V důchodovém pojištění mají zásadní význam hodnoty stanovených základních parametrů, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok nařízení vlády. Tyto parametry mají přitom širší význam, neboť se používají také pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a uplatňují se dále při stanovení pojistného na zdravotní pojištění, v oblasti pracovněprávní a v oblasti daně z příjmů fyzických osob.
I. Stanovení nových parametrů pro rok 2022
Parametry důchodového pojištění stanoví vláda svým nařízením, které současně upravuje zvýšení vyplácených důchodů v lednu každého kalendářního roku; pro rok 2022 vláda schválila příslušné nařízení dne 27. září 2021.
Na základě pravidel stanovených v zákoně o důchodovém pojištění se hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění mění vždy od 1. ledna každého kalendářního roku. Těmito základními parametry jsou všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu, přičemž hodnoty těchto parametrů se odvíjejí od údajů vyhlášených ČSÚ. V návaznosti na tyto parametry lze pak prostřednictvím pravidel obsažených v zákoně o důchodovém pojištění stanovit i další důležité parametry, tj. redukční hranice, průměrnou mzdu a výši základní výměry.
Pro rok 2022 stanovilo nové parametry důchodového pojištění nařízení vlády č. 356/2021 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2022 a o zvýšení důchodů v roce 2022. Podle tohoto nařízení
- výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 činí částku 36 119 Kč,
- výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 má hodnotu 1,0773.
Toto nařízení stanovilo dále novou výši redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu; pro rok 2022 výše
- první redukční hranice činí 17 121 Kč,
- druhé redukční hranice činí 155 644 Kč.
Toto nařízení vlády stanovilo též novou výši základní výměry důchodu, která činí 10 % průměrné mzdy po zaokrouhlení na celé desetikoruny směrem nahoru (průměrná mzda činí 38 911 Kč); základní výměra důchodu proto činí v roce 2022 částku 3 900 Kč měsíčně.
Na základě těchto parametrů lze stanovit další důležitý prvek, který má význam pro důchodové pojištění a též pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, tj. hodnotu tzv. průměrné mzdy. Podle § 15 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění a § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se za průměrnou mzdu považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu s tím, že takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Pro rok 2022 průměrná mzda činí 38 911 Kč. Z průměrné mzdy se pak na základě zákonných pravidel odvozují další prvky.
II. Důchodové pojištění
V důchodovém pojištění mají všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient význam pro vyměřování důchodů a pro účast osob samostatně výdělečně činných na důchodovém pojištění.
Vyměřování důchodů
Procentní výměry starobních a invalidních důchodů se vypočítávají z výpočtového základu příslušným procentním poměrem, který je závislý na získané době pojištění (např. za každý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod náleží 1,5 % výpočtového základu). Sta