U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a násl. zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (tj. v roce 2021 nejméně z částky 15 200 Kč), musí zaměstnavatel odvést za příslušný kalendářní měsíc pojistné nejméně ve výši 2 052 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které neplatí minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do zákonného minima a v této souvislosti také bez ohledu například na to, zda zaměstnání trvalo pouze část kalendářního měsíce, nepřihlíží se k období případné nemoci, k vykázanému neplacenému volnu, k souběžnému výkonu podnikatelské činnosti apod.
U OSVČ je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní rok. To znamená, že i když OSVČ podniká pouze po část kalendářního roku, vypočítává se a odvádí pojistné za celý rok, a to porovnáním výše uhrazených záloh (jsou-li podle zákona povinně placeny) a celkové výše pojistného na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za příslušné kalendářní měsíce tohoto roku. V této souvislosti je nutno podotknout, že i OSVČ - obdobně jako zaměstnavatelé a zaměstnanci - mají stanoven minimální vyměřovací základ, mimo výjimek uvedených v § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.
Z pohledu zdravotního pojištění má u pojištěnce nebo zaměstnavatele význam i jeden kalendářní den. Pokud je občan třeba jen jeden den zaměstnán nebo podniká anebo je u zdravotní pojišťovny registrován v kategorii osob, za které platí pojistné stát, má svůj pojistný vztah vyřešený po celý příslušný kalendářní měsíc. Jeden den ovlivňuje plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem a současně je na něj vázán výpočet výše pojistného, placeného zaměstnavatelem, jak je uvedeno v příkladech. V této souvislosti je tedy významný například i státní svátek 1. květen 2021, obdobná situace může vzniknout i 1. ledna. Informace uvedené dále v příkladech lze analogicky použít i pro ostatní státní svátky.
Nástup do zaměstnání v den pracovního klidu
V souladu s ustanovením § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce se v případě pracovního poměru považuje za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den, který je uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu, považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě.
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu od soboty 1. května 2021, přičemž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v pondělí dne 3. května.
Na základě výše uvedeného přihlásí zaměstnavatel tohoto zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele prostřednictvím kódu "P" k datu 1. 5. 2021.
Kdyby však byla uzavřena od 1. 5. 2021 například dohoda o pracovní činnosti, přičemž by zaměstnanec začal vykonávat práci třeba až 6. 5., byl by přihlášen u zdravotní pojišťovny k datu 6. 5., tedy ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti začal vykonávat pro zaměstnavatele sjednanou práci - za podmínky, že příjem za květen bude činit alespoň 3 500 Kč. Obdobný postup by se použil i v případě sjednané dohody o provedení práce, pokud by příjem za květen převýšil 10 000 Kč.
Pokračování zaměstnání
V některých případech zaměstnavatel specificky postupuje v situacích, kdy zaměstnání pokračuje, někdy však za změněných podmínek.
S poživatelem starobního důchodu byla na období 1. 1. 2021 - 30. 4. 2021 uzavřena dohoda o pracovní činnosti s měsíčním příjmem 3 499 Kč. Tato dohoda byla obnovena k datu 1. 5. 2021 s příjmem 3 600 Kč, do práce nastoupil tento důchodce dne 3. 5. 2021.
Výší příjmu nezaložila tato dohoda do dubna 2021 účast na zdravotním pojištění, proto se zaměstnavatel touto situací z pohledu zdravotního pojištění nemusel zabývat. Jelikož však částka 3 600 Kč, dohodnutá od 1. 5. 2021, již účast na zdravotním pojištění zakládá, musí zaměstnavatel:
- v zákonné osmidenní lhůtě přihlásit zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny kódem "P" ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, tedy k 3. 5. 2021 a
- odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu.
Kdyby v měsíci květnu nebylo (například z důvodu nemoci) dosaženo částky vyměřovacího základu alespoň 3 500 Kč, provedl by zaměstnavatel storno této přihlášky kódem "O" k datu 3. 5. 2021 a zaměstnance by přihlásil 1. dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém příjem u nově uzavřené dohody o pracovní činnosti dosáhne alespoň 3 500 Kč. V průběhu trvání této nové dohody by zaměstnavatel zaměstnance odhlásil na příslušný kalendářní měsíc i tehdy, kdyby příjem v průběhu roku 2021 poklesl pod "rozhodnou" částku 3 500 Kč.
Nemoc zaměstnance po část kalendářního měsíce
Specificky se posuzuje situace, kdy je zaměstnanec nemocen od pondělí 3. 5. 2021 nepřetržitě nejméně do konce měsíce května, přičemž za měsíc květen mu není zúčtován žádný příjem.
V tomto konkrétním případě je zaměstnanec povinen doplatit prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši pojistné za kalendářní dny 1. 5. a 2. 5., kdy ještě nebyl práce neschopným, a to z poměrné části minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb. To znamená, že pojistné bude podle počtu kalendářních dnů v měsíci květnu činit:
(2 : 31) x 15 200 x 0,135 = 133 Kč (po zaokrouhlení)
Tímto způsobem se nepostupuje u zaměstnanců vyjmenovaných v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., u kterých nemusí být dle zákona dodržen minimální vyměřovací základ.
Kdyby však byl zaměstnanci do měsíce května zúčtován příjem alespoň v poměrné části minima ve výši 980,64 Kč[(2 : 31) x 15 200], byl by tímto způsobem zajištěn odvod pojistného podle zákona a žádný další dopočet by se již neprováděl.
Obdobný postup by se uplatnil i za situace, kdy by zaměstnankyně nastoupila dne 3. 5. 2021 na mateřskou dovolenou, neboť registrace ve "státní kategorii" netrvá po celý kalendářní měsíc květen [§ 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.].
V takových případech hradí příslušné pojistné zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele, protože zaměstnanci si ve zdravotním pojištění sami žádné pojistné neplatí.
Snížení minimálního vyměřovacího základu na poměrnou část
Pokud zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc, snižuje se minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část, což znamená, že zákonným minimem, ze kterého musí být odvedeno pojistné, je v takovém případě vždy částka nižší než 15 200 Kč, a to v závislosti na počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání.
Se zaměstnancem byla uzavřena pracovní smlouva na zkrácený pracovní úvazek od 2. května 2021, přičemž se na tuto zaměstnanou osobu vztahuje ve zdravotním pojištění povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Aby byl zabezpečen odvod pojistného v souladu se zákonem, musí vyměřovací základ zaměstnance činit nejméně 14 709,67 Kč, což je poměrná částka minima za celkem 30 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci květnu, vypočtená jako [(30 : 31) x 15 200]. Pokud by:
- vyměřovací základ zaměstnance převýšil za měsíc květen částku 14 709,67 Kč, odvede se pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, který tak může být reálně i nižší než 15 200 Kč.
- vyměřovací základ nedosáhl částky 14 709,67 Kč, provedl by zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima. Příslušný doplatek pak hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec, na zaměstnavatele přechází povinnost jeho úhrady pouze v případech vyjmenovaných v ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce (překážky v práci na straně zaměstnavatele).
K odvodu pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu se nepřihlíží u zaměstnaných osob, pro které neplatí minimum (viz úvodní odstavec). V těchto případech je vyměřovacím základem vždy dosažený příjem bez ohledu na další okolnosti.
Stejným způsobem by v tomto případě zaměstnavatel postupoval i tehdy, kdyby se jednalo o pracovněprávní vztah formou dohody o pracovní činnosti s příjmem alespoň 3 500 Kč nebo dohody o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.
Zaměstnání s povinností placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem bylo skončeno ke dni 30. 4. 2021, další zaměstnání na základě pracovní smlouvy bylo uzavřeno od 3. 5. 2021. Tato zaměstnaná osoba je současně OSVČ, kdy je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů.
Pro placení pojistného a dodržení minimálního vyměřovacího základu je důležité, kterou činnost pojištěnec v daném souběhu považuje za hlavní, resp. vedlejší zdroj svých příjmů.
S ohledem na reálnou výši příjmů sděluje pojištěnec jako zaměstnanec tuto důležitou skutečnost zdravotní pojišťovně každopádně při zahajování své samostatné výdělečné činnosti a dále pak každoročně prostřednictvím Přehledu podávaného OSVČ. Jestliže je hlavním zdrojem příjmů zaměstnání, pak za této situace musí být v zaměstnání odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 15 200 Kč, tedy nejméně v částce 2 052 Kč, a zaměstnání musí trvat celý kalendářní měsíc. U samostatné výdělečné činnosti nemusí být minimum dodrženo, není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné.
Protože zaměstnání netrvá v květnu celý kalendářní měsíc, musí být při zúčtování roku 2021 dodržen v samostatné výdělečné činnosti za květen minimální vyměřovací základ, což primárně bude zajištěno zaplacením alespoň minimální zálohy (případně vyšší zálohy - podle výsledků podnikatelské činnosti za rok 2020, pokud již byl v roce 2021 podán Přehled za rok 2020). Minimální záloha OSVČ činí od ledna 2021 částku 2 393 Kč. Nutnost zaplacení alespoň minimální zálohy za květen 2021 vychází ze skutečnosti, že zaměstnání netrvalo po celý tento kalendářní měsíc, což blíže vysvětlené naleznete v ustanovení § 3a odst. 3 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., včetně dovětku.