Digitální technologie, stres a muskuloskeletální poruchy

1. Digitální technologie a muskuloskeletální poruchy

Práce s počítači je v Evropě stále častější. Podle Průzkumu pracovních podmínek v Evropě (EWCS – European Working Conditions Survey) se procento lidí pracujících s počítači po většinu svého pracovního dne zvýšilo ze 17,6 % v roce 2000 na 28,8 % v roce 2010, s dalším mírným nárůstem na 30,3 % v roce 2015 (pracující téměř nebo po celou dobu s počítači, notebooky, smartphony atd.). [1], [2]

Rostoucí podíl sedavého zaměstnání vede k delší době sezení při práci a většinou i k muskuloskeletálním potížím. Práce s počítači, rozvoj informačních a komunikačních technologií, tak může vystavit zaměstnance vyššímu riziku vzniku poruch pohybového aparátu.

Existují známé souvislosti mezi pracovními faktory, včetně nevhodných a nepřirozených pozic, vysoké míry opakování a potřeby velké síly, a výskytem muskuloskeletálních poruch. Přesto došlo v souvislosti s expozicí rizikům, které podporují vznik muskuloskeletálních poruch, jen k malým změnám v jejich míře. Přetrvávající vysoký výskyt muskuloskeletálních poruch nelze zcela vysvětlit jen fyzikálními pracovními faktory a vzít v úvahu je zapotřebí i jiné záležitosti, jedním z nich mohou být i psychosociální faktory.

Bylo publikováno mnoho vysoce kvalitních studií, které zkoumaly dopad psychosociálních faktorů na muskuloskeletální poruchy. Většina studií dospěla k závěru, že rizikové faktory způsobující bolesti krku, ramen a paží a zápěstí při práci u počítačů jsou kombinací fyzických a psychosociálních pracovních charakteristik. [1], [3] až [7]

Co znepokojuje evropská pracoviště?

Evropská pracoviště jsou nejvíce znepokojena poruchami pohybového ústrojí (MSD – Musculoskeletal Disorders)) a psychosociálními riziky (PSR – Psychosocial Risks).

Nejčastěji identifikované rizikové faktory (procento pracovišť), ESENER 2019:

• opakované pohyby rukou nebo paží (cca 65 %),
• dlouhodobé sezení (nová položka v ESENER 2019 - cca 60 %),
• potřeba jednat s obtížnými zákazníky, žáky, pacienty (něco pod 60 %),
• zvedání nebo přemísťování osob nebo těžkých břemen (něco nad 50 %),
• nebezpečí úrazu při práci se stroji nebo ručním nářadím (cca 50 %),
• časová tíseň (45 %).

Je patrné, že mezi šesti nejčastěji identifikovanými rizikovými faktory jsou 3x MSD rizika, 2x psychosociální rizika a 1x nebezpečí úrazu při práci se stroji nebo ručním nářadím, které je až pátým nejčastěji identifikovaným rizikovým faktorem.

Dlouhodobé sezení je druhým nejčastěji uváděným rizikovým faktorem, což naznačuje, že povědomí o sezení jako zdravotním rizikovém faktoru roste. Podle odvětví je nejčastěji uváděno v oblasti financí a pojišťovnictví (93 % pracovišť v sektoru v EU27-2020), informací a komunikace (92 %) a veřejné správy (91 %).

Psychosociální rizikové faktory jsou nejčastěji uváděny v odvětvích služeb, kdy „potřeba jednat s obtížnými zákazníky, žáky, pacienty“ jsou třetím nejčastěji identifikovaným rizikovým faktorem.

Digitální mobilní technologie

Digitální mobilní technologie nabízejí příležitost pro vyšší flexibilitu. Na druhé straně, však mohou rovněž znamenat vyšší poptávku po trvalé dostupnosti, nepravidelnou pracovní dobu, nejasné hranice mezi pracovním a soukromým životem a nejisté formy práce, což sebou může přinášet bezpečnostní a zdravotní rizika pro zaměstnance.

Globální dosah mobilních digitálních technologií je klíčovým hnacím prvkem současné ekonomiky. Lidé již nepotřebují být na stejném místě, aby mohli komunikovat a vyměňovat si informace. Flexibilní pracovní prostředí se stále více stávají jakousi normou a umožňují vysoký stupeň flexibility pracovní doby. Existují zde však potenciální bezpečnostní a zdravotní rizika. Rovnováha zejména závisí na tom, zda flexibilita umožněná mobilní prací nabízí pro zaměstnance skutečnou příležitost, nebo je zavedena zaměstnavateli pro jejich vlastní prospěch, zisk.

Hlavní obavy v oblasti BOZP jsou tak spojeny se skutečností, že zaměstnanci budou pravděpodobně vystaveni vyšší pracovní zátěži, dlouhé pracovní době a nezdravé rovnováze mezi pracovním a soukromým životem.

Může se rovněž zvýšit i riziko vzniku muskuloskeletálních poruch, jelikož flexibilní pracovní prostředí a mobilní digitální technologie jsou stále běžnější záležitostí. Tato skutečnost představuje pro oblast BOZP značný problém, jelikož mnohá taková prostředí nejsou ergonomicky vhodná, ale zaměstnavatelé je nemohou nijak výrazně kontrolovat.

Vlivem toho, že se nepřetržitá flexibilní práce stala normou, jsou zaměstnanci roztroušeni na více místech a jsou různého původu, dohled a regulace v oblasti BOZP se tak může stát problematičtější. [8], [9]

Prevalence muskuloskeletálních poruch

Prevalence muskuloskeletálních poruch (MSD) zůstává u zaměstnanců v EU vysoká vlivem kombinace několika prvků, jako jsou například měnící se způsoby práce, stárnoucí pracovní síla a psychosociální faktory. Nové přístupy k prevenci mohou pomoci dosáhnout dlouhodobého snížení prevalence MSD u zaměstnanců v EU.

Změna způsobu práce

Práce se mění v tom, jak a kde ji provádíme. Digitalizace vyústila v použití nových technologií, které potenciálně umožňují přístup k práci za všech okolností. Rovněž se zvýšila práce na online platformě, což vedlo ke změně ve vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, kteří jsou buď samostatně výdělečně činní, nebo na dobu určitou, V těchto případech je možné, že nebudou zcela dodržovány požadavky pro BOZP.

Starší zaměstnanci

Prevalence MSD se zvyšuje u starších zaměstnanců. Přestože se stále diskutuje o tom, zda je to způsobeno prodlouženou dobou expozice a / nebo sníženou kapacitou s rostoucím věkem, údaje naznačují, že starší zaměstnanci jsou v práci vystaveni vyšším rizikům.

Při srovnání starších zaměstnanců (obvykle definovaných jako pracovníci nad 50 let) s těmi mladšími (35 let) bylo zjištěno, že expozice opakovaným pohybům a manipulace s břemeny byla snížena, zatímco expozice bolestivým a únavným pozicím byla zvýšena. Důkazy také naznačují, že v případě úrazu je doba zotavení delší.

Psychosociální faktory

Bylo zjištěno, že na prevalenci MSD mají vliv psychosociální faktory, včetně špatné sociální podpory, nízké úrovně kontroly nad zaměstnáním a konfliktů mezi pracovním a soukromým životem.

Dále bylo zjištěno, že snížení expozice syndromu vyhoření může mít potenciál ke snížení muskuloskeletálních poruch. Řízení psychosociálních rizik tak může snížit míru muskuloskeletálních poruch. Navzdory tomu se při hodnocení psychosociálních rizik často neberou v úvahu souvislosti se MSD.

Nové přístupy k prevenci MSD

S ohledem na MSD, které mohou vyplynout z digitalizace a měnících se způsobů práce, je zapotřebí identifikace současného stavu na pracovištích ke zlepšení prevence dopadu MSD na zaměstnance. Pokud jde o starší zaměstnance, je nutné zvyšovat povědomí a porozumění o MSD, jejich identifikaci, prognóze a prevenci.

Také zásahy do optimalizace kontroly příznaků a zajištění pružnějšího a adaptivnějšího pracovního prostředí mohou podstatně zlepšit vyhlídky starších lidí na zaměstnání. Rovněž je zapotřebí přizpůsobit nástroje pro posuzování rizik a opatření ke snižování rizik, aby bylo možné posoudit jak MSD, tak psychosociální rizika společně.

Zaměstnavatelé by rovněž měli zajistit, aby se aktivity na podporu zdraví na pracovišti zaměřovaly na prevenci MSD a také na zdravotní chování, které MSD ovlivňuje. K dosažení trvalého snižování společenské zátěže MSD je zapotřebí řešit všechny tyto problémy.

Poruchy pohybového aparátu související s prací mohou postihnout kohokoli, ale výzkumy ukazují, že zvláště ohrožené jsou skupiny zaměstnanců ohrožených diskriminací, jako jsou ženy a migranti. [9] až [12]

Zaměstnavatelé jsou ze zákona povinni zajišťovat bezpečná pracoviště, která nepoškozují zdraví zaměstnanců, přičemž důležitou součástí je i zvažování rizik souvisejících s muskuloskeletálními poruchami. Každé pracoviště má své vlastní okolnosti a podmínky, které mohou ovlivnit zdraví, a to buď pozitivně, nebo negativně.

Problémy se MSD jsou charakterizovány bolestí, ztuhlostí a omezením pohybu, který může ovlivnit schopnost pracovat v jakémkoli věku. MSD ovlivňují všechna průmyslová a obchodní odvětví, od stavebnictví, až po bankovnictví. Malé a střední podniky mohou být nepřiměřeně ovlivněny ztrátou klíčových zaměstnanců po jakoukoli dobu z důvodu špatného zdravotního stavu.

Práce se obecně stala méně fyzicky náročnou díky technologickému pokroku a automatizaci. MSD přesto stále více ovlivňují populaci, pracovní sílu a firmy. MSD ovlivňuje všechny věkové kategorie. Stárnutí populace, rostoucí míra obezity a snížená fyzická aktivita pravděpodobně zvýší prevalenci MSD.

2. Chronické revmatické a muskuloskeletální poruchy

Revmatické a muskuloskeletální poruchy (RMD) jsou jedním z nejčastějších chronických zdravotních stavů. RMD postihují 1 ze 4 osob (více než 120 milionů lidí v EU) a představují téměř 30 % všech zdravotních postižení [14]. S tím, jak pracující populace stárne, je pravděpodobné, že chronický stav bude mít v budoucnosti více zaměstnanců. RMD způsobují bolest postihující paže, nohy, krk nebo záda. Bolest může ztěžovat provádění opakovaných pohybů. RMD často způsobují ztuhlost, která omezuje pohyb. Lidé s RMD se často obávají o budoucnost ve vztahu k tomu, zda se jejich omezení zhorší nebo přijdou o práci. [15]

Dopad na firmy může být značný. Například celkové náklady na MSD související s prací se odhadují na více než 163 miliard EUR, včetně nákladů na ztrátu produktivity a fluktuace pro zaměstnavatele (33 %), příjem pracovníků a ztráty na kvalitě života související se zdravím (65 %).

Jak zvládat chronické MSD v práci

Výchozím bodem by měla být vždy prevence, posuzování a snižování rizik, aby se zajistilo bezpečnější pracoviště a mělo by být navrženo tak, aby podporovalo dobré zdraví pohybového aparátu. Měla by být rovněž přijata opatření ke snížení stresu při práci, podpoře včasných zásahů, přizpůsobení se úpravám a podpoře zaměstnanců nepřítomných v důsledku chronických stavů, aby se do práce vrátili prostřednictvím účinného plánování.

Často je potřeba pouze několik jednoduchých opatření, která lidem s chronickým onemocněním umožní pokračovat v práci. To může zahrnovat používání různých pracovních zařízení, přizpůsobení pracovní doby nebo přerozdělení úkolů. Zaměstnavatelé musí hrát důležitou roli, pokud jde o spolupráci, porozumění a podporu zaměstnanců. Zaměstnavatelé mají podle právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci také odpovědnost za hodnocení a prevenci rizik pro skupiny, které mohou být obzvláště citlivé. [16]

Prevence MSD souvisejících s prací

Je zásadní, aby se rizika na pracovišti hodnotila a snižovala pro celou pracovní sílu, aby se zajistilo, že je pracoviště bezpečné a navrženo tak, aby podporovalo zdraví pohybového aparátu. Prevence a řízení MSD souvisejících s prací pomůže udržet zaměstnance v bezpečí a zdravé po celou dobu jejich pracovního života. Většina poruch souvisejících s prací je kumulativní a vyplývá z opakovaného vystavení rizikům v průběhu času. Snížení expozice zaměstnanců rizikovým faktorům MSD se v budoucnu vyplatí a je obzvláště důležité pro ty, kteří již mají chronické muskuloskeletální stavy, protože mohou být náchylnější k rizikům. Usnadnění a zdravější práce pro celou pracovní sílu může znamenat, že zaměstnanec se sníženou pracovní schopností může pokračovat v práci.

Prevalence chronických MSD

25 % pracující populace v EU uvádí, že má chronické onemocnění. Tento podíl se mezi lety 2010 a 2017 zvýšil o osm procentních bodů. Vzestupný trend bude pokračovat, jak populace stárne, protože u zaměstnanců ve věku nad 50 let je více než dvakrát vyšší pravděpodobnost chronického onemocnění, než u zaměstnanců do 35 let. U mladých zaměstnanců (ve věku 16 až 29 let) je však rovněž vysoký podíl těch, kteří hlásí chronické onemocnění, a to z 11 % v roce 2010 na 18 % v roce 2017 (Eurofound, 2019).

U pracující populace jsou chronické MSD hlavní příčinou zdravotního postižení (Woolf, 2011) a jsou hlavním důvodem absence v práci (Eurofound, 2010).

Dopad a organizační a společenské náklady na MSD

Chronické onemocnění má důsledky pro udržitelnost práce, přičemž u postižených jedinců je pravděpodobnější, že opustí trh práce a stanou se neaktivními. Více než 40 % zaměstnanců, kteří tvrdí, že jsou omezeni svým stavem, také tvrdí, že nebudou moci pracovat až do věku 60 let (Eurofound, 2019).

Chronické stavy se liší v závažnosti a v dopadu, který mají na pracovní a soukromý život jednotlivců během různých fází vývoje stavu. U zaměstnanců s chronickým onemocněním více než polovina naznačuje, že jsou kvůli svému stavu omezeni v každodenních činnostech (Eurofound, 2019).

Překážky v práci s chronickými MSD

Pouze 20 % zaměstnanců s chronickým onemocněním uvádí, že jejich pracoviště nebo pracovní aktivita byla přizpůsobena jejich zdravotním problémům. To ponechává vysoký podíl zaměstnanců s omezujícím zdravotním stavem, kteří nejsou tímto způsobem podporováni.

Prevence by měla být založena na posouzení rizik. To zahrnuje:

• identifikaci rizikových faktorů MSD,
• rozhodování o tom, kdo a jak by mohl být poškozen,
• hodnocení úrovně rizika a toho, kdo je v ohrožení,
• rozhodnutí, zda jsou stávající preventivní opatření dostatečná nebo zda lze učinit více,
• stanovení priorit činností,
• monitorování a přezkum opatření.

Při provádění hodnocení rizik je důležité podívat se na skutečný způsob provádění práce. Rozhodování o tom, kdo je v ohrožení, zahrnuje také zvážení jednotlivých faktorů, jako je výška nebo velikost ruky, fyzická zdatnost, věk a jakékoli jeho zdravotní podmínky.

Preventivní opatření by měla řešit celou muskuloskeletální zátěž těla z prováděných úkolů a měla by zahrnovat stresové faktory související s prací, protože existují důkazy o vazbě mezi MSD a stresem. Obvykle neexistuje jediný faktor, který by způsoboval MSD související s prací.

Preventivní opatření mohou být jednoduchá a nákladově efektivní. Opatření mohou zahrnovat změny na pracovních místech, použitém vybavení nebo nástrojích, způsobu provádění úkolů nebo organizace práce, jako je střídání úkolů, délky pracovního dne nebo přestávky na odpočinek, zlepšení osvětlení nebo teploty nebo opatření ke snížení expozice vibracím.

Je zapotřebí vzít v úvahu následující otázky:

• Jak lze eliminovat nebo omezit opakující se pohyby a úkoly, které je způsobují?
• Jak lze snížit množství síly nebo tlaku potřebné k provedení úkolu?
• Jak lze snížit zatížení?
• Jak lze eliminovat nebo usnadnit ruční manipulaci?
• Jak lze zlepšit úkoly a pracoviště, aby se předešlo nutnosti pracovat v nevhodných nebo statických polohách?
• Je zapotřebí měnit pracovní výšky nebo je zapotřebí snadněji používat nástroje? Lze zajistit nastavitelné ergonomické vybavení?
• Jak lze zabránit vysoce intenzivní pracovní době a jak lze zavést více přestávek na odpočinek?
• Jak lze úkoly zpestřit a jak lze zaměstnancům poskytnout větší kontrolu nad tím, jak pracují?
• Jaké informace a školení zaměstnanci potřebují, např. o vyhýbání se rizikům nebo seřizování a používání zařízení?
• Jak lze řídit další faktory, jako jsou vibrace, chlad, nadměrné teplo, špatné osvětlení, vysoká hladina hluku?
• Jak lze kontrolovat psychosociální rizikové faktory, jako je náročná práce?
• Jaké jednotlivé faktory je třeba vzít v úvahu, jako je předchozí anamnéza, fyzická kapacita nebo věk?

Statické polohy jsou polohy, jako je stání, sezení, natažení nebo držení, které musí jednotlivci zaujímat po jakoukoli delší dobu a kde se kloub nepohybuje. Statické polohy představují známý rizikový faktor pro MSD a mohou zhoršit příznaky u pacientů s chronickými MSD. [17]

Včasná intervence je klíčem k úspěchu

Každý čtvrtý člověk v EU trpí chronickou muskuloskeletální poruchou, jako jsou bolesti zad, poruchy horních končetin nebo osteoporóza. Pracovní síla stárne a v důsledku toho je pravděpodobné, že chronické MSD budou v budoucnosti ještě častější. Přijetí opatření, jakmile se příznaky objeví, je proto zásadní pro udržení zdravé pracovní síly a pro podporu podnikání. Opatření mohou zahrnovat úpravy pracovního prostředí, poskytování odborné podpory nebo zajištění rychlé diagnostiky, což vše může pomoci zabránit dalšímu zhoršení stavu, obnovit funkci a zabránit dlouhodobé invaliditě.

Včasná intervence také znamená rychle jednat a přijmout opatření za účelem identifikace a nápravy příčiny MSD související s prací. To pomůže zabránit rozvoji jakýchkoli muskuloskeletálních stavů souvisejících s prací, než se stanou chronickými. Včasná intervence přináší výhody jak zaměstnancům, tak firmám.

Z pohledu zaměstnanců platí, že čím dříve je problém se MSD zvládnut, tím méně je pravděpodobné, že se z něj vyvine bolestivý chronický stav. Pro firmy je důležitá nejen retence zkušených zaměstnanců, ale je také jednodušší a levnější zasáhnout, než se stav zhorší. Jakékoli individuální úpravy budou pravděpodobně v raných fázích vývoje stavu jednodušší a levnější. Investice provedené včas se z dlouhodobého hlediska vyplatí.

Aby byl včasný zásah úspěšný, musí být na pracovišti otevřená komunikace. Zaměstnavatelé by měli mít zaveden systém pro hlášení příznaků ihned, jak se objeví. Pokud zaměstnanci nebudou moci mluvit otevřeně se svým vedoucím, mohou se pokusit svůj problém skrýt, což může negativně ovlivnit jejich zdravotní stav, ale i pracovní výkon.

Zaměstnavatelé mohou společně se zaměstnanci proaktivně hledat rizika MSD, prověřovat časné příznaky MSD souvisejících s prací a provádět preventivní opatření, aby se zabránilo vzniku MSD.

Čím dříve preventivní opatření lze provést, tím efektivnější budou. V raných fázích lze relativně snadno provést jednoduché úpravy, jako jsou změny na pracovišti, organizaci práce, pracovní prostředí (zejména v oblasti hluku, osvětlení a vibrací), činnosti nebo rutiny. [18]

Evropská kampaň zaměřená na MSD

V souladu se strategickým rámcem EU pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 2014 až 2020 je jednou z priorit agentury EU-OSHA podporovat prevenci nemocí souvisejících s prací.

Mezi nemoci související s prací patří:

• muskuloskeletální poruchy,
• stres a duševní poruchy,
• nádorová onemocnění související s prací,
• onemocnění kůže,
• nemoci související s prací způsobené biologickými činiteli.

Bolest, nepříjemné pocity nebo snížená funkčnost zad, krku nebo končetin jsou v dnešní době běžným jevem u zaměstnanců. Tyto zdravotní potíže se obvykle označují jako muskuloskeletální poruchy (MSD – Musculoskeletal Disorders).

V roce 2020 až 2022, pod záštitou Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, EU-OSHA (European Agency for Safety and Health at Work), se v jednotlivých členských státech Evropské unie, uskutečňuje kampaň zaměřená na předcházení muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací.

Miliony pracovníků v celé Evropě trpí MSD. Navzdory značnému úsilí o jejich prevenci zůstávají MSD související s prací nejběžnějším zdravotním problémem v Evropě. Cílem kampaně je zvýšit povědomí o poruchách pohybového ústrojí souvisejících s prací a o významu jejich prevence. Cílem je rovněž povzbudit zaměstnavatele, pracovníky a další zúčastněné strany, aby spolupracovali na prevenci MSD.

Kampaň ukazuje, jak lze kontrolovat rizika spojená s prací (MSD), která nelze úplně odstranit. A vysvětluje, jak lze včasným zásahem zabránit chronickým MSD. MSD jsou důležité pro udržitelnost práce, zejména v souvislosti se stárnutím pracovní síly a cílem politiky zvyšování míry zaměstnanosti mezi staršími věkovými skupinami.

Konzultace a účast zaměstnanců

Konzultace a účast zaměstnanců nebo zástupců zaměstnanců může být klíčová pro úspěch systémů řízení BOZP a měla by být podporována prostřednictvím procesů vytvořených organizací. Konzultace a účast zaměstnanců je rovněž velice důležitá v oblasti psychosociálních rizik a v oblasti prevence muskuloskeletálních poruch.

Konzultace znamená oboustrannou komunikaci zahrnující dialog a výměnu. Konzultace zahrnuje včasné poskytování potřebných informací zaměstnancům nebo zástupcům zaměstnanců. Účast zaměstnanců napomáhá k zavedení kultury založené na dialogu. Zaměstnanci a jejich zástupci jsou vyzíváni, aby se účastnili rozhodování v oblasti BOZP.

Účast umožní zaměstnancům přispět k rozhodovacím procesům o opatřeních zvýšení výkonnosti BOZP a navržených změn. Zpětná vazba o stavu systému řízení BOZP je závislá na účasti zaměstnanců. Organizace by měla zajistit, že zaměstnanci na všech úrovních jsou podporováni ke hlášení nebezpečných situací a aby následná preventivní opatření mohla být zavedena a nápravná opatření přijata.

Kontrolní seznam pro účast zaměstnanců:

• Jsou zaměstnanci konzultováni a zapojováni do procesu hodnocení rizik souvisejících s jejich prací?
• Byli zaměstnanci vyškoleni a pochopili obecné zásady prevence a jejich využívání při přijímání opatření v oblasti BOZP?
• Jsou zaměstnanci podporováni k předkládání námětů ke zlepšování opatření v oblasti BOZP?
• Obdrželi zaměstnanci školení o důležitosti podávání zpráv o rizicích na pracovištích a nedostatcích u opatření přijatých zaměstnavatelem na jejich ochranu?
• Jsou zaměstnanci konzultováni a zapojeni při přípravě pokynů, postupů, strategií, atd.?
• V případě, že jsou plánovány změny, jsou zaměstnanci konzultováni a zapojováni do jejich přípravy před přijetím konečných opatření?
• Jsou zaměstnanci školeni k aktivnějšímu přístupu při zlepšování opatření v oblasti BOZP?
• Jsou zaměstnanci konzultováni a zapojováni do výběru nástrojů, pracovního vybavení a OOPP, před jejich zakoupením?
• Jsou navržená řešení „ověřována“ se zaměstnanci k získání jejich připomínek před přijetím konečného rozhodnutí?

Svět práce a současné hlavní trendy a výzvy

Svět práce je v přechodu z průmyslového hospodářství ke znalostní ekonomice služeb. Převládajícím rysem tohoto přechodu je skutečnost, že informace, znalosti a tvořivost se stávají zásadně důležitými faktory při tvorbě hodnot. Podle současných předpovědí bude trvat jen několik let, než bude více než 80 % veškerého placeného zaměstnání spočívat v nakládání s informacemi.

Hlavní trendy:

• nové technologie (roste využívání informačních a komunikačních technologií ve všech odvětvích),
• rostoucí počet povolání v sektoru služeb (jelikož rostoucí složkou práce v sektoru služeb je interpersonální kontakt – zaměstnanci s klienty, zákazníky, pacienty, atd., může to vést ke zvýšenému stresu a dokonce i násilí v práci),
• nové formy práce (dochází k posunu směrem k novým formám, jako je práce na dálku, samostatně výdělečná činnost, subdodavatelská práce, dočasné zaměstnání, atd.)
• integrace a globalizace (vývoj nových technologií vyústil ve zvýšenou integraci a globalizaci práce, takže národní řešení stále více závisí na evropských a mezinárodních podmínkách),
• stárnutí pracovní síly,
• zvyšování zaměstnatelnosti prostřednictvím nových kvalifikací.

Hlavní výzvy:

• roste počet malých a středních podniků, v nichž zdravotní a bezpečnostní znalosti nejsou dostatečné a často chybí,
• existuje trend zvyšování pracovní doby, pracovního tempa a pracovní zátěže, což má negativní vliv na úrazovost a stres při práci,
• vzrůstá tzv. atypická práce, jako je částečný úvazek, dočasná nebo smluvní práce a samostatná výdělečná činnost,
• nové informační technologie vytvářejí nové typy práce a organizace práce, jako je práce na dálku,
• strukturální změny v organizacích, jako je „štíhlé řízení“, ovlivňuje rovněž řízení bezpečnosti (například deleguje odpovědnosti takovým způsobem, že není jasné, kdo je odpovědný za rozhodování v oblasti BOZP),
• odborníci na BOZP musí změnit svůj předchozí způsob práce, například více reagovat na řízení a koordinaci zdraví a bezpečnosti mezi dodavateli,
• podniky, zejména malé a střední, si často neuvědomují, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci není jen zákonným požadavkem, ale „strategickým nástrojem pro společnosti“.

[19] až [21]

3. Závěr

Rozvoj informačních a komunikačních technologií může vystavit zaměstnance vyššímu riziku vzniku muskuloskeletálních poruch. Muskuloskeletální poruchy patří k nejčastějším onemocněním souvisejícím s prací. V celé Evropě postihují miliony zaměstnanců a pro zaměstnavatele představují náklady ve výši miliard eur.

Muskuloskeletální poruchy většinou nemají jen jednu příčinu. Často jde o kombinaci různých rizikových faktorů, a jedním z nich jsou psychosociální faktory, které mohou vést ke stresu, únavě, úzkosti nebo jiným reakcím, jež následně zvyšují riziko muskuloskeletálních poruch. V rámci hodnocení rizik na pracovišti je tak zapotřebí se věnovat nejenom příslušným fyzickým a biomechanickým rizikovým faktorům, ale zaměřit se i na psychosociální rizikové faktory.

POUŽITÁ LITERATURA:

[1] Swenneke van den Heuvel, Netherlands Organisation for Applied Scientific Research, Psychosocial risk factors for musculoskeletal disorders (MSDs), 2017, Dostupné z: https://oshwiki.eu/wiki/Psychosocial_risk_factors_for_musculoskeletal_disorders_(MSDs)

[2] Viorica Petreanu, Aurelia–Mihaela Seracin and Raluca Iordache, Musculoskeletal disorders in visual display unit (VDU) tasks, 2020, Dostupné z: https://oshwiki.eu/wiki/Musculoskeletal_disorders_in_visual_display_unit_(VDU)_tasks

[3] Eltayeb, S., Staal, J.B., Hassan, A., de Bie, R.A. Work related risk factors for neck, shoulder and arms complaints: a cohort study among Dutch computer office workers. J Occup Rehabil; 19(4), 2009, pp. 315-22.

[4] Hannan, L.M., Monteilh, C.P., Gerr, F., Kleinbaum, D.G., Marcus, M. Job strain and risk of musculoskeletal symptoms among a prospective cohort of occupational computer users. Scand J Work Environ Health, 31(5), 2005, pp. 375-86.

[5] Hush, J.M., Michaleff, Z., Maher, C.G., Refshauge, K. Individual, physical and psychological risk factors for neck pain in Australian office workers: A 1-year longitudinal study. Eur Spine J, 18(10), 2009, pp. 1532-40.

[6] Krause, N., Burgel, B., Rempel, D. Effort-reward imbalance and one-year change in neck-shoulder and upper extremity pain among call center computer operators. Scand J Work Environ Health, 36(1), 2010, pp. 42-53.

[7] Lapointe, J., Dionne, C.E., Brisson, C., Montreuil, S. Interaction between postural risk factors and job strain on self-reported musculoskeletal symptoms among users of video display units: a three-year prospective study, Scand J Work Environ Health, 35(2), 2009, pp. 134-44.

[8] Digitalizace a bezpečnost a ochrana zdraví při práci, Výzkumný program EU-OSHA, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2019, Dostupné z: https://osha.europa.eu/en/publications/digitalisation-and-occupational-safety-and-health-osh-eu-osha-research-programme/view

[9] Work-related musculoskeletal disorders: why are they still so prevalent? Evidence from a literature review, European Risk Observatory report, EU-OSHA, European Agency for Safety and Helath at Work, 2020, Dostupné z: https://osha.europa.eu/en/publications/work-related-musculoskeletal-disorders-why-are-they-still-so-prevalent-evidence/view

[10] Workplace challenges and risk factors call for new approaches in MSDs prevention, EU-OSHA, European Agency for Safety and Health at Work, 2021, Dostupné z: https://healthy-workplaces.eu/en/media-centre/news?page=3

[11] Musculoskeletal Disorders – Psychological Factors, CCOHS, Canadian Centre for Occupational Health and Safety, 2020, Dostupné z: https://www.ccohs.ca/oshanswers/psychosocial/musculoskeletal.html

[12] Musculoskeletal Disorders & Work-related stress, HSENI, Health and Safety Executive for Northern Ireland, Dostupné z: https://www.hseni.gov.uk/articles/musculoskeletal-disorders-work-related-stress

[13] Musculoskeletal health in the workplace: a toolkit for employers, 2017, Dostupné z: https://www.bitc.org.uk/wp-content/uploads/2019/10/bitc-wellbeing-toolkit-musculoskeletal-mar2017.pdf

[14] Anthony Woolf, Director Bone & Joint Research Group, Royal Cornwall Hospitals, Working with rheumatic and musculoskeletal diseases (RMDs), 2019, Dostupné z: https://oshwiki.eu/wiki/Working_with_rheumatic_and_musculoskeletal_diseases_(RMDs)

[15] Working with chronic musculoskeletal disorders, EU-OSHA, European Agency for Safety and Health at Work, 2020, Dostupné z: https://osha.europa.eu/cs/publications/working-chronic-rheumatic-and-musculoskeletal-diseases/view

[16] What are chronic MSDs and how can we manage them at work? EU-OSHA, European Agency for Safety and Health at Work, 2021, Dostupné z: https://healthy-workplaces.eu/en/media-centre/news?page=1

[17] Working with chronic musculoskeletal disorders, Good practice advice report, EU-OSHA, European Agency for Safety and Health at Work, 2021, Dostupné z: https://osha.europa.eu/en/publications/working-chronic-msds-good-practice-advice/view

[18] Start acting now: Why early intervention is key to preventing chronic MSDs, EU-OSHA, European Agency for Safety and Helath at Work, 2021, Dostupné z: https://healthy-workplaces.eu/nl/media-centre/news/start-acting-now-why-early-intervention-key-preventing-chronic-msds?pk_campaign=hwc_newsletter_2021_04

[19] Nové formy zaměstnávání v České republice, VÚPSV 2019, Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_450.pdf

[20] Trendy v oblasti lidského kapitálu v České republice i ve světě, Deloitte 2018, Dostupné z: https://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/cz/Documents/human-capital/2018-Trendy-v-oblasti-lidskeho-kapitalu-v-CR-i-ve-svete.pdf

[21] The changing world of work, European Agency for Safety and Health at Work 2000, Dostupné z: https://osha.europa.eu/en/publications/magazine-2-changing-world-work

Eurofound (European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions), Absence from work, Publications Office of the European Union, Luxembourg, 2010. Dostupné z: https://www.eurofound.europa.eu/publications/report/2010/absence-from-work

Eurofound, How to respond to chronic health problems in the workplace?, Publications Office of the European Union, Luxembourg, 2019. Dostupné z: https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef1900 8en.pdf

Woolf, A. D., ‘Driving musculoskeletal health for Europe: EUMUSC.NET — Indirizzare la salute muscolo-scheletrica per l’Europa: EUMUSC.NET’, Reumatismo, 2011, Dostupné z: https://www.reumatismo.org/index.php/reuma/article/download/reumatismo.2011.1/492/