Podpůrčí doba u dávek nemocenského pojištění - 1. část

V této části si vysvětlíme podpůrčí dobu u dvou dávek nemocenského pojištění, u nemocenského a u peněžité pomoci v mateřství. V další části se seznámíme s podpůrčí dobou u otcovské poporodní péče, tzv. otcovské, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného.

Nemocenské

Podpůrčí doba je stanovena do konce dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, maximálně však 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku dočasné pracovní neschopnosti včetně zápočtů předchozí doby trvání dočasné pracovní neschopnosti podle § 26 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále také ZNP). Tento zápočet se provede tak, že se do podpůrčí doby započtou doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti. Tento zápočet se však neprovádí v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.

Na základě písemné žádosti pojištěnce může být nemocenské z rozhodnutí příslušné správy sociálního zabezpečení poskytováno i po vyčerpání podpůrčí doby, a to za předpokladu, že lze očekávat, že zaměstnanec v krátké době opět nabude pracovní schopnosti. Takto je možné vyplácet nemocenské jako dávku fakultativní nejdéle celkem po dobu 350 kalendářních dnů po uplynutí 380 dnů podpůrčí doby (tj. pokud by nebyl proveden žádný zápočet předchozí podpůrčí doby). Při každém prodloužení výplaty nemocenského však nesmí být doba tohoto prodloužení delší než 3 měsíce, ovšem o prodloužení lze žádat opakovaně.

Poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost (§ 28 ZNP). Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů. Započítávají se tedy i předchozí dny, za které bylo v daném roce vypláceno nemocenské. V případě poživatelů uvedených důchodů při skončení jejich zaměstnání (pojištění) zaniká nárok na nemocenské dnem, kdy skončilo pojištěné zaměstnání, ze kterého dávka náleží.

Dotazy

V srpnu 2018 jsem se stala starobním důchodcem, ale své povolání zdravotní sestry jsem neopustila a nadále jsem pracovala ve zdravotnictví. V letošním roce jsem nastoupila na pracovní neschopnost pro operaci pravé ruky. Velmi mě překvapilo, že jsem pobírala finanční dávku v pracovní neschopnosti jen necelé 3 měsíce, přestože jsem odváděla pravidelně každý měsíc sociální pojištění a pracovní poměr mi trval.

Poživatelé starobního důchodu mají pro výplatu nemocenského omezenou podpůrčí dobu pro výplatu nemocenského na 70 kalendářních dnů (při trvání zaměstnání). Aktuální právní úprava tedy umožňuje, aby se jim při dočasné pracovní neschopnosti nahrazovala ztráta příjmu z vykonávaného zaměstnání po dobu téměř tří měsíců ve stejné výši jako ostatním pojištěncům.

Důvodem určitého omezení podpůrčí doby poživatelů starobního důchodu je skutečnost, že tito pojištěnci pobírají důchody ze státních prostředků ve výši, která by měla zabezpečit jejich potřeby, neboť je zákonná presumpce, že jejich výše je taková, že životní potřeby příjemce důchodu v zásadě zabezpečí. To je také důvodem, proč poživatelé invalidního důchodu pro invaliditu prvého a druhého stupně délku podpůrčí doby pro nemocenské omezenou nemají. Systémy nemocenského a důchodového pojištění jsou provázány. Účelem obou systémů, tj. jak nemocenského pojištění, tak důchodového pojištění, je nahrazovat přiměřeně ztrátu příjmu z výdělečné činnosti. Pokud v konkrétních případech starobní důchod nedosahuje potřebné výše, tak jsou příjmy takovým osobám doplňovány na základě jejich žádosti dávkami z nepojistného systému (např. příspěvek na bydlení, dávky pomoci v hmotné nouzi).

Jsem částečně invalidní. Je mi aplikována biologická léčba na těžkou formu lupénky, která oslabuje imunitu. Od začátku tohoto roku jsem v pracovní neschopnosti s bolestmi zad, na CT zjištěno zúžení páteřního kanálu a útlak kořenů. Byla nasazena antirevmatika vzhledem k bolestem dalších velkých kloubů. Teď čekám na operaci, ale podpůrčí dobu mám téměř vyčerpanou. Dá se tato situace nějak řešit?

Za předpokladu, že je podpůrčí doba téměř vyčerpána, přičemž zdravotní stav nedovoluje ukončení dočasné pracovní neschopnosti, lze uplatnit žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby podle ustanovení § 27 ZNP. Rozhodnout o poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí doby je možné v případech, u kterých lze očekávat, že pojištěnec v krátké době (nejdéle do 350 kalendářních dnů) od uplynutí podpůrčí doby nabude pracovní schopnost.

Po vyčerpání podpůrčí doby může okresní správa sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) na žádost pojištěnce prodloužit poskytování nemocenského. Prodloužení výplaty nemocenského nesmí být delší než na 3 měsíce. Prodlužovat výplatu nemocenského lze však i opakovaně a doba, o kterou se tímto způsobem jeho výplata prodlužuje, může činit maximálně 350 dnů. Podat žádost o prodloužení poskytování nemocenského je vhodné měsíc před vyčerpáním podpůrčí doby, a to z důvodu, aby nedošlo k pozastavení výplaty dávky (s ohledem na standardní dobu správního řízení, která činí 30 dnů). Žádost však může pojištěnec podat i po vyčerpání podpůrčí doby, ovšem za předpokladu, že pracovní neschopnost nebyla ukončena.

Pokud jste přesvědčen o tom, že Váš zdravotní stav je špatný, můžete v takovém případě podat žádost o poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí doby na příslušnou OSSZ (formulář žádosti naleznete na ePortálu České správy sociálního zabezpečení). Můžete také znovu požádat o vyšší stupeň invalidního důchodu. Četnost podávání žádostí není omezena. Důležité však je zajistit, aby posudkový lékař OSSZ měl k dispozici nejaktuálnější lékařské zprávy o Vašem zdravotním stavu.

Peněžitá pomoc v mateřství

Podpůrčí doba pro peněžitou pomoc v mateřství (dále také PPM) začíná vždy nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Den nástupu na PPM je tedy prvním dnem podpůrčí doby.

Nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává:

• jde-li o těhotnou pojištěnku dnem, který tato pojištěnka určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu (pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, začíná podpůrčí doba od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu),
• dnem porodu, pokud k porodu došlo dříve než v den, který těhotná pojištěnka určila jako den nástupu na peněžitou pomoc v mateřství,
• dnem převzetí dítěte pojištěncem do péče v ostatních případech (např. při svěření dítěte na základě rozhodnutí příslušného orgánu či dítěte, jehož matka zemřela).

Vyčerpá-li pojištěnka před porodem méně než šest týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, celková doba poskytování PPM se nekrátí. Pokud tedy k porodu dojde před počátkem podpůrčí doby (před zvoleným dnem nástupu na PPM), tzn. že porod nastane dříve než šest (resp. osm) týdnů před datem očekávaného porodu, je den porodu dnem nástupu na PPM a nemá to vliv na délku jejího poskytování. Pokud není v tomto případě ke dni porodu, tedy ke dni nástupu na peněžitou pomoc v mateřství splněna podmínka 270 dní účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, posuzuje se splnění podmínky účasti k počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Jestliže bude podmínka stanovené doby účasti k tomuto dni splněna, nárok na peněžitou pomoc v mateřství vznikne dnem porodu.

PPM se poskytuje:

• ženě, která porodila dítě, po dobu 28 týdnů mateřské dovolené od počátku 8. až 6. týdne před očekávaným dnem porodu,
• ženě, která porodila dvě nebo více dětí najednou, nejdéle po dobu 37 týdnů od počátku 8. až 6. týdne před očekávaným dnem porodu,
• ženě, která porodila mrtvé dítě, po dobu 14 týdnů, přitom nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu,
• ženě, která o narozené dítě odmítá pečovat, po dobu 14 týdnů, přitom nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu,
• osobě, která převzala dítě do péče nahrazující rodičovskou péči, po dobu 22 týdnů ode dne převzetí dítěte do péče, při převzetí dvou a více dětí do péče po dobu 31 týdnů, ne však déle než do dosažení 7 let věku dítěte a 31 týdnů ode dne převzetí dítěte do péče,
• otci dítěte (nebo manželovi ženy, která dítě porodila), který převzal péči o dítě z důvodu, že matka o dítě nemůže nebo nesmí pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, po dobu 22 týdnů ode dne převzetí dítěte do péče,
• otci dítěte (nebo manželovi ženy, která dítě porodila), který uzavřel s matkou dítěte písemnou dohodu, že bude o dítě pečovat, po dobu 22 týdnů ode dne převzetí do péče.

Krácení délky podpůrčí doby

Délka podpůrčí doby se krátí, a to:

• pokud dítě zemřelo, končí podpůrčí doba uplynutím 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte, pokud by neskončila dříve; minimální podpůrčí doba 14 týdnů však platí i v tomto případě;
• pokud dítě dosáhlo stanoveného věku, končí podpůrčí doba dosažením tohoto věku dítěte. Jedná se o 1 rok věku dítěte tehdy, je-li peněžitá pomoc v mateřství poskytována z důvodu péče o narozené dítě (a to i při střídání matky dítěte v nároku na peněžitou pomoc v mateřství s jejím manželem či otcem jejího dítěte) a 7 let a 31 týdnů, jde-li o pobírání peněžité pomoci v mateřství u dítěte, které bylo převzato do péče nahrazující péči rodičů do 7 let věku.

Dotazy

Chci začít pracovat, může peněžitou pomoc v mateřství na syna místo mě pobírat jeho otec?

Ano, žádost o peněžitou pomoc v mateřství může uplatnit i otec dítěte, má to však určitá stanovená pravidla. Otec dítěte (příp. manžel matky dítěte) může žádat o PPM na základě písemné dohody o předání dítěte do péče, kterou s matkou dítěte uzavře. V takovém případě však musí tento muž splňovat stejné podmínky pro nárok na dávku jako žena, tj. 270 dnů účasti na pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM a podmínku účasti na nemocenském pojištění v době nástupu na PPM (ochranná lhůta po skončení pojištění trvá u muže pouze 7 kalendářních dnů).

Podpůrčí doba činí u otce dítěte (příp. manžela matky dítěte), který uzavřel s matkou dítěte písemnou dohodu, že bude o dítě pečovat, 22 týdnů ode dne převzetí dítěte do péče. Do této doby se však započítává doba, po kterou byla PPM vyplácena matce, s výjimkou 6 týdnů po porodu. Celková podpůrčí doba (pro matku i otce) tedy nemůže činit více než 28 týdnů.

V dohodě musí být uveden den, od kterého bude otec o dítě pečovat, a den porodu. Dohodu lze uzavřít nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte na dobu alespoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích. O PPM otec žádá na předepsaném formuláři "Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče", který je k dispozici na okresních správách sociálního zabezpečení nebo na ePortálu České správy sociálního zabezpečení (www.cssz.cz). Otec předává vyplněný tiskopis i písemnou dohodu svému zaměstnavateli, který ho doplní o podklady potřebné pro výpočet dávky a vše odešle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.

Nastoupila jsem na peněžitou pomoc v mateřství 4 týdny před očekávaným dnem porodu, protože jsem se cítila dobře. Bylo mi ale řečeno, že mi bude krácena. Je to pravda?

PPM bude skutečně v tomto případě poskytována jen po dobu 26 týdnů. Do celkové podpůrčí doby 28 týdnů se započtou také 2 týdny před nástupem na PPM, které jste nevyužila, protože podpůrčí doba se počítá od začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu.

Manželka pobírala peněžitou pomoc v mateřství celkem již 16 týdnů. Bohužel vážně onemocněla a nemohla o dítě pečovat. Byla jí vystavena neschopenka. Byla nemocná celkem 11 měsíců. Dostane ještě nějakou peněžitou pomoc v mateřství?

Podpůrčí doba končí dosažením jednoho roku dítěte, proto bohužel již nelze PPM matce dítěte vyplácet. Pokud by byla pracovní neschopnost kratší a skončila ještě před dosažením jednoho roku dítěte, mohla by do prvních narozenin matka ještě PPM čerpat, nejdéle do vyčerpání podpůrčí doby.