Jedním z důležitých principů v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění je existence minimálního vyměřovacího základu, který platí jak pro zaměstnance (a zaměstnavatele - plátce pojistného), tak pro osoby samostatně výdělečně činné.
Právní úprava zdravotního pojištění v níže uvedených ustanoveních zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, však taxativně vyjmenovává osoby (zaměstnance) a OSVČ, na které se povinnost platit pojistné ze zákonného minima nevztahuje. Toto zvýhodnění je zakotveno v ustanovení § 3 odst. 8 cit. zákona (pro zaměstnance) a v ustanovení § 3a odst. 3 (pro OSVČ). Pro lepší přehled uvádím výčet osob dle výše uvedených zákonných ustanovení.
§ 3 odst. 8
Minimální vyměřovací základ (v roce 2020 minimální mzda 14 600 Kč) neplatí pro osobu:
- s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P;
- která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;
- která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;
- která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné (tato podmínka je splněna i při neplacení záloh za měsíce březen až srpen 2020);
- za kterou je plátcem pojistného stát;
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců za rozhodné období kalendářního měsíce jejich skutečný příjem.
§ 3a odst. 3
Minimální vyměřovací základ (v roce 2020 měsíční částka 17 417,50 Kč jakožto 50 % z průměrné mzdy 34 835 Kč, za celý rok 2020 pak 209 010 Kč) neplatí pro osobu:
- uvedenou v § 3 odst. 8 písm. a) až c) - viz výše,
- která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance;
- za kterou je plátcem pojistného stát,
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem za rozhodné období kalendářního roku je u těchto osob 50 % jejich skutečných příjmů po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu.
Jak u zaměstnanců, tak u osob samostatně výdělečně činných se minimální vyměřovací základ snižuje na poměrnou část, a to u zaměstnance v rozhodném období kalendářního měsíce podle § 3 odst. 9 a u OSVČ za rozhodné období kalendářního roku ve smyslu ustanovení § 3a odst. 4 cit. zákona 592/1992 Sb. Pokud zaměstnanec například pracuje pouze po část kalendářního měsíce, musí být odvedeno pojistné nejméně z poměrné části minima podle počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání. U OSVČ musí být poměrné minimální pojistné odvedeno za každý měsíc výkonu samostatné výdělečné činnosti, i kdyby tato činnost trvala pouze po část některého z těchto měsíců.
V dalším textu jsou formou příkladů uvedeny některé osoby a situace, pro které v právních podmínkách roku 2020 neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ.
Osoby v pracovněprávním vztahu, pro které neplatí minimum
Je-li zaměstnanci zúčtován v roce 2020 za kalendářní měsíc hrubý příjem nižší než minimální vyměřovací základ, odvádí zaměstnavatel podle zákona pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu 14 600 Kč, případně do poměrné části minima. Tento postup se uplatní například bez ohledu na dobu trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci, dobu nemoci, neplaceného volna, případné jiné zaměstnání nebo souběžný výkon samostatné výdělečné činnosti.
Zaměstnanec - poživatel důchodu byl po část měsíce srpna nemocen a jeho hrubý příjem činil 6 400 Kč.
Z celkové částky pojistného ve výši 864 Kč (0,135 x 6 400) srazí zaměstnavatel zaměstnanci 288 Kč a ze svých zdrojů zaplatí 576 Kč. K době nemoci se nepřihlíží, v podstatě bez ohledu na délku jejího trvání proto, že pro tohoto zaměstnance (a jeho zaměstnavatele) neplatí ve zdravotním pojištění minimum.
Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 6 000 Kč. Současně má uzavřenu pracovní smlouvu s jiným zaměstnavatelem, kde dosahuje hrubého příjmu 18 000 Kč.
Za předpokladu, že zaměstnanec (resp. další zaměstnavatel) předloží zaměstnavateli, u kterého je sjednána dohoda o pracovní činnosti, potvrzení o tom, že jiný zaměstnavatel za něj odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, neprovádí se v tomto případě u dohody o pracovní činnosti dopočet do zákonného minima 14 600 Kč, ale pojistné se odvádí ze skutečné výše zaměstnancova příjmu, tedy ze 6 000 Kč. Zaměstnavatel, který takové potvrzení vystavuje, si musí vždy ověřit, zda je příjem zaměstnance vyšší než minimální mzda, a to obzvláště v případech, kdy jeho příjem „balancuje“ na hranici minimální mzdy. Pokud by tento příjem poklesl pod částku 14 600 Kč, musel by být v tomto případě informován další zaměstnavatel. Z hlediska placení pojistného postačí, když úhrn příjmů zaměstnance dosáhne v kalendářním měsíci alespoň minimální mzdy - v takovém případě žádný ze zaměstnavatelů dopočet a doplatek do minima neprovádí.
Osoba celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku je zaměstnána u obecního úřadu na zkrácený pracovní úvazek s pravidelným hrubým měsíčním příjmem na základě pracovní smlouvy ve výši 10 000 Kč. Dne 13. 7. 2020 onemocněla a po delší pracovní neschopnosti do práce znovu nastoupila dne 14. 10. 2020. V měsících srpnu a září neměla v zaměstnání žádný příjem.
Za osobu celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku je stát plátcem pojistného tehdy, pokud tato osoba nemá po celý kalendářní měsíc příjem ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Aby však zdravotní pojišťovna mohla platbu pojistného za tuto zaměstnanou osobu obdržet, musí jí být tato skutečnost zaměstnavatelem sdělena.
Za tímto účelem sdělí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele kódem „L“ k datu 1. 8. 2020 vznik nároku na zařazení tohoto zaměstnance do kategorie osob, za které platí pojistné stát, a následně pak kódem „T“ s datem 30. 9. 2020 oznámí zdravotní pojišťovně ukončení tohoto nároku. Pokud zaměstnavatel takové oznámení neprovede, přichází za tohoto stavu zdravotní pojišťovna o platby pojistného od státu za tuto osobu. Čestným prohlášením zaměstnance by měl mít zaměstnavatel podloženo, že v příslušném kalendářním měsíci (měsících) nemá tato osoba žádné další příjmy buď z jiného zaměstnání, nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Vyměřovacím základem této zaměstnankyně je dosažený příjem.
Člen statutárního orgánu akciové společnosti není zaměstnancem společnosti a z titulu výkonu funkce v tomto orgánu má nepravidelné příjmy v různé výši. Současně podniká jako OSVČ a platí měsíční zálohy 5 180 Kč.
V této situaci není důležitá částka příjmu na základě výkonu funkce ve statutárním orgánu, zaměstnavatel vždy odvede pojistné ze skutečné výše příjmu. Ve mzdové evidenci však musí mít založeno čestné prohlášení zaměstnance o tom, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy. Členovi statutárního orgánu nevznikne ve zdravotním pojištění problém ani tehdy, je-li příjem z titulu výkonu funkce nižší než minimum 14 600 Kč nebo nemá-li žádný příjem, neboť placení záloh na pojistné jako osobou samostatně výdělečně činnou trvale řeší ve zdravotním pojištění jak problematiku placení pojistného, tak pojistný vztah této osoby. I když člen statutárního orgánu nemá v některém měsíci žádný příjem, zaměstnavatel jej na daný měsíc neodhlašuje a odhlásí jej až dnem skončení výkonu funkce. V těch měsících, ve kterých člen statutárního orgánu nemá žádný příjem, je započítáván na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele jako zaměstnanec s nulovým vyměřovacím základem.
Popisovaný postup platí i pro měsíce březen-srpen 2020, kdy jsou OSVČ zálohy na pojistné až do výše minimální zálohy odpuštěny - neplatí se, resp. se považují za zaplacené.
Zaměstnanec pracující na základě pracovní smlouvy s příjmem 16 000 Kč začal podle zákona o sociálních službách dne 12. 6. 2020 pečovat o závislou osobu ve stupni II (středně těžká závislost). Protože mu zaměstnavatel po dohodě zkrátil pracovní úvazek na polovinu, činí jeho příjem za měsíc červen 2020 částku 8 000 Kč.
Ještě za měsíc květen je vyměřovacím základem zaměstnance 16 000 Kč. Za měsíc červen odvede zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu 8 000 Kč, neboť evidence mimo kategorii osob, za které platí pojistné stát, činila pouze 11 kalendářních dnů a poměrná část minima, která musí být při odvodu pojistného dodržena, pak 5 353,33 Kč [(11: 30) x 14 600]. Počínaje odvodem pojistného za měsíc červenec bude vyměřovacím základem zaměstnance vždy dosažená výše příjmu.
Na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele není pro tuto skupinu „státních pojištěnců“ určen kód. Bude-li tuto skutečnost (na základě zaměstnancova oznámení) sdělovat zdravotní pojišťovně zaměstnavatel, pak by měl vhodným a srozumitelným způsobem popsat nárok zaměstnance na zařazení do této kategorie osob, za které platí pojistné stát, nejlépe s přiložením příslušného dokladu z úřadu práce, případně v dané věci kontaktovat zdravotní pojišťovnu.
Kdyby zaměstnanec pracoval na dohodu o pracovní činnosti a pokud by jeho příjem poklesl pod „rozhodnou“ částku 3 000 Kč, zaměstnavatel by zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc (měsíce) odhlásil. Jeho pojistný vztah je však průběžně řešen registrací v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát, o čemž je zdravotní pojišťovna oznámením podaným zaměstnavatelem informována.
Zaměstnanec rozvázal pracovní poměr ke dni 30. 6. 2020 a u nového zaměstnavatele nastoupil dne 1. 7. 2020. V měsíci červenci činil jeho hrubý příjem u nového zaměstnavatele 21 600 Kč, přičemž současně byla tomuto zaměstnanci zúčtována u bývalého zaměstnavatele do měsíce července odměna ve výši 2 000 Kč. Mimoto tento zaměstnanec změnil ke dni 1. 7. 2020 zdravotní pojišťovnu.
Nový zaměstnavatel odvede pojistné na zdravotní pojištění z příjmu ve výši 13,5 % z částky 21 600 Kč, tj. v úhrnu 2 916 Kč. V souvislosti s výpočtem a odvodem pojistného z vyplacené odměny 2 000 Kč je zapotřebí respektovat následující skutečnosti:
- částka ve výši 2 000 Kč se posuzuje jako příjem zúčtovaný bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání podle § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. Z tohoto důvodu podléhá tento příjem povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění;
- z titulu tohoto příjmu nevzniká zaměstnavateli povinnost přihlašovat bývalého zaměstnance u zdravotní pojišťovny;
- bývalý zaměstnavatel neprovádí v tomto případě dopočet do minimálního vyměřovacího základu (osoba již není zaměstnancem), pojistné ve výši 270 Kč tedy bude vypočteno a odvedeno ze skutečně zúčtovaného příjmu 2 000 Kč. Tyto částky budou také započteny do úhrnu vyměřovacích základů a částky pojistného na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele za měsíc červenec;
- zejména v takových situacích, kdy lze standardní cestou změnit zdravotní pojišťovnu (tedy k datům 1. 1., resp. 1. 7.), doporučuji zaměstnavateli si za účelem odvodu pojistného správné zdravotní pojišťovně ověřit, zda k takové změně nedošlo.
Vzhledem k realizované změně zdravotní pojišťovny bude pojistné z obou příjmů za měsíc červenec odvedeno ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec od 1. 7. 2020 (nově) pojištěn.
OSVČ, pro které neplatí minimum
Jestliže OSVČ, za kterou hradí pojistné stát, zahajuje v roce 2020 samostatnou výdělečnou činnost, není povinna platit v tomto prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti zálohy na pojistné. Za rozhodné období tohoto kalendářního roku však bude podle zákona povinna podat v roce 2021 zdravotní pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné a podle výsledků této své činnosti pak (případně) doplatit vypočtenou částku pojistného. Pokud tato OSVČ vykáže za rok 2020 kladný hospodářský výsledek, bude v roce 2021 již platit zálohy na pojistné, a to od měsíce podání Přehledu. Jelikož se na takovou OSVČ nevztahuje minimální vyměřovací základ, nemusí v dalším roce platit zálohy v minimální částce na rozdíl od těch OSVČ, pro které je jejich samostatná výdělečná činnost při souběhu se zaměstnáním hlavním, resp. jediným, zdrojem příjmů.
Poživatel invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně začal podnikat v únoru 2020, zálohy neplatil. Za kalendářní rok 2020 vykáže příjmy 185 256 Kč a výdaje 95 100 Kč.
Pojistné za rok 2020 se vypočte následovně:
P = 0,5 x 0,135 x (185 256 - 95 100) = 6 086 Kč
Tento doplatek uhradí podnikající osoba v roce 2021 do osmi dnů po dni, ve kterém podá, případně měla podat, Přehled o příjmech a výdajích za rok 2020. Od měsíce podání Přehledu pak bude v roce 2021 platit - s ohledem na jedenáct kalendářních měsíců podnikání v roce 2020 - zálohu 554 Kč (6 086: 11).
Pokud by došlo v průběhu roku 2020 k ukončení této „státní kategorie“, to znamená, že pojištěnec by přestal tento invalidní důchod pobírat, musel by platit minimální zálohy 2 352 Kč od toho kalendářního měsíce, ve kterém by mu byl tento důchod odejmut. V takovém případě by pak platil od ledna 2021 nové minimální zálohy.
Závěr
Zařazení pojištěnce mezi osoby, na které se ve zdravotním pojištění nevztahuje minimální vyměřovací základ, má přímý vliv na placení pojistného na zdravotní pojištění. Proto musí zaměstnanec zaměstnavateli a osoba samostatně výdělečně činná zdravotní pojišťovně doložit nárok na zařazení do této kategorie (například doklad o přiznání důchodu, o pobírání rodičovského příspěvku, o studiu apod.). Tyto doklady, rozhodné pro placení pojistného, evidují pro účely placení pojistného jak zaměstnavatel, tak zdravotní pojišťovna.
Minimum není stanoveno u osob bez zdanitelných příjmů. Tyto osoby platí dlouhodobě pojistné pevnou částkou, která činí 13,5 % z minimální mzdy, což představuje v roce 2020 měsíční platbu ve výši 1 971 Kč.