Je zákonnou podmínkou, že za výkon závislé práce musí být zaměstnanci poskytnuta mzda, plat nebo odměna. Jaké jsou nejdůležitější povinnosti zaměstnavatelů v této oblasti? A jak řešit situace, kdy zaměstnanci odměna za práci není poskytnuta včas, ve správné výši nebo vůbec? Podívejme se také podrobněji na nový institut ručení dodavatele za mzdové nároky zaměstnanců poddodavatele ve stavebnictví, který je účinný od 1. 1. 2024.
Mzdové nároky zaměstnanců
Mgr. Ing.
Ondřej
Šudoma
Mgr.
Martina
Vodičková
Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“), nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Plat náleží zaměstnanci zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 ZP, tj. například stát, územní samosprávný celek nebo státní fond. Odměna z dohody náleží zaměstnancům pracujícím na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Zaměstnancům v pracovním poměru v tzv. soukromé sféře náleží mzda, jíž se budeme dále zabývat.
Nejdůležitější povinnosti zaměstnavatelů týkající se mzdy
Základní povinností zaměstnavatele je mzdu se zaměstnancem sjednat ve smlouvě nebo ji zaměstnanci stanovit vnitřním předpisem nebo určit mzdovým výměrem (v obou případech jednostranně). Možná je i kombinace těchto způsobů, kdy např. tzv. pevná část mzdy může být sjednána v pracovní smlouvě a zároveň může zaměstnavatel určit zaměstnanci tzv. pohyblivou část mzdy mzdovým výměrem.
Určitou výhodou v případě sjednání mzdy je nepochybně fakt, že pouze v takovém případě je možné mzdu
sjednat již s přihlédnutím k určitému rozsahu případné práce přesčas, který musí být současně sjednán.
Nejvýše takto může být přihlédnuto k přesčasové práci v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok u nevedoucích zaměstnanců a u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového maximálního rozsahu práce pře