V důsledku čilého pohybu pracovních sil mezi oběma státy mohou být slovenští občané zaměstnanci českého zaměstnavatele, mohou v ČR podnikat, anebo slovenský zaměstnavatel může vyslat svého zaměstnance do České republiky. Občan Slovenska může také vykazovat příjmy v obou státech, případně lze takzvaně pendlovat. Jak je to v jednotlivých situacích s nárokem osob ze Slovenska na zdravotní péči v České republice?
Slovenský občan v českém systému zdravotního pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Koordinační nařízení Evropské unie
Pohyb osob v rámci Evropské unie je upraven nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 (dále jen „Nařízení“). Tato Nařízení představují základní a závazné normy, mají vyšší právní sílu než národní
legislativa
jednotlivých států a při posuzování sporných situací tak mají přednost. Při řešení celého procesu je zapotřebí mít na zřeteli, že smyslem koordinačních nařízení Evropské unie je jednotlivé (a mnohdy výrazně se odlišující) systémy harmonizovat čili koordinovat, nikoli je sjednocovat.Základním kritériem pro určení příslušnosti k právním předpisům je výkon výdělečné činnosti. V této souvislosti platí, že na zaměstnance nebo osobu samostatně výdělečně činnou se ve smyslu Nařízení vztahují právní předpisy státu, na jehož území je vykonávána výdělečná činnost. Tyto osoby tak podléhají všem systémům sociálního zabezpečení tohoto státu a nemohou si vybrat, že například zdravotně a nemocensky chtějí být pojištěny v jedné zemi a důchodově v jiné zemi. Obdobně si příslušnost k pojištění nemohou vybrat ani nezaopatření rodinní příslušníci takové osoby, kteří jsou povinně účastni všech systémů sociálního zabezpečení v zemi pojištění živitele.
Zaměstnanec ze Slovenska
Vzhledem k tomu,