Přeplatek ve zdravotním pojištění

Zjištěním přeplatku se rozumí:

1. žádost plátce o vrácení přeplatku,
2. přeplatek zjištěný kontrolou plátce pojistného,
3. žádost OSVČ podaná formou předloženého Přehledu.

Při průběžném hrazení pojistného (záloh na pojistné u OSVČ) dočasně vznikají kladné i záporné výkyvy v saldu plátce, které však nelze považovat za zjištěný přeplatek. Podívejme se nyní blíže na jednotlivé situace a postupy plátce i zdravotní pojišťovny.

Žádost plátce o vrácení přeplatku

U zaměstnavatele vzniká přeplatek na pojistném nejčastěji z těchto dvou důvodů:

• odvodem pojistného nesprávné zdravotní pojišťovně. Nejčastější příčinou tohoto stavu je nenahlášení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem. Placením na účet zdravotní pojišťovny, u které není zaměstnanec pojištěn, vzniká zaměstnavateli přeplatek na pojistném. Naopak neodvedení pojistného ve prospěch zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec skutečně pojištěn, způsobuje nedoplatek pojistného včetně penále. Zaměstnanec si musí být vědom nebezpečí, že penále, vyměřené zaměstnavateli zdravotní pojišťovnou právě z důvodu neohlášení nebo pozdního ohlášení změny zdravotní pojišťovny, mu může být zaměstnavatelem předepsáno k úhradě, není-li na základě podané žádosti zdravotní pojišťovnou zcela prominuto. Vzhledem k tomu, že data 1. ledna a 1. července kalendářního roku jsou standardními termíny pro změnu zdravotní pojišťovny, doporučuji zaměstnavateli požádat nejlépe v průběhu ledna nebo července příslušnou zdravotní pojišťovnu o zaslání seznamu osob, aktuálně k těmto datům evidovaných jako zaměstnanci;
• chybně stanoveným vyměřovacím základem. Jedná se o početní chybu, nejčastěji tehdy, když zaměstnavatel odvede pojistné z plnění, které odvodu pojistného nepodléhá - do vyměřovacího základu zaměstnance se nesprávně například zahrne částka odstupného podle § 52 písm. a) - d) zákoníku práce.

Jestliže zaměstnavatel vykazuje přeplatek na pojistném, pak má v podstatě dvě možnosti. Je-li jinak zcela jednoznačně přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, může při příští platbě snížit odváděné pojistné o zjištěný přeplatek. V případě, že je přeplatek několikanásobně vyšší, než měsíčně odváděné běžné pojistné, nemusí třeba i více měsíců toto pojistné platit. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je však žádoucí vést průkaznou evidenci o učiněných opatřeních včetně podání vysvětlivek kontrolnímu orgánu, případně se se zdravotní pojišťovnou na uplatnění takového postupu předem domluvit. V informačním systému zdravotní pojišťovny nelze tuto formu vyrovnání přeplatku (bez komunikace s plátcem) jednoznačně a snadno identifikovat. Součástí tohoto procesu je samozřejmě i podání opravných Přehledů za zaměstnance za celé dotčené období.

Jestliže však zaměstnavatel není přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, je v souvislosti se vznikem přeplatku vhodné požádat příslušnou zdravotní pojišťovnu o provedení kontroly. Ta vzniklý přeplatek vrátí buď na základě kontroly příslušných dokladů (výplatní listiny, mzdové listy, doklady o platbách pojistného atd.), anebo i bez kontroly. Může dojít i k situaci, kdy zdravotní pojišťovna kontrolou zjistí nikoli přeplatek, nýbrž nedoplatek pojistného a bude vymáhat i penále. Ani tento postup však není pro plátce nevýhodný. Kdyby totiž byla kontrola provedena později, penále by ještě vzrostlo.

Nelze jednoznačně konstatovat, který způsob řešení přeplatku upřednostnit, vždy bude záležet na pohledu zaměstnavatele, protože nelze například řešit vzniklý přeplatek v rámci dalších plateb pojistného tehdy, když zaměstnavatel u příslušné zdravotní pojišťovny již žádného zaměstnance nezaměstnává nebo jej (možná) bude zaměstnávat až po uplynutí určitého časového období.

Pokud zaměstnanec obdrží výpověď a s tímto postojem zaměstnavatele nesouhlasí, obrátí se na příslušný soud se žalobou na neplatnost rozvázání pracovního poměru. Do té doby, než rozhodnutí soudu nabude právní moci, musí nějakým způsobem řešit svůj pojistný vztah. To znamená, že pokud nenastoupí do jiného zaměstnání zakládajícího účast na zdravotním pojištění, nebo se nepřihlásí u své zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná anebo nebude registrován v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, stane se tzv. osobou bez zdanitelných příjmů s povinností měsíční platby pojistného, v roce 2018 ve výši 1 647 Kč. Pokud soud rozhodne o neplatnosti výpovědi, je pojištěnec zpětně zařazen jako zaměstnanec. Jestliže si platil pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, bude mu příslušná částka na základě podané žádosti v zákonem stanovené lhůtě vrácena. Alternativně také platí, že zdravotní pojišťovna vrátí pojištěnci přeplatek (což je i tato situace) do jednoho měsíce ode dne jeho zjištění za podmínky, že neeviduje vůči pojištěnci splatný závazek.

Přeplatek zjištěný kontrolou plátce pojistného

Zdravotní pojišťovny jsou oprávněny (a zároveň povinny) provádět kontrolní činnost u plátců pojistného, kdy se logicky zaměřují především na zaměstnavatele, tedy na subjekty, které rozhodující měrou přispívají do příjmové stránky systému. Pokud zdravotní pojišťovna takříkajíc z moci úřední zjistí přeplatek na pojistném, je její zákonnou povinností tento plátci vrátit za podmínky, že jej objektivně nepoužije na úhradu evidovaných pohledávek. V takových případech musejí být pracovníci zdravotních pojišťoven velmi obezřetní, jinak se použije postup dále uvedený.

Žádost OSVČ podaná formou předloženého Přehledu

Podnikatelská sféra jako jediná platí pojistné formou záloh na pojistné a případného doplatku pojistného. Pokud zaplacené zálohy převyšují částku pojistného, které je OSVČ na základě výsledku vlastní podnikatelské činnosti za rozhodné období daného kalendářního roku povinna zaplatit, dochází k přeplatku. I v případě řešení přeplatku pojistného lze postupovat dvojím způsobem: OSVČ může buď požádat zdravotní pojišťovnu o použití přeplatku na úhradu (části) záloh na pojistné pro příští období anebo požádá o jeho vrácení, přičemž za podání žádosti se vždy považuje i předložení „Přehledu“. Zdravotní pojišťovna je pak podle zákona povinna vrátit přeplatek do jednoho měsíce od podání „Přehledu“, a to rovněž za předpokladu, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek. Přeplatek u OSVČ se samostatnou výdělečnou činností jako jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů nemůže vzniknout tehdy, pokud jsou placeny zálohy v minimální zákonné výši, což je pro rok 2018 měsíční částka 2 024 Kč. Od 1. ledna 2019 se minimální záloha OSVČ zvyšuje na 2 208 Kč.

Přeplatek na penále

K takové situaci může dojít například v důsledku skutečnosti, kdy zaměstnavatel požádá o vystavení potvrzení o bezdlužnosti a zdravotní pojišťovna vyúčtuje ke konkrétnímu dni dlužné pojistné a penále, které plátce ve svém vlastním zájmu neprodleně uhradí. Následnou kontrolou je pak vyměřeno penále v nižší částce, případně není vyměřeno žádné penále. V této souvislosti je zapotřebí podotknout, že při řešení přeplatku na penále postupuje zdravotní pojišťovna stejně jako u vracení přeplatku na pojistném. Vhodným řešením je (po vzájemné dohodě mezi plátcem a zdravotní pojišťovnou) převedení přeplaceného penále na úhradu pojistného.

Přeplatek vrácený opožděně

Byla-li v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. podána žádost o vrácení přeplatku pojistného a příslušná zdravotní pojišťovna vrátila tento přeplatek po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného, je povinna zaplatit penále.

Promlčecí doba

Podotýkám, že veškeré nároky plátců i zdravotních pojišťoven lze ve zdravotním pojištění uplatňovat v rámci promlčecí doby, která je s účinností od 1. 12. 2011 desetiletá (předtím byla pětiletá).

Závěr

Optimálním řešením pro každého plátce je hradit povinné platby přesně podle zákona, jinak je pro všechny případy lepší mít u zdravotní pojišťovny jakýkoli (přiměřeně malý) přeplatek, než nedoplatek. S přihlédnutím k celkem zanedbatelné výši úroků u peněžních ústavů je finanční újma z titulu „úvěrování“ zdravotní pojišťovny fakticky nicotná a rozhodně kompenzuje klid, který tato filozofie přináší.