Pokud se zaměstnanec rozhodne změnit zaměstnavatele, pak ve zdravotním pojištění vždy záleží především na tom, jak na sebe tato zaměstnání navazují. Situace je svým způsobem ideální tehdy, když jedno zaměstnání končí posledním dnem kalendářního měsíce a druhé zaměstnání začíná prvním dnem kalendářního měsíce bezprostředně následujícího.
Žádný problém však nevznikne pojištěnci či zdravotní pojišťovně ani v případě, kdy zaměstnání po sobě jdoucí netrvají celé kalendářní měsíce. Například když jedno zaměstnání skončí 17. 4. 2019 a druhé započne 20. 5. 2019, je tato situace v pořádku a zbylými kalendářními dny měsíců dubna a května (tedy mimo období zaměstnání) se zdravotní pojišťovna nezabývá a za takové dny nebude požadována žádná úhrada pojistného.
Celý kalendářní měsíc bez zaměstnání
Jinak je tomu tehdy, když období bez zaměstnání trvá déle než celý kalendářní měsíc. Skončí-li zaměstnání třeba 17. 4. a do dalšího zaměstnání nastoupí pojištěnec až 1. 6., musí si relevantně vyřešit zdravotní pojištění za měsíc květen, ve kterém zaměstnání netrvalo. V této souvislosti nabízí právní úprava zdravotního pojištění v podstatě tyto možnosti:
- výkon samostatné výdělečné činnosti neboli podnikání ve zdravotním pojištění ve smyslu ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, které definuje, kdo se považuje ve zdravotním pojištění za osobu samostatně výdělečně činnou. Pokud by se v daném kalendářním roce jednalo o