Zákon o elektronické evidenci tržeb
Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen „zákon o EET“), byl novelizován zákonem č. 256/2019 Sb., který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů 13. září 2019, a který nabývá účinnosti jako celek 1. listopadu 2019. Nejdůležitější změny však nabývají účinnosti až 1. května 2020.
Za nejdůležitější lze považovat spuštění poslední vlny elektronické evidence tržeb. Od 1. května 2020 bude elektronická evidence tržeb dopadat plošně na všechny, samozřejmě až na tržby vyloučené z evidence tržeb dle § 12 zákona o EET, který je novelou také dotčen. Mezi nově vyloučené tržby patří především služby sociálního charakteru (sociální služby poskytované dětem, seniorům a například osobám s chronickým duševním onemocněním).
Od 1. května 2020 bude elektronické evidenci tržeb podléhat i naše odvětví, pokud tedy budeme našim klientům poskytovat účetní a daňově poradenské služby a budeme přijímat hotovost, bude se na nás vztahovat povinnost tyto tržby patřičně zaevidovat nebo přesvědčit klienty, aby své úhrady prováděli výhradně bezhotovostním způsobem.
Vrací se nám povinnost uvádět na účtence (§ 20 zákona o EET) daňové identifikační číslo, to ovšem pouze za předpokladu, že není tvořeno rodným číslem, ustanovení tedy dopadá především na právnické osoby. Důvodem vyřazení daňového identifikačního čísla z účtenky byla snaha, aby zákazník neviděl rodné číslo podnikající fyzické osoby (neboť daňové identifikační číslo je u podnikajících fyzických osob zpravidla tvořeno právě rodným číslem). Je nutné si ovšem uvědomit, že daňové identifikační číslo každého plátce DPH je veřejně dostupné každému, a to prostřednictvím ARES (Aktualizovaný registr ekonomických subjektů). Veřejnosti nedostupná tak zůstávají pouze daňová identifikační čísla neplátců DPH.
Zákon o dani z přidané hodnoty
Zákon č. 256/2019 Sb., který byl vyhlášen ve Sbírce zákona 13. září 2019 a který novelizoval zákon o EET, měl dopad také do zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“). Změny zákona o DPH nabývají účinnosti 1. května 2020, a jedná se přitom výhradně o přeřazení některých zdanitelných plnění do druhé snížené sazby daně, tj. 10 %. Tak například stravovací služby jsou z dnešních 15 % přeřazeny do 10 %, což nám opět vrátí do našeho života – dříve tolik důležitou – otázku, zda „tady nebo s sebou“.
Milovníci piva si také polepší, neboť podávání točeného piva se přeřazuje z dnešní 21% sazby DPH do 10% sazby DPH. Otázkou ovšem zůstává, jestli tím dojde ke zlevnění točeného piva, nebo ke zvýšení prodejní marže prodávajícího, ale nechme se překvapit.
Daň z digitálních služeb
Vláda předložila 27. listopadu 2019 sněmovně kontroverzní návrh zákona o dani z digitálních služeb (sněmovní tisk 658), jehož smyslem je zdanění cílených reklamních kampaní nebo například poskytování dat o uživatelích určitého software. Návrh předpokládá, že daň z digitálních služeb bude platit (pouze) do roku 2024. Sazba dílčí daně pak bude činit 7 %.
Za zajímavou lze považovat skutečnost, že právě projednávaný vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020 (sněmovní tisk 605) počítá s tím, že tato daň bude platit již v roce 2020, přičemž pro tento rok se očekává inkaso 2,1 mld. Kč. S ohledem na to, o jak kontroverzní zákon se jedná, a s ohledem na délku legislativního procesu se domnívám, že zákon jako takový účinnosti v roce 2020 vůbec nenabyde.
V legislativním procesu
Jako již tradičně se tu opět objevil návrh poslanců na zrušení zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí (sněmovní tisk 664). Uvidíme, jaké novinky nám přinese následující měsíc, ale zajisté se v některém z dalších dílů aktualit dostaneme ke sněmovnímu tisku č. 580, který významným způsobem zasahuje do zákona č. 280/2011 Sb., daňový řád.