V oblasti nemocenského pojištění nastávají od 1. ledna 2022 některé změny na základě zákona č. 330/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tyto změny se týkají dávky otcovské poporodní péče, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného a spočívají v rozšíření nároků na tyto dávky.
Změny u otcovské
U dávky otcovské poporodní péče (tzv. otcovská) dochází předně k prodloužení podpůrčí doby, a to z jednoho týdne na dva týdny. Výše otcovské se přitom nemění a rovněž zásada, že se podpůrčí doba nepřerušuje, platí i nadále.
Na toto prodloužení podpůrčí doby navazuje přechodné ustanovení zákona č. 330/2021 Sb. (čl. I bod 1); podle tohoto přechodného ustanovení skončila-li dosavadní podpůrčí doba u otcovské před nabytím účinnosti zákona č. 330/2021 Sb. a v den, kdy tento zákon nabyl účinnosti, ještě neuplynulo období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče, náleží otcovská ještě v délce jednoho týdne, pokud tento další nástup na otcovskou nastal v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Toto přechodné ustanovení se tedy týká případů, kdy se dítě narodilo (bylo převzato do péče) po 20. listopadu 2021 a před 1. lednem 2022 již byla vyčerpána dosavadní podpůrčí doba u otcovské. Pokud nastal nástup na otcovskou před účinností zákona č. 330/2021 Sb. (tedy před 1. lednem 2022) a dosavadní podpůrčí doba ještě neuplynula (například nástup na otcovskou nastal dne 27. prosince 2021), vztahuje se na tento případ již nová úprava a podpůrčí doba bude trvat dva týdny (skončí tedy v tomto příkladě 9. ledna 2022).
U otcovské dochází dále k upřesnění nástupu na tuto dávku. Podle dosavadní úpravy otcovská náleží, pokud nástup na otcovskou nastal v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Zákon č. 330/2021 Sb. přinesl změnu týkající se prodloužení tohoto období v případě hospitalizace narozeného dítěte. Jde-li o narozené dítě, prodlužuje se toto období 6 týdnů pro nástup na otcovskou o kalendářní dny, po které bylo dítě hospitalizováno ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte, pokud tyto dny spadají do tohoto období 6 týdnů ode dne narození dítěte. Za den hospitalizace se považuje též den přijetí dítěte do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a den propuštění z takového zařízení.
Pokud hospitalizace skončila přede dnem skončení období 6 týdnů ode dne porodu, prodlužuje se období 6 týdnů ode dne porodu o počet dnů hospitalizace v období 6 týdnů ode dne porodu. Pokud hospitalizace trvá ke dni skončení období 6 týdnů ode dne porodu, může pojištěnec nastoupit na otcovskou později o tolik dnů, kolik trvala hospitalizace v období 6 týdnů ode dne porodu. Nástup na otcovskou i po tomto prodloužení období pro nástup však musí nastat nejdéle do jednoho roku věku dítěte.
Otec dítěte může přitom nastoupit na otcovskou i v době hospitalizace dítěte; záleží tedy na úvaze otce dítěte, jakou variantu nástupu na otcovskou zvolí.
Pokud jde o prokazování doby hospitalizace ze zdravotních důvodů pro účely posunu dne nástupu na otcovskou, bude se doba hospitalizace spadající do období 6 týdnů ode dne narození dítěte prokazovat potvrzením ošetřujícího lékaře poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče. Ošetřujícímu lékaři se v zákoně o nemocenském pojištění zakládá povinnost potvrdit dobu hospitalizace, a to včetně dne přijetí a dne propuštění dítěte nebo matky dítěte. Toto potvrzení se bude vydávat na předepsaném tiskopisu na žádost pojištěnce nebo matky dítěte. Pro výplatu otcovské bude třeba dobu hospitalizace osvědčit tímto potvrzením.
Změny u ošetřovného
Jednou z podmínek nároku na ošetřovné dosud je, že dítě mladší 10 let nebo jiný člen domácnosti žije se zaměstnancem v domácnosti. Výjimka z této podmínky se týká jen ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let jeho rodičem. Na základě změny podle zákona č. 330/2021 Sb. se rozšiřují případy, kdy může vzniknout nárok na ošetřovné, neboť se upouští od podmínky soužití ošetřované a ošetřující osoby v domácnosti i v případech dalších příbuzenských vztahů. Podmínka soužití v domácnosti nebude nově vyžadována v případě vyjmenovaných příbuzenských vztahů. Jedná se o:
- ošetřování nebo péče příbuzného v linii přímé, tj. jedná se o poměr předků a potomků (rodiče, prarodiče, děti, vnoučata, pravnoučata; k vymezení této linie přímé srov. § 772 odst. 1 občanského zákoníku),
- ošetřování nebo péče sourozence zaměstnance (jedná se o tzv. vedlejší linii příbuzenství, srov. § 772 odst. 2 občanského zákoníku); postačí, aby se jednalo jen o tzv. polorodého sourozence, tedy o sourozence jen s jedním shodným rodičem,
- ošetřování manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance,
- ošetřování rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance.
Uvedené příbuzenské vztahy se budou prokazovat čestným prohlášením na žádosti o ošetřovné, tj. nebudou se předkládat doklady prokazující tyto příbuzenské vztahy.
V ostatních případech ošetřování je podmínka soužití v domácnosti nadále zachována, např. v případě druha a družky nebo v případě širšího příbuzenství (bratranci a sestřenice, teta apod.).
Na uvedené rozšíření nároku u ošetřovného navazuje přechodné ustanovení zákona č. 330/2021 Sb. Podle čl. II bodu 4 tohoto zákona vznikla-li potřeba ošetřování nebo péče před 1. lednem 2022 a nárok na ošetřovné zaměstnanci nevznikl pouze z důvodu nesplnění podmínky soužití v domácnosti, vzniká nárok na ošetřovné dnem 1. ledna 2022, pokud v tento den potřeba ošetřování nebo péče trvá a jedná se o uvedené příbuzenské vztahy. Podpůrčí doba přitom počíná již od prvního dne vzniku potřeby ošetřování nebo péče; rozhodné období pro účely stanovení denního vyměřovacího základu se bude určovat ke dni vzniku potřeby ošetřování nebo péče.
V návaznosti na toto rozšíření nároku na ošetřovné v § 39 zákona o nemocenském pojištění se zakládá též příslušný nárok na poskytnutí pracovního volna (omluvení nepřítomnosti zaměstnance v práci) v zákoníku práce (srov. § 191) i pro uvedené případy vzniku nároku na ošetřovné při příbuzenských vztazích; v zákoníku práce se tato změna v podmínkách nároku na ošetřovné promítá adekvátně i do dalších ustanovení (§ 47, § 53, § 219 a § 363) zákoníku práce, která se týkají ošetřování v případech uvedených v § 39 zákona o nemocenském pojištění.
Změny u dlouhodobého ošetřovného
Změny u dlouhodobého ošetřovného se týkají podmínek vzniku nároku na tuto dávku a podávání žádostí o vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče.
Předně se rozšiřuje okruh ošetřovaných osob, a to o osobu v inkurabilním stavu (tj. v nevyléčitelném stavu). Za ošetřovanou osobu se bude pro účely dlouhodobého ošetřovného považovat osoba v tomto stavu, pokud tento stav vyžaduje poskytování paliativní péče a dlouhodobé péče v domácím prostředí. V tomto případě se podmínka předchozí hospitalizace nevyžaduje. Potřeba dlouhodobé péče vzniká v tomto případě dnem, v němž ji ošetřující lékař, který pro uvedený stav poskytuje ošetřované osobě zdravotní služby, zjistil.
O vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče z důvodu inkurabilního stavu bude rozhodovat ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče na základě žádosti ošetřované osoby v tomto stavu, jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo osoby určené ošetřovanou osobou. V tomto rozhodnutí se mimo jiné uvádí den vzniku potřeby dlouhodobé péče, údaj, že se jedná o inkurabilní stav, a statistická značka diagnózy, která je příčinou potřeby dlouhodobé péče.
Další změna u dlouhodobého ošetřovného se týká podmínky předchozí hospitalizace. Jednou z podmínek nároku na dlouhodobé ošetřovné je, že ošetřovaná osoba byla hospitalizována po stanovenou dobu, tj. u ošetřované osoby došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče aspoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích. Tato doba hospitalizace 7 kalendářních dnů se zkracuje na dobu hospitalizace jen 4 kalendářních dnů. Za den hospitalizace se považuje nadále též den přijetí ošetřované osoby do zdravotnického zařízení a den propuštění z tohoto zařízení. Nárok na dlouhodobé ošetřovné tak vznikne i za tuto kratší dobu hospitalizace. Podle přechodného ustanovení zákona č. 330/2021 Sb. (čl. II bod 5) bude vznikat nárok na dlouhodobé ošetřovné i v případě, že v den nabytí účinnosti tohoto zákona trvala hospitalizace ošetřované osoby aspoň 4 kalendářní dny po sobě jdoucí.
U dlouhodobého ošetřovného se dále v případě, že podmínkou nároku na tuto dávku je hospitalizace ošetřované osoby, mění lhůta pro podání žádosti o vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče. Dosud platí, že ošetřující lékař mohl na základě žádosti rozhodnout o vzniku potřeby dlouhodobé péče jen v den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace do domácího prostředí. Podle nové právní úpravy nebylo-li rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče vydáno v den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace, rozhodne ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče o vzniku potřeby dlouhodobé péče do 3 pracovních dnů ode dne podání žádosti. Žádost o vzniku potřeby dlouhodobé péče lze nově podat až do 8 dnů po dni propuštění ošetřované osoby z hospitalizace.
V přechodném ustanovení zákona č. 330/2021 Sb. (čl. II bod 6) je upraven zvláštní postup pro podávání žádostí v případě propuštění ošetřované osoby z hospitalizace. Podle tohoto ustanovení spadá-li den propuštění z hospitalizace do domácího prostředí do období 15 dnů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. do období od 17. prosince do 31. prosince 2021), lze žádost o vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče podat ještě do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůty v případech podle tohoto přechodného ustanovení jsou tedy delší než podle nové právní úpravy.