Rozhodný příjem v roce 2019 v praktických příkladech

Vydáno: 13 minut čtení
V částce 119 Sbírky zákonů bylo vyhlášeno sdělení MPSV č. 236/2018 Sb., ze dne 11. 10. 2018, kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Částka rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění, se od 1. 1. 2019 zvyšuje z 2 500 Kč na částku 3 000 Kč.

Uvedené nařízení má pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištěn velký význam, protože naposledy se rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění zvyšoval v roce 2012 z částky 2 000 Kč na 2500 Kč.

O účasti na nemocenském pojištění rozhoduje příjem

Podmínkou účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců je výkon činnosti na území České republiky. Vykonává-li však zaměstnanec přechodně práci mimo území České republiky, nemá to vliv na jeho pojištění. Pojištěni jsou i zaměstnanci, kteří vykonávají zaměstnání v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu EU. Uvedené pravidlo se použije v případech, pokud mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení nebo nařízení EP a Rady (ES) 883/2004 či nařízení EHS 1408/71 nestanoví jinak.

Kromě podmínek týkajících se místa výkonu zaměstnání je účast na nemocenském pojištění zaměstnance navázána rovněž na příjem zaměstnance. Je stanoveno, že sjednaná částka započitatelného příjmu ze zaměstnání za kalendářní měsíc musí činit alespoň částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění. Jedná se o tzv. rozhodný příjem, jehož hranice se od 1. 1. 2019 zvýšila na 3 000 Kč.

Příklad č. 1:

Zaměstnanec v pracovním poměru sjednal se zaměstnavatelem mzdu ve výši 30 000 Kč měsíčně. Od února 2019 do června 2019 sjednal tento zaměstnanec se svým zaměstnavatelem ještě dohodu o pracovní činnosti s odměnou ve výši 2 500 Kč měsíčně. V květnu 2019 se zaměstnanec dohodl se zaměstnavatelem na poskytnutí neplaceného pracovního volna v pracovním poměru od 3. května do 31. května, takže v květnu 2019 odpracoval jen jeden den, za který mu byla zúčtována mzda ve výši 1 300 Kč. Tento zaměstnanec bude účasten nemocenského pojištění z pracovního poměru i v květnu 2019 (po celý měsíc), i když mu za tento měsíc byla zúčtována mzda nižší, než je rozhodný příjem, neboť sjednaná mzda dosahuje aspoň částky rozhodného příjmu. Dohoda o pracovní činnosti účast na nemocenském pojištění nezakládá, neboť sjednaná částka odměny nedosahuje částky rozhodného příjmu.

Příklad č. 2:

Zaměstnanec pracuje na základě uzavřené dohody o pracovní činnosti, ve které je sjednaná odměna ve výši 200 Kč na hodinu a zároveň je sjednáno, že zaměstnanec bude pracovat nejméně 10 hodin týdně. Sjednaná odměna je minimálně ve výši, která přesahuje částku rozhodného příjmu pro účast na pojištění, tedy ve výši 3 000 Kč měsíčně (tj. minimálně 200 x 10 x 4 = 8 000 Kč). Proto se jedná o zaměstnání běžné (nejedná se o zaměstnání malého rozsahu) a zaměstnanec bude účasten nemocenského pojištění po celou dobu trvání této dohody o pracovní činnosti.

Příklad č. 3:

Od 1. února 2019 do 20. července 2019 sjednal zaměstnanec se svým zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti s odměnou ve výši 3 100 Kč měsíčně. V měsíci červenci 2019 nebylo dosaženo tohoto příjmu, protože dohoda netrvala celý kalendářní měsíc (byla sjednána do 20. července). Zaměstnanec bude účasten nemocenského pojištění i v červenci, protože sjednaná výše odměny za kalendářní měsíc dosahuje částky rozhodného příjmu, tj. částky 3 000 Kč.

Jak se určí zaměstnání malého rozsahu

Sjednaný měsíční příjem má význam pro posouzení, zda se jedná o zaměstnání malého rozsahu či nikoliv. Připomeňme si, co je zaměstnání malého rozsahu.

Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí takové zaměstnání, v němž je splněna jedna ze dvou obecných podmínek pro vznik účasti na nemocenském pojištění, a to podmínka výkonu zaměstnání na území ČR vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může založit účast na nemocenském pojištění, avšak není splněna podmínka sjednání rozhodného příjmu ze zaměstnání ve stanovené výši, tj. aktuálně v částce 3 000 Kč měsíčně. Jde o situace, kdy sjednaná měsíční částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem, anebo měsíční příjem nebyl sjednán vůbec (s výjimkou výkonu činnosti na základě dohody o provedení práce).

Příklad č. 1:

Měsíční příjem zaměstnance, který měl uzavřenu dohodu o pracovní činnosti od 1. června 2018 do 30. června 2019, byl sjednán po celou dobu trvání dohody ve výši 2 400 Kč. To znamená, že jak v roce 2018, tak v roce 2019 se jednalo o zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnavatel tedy nemusí oznamovat OSSZ žádné změny.

Příklad č. 2:

Zaměstnanec uzavřel dohodu o pracovní činnosti od 1. ledna 2019 do 30. června 2019 a odměna byla sjednána ve výši 1 800 Kč měsíčně; vzhledem k výši sjednané odměny se jedná o zaměstnání malého rozsahu. V měsících leden až březen 2019 a červen 2019 byla vždy zúčtována odměna ve sjednané výši 1 800 Kč. V dubnu 2019 byla zúčtována odměna 3 200 Kč a v květnu 2019 byl zaměstnanec dočasně práce neschopen jeden týden a byla mu zúčtována odměna 1 700 Kč. V srpnu 2019 byla zaměstnanci ještě přiznána odměna za první pololetí 2019 ve výši 2 000 Kč, která byla zúčtována do srpna 2019 a fakticky vyplacena v září 2019 v termínu výplaty mezd za předchozí měsíc.

Tento zaměstnanec:

  • v měsících leden až březen a květen 2019 není účasten nemocenského pojištění,
  • v měsíci dubnu 2019 je účasten nemocenského pojištění, neboť zúčtovaný příjem v tomto měsíci dosáhl částky rozhodného příjmu,
  • v měsíci červnu 2019 je účasten nemocenského pojištění, neboť příjem zúčtovaný v tomto měsíci spolu s příjmem zúčtovaným v srpnu 2019 rovněž dosáhl částky rozhodného příjmu (dohromady za oba tyto měsíce se jedná o částku 3 800 Kč, která převyšuje částku rozhodného příjmu). Dochází totiž k „přesouvání“ a sčítání příjmů v případech, kdy je příjem zúčtován v měsíci, kdy již netrvá zaměstnání, a to do posledního měsíce, kdy zaměstnání trvalo.
Příklad č. 3:

Zaměstnanec pracuje v pracovním poměru uzavřeném na dobu neurčitou jako noční hlídač. Do zaměstnání nastoupil dne 1. srpna 2018, měsíční odměna byla sjednána ve výši 2 500 Kč. Obvykle však vydělává měsíčně větší částky. V lednu 2019 zaměstnanec dosáhne příjmu 4 000 Kč, protože pracoval i 1. ledna a byl mu vyplacen příplatek za práci ve svátek. Jak se změní jeho situace od 1. ledna 2019?

V roce 2018 nebylo zaměstnání považováno za zaměstnání malého rozsahu, protože sjednaný příjem za kalendářní měsíc činil částku rovnou rozhodnému příjmu. Od 1. ledna 2019 se jeho zaměstnání stane zaměstnáním malého rozsahu. Zaměstnavatel musí podat oznámení o skončení zaměstnání k 31. prosinci 2018. Od 1. ledna 2019 zaměstnavatel oznámí nástup zaměstnance do zaměstnání do 20. února 2019, ale nyní již jako zaměstnání malého rozsahu.

Pokud by však zaměstnanec dosáhl příjmu alespoň 3 000 Kč až v červnu 2019, zaměstnavatel by oznámil nástup zaměstnance do zaměstnání malého rozsahu až do 20. července 2019 s nástupem do zaměstnání od 1. ledna 2019, pokud by tento den pracoval. Pokud by tento den nepracoval, za den nástupu do zaměstnání malého rozsahu by se uvedl den, kdy začal v tomto roce pracovat.

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění též, pokud vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu. Pokud jsou započitatelné příjmy zúčtovány po skončení zaměstnání malého rozsahu, považují se za příjmy zúčtované do posledního kalendářního měsíce, ve kterém toto zaměstnání trvalo.

Příklad č. 4:

Člen představenstva má sjednaný měsíční příjem ve výši 1 000 Kč. Současně vykonává pro stejného zaměstnavatele práci na dohodu o pracovní činnosti, kde má sjednaný měsíční příjem rovněž 1 000 Kč. V prosinci je osobě vyplacena ještě mimořádná odměna z dohody o pracovní činnosti ve výši 1 500 Kč, celkem je mu zúčtováno z dohody o pracovní činnosti 2 500 Kč. Obě zaměstnání jsou malého rozsahu, a proto se příjmy sčítají. V prosinci součet příjmů dosáhne částky 3 500 Kč, tj. vyšší částky, než činí rozhodný příjem, a proto zaměstnanci vznikne z obou zaměstnání v tomto měsíci účast na nemocenském pojištění. Pokud osobě ještě nevzniklo pojištění, musí zaměstnavatel oznámit nástup do zaměstnání u obou zaměstnání s tím, že uvede u každého skutečné datum nástupu do zaměstnání (nikoli datum vzniku pojištění).

Příklad č. 5:

Zaměstnanec pracující na dohodu o pracovní činnosti, která byla zaměstnáním malého rozsahu, skončil zaměstnání dne 30. 6. 2019. Toto zaměstnání nezaložilo po celou dobu trvání účast na nemocenském pojištění. Za měsíc červen byly zaměstnanci zúčtovány 2 000 Kč. V měsíci srpnu však zaměstnavatel zúčtoval tomuto zaměstnanci odměnu ve výši 2 400 Kč. Tento příjem se připočte k příjmu zúčtovanému za měsíc červen (kalendářní měsíc, v němž skončila doba zaměstnání). Zaměstnanci proto vznikla účast na nemocenském pojištění při zaměstnání malého rozsahu v měsíci červnu 2019 a zaměstnavatel je povinen oznámit jeho nástup do zaměstnání a současně oznámit i jeho skončení a odvést pojistné z částky 4 400 Kč.

V měsíci, kdy zaměstnanec při výkonu zaměstnání malého rozsahu nedosáhl částky příjmu ve výši aspoň 3 000 Kč, však není zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, neodvádí se z jeho příjmu pojistné na sociální zabezpečení, a proto vznikne-li v tomto měsíci zaměstnanci dočasná pracovní neschopnost, nemá při této dočasné pracovní neschopnosti nárok na nemocenské.

Pojistné ze zaměstnání malého rozsahu

Pojistné se stanoví obdobně jako u zaměstnanců v běžném zaměstnání, hradí se však pouze v měsících, kdy zaměstnanci vznikne účast na nemocenském pojištění. Zaměstnanec, který je z titulu pracovního vztahu účasten pojištění, je poplatníkem pojistného. Pojistné u zaměstnance činí 6,5 % z vyměřovacího základu a skládá se pouze z pojistného na důchodové pojištění; pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaměstnanec neplatí.

Pojistné zaměstnanci z příjmu sráží zaměstnavatel a odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení společně s pojistným, které odvádí sám za sebe.

Nárok na dávky ze zaměstnání malého rozsahu

Z dohody o provedení práce a z dohody o pracovní činnosti bez ohledu na to, zda se jedná či nejedná o zaměstnání malého rozsahu, vzniká z nemocenského pojištění nárok pouze na nemocenské a na peněžitou pomoc v mateřství. Kromě obecných podmínek nároku na tyto dávky však žadatel musí v měsíci, kdy uplatňuje nárok na dávku, dosáhnout stanoveného příjmu. Nárok na ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství je vyloučen.

U zaměstnance, který je pojištěn z titulu zaměstnání malého rozsahu, se za vznik pojištění pro určení rozhodného období považuje nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání, a to i v případě, že zaměstnání nezaložilo v tomto měsíci účast na pojištění. Do vyměřovacího základu v rozhodném období se však zahrnují i ty vyměřovací základy a kalendářní dny, kterých zaměstnanec při výkonu svého zaměstnání dosáhl, i když nebyl v těchto měsících pojištěn (tzn. nedosáhl částky rozhodného příjmu pro vznik účasti na pojištění).

Příklad č. 6:

Zaměstnanec, který není poživatelem důchodu, uzavřel na dobu od 1. února 2019 do 31. května 2019 dohodu o pracovní činnosti. Sjednaná odměna činí 100 Kč za hodinu a sjednaná pracovní doba je v rozsahu maximálně 20 hodin týdně. Zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, neboť není sjednán měsíční příjem tak, aby bylo naprosto zřejmé, že činí alespoň 3 000 Kč měsíčně. Odměna za únor a březen 2019 činila 1 800 Kč za každý měsíc, za duben 2019 činila 2 000 Kč a za květen 2019 činila 5 000 Kč. Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným od 30. května 2019 do 31. srpna 2019.

Zaměstnanec je v měsíci květnu 2019 účasten nemocenského pojištění. Náhrada mzdy mu nenáleží, protože již netrvá zaměstnání, ale od 15. dne trvání dočasné neschopnosti, tj. 13. června 2019 do 31. srpna 2019 náleží zaměstnanci nemocenské. Rozhodné období je od 1. února 2019 do 30. dubna 2019, i když zaměstnanec v těchto měsících nebyl účasten nemocenského pojištění. Úhrn příjmů pro výpočet dávky činí 5 600 Kč, i když ze všech těchto příjmů nebylo odvedeno pojistné. Denní vyměřovací základ (před redukcí) pro stanovení denní výše nemocenského se tedy vypočte tak, že se částka 5 600 Kč (2 x 1 800 + 2 000) dělí 90 započitatelnými dny.

Shrnutí

Od 1. 1. 2019 došlo ke změně rozhodného příjmu pro vstup do nemocenského pojištění. Rozhodným příjmem se rozumí sjednaná částka započitatelného příjmu ze zaměstnání za kalendářní měsíc. Pokud sjednaný měsíční příjem za kalendářní měsíc činí aspoň 3 000 Kč měsíčně, jedná se o tzv. zaměstnání běžné (ostatní, obecné) a takový zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění od vstupu do zaměstnání do jeho skončení.

Zaměstnání malého rozsahu je zaměstnáním, kde sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než 3 000 Kč, anebo příjem nebyl sjednán vůbec. Zaměstnanec je pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu alespoň 3 000 Kč.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené

Související články

Nejdůležitější změny v roce 2019 v sociálním pojištění
Ochranná lhůta v systému nemocenského pojištění
Nová dávka nemocenského pojištění pro tatínky bude platit od 1. února 2018
Zvýšení rozhodného příjmu od ledna 2021 v praktických příkladech
Ochranná lhůta v systému nemocenského pojištění
Dávky nemocenského pojištění při vzniku sociální události v cizině
Sociální zabezpečení studentů
Mateřská a rodičovská dovolená ve zdravotním pojištění
Čerpání dovolené mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou - "limitní počet"
Otázky a odpovědi k peněžité pomoci v mateřství
Podpůrčí doba u dávek nemocenského pojištění - 1. část
Nejdůležitější změny v roce 2019 v sociálním pojištění
Co vás zajímá - co zajímá zaměstnavatele a zaměstnance z oblasti sociálního pojištění
Dávky nemocenského pojištění při převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Těhotenství a mateřství v roce 2020 z pohledu dávek systému nemocenského pojištění
Peněžitá pomoc v mateřství v praktických příkladech
Shrnutí nejdůležitějších změn v oblasti nemocenského pojištění účinných v roce 2018
Částka hrubého příjmu 3 000 Kč v nemocenském a zdravotním pojištění v roce 2020
Přehled věcných změn v nemocenském pojištění
Ochranná lhůta ve zdravotním pojištění
Mateřská a rodičovská dovolená a sociální zabezpečení

Související otázky a odpovědi

Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let
Konec rodičovské dovolené – nástup do práce – další těhotenství
Vyměřovací základ pro peněžitou pomoc v mateřství
Příjmy na mateřské dovolené
Otec na mateřské a rodičovské dovolené
Žena na další mateřské dovolené
Nárok na dovolenou - žena na mateřské a rodičovské dovolené
Čerpání dovolené před nástupem na mateřskou dovolenou
Nárok na dovolenou po čerpání mateřské dovolené a placené svátky
Náhrady - jednatelka na mateřské dovolené
Nemocenská
Zaměstnanec a dozorčí rada
Rozšířená informační povinnost od 1. 10. 2023
Nárok na PPM po skončení zaměstnání
Sleva na pojistném u zaměstnavatele na chráněném trhu práce
Zaměstnání malého rozsahu
Sleva na pojistném za zaměstnance se zdravotním postižením
Mateřská dovolená 2. dítě
Nárok na výplatu dávek na MD a jejich výše
Splátkový kalendář z OSSZ včetně penále

Související předpisy

236/2018 Sb. , kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění
187/2006 Sb. o nemocenském pojištění