Je pravidlem koncem roku, že MPSV předkládá do připomínkového řízení návrh tzv. valorizačního nařízení vlády o úpravě náhrady. Jedná se o nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů. Nejinak tomu je samozřejmě i letos.
1. ledna přepočítáváme renty
JUDr.
Eva
Dandová
Nařízení vlády, kterým se upravuje náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se vydávala již za platnosti starého zákoníku práce, první bylo vydáno v r. 1976. V roce 1996 bylo zavedeno pravidlo, společně prováděné pravidelná valorizace náhrady škody na zdraví v oblasti pracovněprávní a v oblasti občanskoprávní. Proto nařízení vlády v letech 1996 až 2013 vydávalo MPSV společně s Ministerstvem spravedlnosti.
V roce 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a ten zrušil pravidelnou valorizaci náhrad za škodu na zdraví, resp. újmy na zdraví. Z toho důvodu nyní MPSV již připravuje do připomínkového řízení pouze nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady). Ministerstvo obrany si připravuje obdobné nařízení vlády pro úpravu platů vojáků postižených služebním úrazem nebo nemocí z povolání.
Pro rok 2024 již Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh nařízení vlády, 8. listopadu 2023 bylo projednáno vládou a
ve Sbírce zákonů vyšlo pod číslem 338/2023 Sb.
Náhrada za ztrátu na výdělku
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ne zcela přesně vyjadřuje situace, kdy se tato škoda poskytuje. Jsou to totiž veškeré případy, kdy zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání musel změnit zaměstnání nebo zkrátit svůj pracovní úvazek a v důsledku toho došlo k poklesu jeho výdělku, tedy vznikla mu škoda. Vzniku této škody nakonec nemusí přímo bezprostředně ani předcházet pracovní neschopnost, např. u nemoci z povolání, kdy se poškozený léčí ambulantně a jeho zdravotní stav graduje až tak, že musí změnit zaměstnání. Zákonodárce ale chtěl názvem odlišit tento druh škody od předchozí škody způsobené ztrátou na výdělku po dobu pracovní neschopnosti.
Podstata náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti principiálně vychází z právní úpravy obsažené ve starém zákoníku práce a spočívá v tom, že se porovnává průměrný výdělek poškozeného zaměst