Daňové aktuality

Vydáno: 5 minut čtení

Doplňková smlouva o sociálním zabezpečení ČR – USA

Dne 1. 5. 2016 vstoupila v účinnost tzv. Doplňková smlouva k již platné Smlouvě o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou (ČR) a Spojenými státy americkými (USA), která rozšiřuje věcnou působnost také na oblast veřejného zdravotního pojištění. Důsledkem platnosti Doplňkové smlouvy je, že nyní nově podléhají osoby zaměstnané nebo samostatně výdělečně činné v těchto státech právním předpisům zdravotního pojištění pouze jednoho státu.

Prakticky tato změna znamená, že pracovníci vyslaní z USA do ČR, kterým bude vystaven doklad USA/CZ 1 (potvrzení o příslušnosti k právním předpisům), nebudou nadále podléhat českým předpisům o veřejném zdravotním pojištění. U osob, které byly do 1. 5. 2016 v České republice zdravotně pojištěny i přesto, že měly k dispozici formulář USA/CZ 1 jakožto vyslaní pracovníci (nebo na základě udělené výjimky), bude jejich veřejné zdravotní pojištění v ČR ukončeno. Tyto osoby budou pro krytí nákladů na zdravotní péči v ČR odkázány na komerční cestovní pojištění sjednané pro účely jejich pobytu v ČR.

O důsledcích rozšíření věcného rozsahu Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi ČR a USA informovala veřejnost na svých webových stránkách Kancelář zdravotního pojištění (KZP) dne 27. 4. 2016. Dále KZP ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení rozesílá také oznámení konkrétním společnostem (jakožto plátcům pojistného) i jednotlivým zaměstnancům, kterých se tato změna týká. Dotčené subjekty by tedy měly co nejdříve zkontaktovat kompetentní zdravotní pojišťovnu a předložit jí příslušný dokument USA/CZ 1.

Dohoda o výměně daňových informací mezi ČR a Monakem

Dne 9. 5. 2016 zveřejnilo Ministerstvo financí České republiky informaci o vyhlášení Dohody mezi Českou republikou a Monackým knížectvím o výměně informací v daňových záležitostech (č. 17/2016 ve Sbírce mezinárodních smluv). Dohoda mezi státy je platná od 2. března 2016 a vztahuje se na výměnu informací vybraných daní, na kterých se obě smluvní strany dohodly při expertním vyjednávání. Orgány správy daní v důsledku uzavřené předmětné dohody mohou dožádat příslušné orgány smluvního státu o sdělení veškerých informací potřebných pro správné stanovení daní, za účelem jejich výběru i vymáhání.

Návrhy novel zákona o pojistném na sociální zabezpečení

Jak už jsme předběžně informovali v minulém čísle Práce a mzdy, aktuálně se v mezirezortním připomínkovém řízení nacházejí dvě novely zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. První z novel je spíše technického charakteru s cílem zjednodušit placení pojistného na nemocenské a důchodové pojištění u osob samostatně výdělečně činných. Druhá novela se zabývá zavedením diferencovaných sazeb pojistného na sociální zabezpečení v závislosti na počtu nezaopatřených dětí, o které poplatníci pojistného (mající status osoby samostatně výdělečně činné nebo status zaměstnance) pečují.

Návrh zákona s diferenciacemi sazeb si klade za cíl zejména posílit princip zásluhovosti pracujících rodičů na výchově dětí, posílit příjmové situace rodin s více dětmi a podpořit zvyšování počtu dětí v rodině, které budou v budoucnu platit daně a pojistné na důchodové pojištění. Dle důvodové zprávy se v oblasti pojistného na sociální zabezpečení dosud nikterak neprojevuje skutečnost, že poplatník pojistného pečuje o nezaopatřené děti (na rozdíl od daně z příjmů fyzických osob).

Podstatou navrhované úpravy je diferenciace sazeb pojistného na důchodové pojištění v závislosti na počtu vychovávaných dětí. U domácností, které nepečují o žádné dítě, by se sazba pojistného zvýšila o jeden procentní bod (na 7,5 % u zaměstnanců a na 29 % u osob samostatně výdělečně činných). V případě domácností, které pečují o jedno nezaopatřené dítě (nebo v minulosti pečovaly aspoň o 1 dítě po dobu minimálně 120 kalendářních měsíců), by zůstala zachována současná sazba (6,5 % u zaměstnanců a 28 % u osob samostatně výdělečně činných). U domácností, které pečují o 2 nebo 3 nezaopatřené děti, by došlo ke snížení sazeb a při péči o 4 a více dětí by zaměstnanci neodváděli žádné pojistné na důchodové pojištění a osoby samostatně výdělečně činné by hradily pojištění ve výši, ve které je „za zaměstnance“ platí zaměstnavatel (tj. se sazbou 22,7 %). Výše uvedený návrh nebude mít rozpočtově neutrální dopad a předpokládá se snížení výběru pojistného oproti současnému stavu. Na druhou stranu se však předpokládá pozitivní vliv úpravy na podporu prorodinné politiky.

Související dokumenty

Související články

Daňové aktuality
Daňové aktuality
Zdravotní pojištění zaměstnavatele a související právní úprava v roce 2017
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 2. část
Jak vysoké je povinné pojistné v zemích OECD
OECD: Nejvyšší pojistné se platí ve Francii
Přiznání důchodu a zdravotní pojištění
Daňové aktuality
Zvláštní opatření v sociálním pojištění osob samostatně výdělečně činných
Prominutí pojistného na sociální pojištění
Sociální pojištění u studentů a čerstvých absolventů škol
Sociální zabezpečení studentů
Nejdůležitější změny v roce 2019 v sociálním pojištění
Povinnosti zaměstnavatelů v sociálním pojištění
Parametry sociálního pojištění pro rok 2023
Sleva na pojistném na sociální pojištění pro zaměstnavatele
Novinky od 1. ledna 2023 v sociální oblasti
Parametry sociálního pojištění pro rok 2017
Příjemci důchodu a zdravotní pojištění
Poživatelé důchodů a jejich výdělečná činnost z pohledu zdravotního pojištění
Parametry sociálního pojištění pro rok 2022
Vyplňování evidenčních listů důchodového pojištění (ELDP) za rok 2019

Související předpisy

589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Související pracovní situace

Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Odchod do starobního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy

Související otázky a odpovědi

Odměny členů orgánů právnických osob
Obnovení živnosti a placení záloh na zdravotní a sociální pojištění v nouzovém stavu
Ubytovací služby ČR a zaměstnání v Belgii
Zálohy OSVČ na zdravotní a sociální pojištění při snížení zdanitelných příjmů
Prominuté minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění v důsledku opatření proti koronaviru a přehledy za rok 2020
Nezaplacené odvody za zaměstnance a firmu
Neplacené volno po část dne
Dohoda o provedení práce od roku 2024 – sociální a zdravotní pojištění
Zrušení pracovního poměru – fikce doručení
Odměna v době mateřské dovolené
Přihlášení k sociálnímu a zdravotnímu pojištění u dohody o provedení práce
Odchodné - zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů
DPP a zákonné příplatky od 1. 10. 2023
Odměna za jednatelství a odvody na zdravotní a sociální pojištění
Sleva na pojistném u dlužníka
DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Přihláška na OSSZ a ZP
Sleva na poplatníka u zaměstnance ze Slovenska
Limit 300 hodin u dohody o provedení práce
Zdanění a odvody na pojistné u mzdy ve výši 5 000 Kč