problém. Nicméně, pokud by nadále studoval, musel by si od listopadu řešit svůj pojistný vztah, tedy pojištění u zdravotní pojišťovny, třeba placením pojistného jako osoba bez zdanitelných příjmů, což je v roce 2021 měsíčně částka 2 052 Kč.
Poznámka: V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. bylo s účinností od 1. ledna 2018 doplněno písmeno r), podle kterého je stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 cit zákona; za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmene považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium.
Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.
Zaměstnanec ukončil pracovněprávní vztah ke dni 14. července, zaměstnavatelem byl řádně odhlášen od placení pojistného. Po tomto datu nenastoupil do žádného dalšího zaměstnání, nezačal podnikat, nebyl evidován u zdravotní pojišťovny jako „státní pojištěnec“. Jak má tato osoba řešit svůj pojistný vztah po skončení zaměstnání?
Z hlediska právních předpisů platných ve zdravotním pojištění nevznikne žádný problém v měsíci červenci, kdy je jeho část kryta zaměstnáním. Ovšem již od měsíce srpna se musí tento pojištěnec sám starat o vyřešení své účasti v systému veřejného zdravotního pojištění. Jestliže v měsíci srpnu nebude (třeba i jen jeden den) zaměstnán, nebude OSVČ anebo nebude zařazen u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, přihlásí se sám u zdravotní pojišťovny jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů, kdy musí:
- nejpozději do 9. 8. vyplnit u zdravotní pojišťovny příslušný formulář (Přihláška a evidenční list pojištěnce) a
- nejpozději do 8. 9. zaplatit pojistné za měsíc srpen ve výši 2 052 Kč, a to již připsáním platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny.
OSVČ bylo vystaveno živnostenské oprávnění dne 16. června, fakticky začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost až dne 8. září, kdy podepsala smlouvu o nájmu nebytových prostor.
Z hlediska zahájení samostatné výdělečné činnosti nemusí být tímto dnem již pouhé získání živnostenského oprávnění, ale dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti je první úkon s cílem „mít příjem“. V tomto případě je posledním dnem ke splnění oznamovací povinnosti 16. září. (Poznámka: je-li pro tuto OSVČ její samostatná výdělečná činnost jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem příjmů, musí i za měsíc září zaplatit minimální zálohu 2 393 Kč, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší). Podotýkám, že u osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze splnit oznamovací povinnost (zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti) i prostřednictvím Centrálních registračních míst, zřízených při obecních živnostenských úřadech, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Oznamovací povinnost plní vůči zdravotní pojišťovně OSVČ i v případech, kdy je její samostatná výdělečná činnost při souběhu se zaměstnáním vedlejším zdrojem příjmů.
Zaměstnanec v roce 2021 současně podniká jako OSVČ, přičemž je podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů. Zálohy na pojistné neplatí (není to jeho povinností).
Tato zaměstnaná OSVČ zaplatí pojistné v roce 2022 nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém v tomto roce podá, popřípadě měla podat, Přehled za rozhodné období kalendářního roku 2021. Pojistné bude činit 13,5 % z 50 % daňového základu bez nutnosti dodržet minimum platné pro OSVČ. Kdyby byl podnikatel za rok 2021 třeba ve ztrátě, žádné pojistné by neplatil, nicméně Přehled za tento rok podat musí.
Ukrajinský zaměstnanec pracoval na základě pracovní smlouvy na dobu určitou, která skončila dnem 30. 9. 2021. Dne 10. 9. onemocněl a nemoc pokračovala i v měsíci říjnu.
Zaměstnavatel do osmi dnů (tj. do 8. 10.) odhlásí zaměstnance kódem „O“ dnem skončení pracovního poměru, tedy k datu 30. 9., současně se vrací průkaz pojištěnce. Počínaje dnem 1. 10. již nemá tento bývalý ukrajinský zaměstnanec nárok na poskytování hrazených služeb podle zákona č. 48/1997 Sb.
Poznámka: Odhlášení k datu 30. 9. by se neprovedlo u osoby ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo ze Spojeného království, pojištěné v České republice podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009. Důvodem pro tento postup je v případě nemoci skutečnost, že osoba by byla po skončení zaměstnání příjemcem dávek nemocenského pojištění – za předpokladu, že nezahájila ve státě bydliště výdělečnou činnost zakládající účast na pojištění a ani tam nezačala pobírat dávky v nezaměstnanosti.
Placení pojistného za zaměstnance
Pojistné placené zaměstnavatelem za jednotlivé kalendářní měsíce je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se platí v české měně:
- na účet zdravotní pojišťovny vedený u poskytovatele platebních služeb,
- vyplacením v hotovosti zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny pověřenému přijímat pojistné.
Za den platby pojistného se považuje:
- v případě placení na účet zdravotní pojišťovny vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb zdravotní pojišťovny,
- v případě vyplacení hotovosti přímo zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny den, kdy příslušný zaměstnanec hotovost přijal.
Osoby bez zdanitelných příjmů a osoby samostatně výdělečně činné (tedy ve zdravotním pojištění tzv. samoplátecké skupiny) platí pojistné, resp. zálohu na pojistné za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.
Pro zaměstnavatele i samoplátce platí, že připadne-li poslední den stanovené lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním den lhůty nejblíže následující pracovní den.
Podávání Přehledů zaměstnavatelem
Zaměstnavatelé jsou povinni zasílat požadované Přehledy o platbě pojistného za své zaměstnance od července 1998, což je z historického hlediska odlišnost například od správy sociálního zabezpečení, kde byly tyto Přehledy vyžadovány již dříve. Je neoddiskutovatelné, že tyto Přehledy představují pro zdravotní pojišťovny zdroj důležitých dat, na jehož základě lze informativně celkem snadno mj. analyzovat platební morálku zaměstnavatele.
Formulář „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ (dále jen Přehled) podává zaměstnavatel zdravotní pojišťovně za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud tento 20. den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, lze tento Přehled předat zdravotní pojišťovně ještě nebližší následující pracovní den.
Přehled podávaný zaměstnavatelem obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného, vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru), a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují. Do celkového počtu zaměstnanců se zahrnují například i ti zaměstnanci, jimž nebyl v příslušném měsíci, za který se pojistné platí, zúčtován žádný příjem (například nemoc, žena na mateřské nebo osoba na rodičovské dovolené stále vedená jako zaměstnanec apod.). Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více příjmů zakládajících účast na zdravotním pojištění, započítává se takový zaměstnanec do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu pouze jedenkrát, neboť zákon hovoří o počtu zaměstnanců, nikoli o počtu pracovněprávních vztahů. Zaměstnavatelé jsou povinni podávat Přehledy všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou jejich zaměstnanci pojištěni.
Na základě Přehledu podaného zaměstnavatelem nezjistí zdravotní pojišťovny výši hrubé mzdy jednotlivých zaměstnanců (s výjimkou případu, kdy je zaměstnán pouze jeden zaměstnanec), mohou však snadno porovnat údaje týkající se počtu zaměstnanců, uváděné zaměstnavatelem, s evidencí ve svém informačním systému. Proto některé zdravotní pojišťovny v případě zjištění rozporu upozorňují zaměstnavatele na potřebu dořešení takového nežádoucího stavu.
Jestliže zaměstnavatel zjistí jakoukoli chybu v některém ze tří výše uváděných údajů (úhrn vyměřovacích základů, výše pojistného, počet zaměstnanců), podává v rámci desetileté promlčecí doby zdravotní pojišťovně opravný Přehled, a to za každý měsíc, ve kterém ke změně dochází. Zdravotní pojišťovny musejí disponovat validními údaji již z toho důvodu, že pro každou z nich je důležité vědět úhrn pojistného, na které mají ze zákona nárok, proto, aby mohly být prostřednictvím výdajové stránky systému řádně placeny hrazené služby vykázané smluvními poskytovateli.
Oznamování změn údajů ohlášených zdravotní pojišťovně
Dle ustanovení § 25 zákona č. 592/1992 Sb. jsou zaměstnavatelé povinni při plnění své oznamovací povinnosti rovněž sdělit zdravotní pojišťovně obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo osoby a číslo bankovního účtu, pokud z něj budou provádět platbu pojistného. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, sděluje tato zdravotní pojišťovně rovněž své jméno a příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. V této souvislosti je nutno připomenout, že zaměstnavatelé jsou povinni oznámit do 8 dnů zdravotní pojišťovně změnu těchto údajů, např. změnu bankovního účtu nebo změnu sídla firmy. Dále jsou zaměstnavatelé povinni nahlásit zdravotní pojišťovně v téže lhůtě ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace. Porušení některé z těchto povinností může být také důvodem k uložení pokuty.
Oznamování pracovních úrazů
Podle § 45 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. jsou zaměstnavatelé povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech. Zaměstnavatel tyto kopie zasílá za uplynulý kalendářní měsíc najednou, vždy však nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Při nesplnění této povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 100 000 Kč.
Pokuta – volitelný nárok zdravotní pojišťovny
Zdravotní pojišťovna podle povahy řešené záležitosti, tedy podle charakteru provinění, může (ale nemusí) uložit pokutu. Na rozdíl třeba od plošně povinného uplatňování nároku zdravotní pojišťovny na penále se v takovém případě jedná o nárok fakultativní (volitelný). Ačkoliv jsou příslušné lhůty zákonem jednoznačně vymezeny, není postup zdravotních pojišťoven zpravidla striktní v případě, kdy se jedná o nahodilé, mimořádné či jednorázové (neopakující se) provinění, přičemž zdravotní pojišťovna individuálně vyhodnocuje každý případ.
Odlišný postup pak může zdravotní pojišťovna uplatnit například v případě, kdy se jedná o opakující se chyby nebo pokud zaměstnavatel nesdělí zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné. Jestliže zaměstnavatel neoznámí zdravotní pojišťovně zaměstnance například přiznání důchodu, nástup ženy na mateřskou dovolenou apod., přichází tato zdravotní pojišťovna nenávratně o pravidelnou měsíční platbu pojistného od státu za tohoto zaměstnance (pojištěnce).
Pokuta za porušení zákonné povinnosti
Aby byl postup zdravotní pojišťovny při ukládání pokuty právně relevantní, musejí být dodrženy lhůty subjektivní a objektivní. Subjektivní lhůtou rozumíme lhůtu, která začíná běžet od okamžiku, kdy se daný subjekt dozvěděl o určité právní skutečnosti. Součástí jednoty celého procesu je lhůta objektivní, která začíná běžet od okamžiku, kdy k určité právní skutečnosti došlo.
Uložení pokuty má dvojí účinek – jednak represivní, kdy je povinný subjekt postižen za porušení zákona, jednak výchovný, kdy si naopak uvědomí svoji zákonnou povinnost a v budoucnu již k porušení (příslušného či jiného) zákona tak nemusí vůbec dojít. Pokutu do výše 50 000 Kč lze uložit při porušení stanovených zákonných povinností, kdy:
- plátce pojistného nepředloží doklady potřebné k provedení kontroly, případně k nim nepodá požadovaná vysvětlení nebo doklady zatají, ačkoliv je mu známo, kde se nacházejí,
- OSVČ nepodá Přehled, případně opravný Přehled,
- zaměstnavatel neoznámí zdravotní pojišťovně ukončení činnosti, vstup do likvidace, nepodá Přehled o platbách pojistného, nevede průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného atd.
Pokuta za nesplnění oznamovací povinnosti
V případě nesplnění oznamovací povinnosti podle výše citovaného § 10 zákona č. 48/1997 Sb. může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až do výše 10 000 Kč a zaměstnavateli až do výše 200 000 Kč. V případě opakovaného nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty.
Závěrem
Pokud neposíláte zdravotní pojišťovně příslušná oznámení elektronicky, nýbrž poštou, pak za účelem předcházení případným sporům je vhodné zasílat některá sdělení raději doporučeně, tudíž s dokladem o odeslání.
Osmidenní lhůta pro dodržování oznamovací povinnosti platí i v případech, kdy se český občan rozhodne vykonávat v jiné zemi výdělečnou činnost ve smyslu nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009, a tudíž přestává být z tohoto důvodu účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění.
Pokud by vám byla za porušení některé z povinností uložena zdravotní pojišťovnou pokuta, pak můžete požádat o její prominutí v rámci institutu odstranění tvrdosti podle § 53a zákona č. 48/1997 Sb.