Řešení chyb občanů – pojištěnců je běžnou součástí úřední činnosti pracovníků zdravotní pojišťovny. Dá se říci, že pokud občan poruší zákon, pojišťovna to s velkou pravděpodobností zjistí. Zdravotní pojišťovny totiž mají v současné době velkou legislativní podporu a kromě práva na výkon kontrolní činnosti mohou pro dané účely spolupracovat s jinými orgány a institucemi obdobného zaměření (například s finančními úřady nebo správami sociálního zabezpečení). Jejich úsilí je vydatně podpořeno i desetiletou promlčecí dobou, takže na zjištění a vyřešení případných nesrovnalostí a prohřešků mají dlouhých 10 let, což by mimo jiné mělo být i jasným signálem k tomu, aby pojištěnci vůči zdravotní pojišťovně nic nepodcenili a k plnění svých povinností ve zdravotním pojištění přistupovali nanejvýš odpovědně. Ve kterých situacích může vzniknout občanovi ve zdravotním pojištění problém?
Neřešený pojistný vztah
Z hlediska řešení zdravotního pojištění je pro občana – pojištěnce ideální, když je zaměstnán. V takovém případě za něj plní veškeré povinnosti zaměstnavatel jako plátce pojistného. Nicméně některým povinnostem se pojištěnec – zaměstnanec stejně nevyhne, když oznamuje změnu zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání nebo sděluje zaměstnavateli skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit za něj pojistné.
Není-li občan zaměstnán, může mít řešené svoje zdravotní pojištění evidencí v kategorii osob, za které hradí pojistné stát. Třetí standardní zákonnou možností je podnikání podle právní úpravy zdravotního pojištění. Avšak není-li pojištěnec v rámci kalendářního měsíce registrován u zdravotní pojišťovny ani jeden den v některé z těchto tří kategorií, stává se osobou bez zdanitelných příjmů a platí si pojistné sám. Ovšem pokud se sám jako osoba bez zdanitelných příjmů nepřihlásí, má v informačním systému zdravotní pojišťovny „mezeru“ neboli pojištěním nekryté období, což samozřejmě zdravotní pojišťovnu primárně zajímá. V takových případech dříve či později osl