Základní právní úpravu zdravotního pojištění představují zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů.
Nejdůležitější povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je platit pojistné včas a ve správné výši. Mimoto plní tito plátci pojistného vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance mnoho dalších povinností, například oznamují nástupy zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání, počátek nebo ukončení povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné (je-li zaměstnavateli tato skutečnost známa, tj. zaměstnancem sdělena) apod. V rámci souboru opatření ke zmírnění dopadů pandemie byly přijaty zákony, které významně ovlivnily placení pojistného jednotlivými skupinami plátců.
Zákon č. 134/2020 Sb. novým ustanovením § 28c zákona č. 592/1992 Sb. stanovil jednotný termín pro podání Přehledů OSVČ za rok 2019, a to na datum 3. 8. 2020. Dále byly OSVČ odpuštěny zálohy až do minimální výše za období březen–srpen 2020. Nezanedbatelným vstřícným opatřením je nevyměřování penále v případech vztahujících se k pojistnému, resp. k záloze na pojistné, které vzniklo po „ochrannou dobu“ od začátku března 2020 do konce srpna 2020 – pohledávky zdravotní pojišťovny za toto období lze bez penále uhradit nejpozději dne 21. 9. 2020.
Na výrazný propad v příjmech systému veřejného zdravotního pojištění bylo zareagováno přijetím zákona č. 231/2020 Sb. Novelizací ustanovení § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. se zcela zásadním způsobem zvýšil vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za tzv. státní pojištěnce, k 1. 6. 2020 na částku 11 607 Kč. K 1. 1. 2021 bude tato částka vyměřovacího základu dále zvýšena na 13 088 Kč. Tyto dvě hodnoty zároveň představují od uvedených dat i výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnaného poživatele invalidního důchodu při splnění podmínek daných ustanovením § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.
Zákon č. 188/2020 Sb. zavedl některé nové pojmy, třeba dobu narušeného studia nebo studenta podmíněně zapsaného ke studiu. Podívejme se nyní blíže na postupy plátců pojistného v období přechodu k „normálnímu“ režimu, tedy v období skončení účinnosti legislativních změn.
I. Zaměstnavatelé
Základní povinností zaměstnavatele je platit pojistné za sebe a za své zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce na účet určený zdravotní pojišťovnou pro hromadné platby pojistného. Tato povinnost každopádně platí při odvodu pojistného za období do února 2020 (včetně tohoto měsíce) a dále od září 2020. Takže platba pojistného za září musí být uhrazena nejpozději dne 20. 10. 2020. Platba neprovedená v souladu se zákonem bude penalizována.
Úleva spočívající v nevyměřování penále se týká případně opožděných úhrad (nebo úhrad v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem) pouze za období kalendářních měsíců březen–srpen 2020. Pokud budou platby za tyto měsíce uhrazeny nejpozději dne 21. září 2020, nevznikne zaměstnavateli penále.
Zákonem č. 134/2020 Sb. není (resp. nebyla) v průběhu roku 2020 nijak dotčena povinnost zaměstnavatele předkládat zdravotním pojišťovnám formulář Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele. Tento Přehled předává zaměstnavatel za každý kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce té zdravotní pojišťovně, jejíž pojištěnce zaměstnává. Za nepodání nebo opožděné podání Přehledu hrozí zaměstnavateli (i OSVČ – za předcházející kalendářní rok) pokuta až 50 000 Kč.
Důležitou povinností zaměstnavatele je oznamovat zdravotní pojišťovně změny týkající se u zaměstnance plateb pojistného státem (prostřednictvím formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele) za podmínky, že zaměstnanec tuto informaci zaměstnavateli podá a doloží. Při neoznámení vzniku nároku na platbu pojistného státem (tedy u osoby, za kterou platí pojistné stát dle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.) přichází zdravotní pojišťovna o pravidelnou měsíční platbu pojistného, která se od 1. 6. 2020 výrazně zvýšila na 1 567 Kč. Za nedodržení podmínky oznamování změn je zdravotní pojišťovna oprávněna uložit zaměstnavateli pokutu s horní hranicí 200 000 Kč. Pokud zaměstnanec zaměstnavateli informaci o „státní kategorii“ nesdělí, pak je povinen takto učinit vůči zdravotní pojišťovně sám. Sankce za porušení této povinnosti pojištěncem může být až 10 000 Kč.
II. Osoby samostatně výdělečně činné
Jak je známo, podnikatelé nemuseli za období od března do srpna 2020 platit zálohy až do výše minimální zálohy a Přehled za rok 2019 mohli podat až 3. srpna 2020 bez ohledu na to, zda jim daňové přiznání zpracovává nebo nezpracovává daňový poradce.
Zákonem č. 134/2020 Sb. jsou tak zálohy až do výše minimální zálohy odpuštěny, tedy v podstatě zaplaceny. Za šest kalendářních měsíců bez povinnosti platit minimální zálohu tak OSVČ reálně ušetří 14 112 Kč (6 x 2 352).
OSVČ byly na straně jedné povinny zaplatit za období březen 2020–srpen 2020 rozdíl mezi zálohou vyšší než minimální a minimální zálohou. Na straně druhé však přijatá právní úprava poskytuje podnikateli výhodu v tom směru, že umožňuje OSVČ uhradit bez penále tyto platby formou doplatku pojistného, a to nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém v roce 2021 bude, nebo má být, podán Přehled za rok 2020.
Počínaje platbou zálohy za měsíc září 2020 již OSVČ hradí zálohy standardním způsobem. Záloha za září tak musí být uhrazena nejpozději dne 8. 10. 2020. Pokud OSVČ ještě „stihla“ zaplatit zálohu za březen 2020 před přijetím legislativních změn, pak se tato záloha považuje za zálohu za měsíc září 2020. To znamená, že další zálohu (tj. za říjen) uhradí OSVČ v termínu do 9. 11. 2020 (8. 11. je v neděli).
Od září již OSVČ zálohy platit musejí (mimo zákonem daných výjimek), a to ve výši podle Přehledu podaného za rok 2019. Takže tyto zálohy mohou být buď:
- minimální v částce 2 352 Kč, nebo
- vyšší než 2 352 Kč, anebo
- nižší než 2 352 Kč, případně nulové (například u podnikajícího poživatele některého z důchodů nebo u příjemce rodičovského příspěvku)
Ukončení nebo přerušení podnikání
Pokud se podnikateli nedaří (anebo také z jiného důvodu), může svoji činnost ukončit nebo přerušit. Ukončení podnikatelské činnosti je pojištěnec povinen zdravotní pojišťovně oznámit, za porušení této povinnosti hrozí sankce ve formě pokuty až 10 000 Kč. Naopak při přerušení samostatné výdělečné činnosti se tato skutečnost (ani pak případné opětovné zahájení činnosti) hlásit nemusí. Ovšem pokud to podnikatel neudělá, bude nadále veden v evidenci jako OSVČ se souvisejícími povinnostmi. Proto je v zájmu pojištěnce každopádně výhodnější i přerušení podnikání zdravotní pojišťovně oznámit.
Ukončením nebo přerušením podnikání je kategorie OSVČ tímto (třeba dočasně) ukončena, což vyžaduje potřebu řešení pojistného vztahu pro další období, tedy od následujícího kalendářního měsíce, kdy reálně přicházejí v úvahu tyto varianty:
- zaměstnání podle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb.,
- registrace pojištěnce v kategorii osob, za které platí pojistné stát,
- placení pojistného jako osoba bez zdanitelných příjmů,
- odhlášení z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji z titulu výkonu výdělečné činnosti v rámci „evropského prostoru“ podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí.
Je-li samostatná výdělečná činnost při souběhu se zaměstnáním vedlejším zdrojem příjmů, nemá ve zdravotním pojištění přerušení této činnosti podstatný vliv, neboť otázka pojištění je řešena zaměstnáním, pojistné je placeno zaměstnavatelem.
Nepodání Přehledu zdravotní pojišťovně
Nesplnění povinnosti podat Přehled je pod sankcí, kdy zdravotní pojišťovna může takto se provinivší osobě:
- stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného (ze které běží penále) a
- uložit pokutu až do výše 50 000 Kč,
přičemž takto uplatněný postup zdravotní pojišťovny nezbavuje OSVČ povinnosti Přehled podat.
III. Osoby bez zdanitelných příjmů
Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje takový pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky, který nemá v rámci celého kalendářního měsíce příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti nebo není za něj plátcem pojistného stát. Jinak řečeno, pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.
Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy 14 600 Kč. To znamená, že měsíční platba pojistného osob bez zdanitelných příjmů představuje v roce 2020 částku 1 971 Kč.
Zákonem č. 134/2020 Sb. nebyly v roce 2020 osobám bez zdanitelných příjmů prominuty žádné platby pojistného. Za měsíce březen–srpen 2020 mohli tito plátci uhradit platby pojistného později. Pokud budou tyto platby uhrazeny do 21. 9. 2020, nebude vyměřeno žádné penále. Nicméně platba pojistného touto osobou za měsíc září 2020 a za další měsíce však již musí být zaplacena ve stanoveném termínu, tedy do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.
Závěr
Zatímco pokutu za porušení zákonných povinností zdravotní pojišťovna uložit může (ale nemusí), dlužné pojistné a penále je povinna uplatňovat v rámci desetileté promlčecí doby plošně vůči všem plátcům – dlužníkům. Penále, jehož výše nedosáhne za kalendářní rok v úhrnu 100 Kč, se nepředepisuje a ani se nepřipočítává k případnému penále vzniklému v dalších letech.
Pro doplnění k výše uvedenému dodávám, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Dnem platby pojistného je připsání úhrady na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny nebo také den platby pojistného v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.