Ukončení důchodového spoření

1. Etapy ukončení důchodového spoření

Ukončení důchodového spoření představuje proces, který započal již schválením zákona č. 163/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem byl především systém důchodového spoření uzavřen, neboť ode dne účinnosti tohoto zákona, tj. od 1. července 2015, do něho již nemohli vstupovat noví účastníci; dosavadní účastníci však v důchodovém spoření pokračovali dále¹⁾.

Další etapa ukončení důchodového spoření nastala od 1. ledna 2016, kdy nabyl účinnosti (s výjimkou § 29 bodů 1, 3 a 5, které upravují zrušení zákona o důchodovém spoření a nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2018) zákon č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového spoření, a (se stanovenými výjimkami, neboť některé části nabývají účinnosti až od 1. ledna 2017 nebo od 1. ledna 2018) zákon č. 377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření.

Na základě těchto zákonů nastal proces vlastního zrušení důchodového spoření a vypořádání nároků z důchodového spoření. Samotný zákon o důchodovém spoření se zrušuje až dnem 1. ledna 2018, neboť sice již podle něho nelze uzavírat nové smlouvy o důchodovém spoření a penzijní společnosti budou investovat a spravovat prostředky účastníků jen v rámci zákona o ukončení důchodového spoření, avšak některé povinnosti, zejména ve vztahu k penzijním společnostem, se budou plnit dočasně ještě dále v roce 2016, popřípadě v roce 2017; bude se jednat například o proces likvidace důchodových fondů penzijních společností nebo o zasílání výpisů a předkládání výročních zpráv.

Zároveň byly na základě zákona č. 377/2015 Sb. provedeny v zákoně o daních z příjmů některé změny, které od roku 2017 prohlubují daňové zvýhodnění ostatních doplňkových důchodových systémů, tj. doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění se státním příspěvkem.

2. Postup při zrušení důchodového spoření

Postup při ukončení placení pojistného na důchodové spoření

Důchodové spoření, které prováděly penzijní společnosti, spočívalo ve shromažďování prostředků od účastníků formou pojistného na důchodové spoření, které činilo 5% z vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění; pojistné na důchodové pojištění bylo u účastníků důchodového spoření (zaměstnanců i OSVČ) o tři procentní body nižší. U zaměstnanců pojistné na důchodové spoření odváděli zaměstnavatelé orgánům Finanční správy ČR, které je pak převáděly příslušným penzijním společnostem; zaměstnavatelé též těmto orgánům podávali příslušná hlášení (k měsíčním zálohám na pojistné na důchodové spoření a k ročnímu vyúčtování pojistného).

Pojistné na důchodové spoření se již od roku 2016 neplatí, neboť zákon č. 397/2012 Sb. byl od 1. ledna 2016 zrušen. Podle přechodného ustanovení obsaženého v § 28 odst. 2 zákona č. 376/2015 Sb. se však pro pojistné povinnosti u pojistného na důchodové spoření za pojistná období před 1. lednem 2016, jakož i práva a povinnosti s nimi související, použije zákon o pojistném na důchodové spoření ve znění účinném před 1. lednem 2016. To znamená, že za rok 2015 se toto pojistné odvede ještě podle dosavadních předpisů, tj. u zaměstnanců se odvede v lednu 2016 záloha na pojistné za měsíc prosinec 2015 a podá se příslušné hlášení za tento měsíc a dále zaměstnavatel podá k 1. dubnu 2016 vyúčtování k pojistnému na důchodové spoření za rok 2015.

Podle části třetí (upravující zánik pojistného na důchodové spoření) zákona č. 376/2015 Sb. ode dne 1. září 2016 již nelze podat řádné ani dodatečné pojistné tvrzení k pojistnému na důchodové spoření a od 1. října 2016 nelze stanovit pojistné na důchodové spoření ani předepsat příslušenství pojistného; dnem 1. října 2016 zanikají též všechny případné nedoplatky na pojistném na důchodové spoření (s výjimkou příslušenství pojistného).

Likvidace a zánik důchodových fondů

Povolení ČNB k vytvoření důchodových fondů, v nichž penzijní společnosti obhospodařovaly prostředky účastníků, zaniká dne 30. června 2016. Zánikem tohoto povolení se důchodový fond zrušuje a vstupuje do likvidace. Důchodový fond zaniká vypořádáním nároků účastníků, tj. vyplacením všech prostředků účastníků, a to jednotlivým účastníkům důchodového spoření, popřípadě na účet určený správcem pojistného na důchodové spoření.

Vypořádání nároků účastníků důchodového spoření

Pokud jde o nároky účastníků důchodového spoření, je penzijní společnost povinna do 31. března 2016 zaslat každému účastníku oznámení o postupu při ukončení důchodového spoření. Povinné náležitosti tohoto oznámení jsou stanoveny v § 6 odst. 2 zákona o ukončení důchodového spoření. Zároveň je penzijní společnost povinna do stejného data zaslat účastníku výpis důchodového spoření za kalendářní rok 2015.

Účastník do 30. září 2016 sdělí penzijní společnosti, jaký zvolil způsob vyplacení svých prostředků v důchodovém spoření, tj. zda mu jeho prostředky budou vyplaceny převedením na účet, nebo dodány prostřednictvím poštovního poukazu, anebo zda budou převedeny na jeho doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Penzijní společnost naloží s prostředky účastníka způsobem, který účastník uvedl, v období od 15. října do 31. prosince 2016. Je třeba uvést, že se jedná o všechny prostředky účastníka, které penzijní společnost eviduje ve prospěch účastníka, tedy včetně těch prostředků, které představují tři procentní body z pojistného na důchodové pojištění, tj. tu část pojistného na důchodové spoření, která byla přesměrována do důchodového spoření v důsledku snížení sazby pojistného na důchodové pojištění.

Penzijní společnost je po vyplacení prostředků účastníka povinna bez zbytečného odkladu zaslat účastníku bezplatně výpis důchodového spoření (výpis důchodového spoření za kalendářní rok 2016 je pak penzijní společnost povinna zaslat jen v případě, že by se tento výpis lišil od výpisu zaslaného po vyplacení prostředků účastníka). Vyplacení prostředků účastníka důchodového spoření při ukončení důchodového spoření je osvobozeno od daně z příjmů.

V případě, že prostředky účastníka nebyly vyplaceny v uvedené lhůtě od 15. října do 31. prosince 2016 (například účastník nereagoval na oznámení penzijní společnosti o postupu při ukončení důchodového spoření), vyplatí penzijní společnost bez zbytečného odkladu zbylé prostředky účastníků na účet určený správcem pojistného na důchodové spoření a informuje tohoto správce o tom, jaká část z těchto prostředků připadá na jednotlivé účastníky; tento správce pojistného pak převede prostředky připadající na účastníka na účet nevypořádaných prostředků účastníka, který je osobním daňovým účtem účastníka. Při správě prostředků na účtu nevypořádaných prostředků se postupuje podle daňového řádu; na tomto účtu tedy vznikne přeplatek, s nímž se bude zacházet jako s jakýmkoliv jiným přeplatkem na dani, tj. správce daně z něho bude uhrazovat nedoplatky na daních podle § 154 daňového řádu a v případě žádosti daňového subjektu – bývalého účastníka důchodového spoření mu bude za podmínek tohoto ustanovení daňového řádu přeplatek vrácen.

Právní vztah ze smlouvy o důchodovém spoření zaniká ze zákona až vyplacením všech prostředků účastníka důchodového spoření výše uvedenými způsoby.

Změna sazeb pojistného na sociální zabezpečení

V důsledku ukončení důchodového spoření se od 1. ledna 2016 mění také sazby pojistného na sociální zabezpečení podle zákona č. 589/1992 Sb. Tyto sazby se mění tak, že od roku 2016 již platí jednotné sazby bez zřetele na účast poplatníka na důchodovém spoření, to znamená, že pro zaměstnance platí sazba 6,5% z vyměřovacího základu a pro OSVČ platí sazba 29,2% z vyměřovacího základu. V důsledku toho se již na předepsaných tiskopisech „Přehled o výši pojistného“ nebude uvádět údaj vzhledem k účasti zaměstnanců na důchodovém spoření.

Nárok zaměstnavatele na vrácení přeplatku na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který vznikl v důsledku toho, že zaměstnavatel stanovil zaměstnanci, který byl účastníkem důchodového spoření, pojistné na důchodové pojištění ve vyšší sazbě, tj. v sazbě 6,5% (místo 3,5%) z vyměřovacího základu, zaniká uplynutím dne 31. prosince 2016.

Zaměstnavatel je povinen v roce 2016 v potvrzení vydávaném zaměstnanci podle § 15a zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní roky v období 2013 až 2015 uvést, zda byl zaměstnanec účasten v kalendářním roce důchodového spoření.

Doplacení pojistného na důchodové pojištění

U účastníků důchodového spoření platí, že se jim procentní výměra starobního důchodu stanoví dvojím způsobem, tj. za dobu důchodového pojištění, kdy nebyli účastni důchodového spoření, výše procentní výměry činí 1,5% výpočtového základu za každý rok doby pojištění a za dobu důchodového pojištění, která se kryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, výše procentní výměry činí jen 1,2% výpočtového základu za každý rok doby pojištění. To je důsledek toho, že účastník důchodového spoření platil pojistné na důchodové pojištění v nižší sazbě (3,5% místo obecné sazby 6,5%).

Bývalý účastník důchodového spoření však má podle části čtvrté zákona o ukončení důchodového spoření možnost doplatit pojistné na důchodové pojištění, a to u zaměstnance ve výši 60% z pojistného na důchodové spoření a u OSVČ ve výši 3% z úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Toto doplacení je možné na základě žádosti podané na předepsaném tiskopisu OSSZ příslušné podle místa trvalého pobytu ve lhůtě od 1. ledna do 30. června 2017. Takto však lze pojistné na důchodové pojištění doplatit jen za celou dobu účasti na důchodovém spoření před rokem 2016.

Na základě této žádosti OSSZ sdělí tomuto bývalému účastníku výši doplatku a lhůtu a způsob zaplacení tohoto doplatku; doplatek lze zaplatit nejpozději do 29. prosince 2017.

Pokud bude takto pojistné na důchodové pojištění doplaceno, bude starobní důchod z důchodového pojištění vyměřen tak, jakoby účast na důchodovém spoření nebyla, tj. použije se sazba 1,5% výpočtového základu. Pokud pojistné na důchodové pojištění nebude takto doplaceno, bude starobní důchod vyměřen podle úpravy vztahující se na účastníky důchodového spoření, tj. za dobu účasti na důchodovém spoření v období 2013 až 2015 se bude procentní výměra starobního důchodu stanovovat ve výši 1,2% výpočtového základu (místo sazby 1,5% výpočtového základu, která platí pro pojištěnce, kteří nebyli účastníky důchodového spoření); tato úprava je obsažena v novém ustanovení § 105c zákona o důchodovém pojištění.

V případě, že se jedná o vyměřování důchodů pozůstalých po účastníku důchodového spoření, však platí nadále dosavadní úprava, podle níž se při vyměřování těchto důchodů k účasti na důchodovém spoření nepřihlíží (bez zřetele na to, zda účastník doplatil pojistné na důchodové pojištění, či nikoliv).

V přechodném ustanovení (čl. XIII bod 1) zákona č. 377/2015 Sb. se umožňuje doplatit pojistné na důchodové pojištění za dobu účasti na důchodovém spoření též tomu pojištěnci, kterému byl přiznán starobní důchod ode dne spadajícího do období let 2016 a 2017 a výše procentní výměry tohoto důchodu byla stanovena s přihlédnutím k době účasti na důchodovém spoření s tím, že na základě tohoto doplacení bude výše tohoto důchodu od tohoto dne přepočtena tak, že se k době účasti na důchodovém spoření nepřihlédne. V případě tohoto přepočtu se pak rozdíl důchodci doplatí.

Nové daňové zvýhodnění doplňkových důchodových systémů

Od roku 2017, tj. zdaňovacího období tohoto roku, se v zákoně o daních z příjmů mění také daňové zvýhodnění doplňkového důchodového spoření (upraveného zákonem č. 427/2011 Sb.) a penzijního připojištění se státním příspěvkem (upraveného zákonem č. 42/1994 Sb.). Od daně z příjmů je osvobozena platba zaměstnavatele jako příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti v celkovém úhrnu nejvýše 50 000 Kč ročně (do konce roku 2016 to je 30 000 Kč ročně). Účastník doplňkového důchodového spoření a účastník penzijního připojištění si může od základu daně ve zdaňovacím období odečíst svůj příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč (do konce roku 2016 to je 12 000 Kč), přičemž částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek (maximální státní příspěvek náleží v případě, že příspěvek účastníka činí 1 000 Kč a více).

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

• zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
• zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
• zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem
• zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
• zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
• zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření
• zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření
• zákon č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření
• zákon č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového spoření
• zákon č. 377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření