Home office ze zahraničí a jeho úskalí

Vydáno: 21 minut čtení

Home office už zdaleka není pouze žádaným pracovním benefitem, ale v současnosti je (pohříchu nedostatečně upraveným) institutem pracovního práva, který zaměstnancům i zaměstnavatelům otevírá nové možnosti organizace práce. Není proto překvapením, že zaměstnanci často chtějí vykonávat práci z pohodlí domova nejen v tuzemsku, ale i z jiného místa v zahraničí. Málokterý zaměstnanec, ale i zaměstnavatel si však uvědomují právní důsledky spojené s výkonem práce zaměstnance ze zahraničí a opomínají tak adekvátně reagovat na všechna hrozící rizika.

Ukažme si přitom tato rizika na konkrétní situaci: představme si, že český zaměstnavatel má zaměstnance s portugalskými kořeny. Ten se rozhodne vykonávat práci dlouhodobě nebo dokonce trvale z Portugalska. Jelikož to povaha práce vykonávané zaměstnancem umožňuje, chce mu zaměstnavatel výkon práce ze zahraničí umožnit. Na co si pak v takovém případě dát pozor a na jaké otázky by si měl zaměstnavatel, který chce svému zaměstnanci práci z domova ze zahraničí dovolit, odpovědět? V tomto článku nastiňuji jednotlivé okruhy problémů, které se s výkonem závislé práce ze zahraničí pojí a které je v takových případech nutné zohlednit.

Mezinárodní dopady

Daň z příjmů zaměstnance

V prvé řade by zaměstnavatel měl řešit otázku zdanění. Konkrétně je třeba určit, ve kterém státě se budou příjmy zaměstnance danit. Povinnost platit za zaměstnance daně má zaměstnavatel, a ten tak musí určit, kde bude mít povinnost daně za zaměstnance odvádět. V tomto ohledu platí, že obvykle je v konkrétním případě rozhodné, ve které zemi se nachází daňová rezidence zaměstnance.

Obecně platí, že zaměstnanec je daňovým rezidentem té země, ve které má bydliště nebo kde se obvykle zdržuje. Problém však tkví v tom, že pokud zaměstnanec dlouhodobě pracuje z jiného státu (např. právě z Portugalska) pro českého zaměstnavatele, může mu z titulu vnitrostátních právních předpisů vzniknout daňové rezidentství v obou těchto státech. V takovém případě je nutné daňové rezidentství zaměstnance určit podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění, která pro určení daňového rezidenství upravuje konkrétní kritéria. V námi popsaném případě pak smlouva o dvojím zdanění č. 275/1997 mezi Českou a Portugalskou republikou (dále jen „Smlouva o dvojím zdanění mezi Českou a Portugalskou republikou“) v čl. 3 upravuje následující kritéria pro určení daňové rezidentury:

 

  1. fyzická osoba (zaměstnanec) je rezidentem ve státě, ve kterém má k dispozici stálý byt. V našem případě se přitom může jednat o oba státy;
  2. jestliže má fyzická osoba stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů). Pokud se bude jednat o zaměstnance dlouhodobě nebo trvale žijícího v Portugalsku a s portugalskými kořeny, bude pravděpodobně vykazovat užší vztah právě k tomuto státu;
  3. jestliže nemůže být místo, kde má fyzická osoba stře

Související dokumenty

Související pracovní situace

Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Závislá činnost a SZDZ
Doba strávená na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Zaručená mzda
Mzda a náhrada mzdy za práci ve svátek
Práce přesčas při výpočtu průměrného výdělku
Splatnost a výplata mzdy
Stanovení úroku z prodlení při výplatě mzdy
Výpočet průměrného výdělku
Započítání odměn při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Výpočet pravděpodobného výdělku
Mzda za práci přesčas
Příplatek za noční práci
Příplatek za práci v sobotu a v neděli
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Souběh příplatků
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Redukovaný průměrný výdělek pro náhradu mzdy při DPN
Výše náhrady mzdy při DPN a její snížení

Související články

Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Proces zavádění home office jako část komplexní flexibilní kultury
Home office jako nový normál a uzavírání dohod se zaměstnanci
Pracovní doba zaměstnanců bez stálého pracoviště před Soudním dvorem EU
Převedení zaměstnance na jinou práci
Příprava zákona o zahraniční službě
Cestovní náhrady v souvislosti s místem výkonu práce a pravidelným pracovištěm
Cestovní náhrady poskytované zaměstnavatelem
Vymezení pojmu pracovní cesta pro účely cestovních náhrad
Automobil v pracovněprávních vztazích
Určení základní sazby zahraničního stravného
Peněžitý příspěvek na stravování v roce 2023 v souvislostech
Vysílání zaměstnanců za účelem poskytování služeb v rámci EU
Cestovní náhrady v roce 2022
Cestovní náhrady v roce 2020
Pracovní cesty v agenturním zaměstnávání
Cestovní náhrady po novele zákoníku práce
Cestovní náhrady zaměstnanců 2019
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 2. část
Stravné při tuzemských pracovních cestách
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2018, 1. část

Související otázky a odpovědi

Určení místa výkonu práce, služební cesta
Práce z domova - místo výkonu práce
Výkon práce na home office kombinovaně
Home office u servisního technika
Homeoffice a místo výkonu práce doma
Zrušení části závodu a ukončení pracovního poměru
Zaokrouhlení náhrady za práci na dálku
Určení místa výkonu práce v pracovní smlouvě
Zaměstnávání na Slovensku českou společností II
Zrušení střediska zaměstnavatele
Místo výkonu práce
Místo výkonu práce a tuzemské služební cesty
Cestovní náhrady - pravidelné pracoviště / místo výkonu práce
Místo výkonu práce pro účely statistik
Místo výkonu práce
Stanovení podmínek pracovní cesty
Místo výkonu práce v místě bydliště zaměstnance
Místo výkonu práce, pravidelné pracoviště - zemědělec
Úhrada nesjednaných nákladů při home office
Práce na Slovensku a mzdy