V současné době je v podstatě jedinou přetrvávající návazností zdravotního pojištění na nemocenské pojištění výše částek rozhodných pro účast na zdravotním pojištění zejména u obou typů dohod. Pokud je u zaměstnance příslušné částky příjmu dosaženo, pak zaměstnavatel plní stanovené zákonné povinnosti a pojištěnec jako zaměstnanec má tímto zaměstnáním vyřešen pro daný kalendářní měsíc svůj pojistný vztah.
Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den. Je-li zaměstnanci zúčtován příjem zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, pak zaměstnavatel přihlašuje osobu jako zaměstnance a odvádí pojistné podle zákona, tedy i s přihlédnutím k zákonnému minimu, pokud pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) tato povinnost platí.
V případě trvající dohody a při poklesu příjmu pod příslušnou rozhodnou částku (viz dále) je zapotřebí osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc, případně měsíce, odhlásit.
I. Dohoda o pracovní činnosti a další skupiny osob jako zaměstnanců
Jak je výše uvedeno, aby byl zaměstnavatel povinen přihlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny a následně pak odvést pojistné na zdravotní pojištění podle zákona, musí být u vybrané skupiny osob jako zaměstnanců dosaženo za rozhodné období kalendářního měsíce tzv. započitatelného příjmu. Do konce roku 2020 byly touto rozhodnou částkou 3 000 Kč.
Podle nařízení vlády č. 381/2020 Sb. ze dne 21. 9. 2020 představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019 hodnotu 34 766 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0194. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2021 ve výši 35 441 Kč.
Podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (doprovodně se sdělením MPSV č. 436/2020 Sb.), se částka rozhodného příjmu zvýší od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení. Pro účely zdravotního pojištění se tímto stanovuje od 1. 1. 2021 částka tzv. započitatelného příjmu na 3 500 Kč.
Zaměstnavatel tak při příjmu alespoň 3 500 Kč plní zákonné povinnosti u osob vyjmenovaných v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 4. – 6. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy se konkrétně jedná o:
- členy družstev, kteří bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonávají pro družstvo práci (nebo funkci), za kterou jsou tímto družstvem odměňováni,
- osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti (resp. více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele),
- dobrovolné pracovníky pečovatelské služby.
S účinností od 1. 1. 2021 tak povinnost placení pojistného zakládá každá dohoda o pracovní činnosti (nebo více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 3 500 Kč, případně i s povinností dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrnou část.
Zaměstnanci je na dohodu o pracovní činnosti zúčtována měsíční hrubá mzda ve výši 8 500 Kč. Tento zaměstnanec, na kterého se vztahuje povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima, pracuje současně na dohodu o pracovní činnosti u jiného zaměstnavatele, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 10 000 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat v otázce placení pojistného na zdravotní pojištění, když tento zaměstnanec nedosahuje v žádném zaměstnání minimální mzdy, přičemž úhrn jeho příjmů tuto částku převyšuje?
Pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění a dodržení zákonného minima se sčítají příjmy zakládající účast na zdravotním pojištění. Úhrnem příjmů je tak minimální vyměřovací základ dodržen. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je v takovém případě u zaměstnavatele částka 8 500 Kč, minimální vyměřovací základ nemusí být respektován. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je však nutné mít k dispozici veškeré materiály dokladující příjmy v daném rozhodném období, tj. včetně dokladu o zúčtované hrubé mzdě 10 000 Kč u jiného zaměstnavatele. Obdobně musí být dokladován postup při odvodu pojistného i u zaměstnavatele s hrubým příjmem 10 000 Kč. Za dané situace je tedy nutností průběžná spolupráce obou zaměstnavatelů vzájemným potvrzováním výše dosaženého příjmu, což je zpravidla potřebné každý měsíc.
Podmínkou pro vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění je tedy v roce 2021 u dohody o pracovní činnosti dosažení příjmu minimálně 3 500 Kč, pro účely účasti se tato částka nesnižuje na poměrnou část (například v případě trvání této dohody pouze po část kalendářního měsíce). Má-li zaměstnanec sjednáno u zaměstnavatele několik dohod o pracovní činnosti a v úhrnu příjmů z těchto dohod není dosaženo částky 3 500 Kč, pak účast na zdravotním pojištění nevzniká (obdobný postup platí i pro dohody o provedení práce s ohledem na částku 10 000 Kč – viz další bod).
II. Dohoda o provedení práce
Od 1. 1. 2012 podléhají plnění oznamovací povinnosti vůči zdravotní pojišťovně a placení pojistného zaměstnavatelem podle zákona i osoby činné na základě dohody o provedení práce za podmínky, že dosažený příjem převyšuje 10 000 Kč. Do konce roku 2016 se zaměstnavatelé nezabývali problematikou minimálního vyměřovacího základu u dohody o provedení práce, popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud takový příjem přesáhl 10 000 Kč, byl automaticky dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak, při příjmu maximálně 10 000 Kč zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniklo a svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) si řešil pojištěnec jiným způsobem (viz následující bod).
Zvýšením minimální mzdy k 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč se tato situace změnila. Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10 000 Kč a méně než minimální mzda, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet do minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 téže právní normy.
Minimálním vyměřovacím základem se tak v roce 2021 zabývají zaměstnavatelé u:
- dohody o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč,
- dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 3 500 Kč,
- pracovní smlouvy při jakékoli výši příjmu.
Minimální mzda jako minimální (měsíční) vyměřovací základ zaměstnance se s účinností od 1. ledna 2021 zvyšuje na 15 200 Kč.
Naopak, ze skutečné výše příjmu, tedy z částky nižší než minimální vyměřovací základ, odvádějí zaměstnavatelé pojistné u osob vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Zaměstnanec pracuje na „celoroční“ dohodu o provedení práce, tj. uzavřenou od 1. 1. do 31. 12. V každém měsíci přesáhne částka zúčtovaného příjmu 10 000 Kč, výjimkou je pouze měsíc červen, kdy příjem z důvodu nemoci nepřevýšil 10 000 Kč.
V takovém případě zaměstnavatel odhlásí osobu jako zaměstnance na měsíc červen použitím kódů „O“ k 31. 5. a „P“ k 1. 7. Kódy se použijí do osmi dnů po skončení měsíce června, resp. července, neboť teprve po skončení těchto měsíců je zaměstnavateli známo, že účast na zdravotním pojištění (z titulu výše příjmu) zanikla a posléze opětovně vznikla.
III. Pojistný vztah zaměstnance
Jestliže zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem pracovněprávní vztah, který částkou zúčtovaného příjmu (viz výše) nezakládá účast na zdravotním pojištění, není povinen se zabývat pojistným vztahem tohoto zaměstnance. Pokud tedy takový zaměstnanec není alespoň po část daného měsíce:
- účasten zdravotního pojištění jako zaměstnanec jiného zaměstnavatele nebo
- osobou samostatně výdělečně činnou anebo
- veden u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát (např. uchazeč o zaměstnání, poživatel některého z důchodů apod.),
musí se v zákonné osmidenní lhůtě sám zaregistrovat u zdravotní pojišťovny jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatit v roce 2021 měsíční pojistné ve výši 2 052 Kč. Jiným relevantním řešením může být vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, a to například výkonem výdělečné činnosti v rámci států podléhajících režimu koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a č. 987/2009 nebo z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí.
IV. Pracovní smlouva
Podstatnou odlišností pracovní smlouvy a dohody o pracovní činnosti je ve zdravotním pojištění skutečnost, že zaměstnavatel s ohledem na výši zúčtovaného hrubého příjmu u pracovní smlouvy nepřihlíží k rozhodné částce 3 500 Kč (platné od 1. ledna 2021 u dohody o pracovní činnosti), ale pojistné odvádí i tehdy, kdy výše příjmu – vyměřovacího základu – nedosahuje 3 500 Kč.
Příjem na základě pracovní smlouvy, byť nižší než 3 500 Kč, se považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnání, neboť zaměstnanci plynou příjmy ze závislé činnosti, zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Pojistné by se u pracovní smlouvy odvádělo ze skutečné výše zúčtovaného příjmu (tedy i nižšího než 3 500 Kč) za předpokladu, že tento zaměstnanec:
- má současně příjmy z jiného zaměstnání, ve kterém je odváděno pojistné nejméně z částky minimálního vyměřovacího základu 15 200 Kč, případně je v součtu příjmů této částky minima dosaženo nebo
- je současně OSVČ a platí v roce 2021 měsíční zálohy nejméně v částce 2 393 Kč,
- patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.
Jestliže by nebyla splněna žádná z těchto podmínek, prováděl by zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.
Pokud se však na zaměstnance nevztahuje povinnost odvodu pojistného ze stanoveného minima, odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše dosaženého příjmu za předpokladu, že příslušné skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc (například evidence v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát).
Z jakékoli částky zúčtovaného příjmu, případně i s přihlédnutím k zákonnému minimu, se odvádí pojistné například z příjmů (odměn):
- členů statutárních orgánů,
- za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích,
- společníků nebo jednatelů společností s ručením omezeným, vykonávajících pro společnost práci bez pracovněprávního vztahu a touto společností za vykonanou práci odměňovaných.
Změna dohody na pracovní smlouvu
Jak postupuje zaměstnavatel na přelomu let 2020 a 2021 za situace, kdy v prosinci končí dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce a od ledna pokračuje pracovní poměr na základě pracovní smlouvy?
Dohoda o pracovní činnosti skončila dne 31. 12. 2020, kdy zaměstnanec naposledy pracoval i tohoto dne. Návazně byla uzavřena pracovní smlouva, ve které byl uveden den nástupu do práce 1. 1. 2021, přičemž zaměstnanec začal pracovat až v pondělí dne 4. 1. 2021.
Pokud příjem zaměstnance založil konkrétně v měsíci prosinci 2020 účast na zdravotním pojištění (činil alespoň 3 000 Kč), nemusí zaměstnavatel v souvislosti s uzavřením pracovní smlouvy od 1. 1. 2021 provádět žádné oznámení, to znamená, že nemusí použít kódy „O“ a „P“, neboť oba pracovněprávní vztahy na sebe plynule navazují. U pracovní smlouvy platí, že zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, který je uveden v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce podle § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce, kdy tímto dnem může být i státní svátek.