Financování veřejného zdravotního pojištění je primárně založeno na principu solidarity, kdy plátci pojistného (zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů a stát) přispívají pravidelnými platbami do příjmové stránky tohoto systému. Suma těchto plateb pak následně slouží k úhradám za poskytnuté a vykázané hrazené služby, a to na základě smluv uzavřených zdravotními pojišťovnami s jejich poskytovateli. Součástí tohoto systému je i rozsah práv pojištěnců na straně jedné, a výčet jejich povinností na straně druhé.
Základní právní úprava
Ne všichni naši občané - pojištěnci veřejného zdravotního pojištění si uvědomují, na co mají ze zákonné úpravy nárok a jaké jsou naopak jejich povinnosti. Oblast práv a povinností, ať už pacienta nebo pojištěnce, určují ve zdravotním pojištění především tyto právní předpisy:
- zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,
- zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách),
- zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách,
- zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě,
všechny ve znění pozdějších předpisů. Tyto právní normy představují legislativní základnu, která řeší jak požadavky a nároky na poskytovatele zdravotních služeb ve vztahu k pojištěncům-pacientům, tak současně deklaruje práva pojištěnců, kteří jsou těchto služeb účastni, resp. je využívají.
Hrazené služby
Hrazenými službami jsou v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem č. 48/1997 Sb. zdravotní péče preventivní, dispenzární, diagnostická, léčebná, lékárenská, klinickofarmaceutická, léčebně rehabilitační, lázeňská léčebně rehabilitační, posudková, ošetřovatelská, paliativní a zdravotní péče o dárce krve, tkání a buněk nebo orgánů související s jejich odběrem, a to ve všech formách jejího poskytování podle zákona o zdravotních službách apod.
Práva pacienta
Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, není-li zákonem o zdravotních službác