Poslední dobou se ve zdravotním pojištění pravidelně každý rok zvyšuje k 1. lednu minimální vyměřovací základ zaměstnance a minimální záloha (tím i minimum) OSVČ, více platí osoby bez zdanitelných příjmů a také stát zdravotním pojišťovnám za tzv. "státní pojištěnce". Podívejme se však na tuto problematiku z opačného úhlu a pro připomenutí či osvěžení si proberme některé tematické oblasti zdravotního pojištění, které zůstávají k datu 1. ledna 2018 beze změny.
Rozhodné částky pro vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění
Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká:
- u pracovní smlouvy a příjmů charakteru funkčních požitků při jakékoli výši zúčtovaného příjmu,
- u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 2 500 Kč,
- u dohody o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.
U pracovní smlouvy a dohody o pracovní činnosti musí zaměstnavatel přihlédnout k tomu, zda je částkou vyměřovacího základu a odvedenou výší pojistného dodržen u zaměstnance minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část. Toto minimum řeší zaměstnavatelé od 1. 1. 2017 i u dohody o provedení práce. Upozorňuji, že s účinností od 1. 1. 2015 se pro účel vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti, resp. dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Pracovní smlouva představuje nejčastější variantu řešení pracovněprávního vztahu. Vzhledem k tomu, že jsou takto zaměstnané osobě zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zakládá tento pracovněprávní vztah vždy účast na zdravotním pojištění s povinností zaměstnavatele přihlásit osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny a platit pojistné podle zákona.
Obdobně se odvádí pojistné z každé částky zúčtovaného příjmu (odměny) člena statutárního orgánu. V tomto směru v podstatě jedinou výjimku představuje výkon funkce v orgánu družstva. Pokud člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu a vykonává pro družstvo práci, tedy i funkci, za kterou je družstvem odměňován, vzniká pro družstvo jako zaměstnavatele povinnost placení pojistného (včetně přihlášení osoby jako zaměstnance) až při příjmu alespoň 2 500 Kč.
Může se stát, že člen statutárního orgánu nastoupí do funkce například v měsíci únoru, přičemž je známo, že až v prosinci mu bude zúčtován určitý příjem (odměna). V takovém případě bude osoba přihlášena jako zaměstnanec ke dni nástupu do funkce. Za období únor-listopad bude na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele vykazována jako zaměstnanec s nulovým vyměřovacím základem (nebude-li zaměstnavatel povinen provádět příslušný dopočet do zákonného minima - pokud by se jednalo o jediné zaměstnání) a teprve v měsíci prosinci bude výše zúčtovaného příjmu včetně příslušného pojistného zahrnuta do Přehledu za tento měsíc. Co se týká odhlášení takového zaměstnance, platí postup uvedený v následujícím odstavci.
Pokud by došlo k situaci, že subjekt (dlouhodobě) neuvažuje o vyplácení odměn, přesto však je posléze členovi statutárního orgánu nějaká odměna přiznána, přihlásí jej zaměstnavatel k 1. dni kalendářního měsíce, do kterého byla odměna zúčtována. I kdyby již žádná další odměna této osobě vyplacena nebyla, může odhlášení proběhnout vždy až ke dni skončení výkonu funkce [blíže viz § 8 odst. 2 písm. i) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Odvod pojistného jednotlivými skupinami plátců
Pojistné placené zaměstnavatelem za jednotlivé kalendářní měsíce splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se platí v české měně:
- na účet zdravotní pojišťovny vedený u poskytovatele platebních služeb,
- vyplacením v hotovosti zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny pověřenému přijímat pojistné.
Za den platby pojistného se považuje:
- v případě placení na účet zdravotní pojišťovny vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb zdravotní pojišťovny,
- v případě vyplacení hotovosti přímo zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny den, kdy příslušný zaměstnanec hotovost přijal.
Samoplátecké skupiny, tedy osoby bez zdanitelných příjmů a osoby samostatně výdělečně činné, platí pojistné, resp. zálohu na pojistné za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Vždy platí, že připadne-li poslední den některé ze lhůt na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Odstupné
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně:
- 1násobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
- 2násobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
- 3násobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.
V těchto případech se jedná o situace, kdy se zaměstnavatel ruší či přemísťuje nebo se stal zaměstnanec nadbytečným. Je-li obdobným způsobem ukončen pracovní poměr podle § 52 písm. d) zákoníku práce (pracovník nesmí konat práci z důvodu pracovního úrazu nebo onemocnění nemocí z povolání), přísluší zaměstnanci odstupné ve výši nejméně 12násobku průměrného výdělku. V takových případech se jedná o odstupné vyplacené podle zákoníku práce (§ 67 odst. 1 a 2), proto se pojistné na zdravotní pojištění neodvede - jakýkoli násobek průměrného výdělku není předmětem odvodu pojistného na zdravotní pojištění.
Naopak zúčtuje-li zaměstnavatel zaměstnanci plnění podle § 52 písm. e) zákoníku práce (zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost), nejedná se o odstupné vyplacené podle této právní normy a jeho výše podléhá povinnosti placení pojistného. V tomto případě se pojistné neplatilo pouze v období březen-prosinec 2014 na základě Rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 Ads 90/2013-50 ze dne 26. 3. 2014 v situaci, kdy zaměstnavatel toto plnění nazval (například v kolektivní smlouvě) odstupným.
Promlčení pohledávek
Do 30. 11. 2011 platilo, že právo zdravotních pojišťoven předepsat dlužné pojistné (i penále) se promlčovalo za pět let ode dne splatnosti. Změnou ustanovení § 16 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. byla tato lhůta od 1. 12. 2011 prodloužena na 10 let, čímž dostaly zdravotní pojišťovny podstatně delší období pro vyměření a následné vymáhání svých pohledávek. Je také pravdou, že ani relativně dlouhá pětiletá promlčecí doba mnohdy nestačila k vyměření pohledávek nebo alespoň k provedení tzv. kvalifikovaného (neboli nároky zdravotní pojišťovny zachovávajícího) úkonu. Tímto úkonem se přerušil běh promlčecí doby, a pokud byl učiněn úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová (nyní již desetiletá) promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. Právo vymáhat pojistné (i penále) se promlčuje ve lhůtě deseti let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno, přičemž promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu.
Jak změnit zdravotní pojišťovnu
Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí. Přihlášku opatřenou podpisem je pojištěnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně v průběhu kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně zdravotní pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny. To znamená, že přihláška se podává od 1. 1. do 31. 3., aby byl pojištěnec přehlášen k 1. 7. téhož roku, nebo od 1. 7. do 30. 9., aby byl přehlášen k 1. 1. roku následujícího. Ve druhém a ve čtvrtém čtvrtletí kalendářního roku přihlášku k jiné zdravotní pojišťovně podat nelze. Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny lze podat pouze jednu v kalendářním roce; k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě.
Pořadí plateb
Je-li plátce pojistného povinen platit zdravotní pojišťovně platby různé povahy, musí respektovat jejich pořadí, které je zakotveno v § 15 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. Podle tohoto ustanovení platí, že má-li plátce pojistného vůči zdravotní pojišťovně více splatných závazků, je pořadí jejich splácení následující:
- pokuty,
- přirážka k pojistnému,
- nejstarší nedoplatky pojistného,
- běžné platby pojistného,
- penále.
Vyskytují se situace, kdy plátce nedodržuje při řešení svých závazků toto zákonem stanovené pořadí plateb. V takových případech je zdravotní pojišťovna oprávněna (ale nemusí) použít poukázanou platbu na úhradu svých pohledávek v souladu se zákonem. Pokud přistoupí k tomuto řešení, musí plátci vzniklou skutečnost oznámit. Uhradí-li plátce nejprve například penále, je zdravotní pojišťovna oprávněna převést takto provedenou platbu třeba na úhradu evidovaného dluhu na pojistném.
Penále
Sazba penále činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Každá platba penále se zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru. Penále vzniká z důvodu opožděných úhrad, úhrady pojistného v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, neplacení pojistného či různou kombinací těchto skutečností.
Zjistí-li zdravotní pojišťovna u plátce dluh na pojistném, vyzve zpravidla nejprve dlužníka k dobrovolné úhradě tohoto jeho dluhu. Pokud plátce tento svůj závazek vůči zdravotní pojišťovně ve stanovené lhůtě dobrovolně nevyrovná, nastupují mechanismy, jejichž cílem je přimět plátce k úhradě evidovaného dluhu. Zdravotní pojišťovna buď zahájí vůči dlužníkovi správní řízení a následně vystaví platební výměr, nebo využije institut výkazu nedoplatků.
Proti platebnímu výměru je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení k odvolací instanci - Rozhodčímu orgánu prostřednictvím zdravotní pojišťovny, která platební výměr vydala. O odvolání plátce vždy rozhoduje Rozhodčí orgán příslušné zdravotní pojišťovny.
Výkaz nedoplatků by měly zdravotní pojišťovny používat tehdy, je-li penále nesporné. Za nesporné lze považovat takové penále, o kterém lze důvodně předpokládat, že je plátce nezpochybní co do důvodu a výše.
Podáním žádosti o odstranění tvrdosti (prominutí vyměřeného penále) dává plátce zdravotní pojišťovně na vědomí, že nemá námitek proti vyměřenému penále co do důvodu a výše, ale obrací se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o jeho prominutí cestou odstranění tvrdosti. V těchto případech o žádosti o prominutí penále nepřesahujícího 20 000 Kč rozhodují zdravotní pojišťovny, u částek penále nad 20 000 Kč pak rozhoduje jejich Rozhodčí orgán.
Odstranění tvrdosti je možné pouze u penále, pokut a přirážek k pojistnému (nikdy nelze zpochybňovat oprávněný nárok zdravotní pojišťovny na pojistné), a to na základě žádosti plátce pojistného nebo jiné oprávněné osoby, přičemž tato žádost musí být podána nejpozději do nabytí právní moci rozhodnutí (platebního výměru), kterým byla uložena pokuta, vyměřena přirážka k pojistnému nebo předepsáno penále. V praxi to tedy znamená, že žádost o odstranění tvrdosti může být podána v patnáctidenní lhůtě od doručení platebního výměru. Pouze v případech, kdy se dodatečně objeví nové skutečnosti, které plátce pojistného bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do dne nabytí právní moci rozhodnutí, může být žádost o odstranění tvrdosti podána i později, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí. Aby se však zdravotní pojišťovna otázkou prominutí vyměřeného penále vůbec zabývala, musí mít plátce uhrazeno dlužné pojistné ke dni vydání rozhodnutí v dané věci. U výkazu nedoplatků lze o prominutí vyměřeného penále požádat do osmi dnů ode dne jeho doručení.