Zvýšení rozhodného příjmu od ledna 2021 v praktických příkladech

Vydáno: 15 minut čtení

Od 1. ledna 2021 došlo ke zvýšení částky rozhodného příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění na 3 500 Kč. Tato změna byla vyhlášena sdělením MPSV č. 436/2020 Sb., ze dne 30. 10. 2020, kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se částka rozhodného příjmu zvyšuje od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení.

Podle nařízení vlády č. 381/2020 Sb. činí výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019 částku 34 766 Kč a výše přepočítacího koeficientu je 1,0194. Výše rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění pro rok 2021 se tedy stanoví jako jedna desetina z částky 35 440,46 (34 766 × 1,0194), po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů činí 3 500 Kč.

Pro připomenutí uvádíme přehled částek rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění v minulosti:

  • 2 000 Kč od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2011
  • 2 500 Kč od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2018
  • 3 000 Kč od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2020

Rozhodný příjem a účast na nemocenském pojištění

Podmínkou účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců je výkon činnosti na území České republiky. Vykonává-li však zaměstnanec přechodně práci mimo území České republiky, nemá to vliv na jeho pojištění. Pojištěni jsou i zaměstnanci, kteří vykonávají zaměstnání v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině, a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu EU. Uvedené pravidlo se použije v případech, pokud mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení nebo nařízení EP a Rady (ES) 883/2004 nestanoví jinak.

Kromě podmínek týkajících se místa výkonu zaměstnání je účast na nemocenském pojištění zaměstnance navázána rovněž na příjem zaměstnance. Je stanoveno, že sjednaná částka započitatelného příjmu ze zaměstnání za kalendářní měsíc musí činit alespoň částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění. Jedná se o tzv. rozhodný příjem, jehož hranice se od 1. ledna 2021 zvýšila na částku 3 500 Kč.

Příklad č. 1:

Zaměstnanec v pracovním poměru sjednal se zaměstnavatelem mzdu ve výši 30 000 Kč měsíčně. Od února 2021 do června 2021 sjednal tento zaměstnanec se svým zaměstnavatelem ještě dohodu o pracovní činnosti s odměnou ve výši 3 000 Kč měsíčně. V květnu 2021 se zaměstnanec dohodl se zaměstnavatelem na poskytnutí neplaceného pracovního volna v pracovním poměru od 4. května do 31. května, takže v květnu 2021 odpracoval jen jeden den 3. května, za který mu byla zúčtována mzda ve výši 1 500 Kč. Tento zaměstnanec bude účasten nemocenského pojištění z pracovního poměru i v květnu 2021 (po celý měsíc), i když mu za tento měsíc byla zúčtována mzda nižší, než je rozhodný příjem, neboť sjednaná mzda dosahuje aspoň částky rozhodného příjmu. Dohoda o pracovní činnosti účast na nemocenském pojištění nezakládá, neboť sjednaná částka odměny nedosahuje částky rozhodného příjmu.

Příklad č. 2:

Zaměstnanec pracuje na základě uzavřené dohody o pracovní činnosti, ve které je sjednaná odměna ve výši 200 Kč na hodinu a zároveň je sjednáno, že zaměstnanec bude pracovat nejméně 20 hodin týdně. Sjednaná odměna je minimálně ve výši, která dosahuje částku rozhodného příjmu 3 500 Kč pro účast na pojištění, tj. minimálně 200 x 20 x 4 = 16 000 Kč. Proto se jedná o zaměstnání běžné (nejedná se o zaměstnání malého rozsahu) a zaměstnanec bude účasten nemocenského pojištění po celou dobu trvání této dohody o pracovní činnosti.

Příklad č. 3:

Od 1. března 2021 do 15. června 2021 sjednal zaměstnanec se svým zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti s odměnou ve výši 4 000 Kč měsíčně. V měsíci červnu 2021 nebylo dosaženo tohoto příjmu, protože dohoda netrvala celý kalendářní měsíc (byla sjednána do 15. června). Zaměstnanec bude účasten nemocenského pojištění i v červnu, protože sjednaná výše odměny za kalendářní měsíc dosahuje částky rozhodného příjmu, tj. částky 3 500 Kč.

Příklad č. 4:

Od 1. března 2021 do 30. dubna 2021 sjednal zaměstnanec se svým zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti s odměnou ve výši 3 000 Kč měsíčně. Tato částka byla zaměstnanci zúčtována i vyplacena. Zaměstnanec nebude účasten nemocenského pojištění, a jedná se o tzv. zaměstnání malého rozsahu.

Jak se určí zaměstnání malého rozsahu

Sjednaný měsíční příjem má význam pro posouzení, zda se jedná o zaměstnání malého rozsahu, či nikoliv. Připomeňme si, co je zaměstnání malého rozsahu.

Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí takové zaměstnání, v němž je splněna jedna ze dvou obecných podmínek pro vznik účasti na nemocenském pojištění, a to podmínka výkonu zaměstnání na území ČR vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může založit účast na nemocenském pojištění, avšak není splněna podmínka sjednání rozhodného příjmu ze zaměstnání ve stanovené výši, tj. aktuálně v částce 3 500 Kč měsíčně. Jde o situace, kdy sjednaná měsíční částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem, anebo měsíční příjem nebyl sjednán vůbec (výjimkou je výkon činnosti na základě dohody o provedení práce).

Důsledky změny částky rozhodného/sjednaného příjmu

V průběhu let nastává situace, kdy se částka rozhodného příjmu z výše uváděných důvodů změní. Rovněž se ale může změnit částka sjednaného příjmu, ať již z důvodu navýšení nebo snížení příjmu zaměstnance, např. z důvodu zvýšení či snížení pracovního úvazku, nebo i z jiných důvodů.

Jestliže sjednaná částka započitatelného příjmu přestane dosahovat aspoň výše rozhodného příjmu z důvodu změny sjednané částky příjmu, zaniká účast zaměstnance na nemocenském pojištění dnem předcházejícím dni, kdy k této změně došlo.

Pokud sjednaná částka započitatelného příjmu přestane dosahovat aspoň výše rozhodného příjmu z důvodu zvýšení částky rozhodného příjmu, zaniká účast zaměstnance na nemocenském pojištění dnem předcházejícím dni, kdy k tomuto zvýšení došlo.

Pokud je v zaměstnání malého rozsahu sjednán započitatelný příjem aspoň na částku rozhodného příjmu nebo bude sjednaný započitatelný příjem aspoň na tuto částku zvýšen, vzniká pojištění ode dne tohoto sjednání nebo zvýšení (§ 10 odst. 4 a 5 ZNP).

Příklad č. 5:

Měsíční příjem zaměstnance, který měl uzavřenu dohodu o pracovní činnosti od 1. září 2020 do 31. července 2021, byl sjednán po celou dobu trvání dohody ve výši 2 900 Kč. To znamená, že jak v roce 2020, tak v roce 2021 se jedná o zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnavatel tedy nemusí od ledna 2021 oznamovat OSSZ žádné změny.

Příklad č. 6:

Zaměstnanec uzavřel dohodu o pracovní činnosti od 1. ledna 2021 do 30. června 2021 a odměna byla sjednána ve výši 3 000 Kč měsíčně; vzhledem k výši sjednané odměny se jedná o zaměstnání malého rozsahu. V měsících leden až březen 2021 a červen 2021 byl zaměstnanci vždy zúčtován příjem ve sjednané výši 3 000 Kč. Za duben 2021 mu byla navíc ke sjednané odměně vyplacena ještě mimořádná odměna 3 000 Kč a za květen 2021 mu byla navíc vyplacena mimořádná odměna 400 Kč. V srpnu 2021 byla zaměstnanci ještě přiznána odměna za první pololetí 2021 ve výši 4 000 Kč, která byla zúčtována do srpna 2021 a fakticky vyplacena v září 2021 v termínu výplaty mezd za předchozí měsíc.

Tento zaměstnanec:

  • v měsících leden až březen a květen 2021 není účasten nemocenského pojištění,
  • v měsíci dubnu 2021 je účasten nemocenského pojištění, neboť zúčtovaný příjem v tomto měsíci dosáhl částky rozhodného příjmu (zúčtovaný příjem 6 000 Kč),
  • v měsíci červnu 2021 je účasten nemocenského pojištění, neboť příjem zúčtovaný v tomto měsíci spolu s příjmem zúčtovaným v srpnu 2021 rovněž dosáhl částky rozhodného příjmu (dohromady za oba tyto měsíce se jedná o částku 7 000 Kč, která převyšuje částku rozhodného příjmu). Dochází totiž k „přesouvání“ a sčítání příjmů v případech, kdy je příjem zúčtován v měsíci, kdy již netrvá zaměstnání, a to do posledního měsíce, kdy zaměstnání trvalo.
Příklad č. 7:

Zaměstnanec pracuje v pracovním poměru uzavřeném na dobu neurčitou. Do zaměstnání nastoupil dne 1. září 2020, měsíční odměna byla sjednána ve výši 3 000 Kč. Obvykle však vydělává měsíčně větší částky. V lednu 2021 zaměstnanec dosáhne příjmu 4 000 Kč. Jak se změní jeho situace od 1. ledna 2021?

V roce 2020 nebylo zaměstnání považováno za zaměstnání malého rozsahu, protože sjednaný příjem za kalendářní měsíc činil částku rovnou rozhodnému příjmu. Od 1. ledna 2021 se jeho zaměstnání stane zaměstnáním malého rozsahu. Zaměstnavatel musí podat oznámení o skončení zaměstnání k 31. prosinci 2020. Od 1. ledna 2021 zaměstnavatel oznámí nástup zaměstnance do zaměstnání do 22. února 2021, ale nyní již jako zaměstnání malého rozsahu.

Pokud by však zaměstnanec dosáhl příjmu alespoň 3 500 Kč až v červenci 2021, zaměstnavatel by oznámil nástup zaměstnance do zaměstnání malého rozsahu až do 20. srpna 2021 s nástupem do zaměstnání od 1. ledna 2021, pokud by v tento den pracoval. Pokud by tento den nepracoval, za den nástupu do zaměstnání malého rozsahu by se uvedl den 2. ledna 2021.

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění též, pokud vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částky rozhodného příjmu. Pokud jsou započitatelné příjmy zúčtovány po skončení zaměstnání malého rozsahu, považují se za příjmy zúčtované do posledního kalendářního měsíce, ve kterém toto zaměstnání trvalo.

Příklad č. 8:

Člen představenstva má sjednaný měsíční příjem ve výši 1 400 Kč. Současně vykonává pro stejného zaměstnavatele práci na dohodu o pracovní činnosti, kde má sjednaný měsíční příjem rovněž 1 400 Kč. V únoru 2021 je osobě vyplacena ještě mimořádná odměna z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 000 Kč, celkem je mu zúčtováno z dohody o pracovní činnosti 3 400 Kč. Obě zaměstnání jsou malého rozsahu, a proto se příjmy pro posouzení účasti na nemocenském pojištění sčítají. V únoru 2021 součet zúčtovaných příjmů činí 4 800 Kč (1 400 Kč + 3 400 Kč), tj. dosáhl aspoň částky rozhodného příjmu, a proto zaměstnanci vznikne z obou zaměstnání v tomto měsíci účast na nemocenském pojištění. Pokud osobě ještě nevznikla účast na pojištění, musí zaměstnavatel oznámit nástup do zaměstnání u obou zaměstnání s tím, že uvede u každého skutečné datum nástupu do zaměstnání (nikoli datum vzniku pojištění).

Příklad č. 9:

Zaměstnanec pracující na dohodu o pracovní činnosti, která byla zaměstnáním malého rozsahu, skončil zaměstnání dne 31. 5. 2021. Toto zaměstnání nezaložilo po celou dobu trvání účast na nemocenském pojištění. Za měsíc květen 2021 byl zaměstnanci zúčtován příjem 2 000 Kč. V měsíci červenci 2021 však zaměstnavatel zúčtoval tomuto zaměstnanci odměnu ve výši 3 400 Kč. Tento příjem se připočte k příjmu zúčtovanému za měsíc květen 2021 (kalendářní měsíc, v němž skončila doba zaměstnání). Zaměstnanci proto vznikla účast na nemocenském pojištění při zaměstnání malého rozsahu v měsíci květnu 2021 a zaměstnavatel je povinen oznámit jeho nástup do zaměstnání a současně oznámit i jeho skončení a odvést pojistné na sociální zabezpečení z částky 5 400 Kč.

Jak je to s odvodem pojistného ze zaměstnání malého rozsahu

Pojistné na sociální zabezpečení (dále také „pojistné“) se stanoví obdobně jako u zaměstnanců v běžném zaměstnání. Pojistné se však hradí pouze v měsících, kdy zaměstnanci vznikne účast na nemocenském pojištění. Zaměstnanec, který je z titulu pracovního vztahu účasten pojištění, je poplatníkem pojistného. Pojistné u zaměstnance činí 6,5 % z vyměřovacího základu. Toto pojistné se skládá pouze z pojistného na důchodové pojištění; pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaměstnanec neplatí.

Pojistné zaměstnanci z příjmu sráží zaměstnavatel a odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení společně s pojistným, které odvádí sám za sebe.

Nárok na dávky ze zaměstnání malého rozsahu

Ze zaměstnání malého rozsahu vzniká podle zákona o nemocenském pojištění nárok pouze na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství a otcovskou. Kromě obecných podmínek nároku na tyto dávky však žadatel musí být účasten nemocenského pojištění v měsíci, kdy vznikla sociální událost. Pokud žadatel není účasten nemocenského pojištění v měsíci vzniku sociální události, tak nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství náleží při splnění obecných podmínek nároku též, pokud byl zaměstnanec účasten nemocenského pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně před měsícem, v němž vznikla sociální událost. Uvedené pravidlo však neplatí pro otcovskou.

Ze zaměstnání malého rozsahu je zcela vyloučen nárok na ošetřovné (to však neplatí pro krizové ošetřovné podle mimořádného zákona č. 438/2020 Sb.), dlouhodobé ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

U zaměstnance, který je pojištěn z titulu zaměstnání malého rozsahu, se za vznik pojištění pro určení rozhodného období považuje nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání, a to i v případě, že zaměstnání nezaložilo v tomto měsíci účast na pojištění. Do vyměřovacího základu v rozhodném období se však zahrnují i ty vyměřovací základy a kalendářní dny, kterých zaměstnanec při výkonu svého zaměstnání dosáhl, i když nebyl v těchto měsících pojištěn, tzn. nedosáhl částky rozhodného příjmu pro vznik účasti na pojištění a nebylo z nich odvedeno pojistné na sociální zabezpečení.

Příklad č. 10:

Zaměstnanec, který není poživatelem důchodu, uzavřel na dobu od 1. února 2021 do 30. června 2021 dohodu o pracovní činnosti. Sjednaná odměna činí 200 Kč za hodinu a sjednaná pracovní doba je v rozsahu maximálně 20 hodin týdně. Zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, neboť není sjednán měsíční příjem tak, aby bylo naprosto zřejmé, že činí alespoň 3 500 Kč měsíčně. Odměna za únor a březen 2021 činila 2 800 Kč za každý měsíc, za duben 2021 činila 3 000 Kč a za květen a červen 2021 činila za každý měsíc 7 000 Kč. Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným od 30. června 2021 do 31. srpna 2021.

Zaměstnanec je v měsíci červnu 2021 účasten nemocenského pojištění. Od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, tj. od 14 července 2021 do 31. srpna 2021, náleží zaměstnanci nemocenské. Rozhodné období je od 1. února 2021 do 31. května 2021, i když zaměstnanec od února do dubna 2021 nebyl účasten nemocenského pojištění. Úhrn příjmů pro výpočet dávky tedy činí 22 600 Kč, i když ze všech těchto příjmů nebylo odvedeno pojistné.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Ošetřovné
Nemocenské
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Dovolená po mateřské dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Délka pracovní doby (obecně)
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu

Související články

Rozhodný příjem v roce 2019 v praktických příkladech
Důležité rozhodné částky zdravotního pojištění v roce 2017
Částka hrubého příjmu 3 000 Kč v nemocenském a zdravotním pojištění v roce 2020
Ke změnám nemocenského pojištění od roku 2022
Změny u ošetřovného v praxi
Parametry sociálního pojištění pro rok 2022
Ochranná lhůta v systému nemocenského pojištění
Podpůrčí doba v systému nemocenského pojištění
Zaměstnanci a systém nemocenského a zdravotního pojištění v roce 2021
Krizové ošetřovné prakticky
Nová oznamovací povinnost zaměstnavatelů od 1. 4. 2022
Ošetřovné - posuzování nároku na dávku a její výplatu v příkladech
Parametry sociálního pojištění pro rok 2021
Novinky od 1. ledna 2022 v sociální oblasti
Co vás zajímá - co zajímá zaměstnavatele a zaměstnance z oblasti nemocenského pojištění
Systém nemocenského pojištění v České republice
Podpora státu při mimořádných opatřeních - nemocenské při karanténě, ošetřovné, sociální výpomoc
Sociální zabezpečení studentů
Podpůrčí doba u dávek nemocenského pojištění - 1. část
Podpůrčí doba u dávek nemocenského pojištění - 2. část

Související otázky a odpovědi

Oznámení o nástupu u zaměstnání malého rozsahu
Nemocenská
Souběh DPČ a výkonu funkce člena statutárního orgánu
Přechod na jiný typ zaměstnaneckého poměru
Dohoda o pracovní činnosti a odvod sociálního pojištění
Stanovení podpůrčí doby - covid
Odměna jednateli za výkon funkce
DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Dohoda o pracovní činnosti - malý rozsah
Otcovská dovolená a zdravotní pojištění
Dohody o provedení práce uzavřené jen pro případ výpomoci a povinnosti zaměstnavatele
Hlášení zaměstnavatele při ukončení pracovní neschopnosti
Bezprostředně navazující dohoda o provedení práce
Práce a odměna při pracovní neschopnosti
Výkon práce při dlouhodobém OČR
Slováci zaměstnání v ČR na DPP a pojištění
Pojištění odpovědnosti zastupitelů města za újmu způsobenou obci
Sleva na pojistném u pracujícího starobního důchodce, jednatele
Vyloučené dny
Nemoc při přechodu z pracovního poměru do služebního poměru

Související předpisy

436/2020 Sb. , kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění
187/2006 Sb. o nemocenském pojištění
155/1995 Sb. o důchodovém pojištění
381/2020 Sb. o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2021 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2021 a o zvýšení důchodů v roce 2021
438/2020 Sb. o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů